Elektrika.cz, reportážní portál instalační elektrotechniky, vyhlášky, schémata zapojení .

Efektivní ...

Jste projektant silnoproudu/slaboproudu a dokumentaci zpracováváte pouze pomocí ...

OBO: Vkládací ...

Vkládací lišty jsou samozřejmostí. V případě instalačních ...
 
Oddíly
reklama
Bleskovky
Důvěryhodnost média
Které čtyři možnosti v přenosu informací označíte za důvěryhodnější?
Hlasu ze záznamu
Hlasu přímého přenosu
Videozáznamům
Živým videopřenosům
Zprávám z doslechu
Osobnímu kontaktu
Textu odborných tiskovin a webu
Fotografie časopisu a novin

[ Výsledky | Hlasování ]
Hlasů : 990
Bazar
Nabídka, prodám ....
Nabídka, prodám ....
Nabídka, prodám ....
Nabídka, prodám ....
Nabídka, prodám ....
Nabídka, prodám ....
Osobní nástroje

Výpočet rizika dle ČSN EN 62305-2


Document Actions
Výpočet rizika dle ČSN EN 62305-2
Zvážit a provést ochranu před bleskem je zákonem danou povinností. Výpočet rizika dle ČSN EN 62305 ověřuje, je-li její úroveň pro konkrétní případy dostatečná. Jaká jsou stanovena kritéria, které volby a parametry mohou značně ovlivnit výsledek výpočtu si povíme v následujícím článku ...
Milan Kaucký, ze dne: 31.08.2010
reklama

Výpočet rizika dle ČSN EN 62305-2 je povinně dán vyhláškou 268/2009 Sb. u všech staveb a jejich stavebních úprav či změně užívání určených v § 36:

Ochrana před bleskem
(1) Ochrana před bleskem se musí zřizovat na stavbách a zařízeních tam, kde by blesk mohl způsobit

  • a) ohrožení života nebo zdraví osob, zejména ve stavbě pro bydlení, stavbě s vnitřním shromažďovacím prostorem, stavbě pro obchod, zdravotnictví a školství, stavbě ubytovacích zařízení nebo stavbě pro větší počet zvířat,
  • b) poruchu s rozsáhlými důsledky na veřejných službách, zejména v elektrárně, plynárně, vodárně, budově pro spojová zařízení a nádraží,
  • c) výbuch zejména ve výrobně a skladu výbušných a hořlavých hmot, kapalin a plynů,
  • d) škody na kulturním dědictví, popřípadě jiných hodnotách, zejména v obrazárně, knihovně, archivu, muzeu, budově, která je kulturní památkou,
  • e) přenesení požáru stavby na sousední stavby, které podle písmen a) až d) musí být před bleskem chráněny,
  • f) ohrožení stavby, u které je zvýšené nebezpečí zásahu bleskem v důsledku jejího umístění na návrší nebo vyčnívá-li nad okolí, zejména u továrního komína, věže, rozhledny a vysílací věže.

(2) Pro stavby uvedené v odstavci 1 musí být proveden výpočet řízení rizika podle normových hodnot k výběru nejvhodnějších ochranných opatření stavby.

Zvážit a provést ochranu před bleskem je tedy zákonem danou povinností ve všech vyhláškou uvedených případech. Je-li její úroveň pro konkrétní případ dostatečná, ověřuje právě výpočet rizika dle ČSN EN 62305.

Je však mylným názorem, že by po dosazení hodnot do výpočtu vyšla přímo třída LPL a tím i LPS. Výpočet rizika je pouze ověřením, že použitá opatření jsou dostačující. Navíc se jedná o výpočet na základě statistických ukazatelů, tedy přesný výpočet z nepřesných čísel. Snažit se tedy bez ohledu na náklady zjistit naprosto exatním způsobem některé hodnoty (např. rezistivitu půdy po celé délce trasy inženýrské sítě, jak jsem se u některých dotazů projektantů setkal) je přinejmenším značně neekonomické. Do výpočtu by měly být dosazovány průměrné hodnoty a volby, které však nezpochybnitelně přibližně odpovídají realitě.

