V létě 2007 vyšlo několik stěžejních norem, většinou jsou označeny jako edice 2. Několik změn mi ihned padlo do oka. Změny měly společný jmenovatel – viz nadpis.

• 1/ ČSN 33 2000-6
  Zrovna tato norma není edice 2, ale nahrazuje normu 61 a spojuje ji s tak očekávanou 62 – pravidelné revize. Na co bych ale rád upozornil je článek 61.1.3: „Součástí výchozí revize musí být porovnání zjištěných výsledků s odpovídajícími předepsanými požadavky, aby se potvrdilo, že jsou splněny požadavky HD 60364.“
  Nějakou dobu tvrdím, že muži jsou většinou ještě děti se silným sklonem k hračkám a hraní si a to je dost dobrým důvodem pro koupi nových měřicích přístrojů. A když mne hračka omrzí, koupím si další. A proč ne? Je to neškodný sport. Faktem zůstává, že mnozí měří jako zběsilí, ale neví, zda jsou naměřené výsledky vyhovující, nebo ne. Mimochodem to byl hlavní důvod, proč jsem napsal program Elektrovýpočty, který neustále aktualizuji, opravuji a rozšiřuji. Dokonce jsem před cca 2 lety udělal nový program na psaní revizí a do formulářů jsem zařadil i kolonky pro limitní hodnoty, aby z revizní zprávy bylo jasně patrné, zda naměřené hodnoty vyhovují, nebo svědčí o závadě. Psát takto revizní zprávy je pochopitelně otrava a zdržovačka, ale na druhé straně, za to jsme přece placeni. Další pravdou je, že teprve tímto úsilím lze docílit stavu jistoty a o to jde při revizi především.
  
  Další skvělý článek je 61.4.3: „Zpráva o výchozí revizi musí obsahovat:
  – záznamy o prohlídkách;
  – záznamy o zkoušených obvodech a výsledky zkoušek.
  V záznamech o obvodech a výsledcích zkoušek musí být identifikován každý obvod s uvedením příslušného ochranného přístroje (přístrojů) a musí v nich být zaznamenány výsledky příslušných zkoušek a měření.“
  Velmi často revizní technik jedná přesně tak, ale když přijde dělat revizi do velkého objektu, upustí od „zbytečného papírování“ a revizní zpráva je tím obecnější, čím větší a rozsáhlejší objekt má zrevidovat. Nad slunce jasnější však je, že revizní zpráva musí poskytnout jasný důkaz bezzávadnosti a z toho vyplývá, že musí být zřetelné a dokazatelné, které zařízení (včetně zásuvek) patří ke konkrétnímu jističi a vedení. Jinak revize neměla smysl. Bohužel revize je dřina spojena s fyzickou i psychickou zátěží, a pokud na to někdo nemá, tak by to neměl dělat. Také bych nebyl rád, kdyby mně operoval chirurg a Alzheimerovou chorobou.
  
  Článek 61.4.5: „Zprávu musí zpracovat a podepsat nebo se na ní jinak prokázat osoba oprávněná (nebo osoby oprávněné) k provádění revizí.“
  Tato část umožňuje nahradit lehce zfalšovatelnou klikatici propiskou zvanou podpis něčím bližším dvacátému prvému století. Skvělý a dnes snadno bez velkých peněz dostupný elektronický podpis. Celý problém je ve všeobecném povědomí. Tak jako kdysi byl uznáván stisk ruky v hospodě před svědky a později podpis propiskou, dnes je legislativně uznaný elektronický podpis. A dovolím si připojit proroctví – časem bude stačit, když revizi pošlu e-mailem ze svého PC a bude vymalováno. Jde o to, že vůbec nerozhoduje logika, ale opravdu jen a pouze všeobecné povědomí.

