---

Jan Marek, EATON ČR
První otázka je, zda-li vůbec má smysl v budově instalovat další a další svodiče přepětí po určitých vzdálenostech. Zda v objektu jsou takové stroje, že by se investice do přepěťovky vyplatila nebo ne. Pokud dojdeme k názoru, že křivky financí a nákladů se protnou, pak je dobré opakovat stupeň dva a tři každých pár metrů, respektive u stupně dva je to  myslím 10 nebo 20 metrů, u stupně tři pak každých 5 metrů. (Související katalog EATON)

Další odborníci: Jiří Prchal, PHOENIX CONTACT David Komrska, SALTEK Jiří Burant, OBO BETTERMANN Jan Hájek, DEHN + SÖHNE Zdeněk Suchomel, OEZ David Černoch, VODAFONE ČR

---

Jiří Prchal, PHOENIX CONTACT
Je v prvé řadě důležité vzít v potaz samotný návrh elektroinstalace jako takové a vycházet z vzorového principu, kdy chráním nejenom přívod. Musím vzít v potaz jak vnější, tak vnitřní ochranu. A vnitřní ochrana vychází z vnější. Jedno bez druhého nejde a musíte ochránit všechny potencionální svody do objektu. Tzn., nejenom 230V, ale i anténní svody pokud máte nějaké, velké svody železné, které nejsou uzemněné, ty jsou také potřeba ochránit. Pokud jsou uzemněné, tak problém odpadá. Toto je potřeba řešit při návrhu. Projektant, který to bude projektovat musí toto všechno brát v potaz. (Související katalog PHOENIX CONTACT)

Další odborníci: Jan Marek, EATON ČR David Komrska, SALTEK Jiří Burant, OBO BETTERMANN Jan Hájek, DEHN + SÖHNE Zdeněk Suchomel, OEZ David Černoch, VODAFONE ČR

---

David Komrska, SALTEK
Toto je celkem velký problém, protože zvlášť od projektanta od kterého přichází výkresy a liniová schémata. A pro umístění ochran kromě by měl mít na vstupu do objektu, je důležitá typologie celé instalace. Je potřeba se podívat jak je instalace rozlehlá. Mám zkušenost s provozovateli zařízení stejného řidicího systému. Jeden měl spoustu poruch a nepoužíval ochrany před přepětím. Řešili to s námi.  Ochrany měli jen na vstupu, začátku instalace. A druhý provozovatel měl podobnou instalaci, systém a jen na vstupu měl ochranu před přepětím. Akorát ten první, u kterého byly poruchy, měl instalaci rozsáhlou a druhý v rámci sbíral data v rámci jedné místnosti. Takže je důležité se podívat, jak instalace vypadá a řešit to topologicky, ochrana by neměla být nikdy ve větší vzdálenosti než 10m od chráněného zařízení a zároveň přívody k zařízení od předchozí ochrany by měly být ošetřeny při dlouhých vzdálenostech na obou stranách nebo v dalším rozvaděči a prostě eliminovat vliv přepětí na zařízení. (Související katalog SALTEK)

Další odborníci: Jan Marek, EATON ČR Jiří Prchal, PHOENIX CONTACT Jiří Burant, OBO BETTERMANN Jan Hájek, DEHN + SÖHNE Zdeněk Suchomel, OEZ David Černoch, VODAFONE ČR

---

Jiří Burant, OBO BETTERMANN
Umístění přepěťových ochran je individuální záležitost. U nových objektů se to zpravidla dá vyřešit tak, že hlavní rozvaděč nebo rozvodnice bývá u vstupu silové přípojky do objektu, tam s tím není problém. U starších domů při rekonstrukcích problém nastává, protože dost často rozvodnice nebo rozvaděče bývají uprostřed objektu a podobně. Tam se to musí řešit s ohledem na koncepci zón bleskové ochrany podle ČSN 62305  tak, aby byly dodrženy všechny postuláty. Někam se dává 1. stupeň, který by měl být v hlavním rozvaděči, nebo když je hlavní rozvaděč uprostřed objektu zase záleží jak se nadefinují a vytvoří zóny bleskové ochrany, tak někdy to vychází ještě před něj a tak se jde dál. Na to není univerzální recept, musí se to řešit koncepčně vždycky v návaznosti na konkrétní objekt na provedení elektrických rozvodů, na rozmístění citlivých přístrojů atd. (Související katalog OBO BETTERMANN)

