Elektrika.cz, reportážní portál instalační elektrotechniky, vyhlášky, schémata zapojení .

 
Oddíly
reklama
Bleskovky
Osobní nástroje

Elektrický oblouk (základní pojmy 14.)


Document Actions
obloucek1.jpg
Co všechno může vyvolat zkrat na vedení? Co nám zajišťuje omezující účinky zkratového proudu? V kterém případě musí být obsluha rozvodny od vlastního rozvodného zařízení oddělena stěnou?
Milan Bureš, Tým portálu Elektrika, ze dne: 24.01.2003
reklama

Elektrický oblouk dosahuje při zkratech velkých výkonů a to 103 až 104kW na 1cm délky hořícího oblouku. Tím se ohrožuje zařízení, ale hlavně elektrotechnický personál, který se soustřeďuje hlavně v elektrických stanicích, kde se i působení těchto poruch nejvíce projevuje. Zkrat na vedení může vyvolat i výbuch příslušné kobky, nebo se v rozvodu přenese na místa, kde kvalita izolace je snížena. Toto se zejména projevuje u rozvodných sítí vn izolovaných, tedy s kapacitním proudem nižším jak 10A, kde normy ČSN ještě nepožadují vykompenzování kapacitních proudů sítě např. indukčností Petersenovou cívkou, která je zapojena mezi uzel vinutí trafa a pracovní uzemnění rozvodné stanice.

Z těchto důvodů se musíme postarat o to, aby jsme pokud možno zabránili vzniku otevřeného oblouku, který se může snadno přenést na další fáze a tak způsobit velkou havárii. Jeho úplná likvidace však není zcela možná a protože tuto závadu nemůžeme vyloučit, tak právě tomuto musíme věnovat co největší pozornost.

Jaké jsou tedy technické možnosti:

- omezit zkratový proud
- uzavřít nebo zakrytovat elektrické zařízení
- zařízení ovládat dálkově
- případný zkrat odepínat dostatečně rychle

Zkouškami bylo ověřeno, že s počátečním zkratovým proudem Iko do 15kA se dělící strůpky a průhledítka pouze doporučují a jinak není zapotřebí provádět žádná zvláštní opatření. Při proudu Iks od 15 do 60kA jsou výše uvedená opatření již závazná. Při proudu Iks nad 60kA se musí situace zkratových proudů řešit individuálně jako atypická zařízení a navíc musí být obsluha rozvodny od vlastního rozvodného zařízení oddělena stěnou. Omezující účinky zkratového proudu nám zajišťují např. výkonové pojistky nebo jiné omezovače zkratových proudů, které se užívají zejména v zahraničí. Je možno též používat správně dimenzovaných zkratovačů, které na základě řízeného impulsu se uvedou do činnosti, spojí všechny fáze nakrátko a způsobí tak dokonalý kovový zkrat. Tyto zkratovače pak jsou umístěny v přívodním vedení rozvodného zařízení. Tím se způsobí překlenutí hořícího oblouku, který zhasne, protože nemá napětí.

Vznik oblouku lze indikovat fotonkou, která reaguje v době 1ms na vzdálenost 2-3m nebo v době 2-3ms pro vzdálenost hořícího oblouku 5-8m. U nás se používají zábleskové ochrany, které přes zesilovací zařízení zajistí zapnutí zkratovače a v zápětí vypnutí vypínače v přívodním vedení. Při této ochraně jsou běžně používané ochrany a jistící relé z vypínacího procesu vyloučeny.

Pro jednu kobku postačí podle členitosti 2-4 fotonky. Tímto opatřením se oblouk zhasne za 6-10ms. Energie uvolněná obloukem je cca 500Ws což je takové množství energie, která nemůže zařízení ohrozit.

Místo fotonek lze použít i kontaktních manometrů nastavených na tlak 0,1-0,3atm tedy na 0,01-0,03MPa. Toto se hodí zejména na uzavřená zařízení. Tyto prvky zajišťují vypnutí v čase 3-4ms.

Další zásadou je, aby se při působení oblouku zabránilo vzniku hořlavých plynů, které mohou vznikat hořením izolantů. Dalším nebezpečím je pro provozované zařízení výbuch těchto plynů a v případě vytvoření z těchto plynů stachimetrické směsi se vzduchem pak i detonace, jejíž tlaková vlna je zvlášť ničivá.

Vzniklým zářením oblouku může nastat u sousedních kobek fotoionizace ovzduší, což může mít za následek vznik nového oblouku na jiném místě rozvodného zařízení. Z těchto důvodů se také systémy přípojnic -A-, -B- atd. oddělují dělící příčkou. Z hlediska průzkumu bylo zjištěno, že se v praxi trojfázový zkrat vyskytuje v 5%, dvoufázový v 10% dvoufázový zemní ve 20% a zemní spojení jedné fáze se zemí je pak v 65%. Vzhledem k tomu, že zemních spojení je nejvíce a mohou nastat i jako stavy přechodné, bývá v rozvodně zařízením pro opětovné zapnutí. Pokud však porucha i nadále trvá zařízení se již nově nesepne a automaticky se odstaví z provozu. Zařízení pro opětovné zapínání může být jako třífázové nebo i jednofázové, přičemž se pak spíná pouze ta fáze, kde byla vyhodnocena porucha. U třífázového opětného zapínání se počítá za optimální max. dobu opětného zapnutí 0,2-0,25s, po kterou může být proud přerušen, aby toto nemělo vliv na celkový provoz rozvodné sítě. Oproti tomu u jednofázového opětovného zapínání je tato doba delší a to asi 0,8s. Rychlým opětovným zapnutím po zkratu se automaticky likviduje asi 90% všech jednopólových zkratů bez následků na vlastní rozvodné zařízení.

 
 

 

TEXT Z OBLASTÍ


FIREMNÍ TIPY
Digitalizace nás kromě jiných služeb zasypává také daty. Máme tolik dat, že se v nich často nemůžeme vyznat. O tom, co nám dnes poskytuje digitalizovaná knihovna, hovořím s Petrem Žabičkou z Moravské zemské knihovny. Žijeme v době, kdy nové publikace nevznikají, nejsou žádní autoři odborných článků. Jsme zasypávání krátkými reklamními úryvky a zdroje ke studiu nám zůstávají skryty pod tlustou vrstvou marketingových cílů. Co s tím?
Spojovací prvky elektroinstalací jsou nedílnou částí každého projektu. OBO Bettermann má ve své nabídce položky, které jsou velmi oblíbené pro svou snadnou použitelnost, dostupnost v lokálních velkoobchodech a také díky dobré propagaci ...
Potřebujete transformátor, ale máte napjatý rozpočet? Co tedy ušetřit a raději se poohlédnout po kvalitně repasovaném kusu? Zajímá-li vás, jak v dnešní nesnadné ekonomické situaci snížit náklady při pořizování těchto druhů zařízení, tak bychom měli jeden tip ...
Terminolog
Týdenní přehled
Přihlašte si pravidelné zasílání týdenního přehledu
Vyhledávání
Hledaný text zadávejte prosím s diakritikou



Panacek
reklama
Tiráž

Neomezený náklad pro česky a slovensky hovořící elektrotechnickou inteligenci.

ISSN 1212-9933