Dnes už mi je tolik, že se bojím tu číslovku vyslovit, ale když mi bylo ... náct, tak nám mistři říkali ...

Připravujeme se jako tým na velkou hru. Nejprve pečlivě plánujeme, abychom věděli, kde co má být, jako když na stole skládáme stavebnici. Pak spolupracujeme jako tým na fotbalovém hřišti, každý hraje svou roli a podporuje ostatní. Jsme připraveni změnit taktiku, pokud to situace vyžaduje. Před zahájením si prostudujeme plán, abychom věděli, co máme dělat, jako když sledujeme recept při vaření. Dáváme pozor na bezpečnost, abychom se nezranili. Ujistíme se, že máme všechny potřebné věci, jako když se balíte na výlet. Během hry sledujeme průběh a kontrolujeme, že vše jde podle plánu, jako když pečete koláč a sledujete, aby byl akorát. Na konci provádíme finální kontrolu, abychom se ujistili, že všechno je připravené a funguje, přesně jako před velkým zápasem.

... tedy takové hlášky v dnešních návodech podle normy ISO 9001 určitě nenajdete. Popravdě tato lidskost mi dodnes chybí. Vše se píše buď jazykem akademickým nebo jazykem reklamním. Přičemž nevím, co je větší zlo, pokud tomu nerozumí ten, pro koho je to určeno!

Když se na průmyslových stavbách berou do ruky kabely abychom přečetli jejich štítky, uvědomujeme si podle označení, počtu číslic a znaků jak asi rozsáhlá stavba může být. Vždy jsem byl klidnější, kdy jsem byl v označování štítku dobře orientován. Ale pro zbytek stavby šlo o číslo, které bude někde ve výkresu sedět. Nic víc.

 

V těch složitějších budovách, kde je plno různého strojního vybavení, se muselo dávat bacha na to, jaký je tam prostředí, a podle toho vybírat i materiál. Od ocelových konstrukcí až po příchytky a tak dále. S materiálem se kdysi šetřilo tak, že zbývaly přebytky a ty se pak doplňovaly tam, kde se něco ukradlo, ehm, vlastně ztratilo. A tak volba materiálu byla často na těch na stavbě. Připomínám, že tehdy stavební supermarkety nebyly!

Jak se budou kabely ukládat a jaký typ kabelů se použije, to určuje projekt elektroinstalace, ať už jde o světlo, motory, ovládačka nebo signalizace. Ale samotný výběr cesty pro kabely mohl být docela oříšek, protože se muselo brát v potaz i jiné vedení jako vzduchotechniku, voda, plyn, a tak dále. Nespočetněkrát jsem zažil, že projekt navrhoval něco a projekt Hutních montáží něco zcela jiného. Některé konflikty jsme vyřešili sami k jiným se volali znovu projektanti na stavbu!

Ještě před tím, než se začalo montovat, bylo potřeba se domluvit s ostatníma, co tam taky pracovali. Ať už to byli montéři strojů, stavební firmy, nebo jiní hostující dodavatelé. Jakýkoli velký změny musel projektant schválit a zapsat do montážního deníku. Klíčový je být dobře připravenej a mít všechno pod kontrolou na stavbě. 

To znamenalo:

• Přečíst si, co se bude montovat (např. zjistit, jestli se budou táhnout kabely pro osvětlení nebo pro napájení strojů). To byly vždy balíky dokumentace po večerech doma a na ubytovně! Jen naši nádeníci měli za to, že to studuju v pracovní době.
• Projít výkresy a rozpočty (třeba zkontrolovat, kde mají být rozvodné skříně nebo kolik metrů kabelu je potřeba).
• Připravit se na montáž a domluvit se s investorem (např. domluvit se na termínech a požadavcích na práci).
• Sestavit montážní týmy (rozdělit lidi do skupin podle toho, co budou dělat). Když nám chyběli lidi, tak si na některý části vypůjčit jiné montéry jiných skupin nebo třeba využít místních kapacit na údržbách.
• Rozvrhnout práci do etap (naplánovat, co se bude dělat první den, druhý den atd.).
• Rozdělit úkoly (přidělit konkrétní práce jednotlivým parťákům nebo montérům).
• Instruktáž ohledně bezpečnosti práce (připomenout si pravidla pro bezpečnou práci ve výškách nebo s elektrikou). To je dnes tabu.
• Postarat se o sklady a pomocnou montážní dílnu na stavbě (zajistit, aby bylo dostatek místa pro skladování materiálu). 
  
• Převzít materiál (ověřit, jestli máte dostatek kabelů, trubek, upevňovacích prvků atd.)
• Zkontrolovat nářadí, montážní pomůcky a stroje (třeba se ujistit, že máte funkční vrtačku a dostatek šroubů).
• Poslechnout si instrukce spolupracujících vedoucích staveb (třeba se dozvědět, jaké mají plány ti druzí).
• Hlídat, aby montáž šla podle plánu a stavba byla připravená (zkontrolovat, jestli jsou dokončeny stěny, kde se budou kabely montovat).
• Zkontrolovat a umístit hlavní rozvodné uzly podle projektu (ověřit, že rozvodné skříně jsou tam, kde mají být).
• Zajistit potřebný stavební úpravy (např. provést průchodky pro kabely ve stěnách).
• Zkontrolovat směrové a výškové údaje pro montáž (ověřit, že kabely budou vést správně podél stěn a stropů).
• Kontrolovat a srovnávat s ostatními instalacemi (ujištění, že kabely nebudou křížit např. potrubí pro vodu nebo vzduchotechniku).
• Zajistit hlavní montážní pomůcky a stroje (připravit vše potřebné pro práci, třeba žebříky nebo zdvihací plošiny).
• Vést montážní deník (zapisovat, co se každý den na stavbě udělalo, jaké materiály se použily atd.).