Při umisťování fotovoltaických systémů v území je třeba vycházet z obecných ustanovení stavebního práva. Tyto stavby nelze umístit v nezastavitelném území, neboť se nejedná o veřejnou technickou infrastrukturu a v důsledku toho není možné při posuzování záměru využít např. ustanovení §18 odst. 6 stavebního zákona.

Následně se uplatní postup podle zákona o požární ochraně a předpisů vydaných k jeho provedení, které stanoví, že stavba fotovoltaického systému musí být ve smyslu podrobností uvedených v §2 odst. 1 vyhlášky č. 23/2008 Sb. umístěna tak, aby podle druhu splňovala technické podmínky požární ochrany zejména na:

• odstupové vzdálenosti a požárně nebezpečný prostor
• přístupové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku.
  
  

V případě umístění ostrovního či síťového fotovoltaického systému na volném prostranství lze tato zařízení z hlediska shora uvedených předpisů a v souladu s ČSN 73 0804 považovat za otevřené technologické zařízení, od kterého je stanovena minimální odstupová vzdálenost 6,5 m, popř. se stanoví na základě podrobného výpočtu.


Pro účinný a bezpečný zásah jednotek požární ochrany se pak stavby a nástupní plochy pro požární techniku ve smyslu ustanovení §12 a Přílohy 3 vyhlášky č. 23/2008 Sb. navrhují:

• vjezdy pro požární techniku o minimální šířce 3,5m a výšce 4,1m, jedná-li se o prostory obestavěné, ohrazené nebo jiným způsobem znepřístupněné,
• smyčkové objezdy nebo plochou umožňující otáčení vozidla v případě neprůjezdných jednopruhových přístupových komunikací delších než 50m
• 4m od hranice ochranného pásma takovým způsobem, který umožňuje příjezd a provedení zásahu mimo ochranné pásmo. 

Zde je však třeba vzít v úvahu rovněž ustanovení §2 odst. 2 písm. a) bod 20. energetického zákona, že každé energetické zařízení sloužící pro přeměnu různých forem energie na elektřinu, zahrnující všechna nezbytná zařízení (například elektrické stanice)  je považováno za výrobnu elektřiny, která musí být chráněna ochranným pásmem, přičemž:

• ochranné pásmo výrobny elektřiny je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 20m kolmo na oplocení nebo na vnější líc obvodového zdiva elektrické stanice[§46 odst. 7 energetického zákona],
• ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby nebo územního souhlasu s umístěním stavby; pokud není podle stavebního zákona vyžadován ani jeden z těchto dokladů, potom vzniká dnem uvedení zařízení elektrizační soustavy do provozu [§46 odst. 1 energetického zákona].

Největším problémem při umisťování fotovoltaických systémů jsou tzv. dodatečné instalace zejména síťových systémů na stávajících objektech, které jsou považovány za technická zařízení stavby [jsou "domovním (vnitřním) technickým zařízením"].

Podle stanoviska Ministerstva pro místní rozvoj je možné posoudit takové instalace podle §103 odst. 1 písm. b) bod 2. stavebního zákona jako záměr, který pro svoji realizaci nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu. V takovém případě by mohlo za určitých okolností dojít k porušení právní jistoty zatížením sousedních staveb a pozemků věcným břemenem v podobě nově vzniklého ochranného pásma výrobny elektřiny (bez vědomí a souhlasu jejich vlastníků) a jednak také k ohrožení života či zdraví zasahujících hasičů.