Už teď vidím, jak moc pitomý ten název je. Mým úmyslem však je, popsat svou cestu k porozumění norem řady ČSN EN 62305. Tyto normy jsou velmi obsažné a navíc popisují věci, s nimiž jsme se doposud nesetkávali. Třeba bude sem tam někomu užitečné, když se dozví, jak jsem se s tím lámal já a třeba si ušetří několik kotrmelců.

1/ Názvosloví
Pokud si někdo myslí, že tuto část může přeskočit a že názvy pochopí až při čtení normy, tak ji bude číst minimálně dvakrát. Vypíšu to nejnutnější minimum:

• LPS = systém ochrany před bleskem

• vnější LPS = jímače, svody, uzemnění
• vnitřní LPS = ekvipotenciální pospojování (EB), magnetické a prostorové stínění atd.
• izolovaný LPS = podle starého, oddálený hromosvod
• neizolovaný LPS = jímací soustava a svody upevněné na stavběo třída LPS I...II...III...IV = třída spolehlivosti (kvality)

• hladina LPL I...II...III...IV = hladina ochrany před bleskem (třída LPS I = hladina LPL I)
• LPZ 0...1...2...3 = zóna ochrany před bleskem, ve které je dodržena hladina přepětí a elektromagnetického pole
• dostatečná vzdálenost „s“ = vzdálenost vnějšího LPS a vodivých částí stavby nebo zařízení
• bezpečný odstup „dS/1“ a „d S/2“ = vzdálenost elektronických systémů od stínění na hranicích zón LPZ
• SPD typ 1 = svodič bleskových proudů
• SPD typ 2 a 3 = svodič přepětí
• LEMP = elektromagnetický impulz vyvolaný bleskem
• SEMP = elektromagnetický impulz vyvolaný spínáním
• LPMS = kompletní systém ochranných opatření pro vnitřní systém ochrany před LEMP

Pokud nedokážete okamžitě vystřelit správnou odpověď na dotaz: Jaký je rozdíl mezi LPS a LPZ, nebo mezi LPS a LPMS, nebo co je špatně na výrazu: „dostatečný odstup“, tak se prosím vraťte a cvičte to tak dlouho, dokud si nebudete jisti. Tato rada není přemrštěná a věřte, že se zrodila v bolestech (s těmi údery do vlastního těla budu muset přestat).

2/ Co se děje při úderu blesku do stavby

Klik pro větší náhled.

Bleskový proud (většinou do 200kA) teče z místa zásahu do země (a přes elektrické vedení i do dalších staveb). Může se rozdělit a může téci jak po uměle vytvořených cestách (strojených svodech), tak po náhodných vodivých cestách (náhodných svodech) jako je např. ocelová konstrukce stavby, nebo armování v železobetonu. Čím více se bleskový proud rozdělí, tím méně proud namáhá vodiče a také kolem sebe vytváří menší elektromagnetické pole. Je tedy lepší, když je více paralelních cest bleskového proudu. Na každém vodiči, kterým teče bleskový proud, vzniká úbytek napětí. Čím dále (výše) od země, tím je napětí mezi zemí a vodičem větší. Všem třem uvedeným věcem se chceme bránit.

Nechceme, aby proud běhal po částech stavby a už vůbec ne po vodičích el. instalace nebo po potrubí s plynem, vodou atd.
Nechceme, aby bylo napětí mezi jednotlivými částmi stavby nebo zařízeními.
Nechceme, aby elektromagnetické pole naindukovalo napětí ve vodičích instalace a zařízení.

Nechceme, nechceme, nechceme… Zní to jak jako nějaký manifest, ale ve skutečnosti jde o ryzí strach z jiskření, ohně, kouře, explozí a dotěrných otázek právníků.

Normy řady ČSN EN 62305 ukazují, jak se těmto nešvarům bránit.

---- pokračování v souvislostech