Pokus o seriozní vysvětlení tragické nehody v osadě Jizerka v dubnu 2008.

O této tragické události jsme se dozvěděli 15. dubna 2008 z televizní reportáže publikované hned druhý den ve večerních zprávách TV Nova. Protože jsme firma, která se zabývá výrobou a prodejem přepěťových ochran, které jsou součástí systému ochrany před bleskem a přepětím (viz EN ČSN 62305), tak nás přirozeně zajímalo nějaké rozumné vysvětlení této na první pohled zcela absurdní události. Jak je možné, že v objektu s plechovou střechou a vybavené funkčním hromosvodem k něčemu takovému mohlo dojít? Při naší analýze jsme vycházeli z několika předpokladů:

• 1) hromosvod byl pravděpodobně v době události v technicky dobrém stavu a funkční
• 2) plechová střecha objektu byla vodivě pospojena s hromosvodem dle platné normy
• 3) událost zřejmě nezpůsobil účinek kulového blesku, protože i podle neúplných informací uveřejněných v reportáži se to zdálo nepravděpodobné

Na základě obecných informací získaných pouze z TV reportáže a našich odborných zkušeností jsme sestavili první pravděpodobnostní model (viz. obr. 1), který popisuje podobnou situaci při přímém úderu blesku do jímací soustavy hromosvodu. V tom případě bleskový proud IB , který může dle situace nabývat špičkových hodnot v rozmezí desítek až stovek kiloampér poteče po svodovém vodiči k uzemňovací soustavě (uzemnění) hromosvodu a vyvolá na tzv. přechodovém zemním odporu Rpzo B úbytek napětí, jehož hodnotu při zanedbání indukčních parametrů vodičů lze přibližně vypočítat pomocí Ohmova zákona. Pro zjednodušení výpočtu zvolíme špičkovou hodnotu bleskového proudu např. IB = 100kA a hodnotu přechodového zemního odporu Rpzo B = 10Ω. Pak prostým vynásobením

U = I x R= 100 000A x 10Ω = 1MV,

neboli to znamená, že v okamžiku úderu blesku do jímací soustavy hromosvodu se v místě připojení svodu hromosvodu na vývod uzemnění (označeno jako „revizní svorka“) objeví impulzní napětí o hodnotě 1MV!

V případě, že v okolí této svorky není dodržena tzv. dostatečná přeskoková vzdálenost, pak může dojít k náhodnému přeskoku na blízké vodivé a nebo částečně vodivé předměty a část bleskového proudu Ib2 pak poteče takto vytvořenou vodivou cestou např. ke vzdálené zemi.

Náš pravděpodobnostní model dle obr. 1 však přestal platit v okamžiku, když jsme získali (26.3.2009) věrohodné informace a precizní fotodokumentaci pořízenou na místě druhý den po nešťastné události:

• 1) postižená osoba v okamžiku úderu blesku neseděla u stěny, za kterou je z venkovní strany nainstalován svod hromosvodu, nýbrž u protilehlé stěny místnosti
• 2) za touto stěnou byl ve vzdálenosti cca 1m od budovy zaparkován skříňový automobil Ford Tranzit. Tento důležitý detail v TV reportáži uveden nebyl
• 3) z nám poskytnuté precizní fotodokumentace je jasně patrná v trávě vypálená stopa po bleskovém proudu, která začíná ve vzdálenosti cca 20cm od vnější stěny budovy a pokračuje průrazem ve spáře kamenné podezdívky a přeskokem na železné hřebíky zatlučené v prknech dřevené podlahy uvnitř místnosti
• 4) bleskový proud pak pokračoval průchodem přes tělo postižené osoby a přeskokem na kovovou část lustru zavěšeného nad stolem a po vodičích světelného okruhu přes vypínač, instalační krabici a jistič v rozvaděči a dále po vodičích kabelového přívodu nn do budovy ke vzdálené zemi u distribučního trafa vzdáleného cca 50m od chaty
• 5) jako pravděpodobný zdroj bleskového proudu se jeví buď přímý úder slabého blesku do karoserie automobilu zaparkovaného vedle budovy, anebo přeskok části bleskového proudu z hlavního bleskového kanálu při blízkém úderu blesku do terénu tak, jak je naznačeno na našem druhém pravděpodobnostním modelu dle obr. 2 a jeho pokračování přeskokem z karoserie na povrch terénu

Tuto naší téměř neuvěřitelnou hypotézu podporuje poskytnutá fotodokumentace. Z ní nepochybně a jasně vyplývá, že popsanou trasou „projel“ nepříliš intenzivní bleskový proud (nebo jeho část), který nezanechal viditelnou stopu na karoserii automobilu a který nezpůsobil téměř žádné vážnější škody ani na zařízení místnosti a ani na vodičích zasažené části elektroinstalace, ale který bohužel  stačil k usmrcení zasažené osoby.

Izolace vodičů zasažené elektroinstalace mezi závěsným lustrem a rozvaděčem nn byla viditelně „načatá“, ale nebyla zuhelnatělá a ani spečená. Vypínač lustru, instalační krabice a i příslušný jistič v rozvaděči byly průchodem bleskového proudu viditelně poškozeny, ale nebyly totálně zničeny. Zbývající část elektroinstalace v objektu chaty mimo trasu průchodu bleskového proudu nebyla poškozena vůbec. Tyto prokazatelné indicie naši hypotézu podporují.

Fotodokumentaci z místa můžete stahovat zde ...

Diskuzi na toto konkrétní téma můžete sledovat zde ...

Za firmu BrOK, přepěťové ochrany
ing. Vladimír Brok, majitel.