Většina z nás má omezený čas a zdroje k hodnocení každé novinky, která se nám objeví na obzoru. Sám se již jako bývalý "early adaper" necítím, protože nemám tolik prostoru pro přemýšlení nad tolika novými nástroji, či systémy do hloubky. Spoléháme se na povrchní analýzy nebo recenze, které zpravidla neodhalují skryté nedostatky nebo omezení.

V kanceláři působí ticho, jen stále problikávající monitory počítačů svědčí o tom, že technologie nikdy nespí. V rohu místnosti, za pracovním stolem, sedí Martina, projektantka elektrických zařízení, se zamyšleným pohledem upřeným na svůj laptop. Na obrazovce je otevřeno mnoho záložek - novinky o nejnovějších technologiích, aplikace pro návrh několika systémů, recenze a porovnání různých softwarových nástrojů.

Před Martinou leží rozepsaný sešit plný poznámek. Silné a slabé stránky každé aplikace, potenciální problémy, které by mohly vzniknout při jejich integraci do konvenčních projektů a další nesčetné úvahy. Její mysl je jako vichřice myšlenek, snažící se pochytit každý detail, aby udělala ten nejlepší možný výběr a konečně se mohla věnovat svému příteli.

Problém je, že možností je příliš mnoho a čas na analýzu všech nedostačující. Každý den se objevují nové aktualizace, nové nástroje a nové technologie. A Martina? Martina trpí syndromem FOMO (strachem z propálení příležitosti). Obává se, že pokud si nevybere to "nejlepší", mohla by zmeškat něco revolučního, co by mohlo její projekt posunout na vyšší úroveň.

Někdy si připadá, jako by byla na nikdy nekončící párty, kde v každém rohu probíhá něco fascinujícího, ale nemůže být všude naráz. Proto se snaží napít z každého poháru, ale nakonec končí přesycená a vyčerpaná, aniž by skutečně ochutnala to, co chtěla.

V její mysli zní věta: "Co když udělám špatnou volbu? Co když existuje něco lepšího?" V dnešní rychle se měnící technologické době je to obava mnoha odborníků, ale Martina to cítí mnohem intenzivněji. Přála by si mít více času, klidu a jistoty v tom, že se rozhoduje správně. Ale především by potřebovala odpočinek od neustáleho bombardování novými informacemi a možnostmi, které jí nedovolují klidně spát. A o soukromém životě nemluvě.

A tak jsme se ptali i tentokrát různých profesí ...

Projektant elektrických zařízení
...vypadá to, že digitalizace nám dává spoustu nových hraček a nástrojů, což je super ... ale je těžké udržet krok se vším novým, co přichází ... jak to ale pořádně hodnotit a rozhodovat, co je skutečně užitečné ... jako návrhář musím neustále zvažovat, co je skutečně potřeba a co je jen zajímavý doplněk ...

Revizní technik elektrických zařízení
... hlavní je, aby všechno fungovalo bezpečně ... novinky sice vypadají skvěle, ale když je toho tolik, musím být opatrný a pečlivě prověřovat, zda všechno sedí a je v pořádku ... někdy je lepší se držet osvědčených metod ...

Elektromontér
... pro mě je to jako s novým mobilním telefonem. Když vyjde nová verze, má spoustu nových funkcí. Některé jsou úžasné, jiné třeba nepotřebuji. Ale hlavně musím vědět, jak to správně nainstalovat, aby to fungovalo jak má ...

Údržbář elektrických systémů
... je fajn, že je toho tolik nového, ale zároveň je to trochu zmatek ... jsem zvyklý na opravy konvenčních systémů, a když se všechno tak rychle mění, je těžší vědět, jak něco spravit ... potřebujeme stále více školení a informací o tom, jak se vypořádat s těmi novými technologiemi ...

---