Nedávno jsme si slíbili, že vzniku tepla elektrickým proudem použijeme jako principu ke stavbě tepelných přístrojů.
Celkem snadný úkol. Základem tepelného ampérmetru je měrný odporový drátek, jímž prochází měřený proud. Vzniklým teplem se drátek prodlužuje a z velikosti protažení se dá soudit na velikost proudu.
Měrný drátek upevníme mezi svorkami na základním prkénku.

V jeho blízkosti přišroubujeme svisle druhé prkénko, na němž je vlastní měřící zařízení a stupnice přístroje. Od středu měrného drátku se vede tenký ohebný drátek přes malou kladičku, volně přichycenou na svislém prkénku. Druhý konec drátku je napínán slabou zpružinkou. Ke kladičce je přilepena ručička.
Čím je měrný drát delší, tím je přístroj citlivější. Nejlépe se hodí drát asi 160mm dlouhý, průměru asi 0,7mm, niklový nebo pásek ze stejného materiálu rozměru 3x0,1mm. Od středu vedený drátek je průměru asi 0,2mm a jednou dokola ovinut kolem kladičky s mírnou rýhou a průměru asi 4mm. Kladička je volně nastrčena na malém hřídelíku. Upnutí měrného drátu mezi svorky musí být důkladné, drát nesmí povolovat. Může se také sevřít do mosazných čelistí tažených šrouby.

Přihneme-li kolíček, kterým je upevněn konec zpružinky, dosáhneme nulové polohy ručičky.
Pro proudy do 10A se hodí uvedený průměr měrného drátu. Pro slabší proudy, do 1A, užijeme drátu průměru asi 0,2mm. Cejchování přístroje provedeme jako u elektromagnetického ampérmetru.
Pro měření napětí je konstrukce přístroje stejná, jen měrný drátek volíme ještě tenčí, asi 0,15mm. Pro plnou výchylku je třeba asi 0,1 ampérmetru, a proto předřadíme měrnému drátku větší odpor. Vypočteme jej snadno podle Ohmova zákona. Například pro voltmetr do 10 voltů je třeba předřadit odpor asi 100 ohmů. Navineme jej na malou cívečku a připojíme mezi jednu svorku přístroje a konec měrného drátu (tedy do série) nebo jej umístíme pod základní prkénko. Ostatní úprava a cejchování se provádí jako u elektromagnetického voltmetru.
Oba přístroje se hodí pro měření obou druhů proudu.

Reloaded Ladislav Smrz 1956