#EH: Vznik a podstata normalisace (1930)

Document Actions

Určitě stojí za povšimnutí, jak někteří technici, ba i spotřebitelé nazírají na vydané platné normy. Ve volném překladu to lze nazvat na "vzhlížení k nevyžádaným nařízením vyšší moci". Snad to nepřeženu, pokud budu tvrdit, že každý, průměrně vzdělaný technik ví, jaký je rozdíl mezi technickou normou a zákonem státu. Obě dvě platformy vznikají za určitým cílem a postupem času se vyvíjí. Abychom pochopili princip norem, není žádoucí číst norem o něco více, tak se princip nedozvíme. Vraťme se o jedno století dříve, do doby, kdy byla normalizace v plenkách. Tehdy existovala elektrotechnická soudržnost, vlastenecká a oborová hrdost ... V tomto článku se vánočně zamýšlím nad dnešní dobou a tím, co se to děje ...

František Tuček, ze dne: 24.12.2021

Svým způsobem to musela být zajímavá doba. I když bojiště první světové války rozhodně motivační nostalgii nepřidají a o pár roků druhá světová válka také ne, tak nadšení národa za vzniku první republiky a také vznikajících prvních elektrotechnických pravidel si dnes lze představit opravdu stěží.

Začtěme se alespoň krátce do úvodu knihy NORMALISACE Vladimíra Lista, profesora na České vysoké škole technické v Brně) vydané kolem roku 1930. Toto dílo mělo již tehdy odborné obci objasnit vznik normalizace. Patrně nikdo netušil, že o století později to bude nutné vysvětlovat znovu.

První začátky normalisace jsou již v prastarých kulturách Chaldeje, Asýrie, Babylonu a Egypta, kde si obchod vynutil sjednocení hlavních měr a vah. I kovové peníze tam vzniklé jsou jednou z prvních forem normalisace. Již u těchto primitivních norem je třeba jakési přesnosti, aby byla možná výměna. Proto bývaly často etalony měr uloženy
v chrámech pod ochranou bohů.

V Deuteronomiu nařizuje Mojžíš Židům:
Závaží budeš míti spravedlivé a pravé a korec jednostejný a pravý budeš míti, aby se prodloužili dnové tvoji v zemi, kterouž Hospodin Bůh tvůj dává tobě (XXV. 15). Všeobecně se však, jak ve vojenství, tak v náboženských kultech od pradávna jevila vždy jakási normalisace zbraní, úkonů a obřadů. Životní prostředí pro normalisaci v dnešním
smyslu však vzniklo teprve v nedávné době, neboť sebe větší výroba ve starověku i středověku měla jen charakter řemesla, a i počáteční moderní technika — spřádací stroje, parní stroje — snažila se jen nahraditi práci ruční neb živočišnou, stroji a energií přírodní. Přesto, že tyto objevy převrátily civilisaci a kulturu, přece déle než sto let působily
jen v malém okruhu na organisaci práce, byvše připoutány k půdě.

Teprve ohromný hospodářský vývoj způsobený strojní dopravou na suchu i na vodě, a novou soustřeďující energií elektřinou a elektrickým rychlým sdílením zpráv, vytvářejí hospodářskou revoluci moderního světa. Touto technickou výzbrojí otevírají se civilisaci a obchodu rychle za sebou nové kontinenty: Spojené státy, Jižní Amerika, Austrálie
a Jižní Afrika. Technické a hospodářské možnosti zdály se tehdy neomezené.

Normalisace v moderním smyslu zrodila se současně s moderní civilisaci — za francouzské revoluce, neboť ta vytvořila metr i všeobecné hlasovací právo, normální formát i všeobecnou brannou povinnost. První podnět ke sjednocení měr dal roku 1789 Talleyrand, tehda biskup v Autun. Meh- uzákonil konvent 7. dubna 1795, jako výsledek měření poledníku, přijatého ústavodárným shromážděním 26. března 1791.

Zákon onen praví slohem biblickým:

Art. 2. II n’y aura qu’un seul etalon des poids et mesures pour toute la République. Art. 5............. On appellera: Metre la mesure de longueur égale á la dix-millioniéme partie de l´are du méridien terrestre compris entre le pole boréal et l’équateur. *)

*) Bigourdan: Le systéme métrique. Paris, Gauthiers-Villars.
♦♦) Podle sdělení ministerstva veřejných prací.

Jeden z nejdokonalejších příkladů mezinárodní normalisace je právě Bureau International des poids et mesures v Paříži, jehož budova Pavillon de Bréteuil v St. Cloud v Paříži chovající mezinárodní prototyp metru a kilogramu je od roku 1875 exteritoriální. Základem měr v jednotlivých státech jsou pak jednotlivé prototypy.

Prototyp československého metru

Československo koupilo si roku 1929 prototyp platinoirridiový č. 7. (ze slitiny z roku 1874); jeho délka při 0°C je 1000’0001mm. Prototyp má průřez podle obr. 1., vepsaný do čtverce 20mm. Na hlazených ploškách na dně žlábku jsou na koncích 3 rysky (obrázek níže) vzdálené od sebe 0,5mm a 3—4 mikrony silné. Vzdálenost středních rysek obou skupin je 1m. Poloha osy je určena dvěma rovnoběžnými přímkami taženými 0,15mm od sebe. **)

Tepelná roztažnost jednotlivých prototypů se měří zvlášť pro každý prototyp; u slitiny platino-irridium bývá podle sdělení Bureau International des Poids et Mesures ..., u nekalené oceli značka Holtzer 2 zvony ..., u invaru za tepla kovaného ..., u invaru vhodně žíhaného a chlazeného pak až ... u Johansonových kalibrů z kalené oceli je pak ...

