Dávný ESČ, nemyslím ten dnešní Elektrotechnický svaz československý (ESČ), na počátku vyvinul celou řadu norem. Máte představu jaké? Pokud umíte odpovědět na tyto otázky, pak jste pamětníci!

• Jaké standardy obsahovaly základní elektrotechnické normy a co konkrétně zahrnovaly?
• Na co se hlavní elektrotechnické normy zaměřovaly a jaké oblasti elektrotechniky pokrývaly?
• Jaké oblasti pokrývaly speciální elektrotechnické normy a jak rozsáhlé bylo jejich uplatnění?
• Jaké byly konkrétní použití speciálních elektrotechnických norem v domácích a průmyslových zařízeních?
  
• Jaké cíle stály za vývojem těchto norem a jaký dopad měly na zlepšení bezpečnosti, efektivity a standardizace v elektrotechnickém průmyslu?
• Která ministerstva nebo instituce byla zodpovědná za schválení a regulaci těchto norem?

Pokračujte v bádání ...

---

Normy, které dodnes vypracoval ESČ, lze roztřídit takto:

•   Normy základní

Elektrotechnický svaz československý vypracoval několik norem, které jsou i základními normami pro ostatní obory, přesto, že vznikly z potřeby elektrotechniků. Tak to jsou elektrotechnické a fyzikální jednotky, jejich jména, zkratky, znaky, dále značky na výkresech. Tato látka obsažena je v části I., a pokud jde o osvětlovací jednotky, v části VI. Předpisů ESČ.

Řady velikosti (ESČ 60) upravují, jak výše uvedeno, přibližnými geometrickými řadami odstupňování nejrůznějších hodnot v průmyslu a technice užívaných. Tuto normu dosud ČNS nepřijala, neboť názor na její užití se mezinárodně ještě neustálil. Řady té se však již užívá 5 let, ne sice důsledně, přece však bude možno ji po nabytých zkušenostech upravit a ustálit. Referentem byl Ing. K. Hulá Českomoravských elektrotechnických závodů Fr. Křižík v Praze.

Elektrotechnický slovník (ČSN 94 ESČ) normalizuje podle vzoru britského názvy v elektrotechnice užívané. Slovník vedle českých názvů má ještě výrazy anglické, francouzské, německé a polské. Při pojmech obtížnějších jsou stručná vysvětlení podána co možná prostým způsobem a doplněna, kde toho třeba, i malými obrázky. Vysvětlivky jsou po vzoru anglickém. Tento slovník má být částí mezinárodního elektrotechnického slovníku, který připravuje IEC.

Význam takového slovníku pro elektrotechniku je veliký, neboť málokterý obor se tak rychle vyvíjí jako právě elektrotechnika. Vzniká v ní mnoho názvů nepřesných a neurčitých, což nesmírně vadí nejen vědecké práci, ale i obchodnímu životu. 

ESČ zpracoval názvy v řadě porad s nejrůznějšími odborníky a dal vše prohlédnout i filologovi, aby nebylo ve slovníku jazykových chyb. Tento slovník je, po vzoru anglického, uspořádán soustavně, takže odborník snadno vyhledá, když ví, o jakou látku jde, všechny potřebné odborné výrazy. Tato soustavnost se při tvoření českých názvů neobyčejně osvědčila, neboť se ukázalo, jak se do češtiny vloudilo mnoho nepřesných a nejasných výrazů nahodilým překládáním cizích výrazů. Slovník má ovšem i vstupy podle abecedy ve všech pěti jazycích, takže ho lze užít i obvyklým způsobem. Referentem byl Ing. J. Cenek z ESČ.

Desetinné třídění (ČSN-ESČ 72) pro obory elektrotechnické je překlad mezinárodně přijaté soustavy desetinného třídění, pokud ho může užít elektrotechnik. Neomezuje se však jen na elektrotechniku, ale obsahuje v hlavních rysech i obory pro elektrotechniku důležité, jako jsou fyzika, strojnictví, chemie, národní hospodářství atd. O co při desetinném třídění jde, nejlépe vysvětlí úvod k této normě na str. 5V. Referenty byli Ing. L. Němec a Ing. J. Cenek z ESČ.

Tato norma, která je vlastně normalizací práce, třídění a uspořádání, zavede v našem elektrotechnickém průmyslu i elektrárenství pořádek, usnadní přehled obsáhlé agendy, literatury i archivů a bude mít tato zdánlivě jen teoretická norma velké důsledky praktické a hospodářské. 

Jiskřiště pro vysoké napětí (ČSN-53-ESČ) obsahuje podle mezinárodní normy IEC rozměry a podmínky jiskřiště, jimiž se dá přesně měřit vysoké napětí. Toto jiskřiště je základem všech technických pokusů, měření a zkoumání s vysokým napětím, neboť tvoří jednoduchý fyzikální etalon. Podle nejnovějších výzkumů mezinárodních bude však třeba tuto normu nepatrně opravit.