Jediným případem, kdy výpočet rizika může přímo určit třídu LPS, je okolnost, že třída LPS se výpočtem ověří jako nedostatečná. Ale i tak výpočet rizika určí pouze nejnižší přípustnou třídu provedení LPS. Nic nebrání tomu, aby ochrana dle volby investora byla provedena lépe a spolehlivěji.

Kromě ověření, že ochranná opatření jsou dostatečná a projekt odpovídá normám, může být výpočet rizika dokladem při případném soudním sporu. Pomocí tohoto výpočtu je možné prokázat, že projektant postupoval s mezinárodně uznávaným postupem a udělal vše, co je požadováno jako kompromis mezi bezpečností a nákladností na provedení ochranných opatření. Dříve, v době kdy podobný normový postup u nás nebyl zaveden, ležela plná tíže prokazování, proč nebylo potřeba udělat projeck bezpečněji, pouze na osobě a schopnostech konkrétního projektanta.

Věřím, že za několik let bude výpočet rizika dle ČSN EN 62305-2 brán běžně jako podklad pro stanovení podmínek pojištění objektů. Zejména zvolená účinnost LPS v zachycení a zvládnutí energie bleskového proudu by měla rozhodovat o výši plnění i spoluúčasti pojištěnce.

V článku nebudu rozebírat veškeré možné zadávané parametry, ale zaměřím se pouze na volby a parametry, které mohou značně ovlivnit výsledek výpočtu rizika.

Základním kritériem, který rozhodujícím způsobem určí resultát, je určení počtu nebezpečných událostí připadajících na vyšetřovaný objekt. Tato hodnota, která do výpočtu vstupuje určením několika zdánlivě nezávislých parametrů, plně závisí na rozhodování projektanta. Je proto nutné tuto volbu nepodcenit.

Prvním ze zadávaných kritérií je roční počet nebezpečných událostí. Je zadáván počtem úderů blesku na km2. Tuto hodnotu je dnes možné získat poměrně přesně za nemalý finanční obnos. Jiným, méně přesným ale levnějším způsobem, je zadání počtu bouřkových dnů za rok, z nichž se přímo do výpočtu vkládá 1/10. Průměrné hodnoty pro oblast, kde je vyšetřovaný objekt situován, je možné určit z různých izokeraunických map. Doporučuji však zjistit u starousedlíků, nejsou-li v místě nějaké anomálie v četnosti úderů blesků, a tato případně do hodnoty odhadem zahrnout. Příliš nadsazená hodnota může způsobit nutnost použití vyšších opatření. Naopak podcenění může značně snížit bezpečnost projektu. Proto je právě při určování této hodnoty nutné postupovat velice obezřetně.

Druhým zadávaným kritériem je velikost sběrných ploch (pro přímý a nepřímý úder blesku) budov i připojených inženýrských sítí. U budov je možné tyto plochy zjišťovat přesným výpočtem, nebo zadat je maximálními rozměry budov (obdobně jako nasazením pravoúhlé krabice na budovu). U běžných budov jsou rozdíly mezi přesným stanovením a stanovením z maximálních rozměrů celkem zanedbatelné. Důležité je si jen uvědomit, že stanovení z maximálních rozměrů dává mírně větší výsledek a tím i vyšší bezpečnost, pokud výpočet rizika opatření vyhodnotí jako dostatečná. Přesný výpočet je vhodné provést u rozsáhlých a členitých budov, kde by rozdíly již mohly být podstatné. U inženýrských sítí se počítá dle článku A.4 normy pouze s maximální délkou 1.000m a maximální doporučenou rezistivitou 500Ωm u kabelových tras. Tyto omezení jen dokládají statistický způsob teorie výpočtu, protože je zřejmé, že nebezpečné přepětí může putovat po inženýrské síti dál než jeden km. Přitom není žádným způsobem zohledněna skutečnost, že bližší úder blesku stejné vrcholové hodnoty je nebezpečnější než vzdálený. Každý element sběrné plochy má stejnou hodnotu u sítě kratší než jeden km stejně jako u celých sběrných ploch sítí přesahujících jeden kilometr. Rovněž tak rezistivita půdy je na velké části území našeho státu větší než maximálně doporučených 500Ωm. Zadáním skutečné průměrné výše resistivity se ve výsledku dosáhne větší bezpečnosti.

