V sedmdesátých letech, ve jménu budovatelského nadšení, se obchodní praktiky řídily jinými než tržními pravidly. Vše pro světlé zítřky, pro dělnickou třídu, splnění pětiletky ...

Přes to všechno se používaly některé zaběhnuté imperialistické obchodní praktiky. Každý skutečný obchodník by tenkrát samozřejmě našel dlouhý seznam nesmyslných postupů, které v tržní ekonomice neměly šanci na samostatnou existenci. Však za podpory tehdejšího ÚV šlo udržovat uměle prakticky cokoliv i po několik desetiletí.

Všimněte si ve žlutém poli textu z roku 1961. Autor -Rj- zmiňuje nedostatečně potištěné obaly elektrotechnických výrobků. Uvádí ztráty na reklamních i prodejních možnostech, což opravdu pravdou je. Ovšem jak již víme, v tehdejším světě stačilo, aby všemocné grémium rozhodlo a k prodeji monopolních produktů nebylo reklamy potřeba.

Znáte pravidlo krásného obalu?
Respektive "obal prodává produkt". Uznejte sami, že pokud jdete do obchodu pro jedinou možnost, která je na trhu k dostání, míjí se případná propagace na obalu účinkem.

Poslední věta autora se zmiňuje o kultuře prodeje. V případě monopolního diktátu netuším v čím zájmu je kultura prodeje.

Závěr
A tak se můžeme zamyslet nad tím, kdo dnes dnes má vlastně potřebu potištěných krabic :-)