Důvod zřizování nouzového osvětlení
Již velmi dlouhou dobu existuje povinnost zřizovat nouzové osvětlení v divadlech a kinech. Tato povinnost se později rozšířila i na další objekty a prostory. Jedná se především o prostory charakterizované velkou hustotou obsazení (velkým množstvím osob) a ne zcela jednoduchými podmínkami pro únik. Jsou to právě únikové cesty, na kterých dochází k největší koncentraci osob v případě evakuace objektu. Nejdramatičtějším důvodem evakuace, který každému okamžitě vytane na mysli, bývá požár v objektu. Ten bývá spojen s výpadkem normálního elektrického napájení, a tím i s výpadkem normálního osvětlení. Mohou to být i méně dramatické a ne tak spektakulární důvody, jako je požár. Postačuje, že objekt přestane náhle splňovat podmínky ke svému provozování. Závažnou příčinou může být už jenom výpadek normálního osvětlení.

Pokud nejsou únikové cesty dostatečně osvětleny, dochází k dezorientaci unikajících osob, vzniká mezi lidmi panika a v jejím důsledku dochází ke zraněním, popř. i ke ztrátám na životech. K vzniku paniky postačuje v uzavřených prostorech, v nichž je shromážděno množství osob, jenom zhasnutí normálního osvětlení. Na druhou stranu mohou být pocity úzkosti a zmatku v takových prostorech zmírněny strategicky umístěnými osvětlenými značkami ukazujícími cestu z prostoru ven. Proto je velmi důležité, aby východy byly jasně označeny značkami a ty byly viditelné po celou dobu, kdy jsou v prostoru uživatelé.

Nouzovým osvětlením se tedy rozumí osvětlení, které se zřizuje pro případy selhání normálního osvětlení. Důvody selhání napájení mohou být různé, od výpadku napájení ze sítě, poruše na přívodním vedení, zapůsobení prvku ochrany až po havárii na rozvodném zařízení. Proto je nezbytné napájení svítidel nouzového osvětlení realizovat z jiného zdroje, než je ten, který napájí normální osvětlení.

Rozdělení nouzového osvětlení
Z hlediska funkce se rozděluje nouzové osvětlení na náhradní osvětlení a nouzové únikové osvětlení, které se dále člení na nouzové osvětlení únikových cest, prostorů s velkým rizikem a protipanické osvětlení. Rozdělení nouzového osvětlení je znázorněno na obr. 1.

Obr. 1 Rozdělení nouzového osvětlení

Hlavním účelem nouzového únikového osvětlení je umožnit při výpadku normálního napájení bezpečný odchod z daného prostoru.

Náhradní osvětlení funguje jako přímá náhrada normálního osvětlení. Umožňuje bez podstatných omezení pokračovat v běžné činnosti. Zásadní otázkou řešení náhradního osvětlení je dodávka dostatečného množství elektrické energie z jiného zdroje přiměřeného výkonu, než je zdroj normální. Někdy se můžeme setkat s označením tohoto osvětlení jako záložní osvětlení.

Účelem nouzového osvětlení únikových cest je umožnit při výpadku normálního napájení přítomným osobám bezpečný odchod z prostoru s tím, že se jim poskytnou vhodné podmínky pro vidění a zároveň se jim určí směr úniku. Na zvláštních místech se tímto osvětlením zajistí též snadné dosažení a použití protipožárních a bezpečnostních zařízení.

Účelem protipanického osvětlení ve veřejných prostorech je omezit nebezpečí paniky a umožnit přítomným bezpečný pohyb směrem k únikovým cestám zajištěním dostatečných zrakových podmínek a určením směru úniku. Používá se v prostorech, ve kterých nejsou určeny únikové cesty, tj. v halách či prostorech s podlahovou plochou větší než 60m2, nebo v menších prostorech, pokud v nich je přídavné riziko, jako je používání prostoru velkým množstvím lidí. Směr světla na únikových cestách a ve veřejných prostorech má být směrem dolů k pracovní rovině, osvětleny však mají být také všechny překážky do výšky 2m nad touto plochou.

Účelem nouzového osvětlení prostorů s velkým rizikem je zajistit bezpečnost lidí při potenciálně nebezpečných procesech nebo situacích a umožnit jim řádné ukončení činností uskutečňovaných pro bezpečnost ostatních uživatelů těchto prostorů.

Pro zajištění viditelnosti při evakuaci je osvětlení požadované v celém prostoru. Toto doporučení lze splnit montáží svítidel do výšky alespoň 2m nad podlahou.

Požadavky na nouzové osvětlení
ČSN EN 1838 stanovující požadavky na nouzové osvětlení pro ně předpokládá použití k tomu účelu určených svítidel, tzn. svítidel pro nouzové osvětlení splňujících vedle obecných normativních požadavků na svítidla zejména požadavky normy, kterou je ČSN EN 60598-2-22, jež pro tato svítidla platí.

Svítidla nouzového osvětlení, která splňují požadavky ČSN EN 60598-2-22, musejí být podle ČSN EN 1838 umístěna tak, aby zajišťovala dostatečnou osvětlenost v blízkosti každých únikových dveří a v místech, kde je nezbytné zdůraznit možné nebezpečí, nebo kde je nějaké bezpečnostní zařízení. Musejí být zdůrazněna tato místa:

• a) každé dveře určené pro nouzový východ;
• b) schodiště;
• c) každá jiná změna úrovně;
• d) nařízené únikové východy a bezpečnostní značky;
• e) každá změna směru;
• f) každé křížení chodeb;
• g) každý východ na volné prostranství;
• h) každé místo první pomoci;
• i) každý hasicí prostředek a každý požární hlásič.