Třetím zadávaným kritériem, které výrazně, ale s velice hrubým rozlišením, ovlivní jako přepočtový koeficient celkový počet nebezpečných událostí, je volba polohy stavby nebo prostředí inženýrské sítě. Zde bych upozornil zvláště na v normě uváděné stromy v okolí. Osobně bych stromy vůbec v potaz nebral, protože nikdo nemůže zaručit jejich dlouhodobou, navíc neměnnou, existenci.

Dalším významným činitelem je rozdělení objektu na zóny. Mělo by respektovat principielně rozložení LPZ v objektu. Ale jedna zóna by měla zahrnout všechny LPZ stejného řádu s totožnými ochrannými opatřeními, přestože prostorově spolu nesouvisí. Chybou by mohlo být určení např. každého jednotlivého pokoje v hotelu za samostatnou zónu. Výsledky z jednotlivých zón se s čítají pro celý objekt a tak by se lehce mohlo stát, že objekt, který by jinak bez problémů vyhověl, by při rozdělení na velké množství stejných zón byl nevyhovující. Přesně podle přísloví: “stokrát nic umořilo osla”.

Okolní související objekty jsou objekty připojené k vyšetřovanému objektu nějakou inženýrskou sítí vycházející z tohoto objektu. Ale nepatří k ním objekty napojené na veřejnou inženýrskou síť (např. sousední dům).

Inženýrskými sítěmi rozumíme jakékoli vodivé vodiče nebo kabely, které nejdou přímo propojit s PE nebo HOP. Můžeme je teoreticky rozdělovat na veřejné (např. přípojka NN, telefonu, kabelové televize, atd.) a privátní (připojení NN jiného objektu v areálu podniku, připojení stodoly k vyšetřovanému rodinnému domku a pod.). Nesmíme však zapomenout, že inženýrskou sítí je např. i připojení sledovací kamery na parkovišti, čidla v nádrži a podobně.

U vnitřních zón je potřeba dát pozor na určení rizika vzniku požáru. To je závislé na určení požárního zatížení a mělo by tedy odpovídat požárnímu zatížení v požární zprávě.

Dalším voleným parametrem je riziko paniky a vlivu na okolí. Přestože to jsou dvě různá hlediska, určují pouze jeden koeficient. Přitom přednost má vliv na okolí, který má závažnější následky. Příkladem mohou být objekty s nebezpečím výbuchu, které mohou ohrozit okolí nebo chemické provozy, které by způsobily znečistění okolí. Teprve když tato nebezpečí nepřicházejí v úvahu, je nutné se zabývat nebezpečím paniky. Tam je třeba dát velký pozor, není-li nějakým způsobem znesnadněna evakuace. Například výšková budova, špatně pohyblivé nebo nepohyblivé osoby (nemocnice, domovy seniorů), děti které mohou podlehnou lehčeji panice a sami se o sebe nedokáží postarat (mateřské školky a pod.)

Samostatným problémem pro většinu projektantů pak bývá vyplnění a specifikace ztrát v jednotlivých zónách. Je potřeba pro každou zónu jednotlivě určit všechny druhy ztrát, tj. L1 až L4. Přitom u většiny může být zaškrtnuto, že tento druh ztráty se neuvažuje. U ztrát, které se uvažují, je nutné se rozhodnout, budou-li počítány z typických hodnot uvedených v normě, nebo počítány z absolutní výše škody. Při určení těchto parametrů by měl mít rozhodující slovo sám investor, který ví, s jakým využitím objektu počítá. Pokud investor prozatím o využití objektu představu nemá, je nutné postupovat v souladu s využitím, které bude uvedeno v žádosti o některý z druhů stavebního řízení. Investor by měl být současně upozorněn, že pokud se způsob využití stavby výrazně změní, měl by v souladu se stavebním zákonem požádat o změnu užívání stavby a při tom nechat vypracovat i nový výpočet rizika v souladu se změněnými podmínkami.

Více přednášek získáte zde ...
 

