Spokojenost zákazníků, potřeby vnitřního trhu, mezinárodní obchod a další oblasti v systému výrobců, dovozců si vyžadují stanovení pravidel, která budou všem zainteresovaným stranám známá a hlavně, která musí být dodržována tak, aby došlo k harmonickému vyrovnání požadavků obchodních a požadavků vyplývajících z bezpečnosti výrobků. Zástupci České republiky podepsali v roce 1995 smlouvu o přidružení ČR ke státům EU, čímž jsme se zavázali k postupnému sbližování práva ČR s právem platným v zemích EU.

Jedním ze základních požadavků je vytvoření systému harmonizovaných norem, tzn. stanovení jednotných pravidel podle kterých pak mohou výrobci postupovat se zárukou, že při respektování základních technických požadavků jsou výrobky použitelné i v ostatních státech, které se k dodržování těchto pravidel zavázaly. Platnost zákona o státním zkušebnictví č.30/68 Sb. skončila 31.8.1997. Kromě jiných aktivit zde jako hlavní záměr bylo schvalování výrobků. Schvalování výrobků bylo správním řízením dle zákona č. 71/67 Sb. Všechny výrobky uvedené ve výnosech, později pak ve výměrech ÚNMZ, bylo nutné před uvedením na trh nechat odzkoušet podle norem, které stanovila ve svých podmínkách příslušná státní zkušebna.

1.9.1997 vstupuje v platnost nový zákon č.22/97 Sb. (Zákon o technických požadavcích na výrobky). Nedílnou součástí tohoto zákona jsou příslušná nařízení vlády pro vybrané skupiny výrobků. Nařízení vlády pak obsahují jen podstatné požadavky jejichž splněním je vytvořen předpoklad, že na trh jsou uváděny jen výrobky, které neohrožují zdraví nebo bezpečnost osob, majetku nebo okolního prostředí. Evropské směrnice pak obsahují tzv. moduly, jejichž počet je osm, mají různou prioritu a ke každé směrnici EU je stanovena pouze minimální priorita. Výrobce musí použít k prokázání shody stanovený modul nebo smí použít i modul vyšší. Nařízení vlády ČR pak specifikuje a popisuje jakým způsobem mají být zajištěny zkoušky výrobků (výrobce nebo dovozce provede nebo nechá provést zkoušky), jakým způsobem bude provedena certifikace systému řízení jakosti a zda může být využito výsledků zkoušek provedených výrobcem, dovozcem, nebo zkušebnou jiné organizace, akreditovanou laboratoří nebo autorizovanou osobou.

S ohledem na terminologii, která se v textu zákona č.22/97 Sb. používá uvádím základní pojmy pro jednotný výklad.

• a) výrobek je jakákoliv věc, která byla vyrobena, vytěžena nebo jinak získána bez ohledu na stupeň jejího zpracování a je určena k uvedení na trh,
• b) uvedení na trh je okamžik, kdy je výrobek v České republice poprvé úplatně nebo bezúplatně předán nebo nabídnut k předání za účelem distribuce nebo používání nebo kdy jsou k němu poprvé převedena vlastnická práva. Za uvedené na trh se považují i výrobky vyrobené nebo dovezené pro provozní potřeby při vlastním podnikání výrobců nebo dovozců, pokud to nařízení vlády nevylučuje. Je-li to nezbytné, vláda nařízením blíže vymezí pojem uvedení na trh pro výrobky, na které se tento technický předpis vztahuje,
• c) výrobce je osoba, která vyrábí nebo i jen navrhla výrobek, za který odpovídá podle tohoto zákona a který hodlá uvést na trh pod svým jménem,
• d) dovozce je ten, kdo uvede na trh výrobek z jiného státu nebo uvedení takového výrobku na trh zprostředkuje,
• e) distributorem je ten, kdo výrobky prodává, jejich prodej zprostředkovává nebo jiným způsobem je poskytuje uživatelům, i když svou činností vlastnosti výrobků přímo neovlivňuje (dále jen distribuuje),
• f) certifikace podle tohoto zákona je činnost nezávislé autorizované nebo akreditované osoby, která vydáním certifikátu osvědčí, že výrobek nebo činnost s výrobou související jsou v souladu s technickými požadavky na výrobky.Tyto certifikáty lze využít při posuzování shody,
• g) autorizací se pro účely tohoto zákona rozumí pověření právnické osoby k činnostem při posuzování shody výrobků zahrnujícím i posuzování činnosti souvisejících s jejich výrobou a vymezených v technických předpisech.

