Elektrika.cz, reportážní portál instalační elektrotechniky, vyhlášky, schémata zapojení .

 
Oddíly
reklama
Bleskovky
Osobní nástroje
FUTURE okénko - V nejbližších dnech se zde dočtete ...
  • Když si starší pár pořídil fotovoltaickou elektrárnu na základě slibů obchodníka, netušil, jaké problémy je čekají. Po výpadku elektřiny v obci zjistili, že jejich investice nefunguje tak, jak očekávali. Co způsobilo, že jejich FVE nebyla schopna ...

Fotovoltaická elektrárna v souvislostech Petra Tobolíka


Document Actions
Fotovoltaická elektrárna v souvislostech Petra Tobolíka
Téma fotovoltaických elektráren (FVE) jiným pohledem. Od projektování, instalace, přes revize až po bezpečnostní aspekty, včetně ochrany před bleskem a požární bezpečnosti. Diskutuje různé aspekty související s výrobou, instalací a udržováním FVE, včetně legislativy, technických a bezpečnostních norem. Otázky ukazují na důležité aspekty, které je potřeba zvážit při plánování, realizaci a provozu fotovoltaických systémů, jako jsou projektová dokumentace, nejčastější chyby, kvalifikace potřebná pro projektování a instalaci a specifické výzvy spojené s ochranou proti bleskům a požární bezpečností.
Autorský článek, ze dne: 15.04.2024
reklama


FVE je ekonomicky vynikající tah naší dotacemi pokřivené doby. Kdo na tom vydělává? Tak první je výrobce, potom dovozce, pak obchodník, v případě dotací zcela určitě projektant, dále montážní firma a revizní technik a až na konci tohoto řetězce jsou ... majitelé FVE, kteří toto všechno zaplatili a rádi by měli nějaký zisk ... a k tomu ještě v záloze čekají na svůj zisk prodejci jako ČEZ či EON... a samozřejmě stát se svým zdaněním.

Na majitele FVE je přenesena ta poslední část celého procesu. Zaplatit si v budoucím čase již vynaložené náklady a generovat případný zisk. Se všemi riziky spojenými s dobrodružstvím zvaným výroba elektrické energie. Tady je zajímavý jeden fakt. Lidé, kteří si nás elektrikáře dříve volali i na banality…např. prasklý kryt zásuvky, vadný jistič, výměna lustru, si na střechu dobrovolně nechají instalovat poměrně složité zařízení, tedy výrobnu elektrické energie, která má pomoci pokrýt spotřebu obyvatelstva naší republiky. A to pomocí DC proudu, na jehož specifika nejsme mnohdy zdaleka připraveni ani my, odborníci s elektro vzděláním - přece jen jsme více zvyklí na práci s AC proudem.    

Pěkně rozehraná hra ... o třech základních dějstvích zvaných projektování, instalace a revize.




A jak ta hra začíná … nebo měla by začít?
No přeci kvalitní projektovou dokumentací. A kdo nám ji vypracuje? Otázka se zdánlivě jednoduchou odpovědí? Pojďme to rozebrat z pohledu legislativy.

Ve všech případech níže popsaných se pohybujeme v prostředí zákona 250/2021 sb.

Pro instalaci FVE do 50kW, popř. do 10kW, jsou nastavené podmínky, řekněme maximálně zjednodušené. 

Ovšem chybám se nevyhneme. Jaké jsou nejčastější?
Chyby mohou nastat už při podávání žádosti pro mikrozdroje (zdroj: veřejně poskytnuté informace Distribuce ČEZ a.s.):
  • Podaná žádost o zjednodušené připojení - projektová dokumentace počítá s přetoky (standardní připojení)
  • Nesouhlasí počet a výkon panelů s požadovaným instalovaným výkonem výrobny
  • Nulová nebo nízká hodnota požadovaného rezervovaného výkonu výrobny
  • Nedodání jednopólového schématu - v případě použití baterií
  • Požadovaný hlavní jistič musí odpovídat jmenovité řadě (např. 24,7A je nepřípustný)
  • V případě zastupování zákazníka nedoložení plné moci
  • Pokud je s žádostí o připojení mikrozdroje požadována zároveň i změna sazby, musí se oba požadavky provést zároveň 