Obchodní klausule (ESČ 21) definuje smysl a rozsah povinností spojených s nabídkami a objednávkami podle Předpisů a norem ESČ. 

Vedle těchto domácích norem platí v Československu ještě tyto mezinárodní základní normy:
- Základní jednotky elektrické, přijaté v Londýně 1908,
- etalon napětí, přijatý v Londýně 1911,
- výkon elektrických strojů v kW a
- kreslení hodnot střídavého proudu, přijaté v Turíně 1911.

•    Hlavní elektrotechnické normy

Hlavní elektrotechnické normy jsou obsaženy zejména v elektrotechnických předpisech, které tuto látku upravují doma.

- Svorky a jejich značkování,
- základní veličiny elektrotechnické,
- soustavy proudu a napětí (vše v části I. Předpisů ESČ), elektrické stroje a to jejich označování, spojování, jejich vlastnosti a měření — část II. Předpisů ESČ,
- elektrické přístroje podobným způsobem upravené jako předešlé v části IV. Předpisů ESČ,
- izolované dráty a lana pro zařízení silnoproudá a to jejich rozměry, jakost vodiče, jakost konstrukce a zkoušení jejich izolace v části V. Předpisů ESČ,
- žárovky, obloukovky a svítidla, jejich konstrukce, jakost a zkoušení — Část VI. Předpisů ESČ. 

Elektrotechnické závity (ESČ 16, 17, 20) upravují speciální závity v elektrotechnice užívané při žárovkách, pojistkách, isolačních trubkách a při svorech svítidel. Tyto normy shodují se s podobnými normami států, které těchto závitů užívají (Německo, Rakousko, Švýcarsko, Polsko a jiné). 

Obrátky elektrických strojů (ESČ 23) ustanovují obrátky, na které se mají dělat elektrické stroje. Dbá se při tom všeobecně užívaného kmitočtu 50 a při strojích s velkým počtem pólů, aby byl počet pólů dělitelný 4, což má konstruktivní výhody. 

Další skupina hlavních norem elektrotechnických týká se stavby a dělání elektrických zařízení s užitím elektrických strojů, přístrojů, hmot a vodičů udělaných podle právě uvedených norem konstruktivních. Je to skupina norem zařizovacích, majících všeobecnou platnost pro celou elektrotechniku: 

Elektrická zařízení silnoproudá — obsahuje předpisy, jak se mají tato zařízení dělat a stavět, aby nebyla nebezpečná majetku, ani zdraví, ani životu. Jsou to velmi podrobné předpisy obsahující obsáhlé zkušenosti jak domácí, tak cizí, podle kterých se provádějí již po léta všechna naše silnoproudá elektrická zařízení. V části X. jedná se o obyčejných zařízeních silnoproudých uvnitř budov, v části XIII. o elektrických zařízeních ve zvláštních budovách a místnostech, jako v divadlech, obchodních domech, kinech, pak v místnostech nebezpečných, jako jsou místnosti mokré, vlhké, se žíravými plyny nebo parami, místnosti prašné, nebezpečné ohněm atd. 

Další skupina jedná o zařízeních venkovních a obsahuje zejména důležitá ustanovení, jak počítat, stavět a udržovat venkovní sítě a vedení (část XI. a hlava G části XIII.). 

Normy obsluhovací udávají všeobecná pravidla, jakým způsobem se mají obsluhovat elektrická zařízení silnoproudá nízkého a vysokého napětí (část XII. Předpisů ESČ).

Hašení požárů elektrických zařízení (ESČ 30), které poučuje, jak si počínat, aby se zabránilo úrazům napětím a aby se hasilo účelně, neboť, jak je známo, voda zvyšuje vodivost elektrických zařízení a tím požáru nezabraňuje. Norma je rozšířena v Československu všeobecně a je zavedena u všech hasičských sborů v obcích, které mají elektrická zařízení. Referentem komise byl Ing. F. Žitný od Zemského úřadu v Praze.

První pomoc při úrazech elektřinou (ESČ 31) poučuje, jak se má zacházet s poraněným elektřinou. Podobná norma je ve všech státech a vykonala neocenitelné služby při úrazech. Je povinně zavedena u všech zařízení, která větší měrou užívají elektřinu, a je snad nejrozšířenější normou v Československu vůbec. Referentem byl Ing. F. Žitný od Zemského úřadu v Praze.

Všechny tyto předpisy jsou ministerstvy schváleny a musí se jich dbát při elektrických zařízeních. Jenom díky nim se dosáhlo rychlého rozšíření elektřiny u nás, a také toho, že elektrická zařízení jsou dostatečně bezpečná, přestože po válce byl u nás, jako jinde, velký sklon k nedbalé práci, ba často i k podvodné. ESČ velmi podrobně sleduje všechny úrazy elektřinou, neboť dostává o nich úřední zprávy. V každém případě zkoumá odborný referent – Ing. F. Žitný – příčinu úrazu a zejména kriticky prověřuje, zda v Předpisech není nějaká vada. Dosud se zjistilo, že ve všech případech úrazů vznikly buď nešťastnou náhodou nebo nedbáním předpisů. Přesto se předpisy každý rok stále zdokonalují a doplňují stejně jako ve státech jiných, takže by se jistě zabránilo úrazům a i škodám obecně, kdyby byla kontrola elektrických zařízení přísnější než dosud.