 
 

 

Diskutující k tomuto článku

  ... a další (počet diskutujících: 23)
TEXT Z OBLASTÍ SOUVISEJÍCÍ KONTAKT
LPE s.r.o.
Zaslání vizitky
Zobrazit záznam v adresáři


FIREMNÍ TIPY
Další detailní rozbor katalogu, který nabízí mnoho různých uložení vedení. V článku se dozvíte nejen podrobný komentář dlouholetého specialisty k vyráběnému portfóliu, ale také odkaz na příslušný katalog. Ten prozrazuje kromě technických podrobností také praktické zkušenosti. Například jak zvolit správný rozměr ukládacího kanálu vzhledem k plánovanému počtu kabelů, tedy velice praktická pomůcka projektanta. Celou problematikou provází Jiří Mráz slovem, písmem i obrazem ...
Dalším produktovým segmentem OBO jsou protipožární systémy. Schopnost vytvořit návrh a následně jej realizovat na stavbě vyžaduje mnoho informací a souvislostí. Jaká je funkce protipožárních stěn? K čemu jsou systémy přepážek, maltové přepážky, měkké přepážky, pěnové materiály, obalové trubky a poduškové přepážky? Co je úniková a záchranná cesta? Jak se provádí instalace do únikových cest? Co je to montáž nad podhledem? Jaké jsou k dispozici protipožární kanály, kabelové bandáže? Kde je zapotřebí zachování funkčnosti? Základní informace a další zdroje odkud lze čerpat se dozvíte v tomto článku ...
Praktické montážní drobnosti ... katalog plný malých prvků, které montáž zařízení minimálně ulehčují. Jde o zboží, kterým obchodník závratný obrat zřejmě nedosáhne, na druhou stranu je katalog VBS oblíbeným čtivem mnoha elektrikářů na montážích. Možná to nevíte, ale právě tento typ sortimentu kdysi proslavil značku OBO BETTERMANN. První myšlenkou totiž bylo usnadnění realizace rozvodů tak, aby bylo možné ušetřeným časem dosáhnout klientovi lepšího servisu. V této části se dozvíte, které montážní pilíře obsahuje katalog označený jako VBS ...
Katalog, ve kterém se poprvé objevuje více produktů než by byl český trh schopen nakupovat! Je zaměřen na rozvaděče a rozvaděčové přístroje. Objevíme přes dva tisíce nových prvků na více než tisíci stránkách vážící přes dva kilogramy. Z produktů nové kompaktní jističe, obloukové ochrany AFDD, spínací hodiny s možností nastavování pomocí smartphone a software v češtině, bezšroubové přístroje a patřičné příslušenství. Na krátký pohled se podívejte v recenzi ...
DALŠÍ FIREMNÍ ODKAZY
Rakouská pobočka OBO BETTERMANN začíná stavět další objekt! S heslem "Růst potřebuje prostor" startuje výstavba nového kancelářského, logistického a školicího centra v Gramatneusiedlu. Tam vzniká budoucí zázemí OBO Austria. Do konce roku bude nová budova OBO přístřeším pro zhruba třicet pracovníků značky. Do budoucna značka OBO zpevní svou dosavadní síť. A jaké je ohlédnutí za českou pobočkou? V květnu 2019 společnost OBO BETTERMANN oslavila na pražském ...
... české zastoupení firmy DEHN + SÖHNE každé dva roky vždy k příležitosti veletrhu Amper vydává zkrácený český katalog svých výrobků. Opravdovou lahůdkou je druhá kapitola tentokrát žlutá, tedy Yelow/Line ...
Hlavním důvodem vývoje nového typu krabice byl zájem zákazníků o zásuvku pro instalaci na omítku, ale bez krycího víčka. To v některých prostorách není z hlediska požadavků na ochranu před vniknutím cizích předmětů a vody nutné ...
Jak vést datová vedení bezpečně v průmyslových prostorách? Pokud potřebujete umístit do prostoru krabici, vzniká několik problémů. Zatížení, krytí IP, dostatečný prostor pro případné práce s vedením. V tomto videospotu se seznámíte s řešením KM Rack z AMPERu 2010. Nezapomeňte, že všude nelze použít běžné podpodlažní krabice určené do administrativních prostředí!
Terminolog
Týdenní přehled
Přihlašte si pravidelné zasílání týdenního přehledu
Vyhledávání
Hledaný text zadávejte prosím s diakritikou



Panacek
reklama
Tiráž

Neomezený náklad pro česky a slovensky hovořící elektrotechnickou inteligenci.

ISSN 1212-9933