Chyby v dokumentaci obecně (zdroj: veřejně poskytnuté informace Distribuce ČEZ a.s.):
  • 27% VRZ:  Není uvedena adresa výrobny nebo nebyla RZ doložena vůbec, chybí údaje revidovaného zařízení
  • 17% PROTOKOL O NASTAVENÍ OCHRAN: uvedení nevalidních parametrů U-f ochran (časy nebo hodnoty), není uvedena adresa výrobny
  • 9% PŘÍLOHA Č.2 ZE SOP: Není doložena příloha č.2
  • 15% DOKUMENT VÝROBNÍHO MODULU A1/A2: Není doložen formulář dokumentu výrobního modulu, jsou uvedeny špatné hodnoty, dochází k záměně dokumentů A1 do 11kW, A2 11kW až 100kW
  • 17% PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE: není odsouhlasena projektová dokumentace, není doložena PD skutečného provedení.

U posledního bodu týkajícího se PD bych se rád zastavil a podrobněji jej rozebral
Pro účely mikrozdroje je možno považovat za předloženou PD použití vzorových schémat uvedených na stránkách Distribuce. Tato schémata zdánlivě neřeší okolní instalace. Ovšem dle nenápadných poznámek uvedených na těchto zjednodušených schématech - nechce se mi použít výrazu „projektová dokumentace“ - je uvedena povinnost brát zřetel na to, v jakém reálném stavu jsou okolní sítě dotčené stavbou FVE na daném objektu.

Poznámky uvedené na vzorových schématech:
„Předávací místo musí odpovídat reálné situaci a TPP“ a „Způsob provozu mikrozdroje: dle § 28 energetického zákona“ nás upozorňují na již výše zmíněnou povinnost řešit okolní sítě, např. hromosvod, vnitřní ochranu ...atd.


Dle Energetického Zákona č. 458/2000 Sb., § 28:

Zákazník je povinen
  • 2 d) udržovat svá odběrná elektrická zařízení ve stavu, který odpovídá právním předpisům a technickým normám
  • 6 c) vyrábět elektřinu tak, aby nedošlo k ohrožení života a zdraví osob, majetku nebo zájmu na ochranu životního prostředí.

Jak splnit tyto podmínky?
Například:
Nechat si vypracovat řádnou realizační dokumentaci, ve které budou řešeny všechny souvislosti spojené s instalací FVE a hlavně vzhledem k vnitřní i vnější ochraně před přepětím a bleskovým proudem. Tomuto tématu se budu věnovat podrobněji v průběhu celé přednášky, kde se, mimo jiné, budu snažit zodpovědět i nejčastější dotazy, na které jsem narazil při kontaktu s montéry FVE.


Kdo může projektovat FVE?
Otázka zdánlivě jednoduchá, ale odpověď už tolik ne. Většinou jako odpověď slyším: „Projektant“. Lepší odpověď zní: „Projektant elektrických zařízení“. A většinou se tím myslí autorizovaná osoba. Abychom dokázali odpovědět přesně, tak musíme tuto problematiku rozvést ze strany požadavků na kvalifikaci, a ze strany požadavků živnostenského zákona. Pokusím se o to v následujících odstavcích.  


Opravdu FVE musí projektovat autorizovaná osoba, technik nebo inženýr?
Bude-li projektovaný případ spadat pod stavební povolení, bude spadat pod stavební zákon, projektant bude vytvářet projektové dokumentace podle stavebního zákona, tak bude projektant muset splnit požadavky na autorizaci : Zákon 360/1992 Sb., §2, odst. 2. Zde je uvedeno:

 „Autorizace v příslušném oboru, popřípadě specializaci podle tohoto zákona opravňuje k výkonu vybraných činností ve výstavbě“.