Pak se normalisace pomalu učila chodit; její první krůčky byly:

1798 americký průmyslník Eli Whitney vyrábí v New Haven 10.000 pušek dělbou práce a normalisací součástek.
1841 americký průmyslník Sir Joseph Whitworth navrhuje v Institution of Civil Engineers v Londýně jednotnou soustavu závitů
1846 jsou mezinárodní porady o rozchodu železnic
1868 vídeňský stavební řád zavedl cihly 11 X 51/í X 2V2 palce
1874 ustanovil

Rysky na koncích prototypu

v Rakousku spojený výbor rak. spolku inženýrů a architektů pro zavedení nových měr a vah „metrickou“ cihlou t. j. dnešní 29 X 14 X 6,5cm, odvozenou z předešlé. Ze základních jednotek metru a kilogramu, které stále více a více
pronikaly do celého světa, vyvodili fysikové té doby řadu jednotek fysikálnich jako kalorii, soustavu cgs, jež se časem ustálily mezinárodně.

1874 v Bernu založený Světový poštovní spolek způsobil velkou světovou normalisací v poštovnictví
1887 říšský zákon č. 9 nařizuje v Rakousku normální rozchod železnic 1435mm, ač již zákon z r. 1854 nepřímo nutil k normálnímu rozchodu.

Mezinárodní normalisací podnítila neobyčejně elektrotechnika, která pro své abstraktní jednotky potřebovala přesných mezinárodních definic:

1861 British Association for the Advanceinent of Science vytvořuje britský ohm
1881 Mezinárodní elektrotechnický sjezd v Paříži definuje ohm, ampér, coulomb, farad
1889 v Paříži joule a watt a v roce 1893 v Curychu henry.

Tato normalisace, jak patrno z příkladů, se dála náhodně podle potřeby. Nutnost soustavné normalisace národní pocítila nejdříve Anglie, která se svým British Empire byla na konci století největší průmyslový, hospodářský a obchodní celek. R. 1901 vytvořilo se v Londýně Engineer ing Standarde Committee pod egidou tehdejšího kancléře Jos. Chamberlaina a spoluprací britských spolků civilních, strojních, lodních, železárenských a elektrotechnických inženýrů.

Toliko krátce z letitého výtisku. Některé části jsem záměrně vypustil jako nedůležité k tomuto sdělení.

Dnes žijeme v době zcela odlišné.
Autority prakticky neexistují. Snad proto, že se je snaží vyrábět digitální marketéři a reklamní agentury. Odborné cechy, svazy, spolky tiše zanikají bez nějakého většího rozloučení. V minulosti staří odborníci předávali své zkušenosti mladým. Dnešní svět je takový, že učitel vyučuje již přežité nebo pouze obecně platné dovednosti, znalosti a to, co kdysi někdo barvitě popisoval ve vyprodaném sále si dnes (s trochou nadsázky) dokážeme vygůglit sami za zlomek času. A zdarma.

Jaká to náhoda,

že v době, kdy končí legendární vyhláška 50/1978Sb. zanikají tři odborné elektrotechnické časopisy v čele s ELEKTREM, nositelem tradice předválečného ESČ? Nemyslím, že jsem pověrčivý, ale náhody moc neberu. Pokouším se sám sobě vysvětlit a prognostikovat to, co se má stát za půl roku. Vyhlášku padesát vypneme a začneme se řídit Zákonem 250/2021Sb., respektive Nařízením vlády (jako prováděcího předpisu), které bohužel dodnes ještě vůbec není jasný.

Před sto léty byl profesor Vladimír List

ten, koho několik generací uznávalo jako osobnost. Jako člověka, který elektrotechnice věnoval celý svůj život na úkor všem možným požitkům tehdejší doby. Kdo to bude, respektive kdo je to dnes? Koho lze dnes označit za podobného "světlonoše elektrotechnického evangelia"? Člověka obětavého, uznávaného, skromného, známého ... člověka, který dokáže stmelit elektrotechnickou obec? Omlouvám se čtenáři, ale ve svém pokročilém věku o žádném takovém v Česku nevím.

Možná se spolehneme na neviditelnou ruku trhu
a využijeme nějako běžné komerční nabídky. Převedeme peníze, vstoupíme do klubu, účastníme se semiáře, dostaneme líbivý certifikát, popřípadě bod do ČKAITu. Před sto lety nebyla situace lehká, nežilo se v takovém blahobytu jako dnes. V čele státu stál tatíček Masaryk, což je s aktuální hlavou státu v podobném stavu jako neexistující představitel elektrotechnické obce.

Ať to již dopadne jakkoliv, co budu moci svými silami vyzjistit, předám to zde na tomto portále. A na závěr si dovolím založit diskusní téma ...

Kdo bude od roku 2022
nosičem světla "nové padesátky"?