•    Zvláštní elektrotechnické normy

Tyto normy upravují výrobky a práce jednotlivých odvětví elektrotechniky. Jsou jednak v předpisech, jednak ve zvláštních normách. Z předpisů je třeba zmínit elektrická zařízení výtahů (část XIII.), která obsahují nejen předpisy pro stavbu elektrických zařízení výtahů, ale i pro jejich zkoušení a obsluhu.

Několik norem se zabývá zařízeními připojenými na sítě nízkého napětí elektrických podniků. Normy obsahují podrobnosti, jak provádět tato důležitá zařízení, se kterými přicházejí do styku i laici. Jsou to:

Domovní zařízení připojená na elektrické sítě (část XIII. Předpisů ESČ); obsahují ustanovení zejména o domovních přípojkách a všeobecné úpravě vedení v domech.

Nejmenší přípojky (ESČ 9); obsahují podrobnosti, jak se mají provádět přípojky pro nejmenší odběratele, aby byly přípojky bezpečné a levné.

Připojování motorů na sítě elektrických podniků (část XIII.); předpisuje vlastnosti motorických přípojek a motorů, které jsou na ně připojovány. Zařízení ta jsou velmi důležitá, protože vadným motorem lze způsobit poruchy nejen na zařízeních patřících elektrárně, ale i u ostatních odběratelů. 

S těmito všeobecnými zařízeními jsou normalizována poučení a výstrahy pro obecenstvo. Tyto normy obsahují hlavní poučení a výstrahy pro tyto skupiny odběratelů. 

Reklamní zařízení svítící pomocí vysokého napětí (část XIII.) obsahují předpisy, jak montovat a obsluhovat tato moderní svítící zařízení. Předpis jistě přispěl k velkému a hospodářsky významnému rozvoji těchto výrobků. 

Kabelová vedení (část XIII.) a hromosvody (část XIII.) obsahují pravidla o stavbě a udržování těchto zvláštních zařízení. 

Elektrická zařízení důlní (část XIV.) obsahují nejen předpisy o vytváření těchto zařízení, ale i o jejich provozování a zkoušení. Doplňkem je Desatero důlní (ESČ 41.) a zpráva o poranění elektřinou v dolech (ESČ 37.). Díky těmto normám se zvýšilo užívání elektřiny v dolech, takže mechanizace dolů u nás po válce neobyčejně pokročila a bezpečnost důlních zařízení se značně zlepšila.

Elektrické dráhy a vše, co s nimi souvisí, jako značky, plány, výpočty, konstrukce, provozování, obsluha a měření, je obsaženo v části XV. Předpisů ESČ a ve zvláštní normě:

Trolejový drát (ESČ 39), která obsahuje rozměry a jakosti. S tím souvisí také předpisy o křižování silnoproudých vedení přes dráhy a elektrické dráhy, které jsou upraveny zvláštními vládními nařízeními.

Elektrická zařízení v závodech a dílnách jsou upravena v části XVI. Předpisů ESČ. 

Elektrická zařízení lékařská jsou v části XVIII. Předpisů ESČ; tato část obsahuje předpisy týkající se konstrukce i provozování těchto zařízení. Předpisy byly velmi nutné, neboť se stalo několik úrazů, zaviněných hlavně nedbalým provedením. Jsou to předpisy zcela samostatné, které se opírají o vědecké poznatky a vznikly z velmi intimní spolupráce lékařů a elektrotechniků. Referentem byl Dr. J. Poland, docent lékařské fakulty v Praze a Ing. L. Němec z ESČ.

Elektrická zařízení slaboproudá soukromá jsou upravena v části XX. předpisů, která upravuje jejich konstrukce, zařizování a kontrolu. K tomu pak přistupují zvláštní normy: Isolované vodiče slaboproudé (ESČ 44), kde se upravují rozměry, jakosti a zkoušení. 

Slaboproudé transformátory (ČSN-86-ESČ) upravují konstrukci a zkoušení transformátorků sloužících pro drobná osvětlení a Transformátory pro signalizaci byly často příčinou úrazů a poruch, proto normy zlepšují jakost a bezpečnost těchto zařízení. 

V oblasti radiotechniky se týkají předpisy o stavbě antén (část XXI. Předpisů ESČ) a pak normy
- Značky pro rádio (ČSN-56-ESČ) a
- Eliminátory (ČSN-79-ESČ). 

Předpisy pro antény se užívají všeobecně, zatímco ostatní dvě normy teprve postupně pronikají, neboť jsou zcela nové.

---

Zájemci více přečtou v knize NORMALISACE, Vladimír List, Česká matice technická (1930).

https://zdroje.elektrika.cz/book/normalisace/page/70?t=250