 K tomu bude muset mít živnost vázanou, dle živnostenského zákona 455/1991 Sb., § 5, odst. 1 a NV 278/2005 Sb. a v příloze 2 Obsahové náplně živností vázaných.


Platí to i pro FVE do 50kW? Odpověď - NE!
 
Nejprve uvedu FVE vyžadující stavební povolení:
  • obecně se jedná o systémy nad 50kW
  • spadají pod stavební zákon 183/2006 Sb.
  • vztahují se na ně podmínky stavebního zákona
  • k projektování potřebují autorizaci dle 360/1992 Sb.
  • rozdíly jsou mezi FVE nad 50kW, 100kW, 400kW a 1MW - každá tato oblast má svá specifika a je nutno dodržovat další a další předpisy a nařízení (licence, státní autorizace FVE…atd.)
 

FVE nevyžadující stavební povolení:
  • FVE do 50kW za splnění další podmínek

Podmínky pro FVE nevyžadující stavební povolení:
  • FVE do 50kW se posuzuje dle zákona 183/2006 Sb. - Zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), §103:
  • „Stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce nevyžadující stavební povolení ani ohlášení“, odstavec 1, písmeno e):
  • „stavební úpravy nezbytné pro instalaci využívající obnovitelný zdroj energie s celkovým instalovaným výkonem do 50 kW, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se způsob užívání stavby, nevyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí, jsou splněny podmínky zejména požární bezpečnosti podle právního předpisu upravujícího požadavky na bezpečnou instalaci výroben elektřiny, a nejde o stavební úpravy stavby, která je kulturní památkou.“

Tedy, pokud jsou splněny podmínky stavebního zákona, §103, pak nejde o zpracování PD spadající pod stavební zákon a není legislativní požadavek na projektování osobou spadající pod autorizaci.


Musí být živnost vázaná pro projektování pro FVE do 50kW? Odpověď - NE.

Jedná se o živnost volnou, což bychom měli dohledat v dokumentu Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 278/2008 Sb., a v tabulce je to č. 63:

 „Projektování a řízení projektování vyhrazených elektrických zařízení, to je v oblasti elektrických rozvodných soustav, sítí a instalací, zařízení určených pro přímé připojení na zařízení veřejného rozvodu elektřiny a zapojení dalších vyhrazených i nevyhrazených zařízení pro výrobu, přeměnu a užití elektrické energie. Koncepční návrhy, výpočty a vypracování schémat zapojení, technologické a materiálové rozpočty“.


Jaké jsou požadavky na vzdělání pro účely projektování FVE do 50kW?
Jak už jsme uvedli, jde o živnost volnou. A vzdělání pro takovou volnou živnost? Tak to nám definuje už nám všem známý zákon 250/2021 v § 19:
  • „Odborná způsobilost k výkonu činností osob vykonávajících obsluhu a práci na elektrických zařízeních bez napětí, v blízkosti elektrických zařízení pod napětím a na elektrických zařízeních pod napětím.“
  • v článku 2, písmeno b: „ …. Osoba znalá pro řízení činnosti je oprávněna provádět veškeré činnosti jako osoba znalá pro samostatnou činnost a projektování vyhrazených elektrických zařízení, které není předmětem autorizace podle zvláštního zákona9),“
Poznámka: odkaz č. 9 nás směřuje k již výše zmíněnému zákonu 360/1992 Sb., tedy k autorizaci. Což znamená, že projektovat el. zařízení nespadající pod autorizaci, může osoba znalá pro řízení činnosti.

Závěr části věnované projektování FVE do 50kW
Z výše uvedeného vyplývá, že pro projektování FVE do 50kW, v režimu dokumentace realizační, stačí ve většině případů živnost volná a projektovat může i osoba znalá pro řízení činnosti. Proč jsem použil slovíčko ve většině? Je nutné znát další souvislosti konkrétní zakázky.

Bude-li FVE instalována např. na zařízení spadajícím pod oblast drážní, důlní, atomovou…rozhodně se nepohybujeme pouze v oblasti působnosti pouze zákona 250/2021 Sb., ale nacházíme se v jiných zákonných požadavcích. Pak vše výše uvedené neplatí.

