Když začátkem devadesátých let minulého století vznikla možnost podnikat, vznikla i možnost pro podnikatele se sdružovat a to nejen za účelem podnikání ale i za účelem dosažení informací v technických, ekonomických a právních oblastech. Moudří podnikatelé těchto možností využili a nejen, že zakládali firmy ale zakládali i cechy, společenstva či svazy. V té době byl založen Elektrotechnický cech nejen v Liberci, ale i v jiných městech České republiky.

Vznikl Moravskoslezský elektrotechnický svaz, Moravský svaz elektrotechniků, Elektrotechnický svaz český, Český elektrosvaz, Elektrotechnické cechy v regionech Plzeň, Olomouc, Vysočina. České Budějovice, Tachov, Beroun a dalších městech a regionech. Některé tyto subjekty spolupracují mezi sebou, s německými, s rakouskými či polskými a slovenskými svazy, ale stále jsme strašně roztříštění a tím pádem lehce jak se říká„zranitelní„ a nejednotní hlavně ve styku a kontaktu s úředníky a legislativou. Vědomi si této roztříštěnosti a nejednotnosti, začali jsme v minulém roce s pokusem o sjednocení elektrotechnických subjektů do jednoho celku. Jelikož se jedná o podnikatelské subjekty a sjednocení jen do jedné profese také nestačí a v technické legislativě je nutné spolupracovat i s ostatními profesemi, sjednocování jsme začali na půdě Hospodářské komory České republiky. Po několika jednáních, kde se jsme vysvětlovali a vyjednávali, byla dne 13.11.2002 představenstvem HK ČR ustavena Elektrotechnická sekce. Byl zpracován a schválen Statut sekce, který zaručuje zachování suverenity jednotlivých členských subjektů. Na ustavujícím jednání byly stanoveny tři hlavní cíle sekce a pro ně jmenovány pracovní skupiny. Jedná se o kvalifikaci a celoživotní vzdělávání, o technickou legislativu a předávání informací elektrotechnické veřejnosti. V současné době nás vzdělávací agentury zahlcují nabídkami a pozvánkami na akce, na kterých přednášejí ti lektoři, kteří s ní mají smlouvu nebo dohodu. Určitě přednášejí kvalifikovaně a na velmi vysoké profesionální úrovni, ale bez jakékoliv koncepce nebo systému. Na té chceme ve spolupráci s elektrotechnickou veřejností, to je právě s cechy, společenstvy a svazy pracovat a profesionálu předat právě ty informace a v tom čase, v jakém je potřebuje. V oblasti technické legislativy je nutné aby profesní celky byly neopomenutelnými účastníky při tvorbě zákonů, vládních nařízení a dalších předpisů, které se jich týkají. Připravuje se změna zákona o státním odborném dozoru, stručně zákona 174/68Sb. v platném znění, rušit se mají vyhlášky jako nižší předpis, v našem případě např. č. 20/79 Sb., kterou jsou stanovena vyhrazená elektrotechnická zařízení, č. 50/78 Sb. o odborné způsobilosti v elektrotechnice, 48/82 Sb. o požadavcích na bezpečnost práce a technických zařízeních. Nejsou vydána vládní nařízení dle § 132b a §134b Zákoníku práce o odborné způsobilosti na technických zařízeních, zjednodušeně řečeno, s vysokým rizikem ohrožení života, zdraví a věcí. Tato vládní nařízení by mohla nahradit naší dobře známou padesátku.

Ale jak ji nahradí, budeme pravidelně přezkušováni?, testem?, pohovorem?, jak vlastně?

Neměli bychom být u zrodu nařízení a alespoň je připomínkovat a mít naději, že připomínky budou slyšeny a v lepším případě vyslyšeny?. Zákonem č. 124/2000 Sb. končí platnost oprávnění k činnostem právnickým a fyzickým osobám vydaných před 1. lednem 1993 k 30. 6. 2003. Týmž zákonem je ukončena platnost osvědčení např. revizních techniků, k 30. 6. 2005. Jak budou osvědčení revizních techniků obnovována zatím nevíme. Je velice pravděpodobné, že se bude jednat o certifikaci osob pro určitou činnost, když certifikace, tak s omezenou platností, a opět neměli bychom být alespoň připomínkovým místem? Samozřejmě ano! Hospodářská komora již je neopomenutelným účastníkem legislativního dění v ČR. Je tu však jedna chyba, dosud této výhody, nebylo dostatečně využíváno jejími členy a pak to může vypadat, že zákony jsou přijímány bez připomínek. Ony opravdu ne vždy jsou! Naučme se být racionálními oponenty státnímu úředníkovi a administrativní byrokracii celkově a třeba s ní i spolupracovat. Nestačí však jen oponovat, každá získaná kompetence nese sebou i odpovědnost za její realizaci a práci s ní spojenou.

Dveře Elektrotechnické sekce Hospodářské komory jsou stále otevřeny všem elektrotechnickým subjektům, které chtějí spolupracovat a také si myslí, že elektrotechniku může při jednáních o elektrotechnice zastupovat jeden společný elektrotechnický celek, kde bude platit zásada zachování suverenity jeho členů a jednání budou vedena formou „kulatého stolu“. Zatím se nabízí elektrotechnická sekce, jak to bude dál zaleží na jejich členech. Potřebujeme rozšířit naší působnost a tok informací na celé území Čech, na Moravě a ve Slezsku je již částečná informovanost a o našich aktivitách již elektrotechnická veřejnost ví a ve formování společného celku je aktivní. Chceme Vás touto cestou s našimi záměry a cíli seznámit nabídnout spolupráci ale zároveň o ni požádat. Podstatu a smysl cechů si uvědomovali i naši „otcové“ opravdu v dávné i nedávné minulosti. Například v Liberci je první zmínka o soukenickém cechu z roku 1477! Tedy před pěti sty dvaceti šesti lety. Komora byla v Liberci založena před 150 lety! My podnikáme již 13 let a k cechům máme stále nedůvěru. Stále nepovažujeme za nutné se profesně spojit, předávat si profesní informace a být si nápomocni při získávání kvalifikací.

Stále ještě zní otázka „co z toho budu mít, když budu členem?“. Odpověď zní „ nic, pokud členem nebudeš, pokud nic nebudeš chtít, tak nic nedostaneš a pokud něco chceš, tak musíš také proto něco udělat!“

Někdy opravdu stačí být členem, uhradit členské příspěvky a zúčastňovat se cechovního dění. Tam přednést své profesní požadavky a požadovat jejich plnění. Je nutné zbavit se názoru, že cechy jsou zakládány jen z komerčních důvodů, že na členských příspěvcích „bohatnou“ jednotlivci z vedení cechu. Právě svou aktivní účastí v dění cechu či svazu lze těmto praktikám zamezit a veškerý příjem profesního subjektu využít pro všechny jeho členy a právě aktivní účastí lze předejít obavám že opět „o nás bez nás“.

Neprošlo jazykovou úpravou.