Nedávno jsme si slíbili, že vzniku tepla
elektrickým proudem použijeme jako principu ke stavbě tepelných přístrojů.
Celkem snadný úkol. Základem tepelného ampérmetru je měrný odporový drátek, jímž
prochází měřený proud. Vzniklým teplem se drátek prodlužuje a z velikosti
protažení se dá soudit na velikost proudu.
Měrný drátek upevníme mezi svorkami na základním prkénku.
V jeho blízkosti přišroubujeme svisle druhé
prkénko, na němž je vlastní měřící zařízení a stupnice přístroje. Od středu
měrného drátku se vede tenký ohebný drátek přes malou kladičku, volně
přichycenou na svislém prkénku. Druhý konec drátku je napínán slabou zpružinkou.
Ke kladičce je přilepena ručička.
Čím je měrný drát delší, tím je přístroj citlivější. Nejlépe se hodí drát asi
160mm dlouhý, průměru asi 0,7mm, niklový nebo pásek ze stejného materiálu
rozměru 3x0,1mm. Od středu vedený drátek je průměru asi 0,2mm a jednou dokola
ovinut kolem kladičky s mírnou rýhou a průměru asi 4mm. Kladička je volně
nastrčena na malém hřídelíku. Upnutí měrného drátu mezi svorky musí být
důkladné, drát nesmí povolovat. Může se také sevřít do mosazných čelistí
tažených šrouby.
Přihneme-li kolíček, kterým je upevněn konec
zpružinky, dosáhneme nulové polohy ručičky.
Pro proudy do 10A se hodí uvedený průměr měrného drátu. Pro slabší proudy, do
1A, užijeme drátu průměru asi 0,2mm. Cejchování přístroje provedeme jako u
elektromagnetického ampérmetru.
Pro měření napětí je konstrukce přístroje stejná, jen měrný drátek volíme ještě
tenčí, asi 0,15mm. Pro plnou výchylku je třeba asi 0,1 ampérmetru, a proto
předřadíme měrnému drátku větší odpor. Vypočteme jej snadno podle Ohmova zákona.
Například pro voltmetr do 10 voltů je třeba předřadit odpor asi 100 ohmů.
Navineme jej na malou cívečku a připojíme mezi jednu svorku přístroje a konec
měrného drátu (tedy do série) nebo jej umístíme pod základní prkénko. Ostatní
úprava a cejchování se provádí jako u elektromagnetického voltmetru.
Oba přístroje se hodí pro měření obou druhů proudu.
Reloaded Ladislav Smrz 1956