A jako další příklad uvedu např. rozestavěný RD, který byl vyprojektován před lety bez FVE a nyní se majitel rozhodl před kolaudací osadit FVE na střechu. Pak se dostane do rozporu se stavebním zákonem, protože bude dokumentací legalizovat změny stavby před dokončením, a v tom případě již  půjde o dokumentaci podle § 118 SZ a musí ji zpracovat autorizovaná osoba. A bude tedy třeba živnosti vázané.

Vždy je tedy nutné přesně vědět, co a za jakých podmínek budeme projektovat.

 
Kdo může instalovat FVE do 50kW?

  • Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií
  • § 10 odst. d: Osoba oprávněná provádět instalaci vybraných zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů: 

    - "(2) Osoba oprávněná provádět instalaci je povinna zajistit výkon odborných činností spočívajících v instalaci vybraných zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů pouze fyzickými osobami, které jsou držiteli osvědčení o profesní kvalifikaci pro příslušnou činnost podle zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání ne staršího než 5 let.“

A pokud máme FVE přes dotace, musíme splnit:
Dotační program podpory ze státních či evropských dotací, podle § 7 odst. 4 písm. b) zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, kde je uvedena povinnost zajistit instalaci oprávněnou osobou, která je držitelem osvědčení o profesní kvalifikaci. Tyto požadavky jsou pak upřesněny v § 10 odst. d. Na internetu jsou ke stažení i „Kvalifikační standardy“, kde je uvedeno, co vše tento montér musí umět.


Jaké jsou požadavky na rozvaděč RE ve vztahu k FVE?
Na zapojení RE je třeba doložit revizní zprávu. Je nutno dodržet právě platné PP distributora. Rozvaděče RE v režimu „rezervace“ jsou posuzovány jako stávající OM a při jeho úpravách není požadována dokumentace k rozvaděči a výrobní štítek - zdrojem této informace je on-line školení pro spolupracující RT v rámci ČEZ distribuce dne 25. 4. 2023. Na nově zřizovaných OM jsou samozřejmě již požadovány nové rozvaděče RE, se všemi potřebnými náležitostmi a opatřené výrobním štítkem výrobce.

U rozvaděčů RE, pokud nejsou přístupné - což distribuce umožňuje - je vyžadována přítomnost zákazníka při osazení elektroměru.

V zapojení RE pro FVE v kombinaci se sazbou jsou vyžadovány dva vodiče N, pokud jsou spínány dva spotřebiče, a v celkovém součtu nad 10kW. Další problém může nastat v případě špatného načasování předrátování rozvaděče RE a vlastní montáže FVE, v případě instalace FVE v kombinaci s dvousazbou. Občas se stane, že nevyjde načasování úpravy rozvaděče RE s příjezdem technika z distribuce a vlastní montáží FVE. V tom případě nám po tu dobu chybí signál pro ovládání sazby. Ten už není spínán přes spínací hodiny, ale bude spínán přes nově naprogramovaný elektroměr. Řešením je viditelně připojit modrým vodičem signál ze stávajících spínacích hodin. Technik ČEZu to přepojí. Tedy takto to bylo prezentováno na školení od Distribuce ČEZ 25. 4. 2023.

V současné době je povoleno používat pro relé instalované v rozváděči RE i relé s mechanickým přepínačem, ale již se připravuje zákaz použití tohoto relé v RE (majitelé tak nebudou mít možnost vyblokovat jeho funkci, což se dle tvrzení distribuce ČEZ stávalo).

OR nemusí být instalováno, pokud je to ošetřeno ve smlouvě a není potřeba blokace (např. u některých typů TČ atd.).

A poslední poznatek k RE. Od 1. 1. 2023 musí být všechny RE bez krycí masky (krycího plechu...).