• 2/ ČSN 33 2000-4-41 ed. 2
  Nějakou dobu jsem pořád nemohl pochopit univerzálnost všelijakých koeficientů vztahující se k impedančním smyčkám. Zvláště mi vadily dvě věci. Zaprvé rozdílnost mezi koeficienty pro revizní techniky (1,5) a pro projektanty (1,25). Stejně se jedná jen o odhady, které mohou být pravdou, ale také nemusí. Nedej bože, aby to pravda byla a po té, co projektant něco namaluje a revizní technik změří, to podle jednoho bude dobře a podle druhého ne. Dále by mne zajímalo, jak může někdo napsat, že dělám revizi při pokojové teplotě 20 °C a obvod je vypnutý a studený.
  Zadruhé koeficient 1,5 pro revizní techniky podle starší ČSN 33 2000-4-41 zahrnoval i chybu měřicího přístroje. Na této větě jsem léta drze cizopasil při měření velmi malých hodnot impedančních smyček.
  V nové normě je koeficient 1,5 platný jak pro projekci, tak pro revize a nezahrnuje chybu měřicích přístrojů. Takže pro revize ouvej, ale je to určitě správně a dobře. Mimochodem jsem ihned přizpůsobil výpočet Zs v programu Elektrovýpočty, včetně korekci výsledků podle pracovních chyb měřicích přístrojů.
   
• 3/ ČSN EN 60204-1 ed. 2 čl. 18.2.2
  Snažím se marně rozpomenout, kolikrát se změnila metoda ověření spojitosti ochranného obvodu stroje, potažmo vyhovující impedanční smyčky. Novinkou roku 1995 bylo měření proudem 10 A při současném měření úbytků napětí. Popravdě řečeno s tím vyhodnocováním úbytků napětí namísto odporu jsem to nepochopil do dnes. Neměl bych to přiznávat, ale v té době jsem pro sebe usoudil, že měření velkým proudem má oproti malému své výhody, ale i své nevýhody, a tak jsem pokračoval při starém, přičemž jsem navíc vždy zjišťoval, že impedanční smyčka i v nejzazším konci je stále ještě vyhovující. V roce 2000 vyšlo, že Zs musí být ověřena vždy. Malé stroje do 30ti metrů lze také ověřovat proudem 10 A.
  Současná norma, edice 2 z 2007, chce, abychom ověřovali spojitost ochranného obvodu proudem od 200 mA do 10 A, což mi připadá nejen rozumné, ale i velice vtipné, vzhledem předchozímu vývoji pohledů na věc. Dále pak musíme ověřit vyhovující Zs a to klasicky měřením, nebo výpočtem. Už jsem se bál, že elektrikařina je ponurá věda. Teď se ukazuje, že je to samá legrace.
  Jsem rád, že jsme se tímto vrátili v kruhu tam, odkud jsme vyšli, a už bych to víc neměnil. V opačném případě budu muset opět počkat, až se věci samy vrátí zpět ke mně na start.

Celkově ke všem novým normám musím v závěru poznamenat, že jsou opravdu jednodušší, jasnější, srozumitelnější a logičtější. To, že mne neustále mate zažitá struktura starších verzí norem, považuji za svůj problém, předčasně vybujelé senility. Jen pro zajímavost, je mi 37. Dále bych chtěl těm, co dočetli až sem sdělit, že asi nemají co na práci, když plýtvají svým časem čtením takových blábolů, a také si myslím, že prostor v tomto časopise šel využít nějak lépe. Za úspěšný vedlejší produkt tohoto jalového řečnění bych považoval, když si milý čtenáři pořídíš nové ČSN 33 2000-4-41 ed. 2, ČSN 33 2000-5-54 ed. 2, ČSN 33 2000-6, ČSN EN 60204-1 ed. 2 a také ČSN 33 2000-7-704, 705, 706 a 708 ed. 2. Za těch pár korun změníš svůj pohled, ale jen když nebudeš navazovat na to, co znáš, ale prostě staré věci hodíš za hlavu a začneš z čisté vody.

Na oplátku slibuji, že drze tykám naposled a pro příště, pokud nějaké bude, vynechám ironii a sarkasmus. Určitě nejméně tři další články by měly být smrtelně vážné, protože budou o …