Další odborníci: Jan Marek, EATON ČR Jiří Prchal, PHOENIX CONTACT David Komrska, SALTEK Jan Hájek, DEHN + SÖHNE Zdeněk Suchomel, OEZ David Černoch, VODAFONE ČR

---

Jan Hájek, DEHN + SÖHNE
Hlavní roli v umístění jednotlivých druhů svodičů bleskových proudů, přepětí typ 2, 3 hraje vlastní objekt a jeho rozdělení do zón ochrany před bleskem. Vzhled objektu nehraje velkou roli, jako to, kolik mám kde vnitřních zón a kde mám přechody mezi zónami, jak mám koncipovanou vnější ochranu před bleskem, jestli je provedená jako izolovaná, nebo jako Faradayova klec a umístění svodičů bleskových proudů potom respektuje přechody mezi jednotlivými zónami. Takže v místě vstupu z venku, kdy mi hrozí zavlečení části bleskového proudu do objektu instalace svodiče bleskových proudů, v rámci objektu svodiče přepětí, u koncových zařízení svodiče přepětí typ 3. (Související katalog DEHN + SÖHNE)

Další odborníci: Jan Marek, EATON ČR Jiří Prchal, PHOENIX CONTACT David Komrska, SALTEK Jiří Burant, OBO BETTERMANN Zdeněk Suchomel, OEZ David Černoch, VODAFONE ČR

---

Zdeněk Suchomel, OEZ
Každý objekt by měl být rozdělen na zóny ochrany před bleskem, kde si určím kde chci jakou ochranu a pak striktně na přechodu jednotlivých zón, nebo přechodu vedení vnitřního i z venku dovnitř. Mezi jednotlivými zónami musí být přepěťová ochrana. (Související katalog OEZ)

Další odborníci: Jan Marek, EATON ČR Jiří Prchal, PHOENIX CONTACT David Komrska, SALTEK Jiří Burant, OBO BETTERMANN Jan Hájek, DEHN + SÖHNE David Černoch, VODAFONE ČR

---

David Černoch, VODAFONE ČR
Obecně půdorys budovy na umístění přepěťových ochran až takový vliv nemá, spíš jde o to, je důležité zjistit odkud kam vede přívodní kabel. Pokud vstupuje někde do objektu a běží celým objektem např. doprostřed budu mít 20x20m krychli, uprostřed bude rozvaděč a on má přívod z nějaké strany budovy, tak je důležité si zjistit zda v souběhu s kabelem neběží další.

Tzn., instalační, které napájí vnitřní instalaci. V případě že by tomu tak bylo, tak je nutné ochranu umístit před vstupem, nebo těsně za vstup budovy. Rozpojit přívodní kabel, dát tam přepěťovou ochranu, uzemnit a dále pokračovat čistým kabelem, tzn., chráněným kabelem. V případě, že bych to umístil doprostřed objektu, kde souběhy všech kabelů jsou, musím zajistit oddělení toho špinavého (nechráněného) kabelu od ostatních, tak abych dodržel dostatečnou vzdálenost, která vyplývá z norem a nebo se vypočítá. Následně i do vstupu rozvaděče to umístit tak, aby špinavý kabel, nechráněný vstupoval zleva rozvaděče, přepěťová ochrana byla dole, pokud vstupuje kabel zespodu co nejblíže vstupu a ostatní vývody byly na co nejvzdálenější straně rozvaděče tak, abych čisté kabely měl oddělené od špinavého.

V případě že z rozvaděče napájím ještě něco, co je na střeše, tzn., může dojít z opačné strany, tak platí to stejné pravidlo, před vstupem nebo těsně za vstupem do budovy umístit přepěťovou ochranu od napájeného zařízení, které je vně budovy v LPZ A nebo LPZ 0B.

Další odborníci: Jan Marek, EATON ČR Jiří Prchal, PHOENIX CONTACT David Komrska, SALTEK Jiří Burant, OBO BETTERMANN Jan Hájek, DEHN + SÖHNE Zdeněk Suchomel, OEZ

---