Podle jaké dokumentace má proběhnout vlastní montáž FVE?
Měla by proběhnout dle realizační dokumentace. Dovolím si malou vsuvku. Realizační dokumentace nespadá do oblasti Projektových dokumentací - viz zákon 183/2006, § 158, odst. 2, písmena a-j, kde jsou vypsané všechny druhy PD a, jak zjistíte, není zde uvedena realizační dokumentace a dokumentace skutečného stavu - oba tyto dokumenty do oblasti projektových dokumentací tedy nepatří. Proto jsou tyto dokumenty z hlediska živnostenského zákona v režimu živnosti volné. Viz text výše, kde jsem na toto téma již narazil a vysvětlil.

Proč píši „měla“ by proběhnout podle realizační dokumentace?
Protože praxe vypadá úplně jinak. Pokud v praxi potkám vůbec nějakou PD, je to většinou Dokumentace prováděcí. A ta slouží např. pro výběr zhotovitele, jako podklad pro realizační dokumentaci atd. atd.  


Vlastní návrh FVE
To je téma na samostatnou přednášku. Vzhledem k vyhrazenému času nebudu tuto oblast dnes řešit. Většina firem instalujících PV systémy nemá problém s návrhem systému jako takového, ale neřeší okolní elektrickou a hromosvodnou soustavu. Této otázce bych se dnes chtěl více věnovat. Začneme u problému, kde se instalační firmy dopouštějí nejvíce chyb, založených většinou na domněnkách a informací z internetu, popř. z okolí....


Problém nových FVE ve vztahu k hromosvodu
Většina FVE, které jsem měl možnost poznat blíž, byla instalována nejen bez řádné PD, ale možná i bez řádné ochrany před bleskem. Většina majitelů na to byla upozorněna až při mé následné revizi, na kterou si mne pozvali a kterou jsem jim odmítl provést, protože nejde zrevidovat nově instalované elektrické zařízení bez dokumentace, tedy instalované bez dokumentace vztažené k hromosvodu. Určitě jste si všimli, slovíčka „možná“.

V čem je problém? Problém je, že nelze na otázku „Je to v pořádku?“ přicházející od provozovatele, většinou majitele RD, odpovědět. Proč?
V některých případech je konstrukce FVE instalována na stávající jímací soustavu, nebo v její blízkosti. Tím není dodržena bezpečná vzdálenost S. To se týká i metalického vedení od FVE. Tím je narušena koncepce stávající ochrany před bleskem a je nutno znovu řešit tuto ochranu s přihlédnutím k novým poměrům na střeše.

Nebo není LPS instalována vůbec a ochrana je provedena pouze přes SPD?
Nevím, jestli je to v daném případě možné.... Ovšem také netvrdím, že to je špatně instalované.

V čem je problém?
Odpovědi najdete v následujících odstavcích.

Pokud instalujeme na střechu RD nějaké nové zařízení (klimatizace, antény, FVE, komín. atd…), tak je nutné brát mimo jiné i ohled na ochranu před bleskem. Rozumí se tím vnější a vnitřní ochrana. Tato povinnost je dána v zákoně:
  • 268/2006 Sb., § 36. Ochrana před bleskem
  • odstavec (1) Ochrana před bleskem se musí zřizovat na stavbách a zařízeních tam, kde by blesk mohl způsobit
  • a) ohrožení života nebo zdraví osob, zejména ve stavbě pro bydlení, stavbě s vnitřním shromažďovacím prostorem, stavbě pro obchod, zdravotnictví a školství, stavbě ubytovacích zařízení nebo stavbě pro větší počet zvířat,

V čem je problém?

Znění tohoto § 36 je obecně považováno za důvod instalovat jímací soustavu. Což není pravda. Zákon hovoří o ochraně před bleskem a v odstavci 2 nařizuje povinnost provést výpočet rizika.

Zákon 268/2009 Sb., § 36, odstavec 2:

(2) Pro stavby uvedené v odstavci 1 musí být proveden výpočet řízení rizika podle normových hodnot k výběru nejvhodnějších ochranných opatření stavby.  