Nouzové svítidlo se musí umístit blíže než 2m od uvedených míst. Pokud místa první pomoci nebo hasicí prostředky či požární hlásiče nejsou přímo na únikové cestě nebo v prostoru s intenzivnějším protipanickým osvětlením, musejí být osvětlena minimálně 5lx na úrovni podlahy.

Podle ČSN EN 50172 musí být nouzové únikové osvětlení poskytnuto včas, automaticky a po potřebnou dobu na určeném místě v době, kdy má normální napájení běžného osvětlení výpadek. Nouzové únikové osvětlení musí být aktivováno nejen při úplném výpadku napájení normálního osvětlení, ale i v případě, že se jedná o omezenou poruchu, jako je např. porucha v koncovém obvodu. Nouzové únikové osvětlení není navrženo k tomu, aby v případě výpadku normálního nebo náhradního osvětlení umožňovalo pokračovat v normální činnosti.

Instalace musí zajistit, aby nouzové únikové osvětlení:

• a) osvětlovalo označení únikové cesty;
• b) zajišťovalo osvětlení na těchto cestách a po celé jejich délce tak, aby byl umožněn bezpečný pohyb směrem k východům a těmito východy na místo bezpečí;
• c) zajišťovalo, aby požární hlásiče a požární zařízení podél únikových cest mohly být snadno lokalizovány a použity;
• d) umožňovalo provádět činnost související s bezpečnostními opatřeními.

Požadavky na světelnětechnické charakteristiky nouzového osvětlení
Podle ČSN EN 1838 platí, že pro únikové cesty do šířky 2m nesmí být horizontální osvětlenost na podlaze podél osy únikové cesty menší než 1lx a středový pás, široký alespoň polovinu šíře cesty, musí být osvětlen minimálně na 50% této hodnoty. Širší únikové cesty mohou být uvažovány jako několik 2m širokých pásů nebo mohou být opatřeny protipanickým osvětlením (pro veřejné prostory).

Poměr maximální a minimální osvětlenosti podél únikové cesty nesmí být větší než 40:1. Omezující oslnění musí být zmenšeno omezením svítivosti svítidel v zorném poli. Detailní požadavky (na kontrast mezi svítidlem a jeho pozadím, na svítivost a index podání barev světelných zdrojů) jsou uvedeny v ČSN EN 1838.

Minimální doba svícení únikového osvětlení přípustná pro únikové účely musí být podle ČSN EN 1838 jedna hodina. (Doba funkčnosti nouzového osvětlení je však za podmínek požáru pro různé stavby a prostory a různé typy únikových cest stanovena obvykle kratší, pro kina, divadla a stavby pro kulturní účely naopak delší.) Nouzové osvětlení únikových cest musí dosáhnout 50% požadované osvětlenosti do 5s a plné požadované osvětlenosti do 60s.

V prostorech s velkým rizikem (tj. tam, kde probíhají potenciálně nebezpečné procesy nebo situace) se u nouzového osvětlení požaduje:

• udržovaná osvětlenost na srovnávací rovině nejméně 10% požadované udržované osvětlenosti pro danou činnost, přitom však nejméně 15lx;
• rovnoměrnost nouzového osvětlení alespoň 0,1;
• minimální doba svícení rovna době trvání nebezpečí pro osoby;
• poskytnutí požadované osvětlenosti při výpadku normálního osvětlení bez přerušení nebo do 0,5s – v závislosti na jeho použití.

Při výpočtech je zapotřebí vzít v úvahu, že pro účely návrhu jsou požadavky uvedené v příslušných normách minimální a platí pro celé vymezené období i pro konec projektovaného života zařízení. Příspěvek osvětlenosti od odraženého světla se zanedbává.

Bezpečnostní a jiné značení
Bezpečnostní značky jsou velmi důležitou součástí bezpečnostního informačního systému zejména proto, že komunikují prostřednictvím normalizovaných piktogramů a barev, což poskytuje univerzální sdělení bezpečnostní informace. Předpisem, kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek, je nařízení vlády č. 11/2002 Sb. (obsahující směrnici Rady 92/58/EHS); normativní úprava bezpečnostních značek je obsažena v souboru norem, z nichž nejdůležitější jsou ISO 3864 a ISO 3864-1.

Značky (příklad – viz obr. 2) musejí být (ve smyslu příslušných stavebních norem) umístěny tak, aby osoba pohybující se v jejich blízkosti byla k nouzovému východu jednoznačně navedena. Východ nebo směrová značka musejí být viditelné ze všech míst únikové cesty. Pokud není možné východ přímo vidět a pokud mohou o jeho umístění vznikat pochybnosti, musejí se použít směrové značky nebo soubory těchto značek tak, aby usnadnily postup směrem k nouzovému východu. Všechny značky označující východy a únikové cesty v jednotlivých prostorech musejí být jednotné barvy a jednotného provedení.

Obr. 2 Příklad vyznačení únikové cesty značkou podle ČSN ISO 3864 (únik po schodech vpravo)

Strategicky umístěnými značkami ukazujícími cestu ven z prostoru lze velmi účinně zmírnit pocity úzkosti a zmatku vyvolané přítomným nebo potenciálním nebezpečím. Značky, jež jsou na všech východech a podél únikových cest určeny k použití ve stavu nouze, musejí být osvětleny, aby jednoznačně ukazovaly cestu úniku k bezpečnému místu. Osvětlení bezpečnostních značek musí vyhovovat EN 1838. Použije-li se bezpečnostních značek pro nouzový únik a první pomoc, pak musejí být osvětleny na 50% požadované hodnoty do 5s a na plnou požadovanou hodnotu do 60s.

Svítidla nouzového osvětlení a přístroje v jim příslušejících obvodech musejí být označeny červeným štítkem o průměru alespoň 30mm.

Ing. Michal Kříž