Elektrika.cz, reportážní portál instalační elektrotechniky, vyhlášky, schémata zapojení .

Poselství laickým provozovatelům elektroinstalací! Elektrické zásuvky mohou vypadat bezproblémově, ale jejich oprava má svá pravidla. V českém právním systému platí zákon č. 250/2021 Sb., který vymezuje pravidla pro práci s technickými zařízeními ...
Koho kdy samotného napadlo jaké preventivní opatření by elektromontéři a elektroúdržbáři měli provádět, aby předešli úrazům při používání ručního nářadí? Asi nikdy a nikoho, tedy vyjma bezpečáka. Ten naopak přesně ví, jaké příčiny nejčastěji vedou k ...

eDEHN#44: Rizika a Vnější ochrana pro nemocniční zařízení

Document Actions

Přednáška má za cíl upozornit na rizika spojená s bleskem, která v sobě zahrnují nemocniční zařízení, nejen z hlediska projektování nových zařízení, ale také z pohledu rekonstrukcí stávajících staveb. Mnohdy se jedná o komplexy budov některé jsou zděné jiné zase železobetonové, ale většinou s dřevěným krovem. Střechy mohou být s pálenou nebo s plechovou krytinou. Zateplení je většinou provedeno z polystyrénu nebo z minerální vaty. Na střešních konstrukcích mohou být buď klimatizace nebo i fotovoltaické panely. Bohužel v normě ČSN EN 13501-1 ed 1, která ...

Tým portálu Elektrika, ze dne: 1.04.2021

Bohužel v normě ČSN EN 13501-1 ed 1, která hodnotí požární klasifikací stavebních výrobků a konstrukcí staveb, nejsou zahrnuty požadavky na zkoušení blesku a to, impulzním bleskovým proudem o hodnotě až 200 kA, vlnou 10/350 nebo 400 A, po dobu 0,5 s. Proto také izolace jako např. minerální vaty, polystyrény a další stavební materiály (PVC, atd) jsou klasifikovány jako nehořlavé z pohledu blesku.
Z výše uvedených důvodů musí být podle normy ČSN EN 62305-2 ed.2, tab. C5 za stavby s vysokým rizikem požáru pokládány stavby postavené z hořlavých materiálů, stavby se střechou zhotovenou z hořlavého materiálu nebo stavby s měrným požárním zatížením větším než 800 MJ/m2 i přesto, že z požárně-bezpečnostního řešení vychází jako stavby s obvyklým rizikem.

Někdy je velice obtížné dodržet pro svody, které jsou provedeny holým drátem, dostatečnou vzdálenost s. Jedná se především o případy:

ve vyšší patrech budov, kde z jedné strany vede holý drát a z druhé vedou elektrické instalace k citlivým přístrojům např. v operačních sálech, či v jednotkách ARO nebo JIP,
na střechách může dojít k přiblížení holého drátu ke kovovým konstrukcím klimatizačních jednotek nebo fotovoltaických panelů.

Hlavní cíle ochrany před bleskem pro nemocniční zařízení:

Ochrana před úrazem elektrickým proudem pacientů, nemocničního personálu a návštěv pacientů v průběhu bouřkové aktivity. Především se jedná o prostory operačních sálů, oddělení ARO a JIP.
Ochrana před požárem v nemocničních zařízeních.
Ochrana elektrických a elektronických přístrojů před bleskem a přepětím.

Vyhodnocení rizik pro nemocniční zařízení:

Stavba s veřejnou službou pro páteřní síť nemocnic.
Pohyb osob pro tyto pracoviště:
- Operační sály (pacienti, lékaři, zdravotní sestry, pomocný personál).
- Oddělení ARO (pacienti, lékaři, zdravotní sestry, pomocný personál).
- Oddělení JIP (pacienti, lékaři, zdravotní sestry, pomocný personál).
- Lůžkové oddělení (pacienti, lékaři, zdravotní sestry, pomocný personál a návštěvy)
- Kanceláře (lékaři, zdravotní sestry, administrativní pracovníci).

U všech výše uvedených oddělení se bude dále jednat o:

Úklidové služby
Servisní a revizní činnosti
Rozvodny a údržba (pracovníci údržby).

#210401 eDEHN44: Rizika a Vnější ochrana pro nemocniční zařízení
Problematiku objasnili: Jiří Kutáč a Eva Černochová Štíhelová

Dotazy položené během živého vysílání:

Je ve zdravotnictví také nutný výpočet rizik nebo o tom nikdo nepolemizuje a je to podle nějaké šablony? Předpokládám, že to buď dnes zazní nebo mi to někdo vysvětlí :-)
K jakým častým chybám ve zdravotnictví dochází v případě OPBP? Aktivní hromosvody se snad na nemocnicích nevyskytují. Nebo existuje nějaké taková zdravotní zařízení kterému je nutno se již z profesní podstaty vyhnout? ... Nemocnice v Domažlicích má 3 "aktivní bambule" ...
Která nemocniční zařízení se musí před bleskem a přepětím chránit prioritně?
Na co si mám dávat pozor při instalování vodičů HVI?
Může být u power long délka svodu delší než 11,25m?
Existují nějaké typické případy zdravotnického prostředí, kdy je použití izolovaného svodu naprosto nezbytné? Obvykle si vystačíme s běžným holým vodičem.
Platí pro ochranu zdravotní elektroniky před přepětím tatáž pravidla rozmístění ochranných prvků jako v domácnosti nebo jde o větší hustotu nebo třeba větší důraz na pospojování?
Pokud instaluji systém Faradayovy klece, musím na každém patře propojit podružný rozvaděč s armováním? Pokud ano, musím provést ještě něco dalšího?
Co je ve zdravotnictví větší zlo, chybějící přepěťovka nebo špatný systém pospojování?
Mohu umístit vodič HVI také do betonu, pod omítku nebo do kovové trubky? Nebude to s něčím kolizní?
Uvažuje se o nějaké normě, která by hodnotila také hořlavost (reakci na oheň) materiálů z hlediska účinku blesku? Na základě jakých informací tedy projektant hromosvodů zjistí, že se jedná o stavbu s vysokým rizikem požáru, když PBŘ není pro toto hodnocení relevantní? Přeci jen nemusí být odborníkem na požární bezpečnost staveb a materiálů. Kde sežene relevantní informace, když to v normách není řešeno?
Musí se v nemocnici chránit UPS před přepětím zvlášť nebo stačí jejich vnitřní ochrana?
Z jakého důvodu se osazují a schvalují státními orgány "opuchlé" hromosvody nejen na zdravotnických zařízeních? Už se někdy někomu něco přihodilo?
Na jaké hodnoty proudu/napětí jsou testovány vodiče HVI? Pokud se hovoří se až o 200kA možného bleskového proudu, má HVI rezervu i na takové anomálie?