Tento příspěvek je další součástí seriálu o návrhu nouzového zvukového systému. 

Jak již bylo několikrát zmíněno v předchozích dílech, seriál článků je určen pokročilým projektantům a technikům, kteří znají základy návrhu ozvučení prostor a setkali se i s návrhem ostatních slaboproudých rozvodů. 

Norma je poměrně mladá a nejenom dle mého názoru ještě nebyla dostatečně strávena. Jak probruslit jejím textem, vyhovět jí a přitom se snažit aby ze systému rozhlasu nevzniklo obludné a finančně neúnosné monstrum ? 

Ke zodpovězení této otázky se již počtvrté snažíme v tomto seriálu. 

Poznámka autora: Není tajemstvím, že se na tuto normu dívá nejedno oko elektrotechnika velmi kriticky. A nejenom elektrotechnika. Jen tak namátkou zacituji jak se o ní někteří odborníci vyjádřili: 

"I kdyby jste systém rozhlasu sestavili z toho nejdokonalejšího, co se na trhu vyskytuje, ani tak tuto normu na 100% nesplníte". (nejmenovaný přední dodavatel technologie 100V rozhlasu).

"Tu normu rychle schovej do šuplíku, odkud si mi půjčil. Tam je napsaný všechno a přitom nic. Toto -píp- nemůžou psát trochu konkrétněji". (Nejmenovaný požární specialista. Půjčil si ji z důvodů navrhování postupné evakuace s využitím místního rozhlasu)

"Ta norma by se dala shrnout do jedné věty. I když se všechno poláme, přesto to musí celý fungovat" (Nejmenovaný zkušený projektant slaboproudých rozvodů a technologií).

Ale zpět k seriálu.

V minulých příspěvcích jsme se seznámily s akustickými nároky (1. díl), monitorováním závad (2. díl) a propojením se systémem detekce nebezpečí (3.díl). Jako příklad jsme použili návrh místního rozhlasu s modulací 100V, který bezobslužně spolupracuje se systémem detekce nebezpečí, elektrické požární signalizace.

Ten dnešní díl rozebere požadavky normy na základní a záložní (dle normy druhotné) energetické napájení.

V praxi základní energetické napájení představuje napojení na rozvodnou síť NN (230V/50Hz). Toto napájení bývá přivedeno běžným kabelem s měděnými jádry dostatečného průřezu (dle veškerých bezpečnostních norem a předpisů). Vedení by mělo být v rozvaděči samostatně jištěno. 

Norma výslovně nestanovuje žádné konkrétní požadavky na základní energetické napájení. Tzn. odkud má být vedeno, jak jištěno a jak v rozvaděči označeno.

Není požadováno vedení napájecího kabelu od hlavního rozvaděče objektu. Tímto se však nevylučuje, že to není nutné vzhledem k skupině norem požárního zabezpečení (viz. seriál zde).

V žádném předpise není stanovena nutnost vedení napájecího kabelu s požární odolností pro danou dobu. 

Záložní energetické napajení (v normě pojmenováno jako druhotné) bývá v praxi běžně řešeno záložním zdrojem UPS, předřazeným před hlavní energetický přívod.

Protože většina komponentů sestavy ústředen místního rozhlasu umožní i vstup pro nízkonapěťový napájecí zdroj (zpravidla 24VDC) není vyjímkou ani zapojení záložního zdroje s výstupním napětím 24VDC na tento vstup. Při výpadku napájení NN je automaticky přepojen vstup na nízkonapěťové záložní napájení. Záložní zdroj dodává energii z akumulátorů, které jsou za normálního provozu (při připojení na základní energetické napájení) dobíjeny nebo udržovány v maximální kapacitě. 

Norma po tomto záložním napájecím zdroji požaduje:

Druhotné energetické napájení musí být řešeno u každého nouzového zvukového systému.

Druhotné energetické napájení musí být schopno udržet systém v provozu při evakuaci (vyhlašování poplachu) minimálně dvojnásobně, jako je stanovena doba evakuace pro daný objekt. Doba je stanovena nejčastěji předpisy požárního zabezpečení budovy či objektu (norma praví o příslušných autoritách pro danou stavbu). I když je tato podmínka splněna, úplně nejkratší doba je stanovena na 30 minut.

Není-li nutné v době výpadku základního energetického napájení provést evakuační hlášení, musí druhotné energetické napájení zajistit bezporuchový chod systému nejméně 24 hodin. 

Tato doba může být zkrácena na 6 hodin, je-li k dispozici "nějaký nouzový generátor" (citace z normy). 

Pokud je budova po nějakou dobu neobsazena (např. mimoprovozní doba) musí být splněn požadavek, aby záložní (druhotný) napajecí zdroj udržel systém v provozu minimálně 30 minut po opětovném osazení budovy. 

V době, kdy je systém napájen z druhotného zdroje, nesmí být provozovány žádná jiná hlášení ani hudební programy, pouze evakuační hlášení. Toto je nutné jen v případě kdy toto hlášení či hudební programy omezí kapacitu nouzového provozu (tedy kapacitu záložního zdroje). 

V praxi však tento bod platí bez vyjímky, jelikož veškeré hlášení či hudební program omezí kapacitu záložního zdroje. Snad jen kdyby jako záložní zdroj bylo použito perpectum mobile.

Veškeré záložní napájecí zdroje, ve kterých jsou použity akumulátory musí mít možnost automatického dobíjení (po obnovení základního energetického napájení).

Automatické napájení musí zajistit, aby akumulátor či baterie byly dobity na 80% kapacity z plně vybitého stavu za dobu nepřevyšující 24 hodin.

Jsou-li použity akumulátory nebo baterie musí být takových parametrů, aby byla zajištěna minimální životnost 4 roky, a musí být používány přesně dle pokynů výrobce. 

V místnosti záložního napájecího zdroje musí být zajištěno takové odvětrání, aby byli splněny veškeré podmínky výrobce a hygienických předpisů.

Výše uvedený rozbor řeší vybrané požadavky normy, které je třeba respektovat při návrhu nouzového zvukového systému. Dále se zabývá aplikací této normy do praxe tedy a není výčtem veškerých požadavků normy. Norma obsahuje další nařízení a doporučení, které je třeba zohlednit při návrhu a stavbě nouzového zvukového systému.

V příštích dílech seriálu si rozebereme požadavky:

Všeobecné a na instalaci.

Jako přídavek na oslavu úspěšného ukončení seriálu na opravdu náročné téma si vypíšeme záznamy, které je třeba o nouzovém zvukovém systému vést (samozřejmě, že dle normy ČSN EN 60849)

Literatura:

ČSN EN 60849 (368012) ozvučení pro nouzové účely,

ČN 7308xx, požární bezpečnost staveb, 

ČSN 332000-5-52 výběr soustav a stavba vedení,

Katalogy firem PHILIPS a PENTATRON