Technickými požadavky na výrobek
se rozumí technická specifikace obsažená v právním předpise nebo normě, která stanoví požadované charakteristiky výrobku, jakými jsou úroveň jakosti, užitné vlastnosti, bezpečnost a rozměry včetně požadavků na jeho název, pod kterým je prodáván, úpravu názvosloví, symbolů, zkoušení výrobku a zkušebních metod, požadavky na balení, označování výrobku nebo opatřování štítkem, postupy posuzování shody s právními předpisy nebo s normami, výrobní metody a procesy mající vliv na charakteristiky výrobků a dále pak jiné požadavky nezbytné z důvodů ochrany oprávněného zájmu nebo ochrany spotřebitele, které se týkají životního cyklu výrobku poté, co je uveden na trh, např. podmínky používání, recyklace, opětovného použití nebo zneškodnění výrobku, pokud takové podmínky mohou významně ovlivnit složení nebo povahu výrobku nebo jeho uvedení na trh.

Technickým předpisem pro účely tohoto zákona je
právní předpis, vyhlášený uveřejněním jeho plného znění ve Sbírce zákonů, obsahující technické požadavky na výrobky, popřípadě pravidla pro služby nebo upravující povinnosti při uvádění na trh, při jeho používání nebo při poskytování nebo zřizování služby nebo zakazující výrobu, dovoz, prodej či používání určitého výrobku nebo používání, poskytování nebo zřizování služby.

Výrobce a dovozce je povinen
uvádět na trh jen bezpečné výrobky, kdy bezpečným výrobkem je výrobek, který za běžných nebo rozumně předvídatelných podmínek užití nepředstavuje po dobu stanovené nebo obvyklé použitelnosti žádné nebezpečí nebo jeho použití představuje pouze minimální nebezpečí, které lze považovat za přijatelné při užívání výrobku vzhledem k odpovídající vysoké úrovni ochrany oprávněného zájmu.

• a) při posuzování bezpečnosti výrobku se sledují vlastnosti výrobku včetně jeho životnosti, složení, balení a návodu pro jeho montáž a uvedení do provozu, užití (včetně vymezení prostředí pro užití), údržbu a likvidaci. Tyto dokumenty musí být v českém jazyce.
• b) ověřují se vlivy výrobku na další výrobky, jestliže lze důvodně předpokládat, že výrobek bude používán s dalším výrobkem nebo výrobky.
• c) způsoby předvádění výrobku, jeho označení a návody pro použití a likvidaci výrobku a jakékoliv další údaje a informace poskytnuté výrobce.
• d) kategorie uživatelů, kteří mohou být vážně ohroženi při použití výrobku, zejména děti a osoby s omezenou schopností pohyby a orientace.

Za bezpečný se považuje výrobek který

• a) splňuje požadavky příslušného technického předpisu
• b) pokud pro něj technický předpis neexistuje, buď splňuje požadavky norem, anebo odpovídá stavu vědeckých a technických poznatků v době jeho uvedení na trh.

Výrobce, dovozce nebo distributor je dále podle povahy výrobků povinen zejména

• a) poskytnout uživatelům informace, které jim umožní posoudit obvyklé nebo rozumně předvídané nebezpečí spojené s užíváním výrobku, které by mohlo ohrozit oprávněný zájem o podobu předpokládané životnosti výrobku, pokud toto nebezpečí není zřejmé bez odpovídajícího upozornění.Tato informace nezbavuje žádnou osobu povinnosti dodržovat požadavky na bezpečnost výrobků stanovené v právních předpisech
• b) učinit opatření, aby jednotlivé výrobky nebo výrobní partie výrobků, které mohou představovat možné ohrožení oprávněného zájmu, byly snadno identifikovatelné.

Vláda svými nařízeními stanoví

• a) výrobky, které představují zvýšenou míru ohrožení oprávněného zájmu a u kterých proto musí být posouzena shoda jejich vlastností s požadavky technických předpisů,
• b) technické požadavky na výrobky, které musí výrobky splňovat,
• c) které výrobky musí být při uvádění na trh označeny českou značkou shody nebo jinou nařízením vlády stanovenou značkou, pokud to nevyplývá z mezinárodní smlouvy,
• d) vymezení okruhu osob nebo stanovení osob provádějících nebo podílejících se na posouzení shody. Za stanovené výrobky se považují i výrobky, které jsou uváděny na trh jako použité nebo repasované.

Prohlášení o shodě.

