Elektroinstalace ve zdravotnických prostorách se řídí specifickými pravidly
a to platí i pro použití proudových chráničů. V případech, kdy se instalace ve zdravotnických prostorách provádí pod vedením pracovníků s dostatečnými zkušenostmi v oboru, pak většinou nenastávají žádné komplikace ani při uvádění nových medicínských zařízení do provozu a poté ani při vlastním provozu. Realizace se však někdy komplikuje kvůli nekvalitně zpracované projektové dokumentaci, která nerespektuje odlišnosti od běžných instalací. I když by se logicky zdálo, že projekty pro zdravotnictví by měli provádět jen odborníci dokonale seznámení s danou problematikou, není tomu tak vždy. Hlavním kritériem při výběru proudového chrániče je obvykle jmenovitý reziduální proud a jmenovitý proud kontaktů, ale o dalších a vlastnostech chráničů se uvažuje až v okamžiku, kdy dochází ke vzniku problému. Vedle toho ale mohou nastat i případy, že proudový chránič není schopen vybavit, protože nebyl vybrán správný typ. Proto je dobré vědět o vlastnostech chráničů a jejich provedeních, které splňují požadavky na bezpečnost a současně zohledňují způsob provozu elektrického zařízení.

Druhy reziduálních proudů
Pro eliminaci rizika selhání se proto namísto typů AC (citlivost na AC reziduální proud) stále více používají chrániče typu A s citlivostí i na pulzující DC proudy. Problém s DC proudy spočívá v tom, že u základního typu AC může vlivem DC proudu dojít k zahlcení transformátoru DC magnetickým tokem a chránič pak není schopen reagovat ani na vyšší střídavé reziduální proudy. Pro tento případ se používá označení, že došlo k oslepnutí proudového chrániče. Pro typy A je předepsáno, že musí spolehlivě vypnout i při působení DC reziduálního proudu s hodnotou 6 mA. Dnešní konstrukce splňují uvedenou podmínku 6 mA s velkou rezervou.

Samostatnou skupinou jsou proudové chrániče typu B s citlivostí na všechny druhy reziduálních proudů. Detekce střídavého a pulzujícího proudu je obdobná, jako u typu A, ovšem pro detekci DC proudů je chránič vybaven elektronickým obvodem, který vyhodnocuje změnu DC magnetizace součtového transformátoru.
Základní podmínky pro vlastnosti a zkoušení proudových chráničů typu B jsou uvedeny v poměrně staré normě ČSN IEC 755: Proudové chrániče. Doplnění požadavků je uvedené v ČSN 62423: Proudové chrániče bez vestavěné nadproudové ochrany (RCCB) a s vestavěnou nadproudovou ochranou (RCBO), typ B. Zde jsou uvedeny pouze podmínky a zkoušky pro část chráničů reagujících na stejnosměrný proud. Pro zkoušení parametrů požadovaných pro typy A norma odkazuje na postupy uvedené ve známých ČSN EN 61008 Proudové chrániče bez vestavěné nadproudové ochrany (RCCB) a ČSN 61009: Proudové chrániče s vestavěnou nadproudovou ochranou (RCBO).

Doposud platná norma ČSN 34 2140 určuje v Požadavku 4 podmínky pro používání proudových chráničů, ale nejsou zde specifikovány žádné konkrétní typy. Výběr typů chrániče je tedy závislý na rozhodnutí projektanta, případně provozovatele. Situace se poněkud změní se zavedením připravované normy ČSN 33 2000-7-710, kde se již uvádí podmínky pro použití chráničů typu A nebo B. Typ AC se ve zdravotnických instalacích obecně nepřipouští.




A jak je to vlastně s podmínkami pro volbu typu A nebo B? Informaci o předpokládaném průběhu poruchového proudu by měl uvést výrobce zařízení, minimálně na úrovni, že zařízení může při provozu, nebo poruše produkovat DC složky reziduálního proudu. Pokud se při návrhu elektroinstalace vyskytují pochybnosti, výrobce by měl požadovanou informaci poskytnout na vyžádání. V neprosté většině případů však výrobci elektrických zařízení žádné informace tohoto druhu neposkytují, a pak je tento výběr závislý na projektantovi nebo uživateli. Těm většinou nezbývá nic jiného, než situaci pouze odhadnout.

Proudové chrániče typu B se vedle schopnosti vybavit i hladký stejnosměrný proud vyznačují i tím, že mají speciální tvar frekvenční charakteristiky. Ta zohledňuje meze bezpečného působení elektrického proudu na člověka při vyšších frekvencích. Tato vlastnost se s výhodou uplatňuje hlavně v obvodech s řízenými zdroji a usměrňovači, které generují rušivá napětí s vysokými frekvencemi.


V následující tabuce jsou uvedeny podmínky pro zkoušky vyššími frekvencemi. (převzato z ČSN 62423 i s názvem Tabulka 2).