• 1) stanovené výrobky mohou výrobci nebo dovozci uvést na trh po posouzení shody jejich vlastností a požadavků na bezpečnost výrobků
• 2) výrobce nebo dovozce stanoveného výrobku je povinen před uvedením výrobku na trh vydat písemné prohlášení o shodě
• 3) výrobce nebo dovozce je oprávněn označit stanovený výrobek, o kterém bylo vydáno písemné prohlášení o shodě, českou značkou shody. Pokud je stanoveno nařízením vlády vymezujícím stanovené výrobky, je výrobce nebo dovozce povinen označit českou značkou shody. Jestliže je posuzování shody vázáno na posouzení autorizovanou osobou, připojuje se její identifikační číslo k české značce shody,
• 4) vláda nařízeními stanoví kdy lze, popřípadě kdy je nutno pro splnění mezinárodní smlouvy namísto vydání prohlášení o shodě u výrobků majících původ v ČR nebo ve státech, s nimiž je sjednána příslušná mezinárodní smlouva, umístit označení CE, popřípadě jiné, nařízením vlády stanovené označení, na každém výrobku,
• 5) povinnost dovozce je vydat prohlášení o shodě se nevztahuje na výrobky mající původ ve státech, s nimiž je sjednána příslušná mezinárodní smlouva,
• 6) nařízením vlády je stanovena grafická podoba označení CE, označení CE na výrobek lze umístit pokud tento splňuje požadavky všech technických předpisů, pokud je na výrobku označení CE nebo jiné stanovené označení, nesmí být výrobek souběžně označen českou značkou shody,
• 7) výrobce nebo dovozce je povinen na základě příslušného nařízení vlády poskytnout na základě žádosti kopie certifikátů ne jiných dokumentů včetně souvisejících dokladů Úřadu nebo jiným autorizovaným osobám.
• 8) doklady o použitém způsobu posouzení shody a prohlášení o shodě a podklady k němu v rozsahu stanoveném nařízením vlády je výrobce nebo dovozce povinen uchovat na území ČR a kdykoliv poskytnout na vyžádání orgánu dozoru do 10 let od ukončení výroby, dovozu nebo uvedení na trh. U dovážených výrobků označených v případech stanovených v zákoně označením CE nebo jiným způsobem nemá dovozce povinnost doklady o použitém způsobu posouzení shody uchovávat na území ČR, je však povinen zajistit jejich předložení orgánu dozoru na jeho žádost odůvodněnou podezřením na nebezpečí vážného ohrožení oprávněného zájmu a v jím stanovené přiměřené lhůtě a to v jazyce stanoveném nařízením vlády.
• 9) distributor nesmí, s výjimkou výrobků označených CE nebo jiným označením stanovených v nařízeních vlády u kterých prokáže, že mají původ ve státech, s nimiž je sjednána příslušná mezinárodní smlouva, distribuovat stanovené výrobky, u kterých nemá písemné ujištění o tom, že výrobce nebo dovozce vydal prohlášení o shodě. Pro stavební výrobky bylo vydáno nařízení vlády č. 178/1997 ze dne 25.6.1997 a nařízení vlády č.81/1999 ze dne 1.10.1999 a následně pak NV 163/2002 Sb. ze dne 6.3.2002, kterým byla předchozí NV nahrazena.
  Stavebním výrobkem se ve vztahu k tomuto nařízení rozumí výrobek určený pro trvalé zabudování do staveb. Stanovenými výrobky podle § 22/1997 Sb. jsou výrobky uvedené v NV 163/2002 Sb. příloha č.2, základní požadavky na výrobky jsou uvedeny v příloze č.1 NV Pokud jsou základní požadavky konkretizovány harmonizovanými českými normami a vlastnosti výrobku jsou s nimi v souladu, má se za to, že jsou tyto základní požadavky splněny.

V případě, že výrobce nebo dovozce hodlá uvést na trh výrobek, jehož vlastnosti nejsou v souladu s harmonizovanými českými technickými normami, nebo pokud takové normy nekonkretizují všechny základní požadavky, zajistí výrobce nebo dovozce posouzení technických vlastností autorizovanou osobou. Na základě tohoto posouzení vydá autorizovaná osoba certifikát osvědčující technické vlastnosti stavebních výrobků, kterým osvědčuje technické vlastnosti ve vztahu k základním požadavkům na stavby podle toho, jakou funkci mají na stavbě plnit.

Elektrotechnický zkušební ústav Praha,
Pod Lisem 129, 17102 Praha 71-Troja
www.ezu.cz