Zákon nám tedy nařizuje především povinnost provést výpočet rizika, abychom vybrali nejvhodnější ochranné opatření. Výpočet máme možnost provést buď dle ČSN EN 62 305 ed. 2 ručně, nebo je možno použít SW nástroje (např. Prozik). Při výpočtu rizika se tedy zjistí, jak daný objekt chránit dle platných ČSN a jaký typ ochrany budeme instalovat. Jestli i vnější, nebo pouze vnitřní. Ta se bude realizovat vždy, protože vnitřní ochrana proti přepětí je dána i mimo normu ČSN EN 62 305 ed. 2.
 

Např.
  • ČSN 33 2000-5-53 ed. 3, čl. 534.4.1 –zde je uvedena povinnost použít SPD typu 1
  • ČSN 33 2130 ed. 3, čl. 4.1.3
  • ČSN 33 2000-4-443 ed. 3, čl. 443.4
  • ČSN 33 2000-7-705 ed. 2, čl. 705.443
  • ČSN 33 2000-1 ed. 2, čl. 131.6.2
  • a další ...

Na základě zkušenosti z praxe, kdy výpočet rizika chybí a např. u RD, kdy na PD, bohužel většinou jiné, než realizační, se píše téměř vždy o nutnosti instalovat vnější LPS III. Z čeho vychází projektantovo přesvědčení? Jak projektant určil LPS III, tak věrně kopírované v každé PD u RD? Předpokládám, že to vychází z nějakého obecně známého předpokladu. Já klidně použiji LPS II...i IV. Jak určil typ SPD? Tedy jakou hladinu LPL řeší?


Musí být na RD LPS III, nebo může být i LPS IV? Popř. LPS II? A nebo nemusí být instalována žádná jímací soustava?
Všechny varianty mohou nastat. Stačí zadat imaginární hodnoty do výpočtu rizika a nasimulovat např. RD na kopci, RD v sousedství stejně vysokých objektů, RD mezi vysokými objekty a zároveň vybavených SPD 1…a vyjdou nám různé požadavky na ochranu stavby před bleskem. V posledním případě si dovolím tvrdit, že nebude třeba instalovat jímací soustavu a bude stačit pouze koordinovaná vnitřní ochrana proti přepětí. Ovšem v takovém případě, říkáme majiteli RD, že u jeho objektu je vysoká nepravděpodobnost přímého zásahu bleskem, vyjádřená předpokládaným rizikem, dejme tomu R-1*10-5? Kdo ví, jak často během životnosti FVE (30-40let), udeří blesk do stavby nebo její blízkosti?  Ovšem je to jen o vyjádření pravděpodobnosti. V každém případě jste, jako projektant, montážník nebo RT, kryti výpočtem rizik a v případě mimořádné události máte krytá záda tímto výpočtem rizik; za předpokladu jeho správné realizace v praxi.

 

Čím jste krytí, když tento dokument nemáte?
V SW programech pro výpočet rizik podporovaných výrobcem jsou na základě výpočtu nabídnuty přímo vhodné typy svodičů, většinou i s katalogovým odkazem. Není nic jednoduššího než použít nabídnutý typ a mám jistotu, že jsem nic nepodcenil a nezaměnil.

To je první část problému. Další část se týká nedodržení bezpečné vzdálenosti S při instalaci FVE na střechu. Opět se zde setkávám s mnohými nešvary stále a stále dokola opakovanými. Nejčastěji není bezpečná vzdálenost vypočítána vůbec, protože prostě není PD k hromosvodu vypracována v požadované kvalitě. Docela často vidím vzdálenost S uvedenou jedním číslem. To je nepřesné určení, protože vzdálenost S se mění se vzdáleností od potenciálu země. Je to tedy „proměnné“ číslo. Jiná vzdálenost bude 2,5m nad zemí a jiná 17m po délce jímací soustavy. A jiná na tyčovém jímači.

Naprosto běžně se jímací vedení nechá cca 50cm od konstrukce FVE. S tím, že mu to „někdo“ poradil ... S touto odpovědí jsem se setkal už mnohokrát.


Tak už víte, v čem je problém?
Nemám-li výpočet rizik, pak zřejmě nemám kvalitní dokumentaci, ve které by byla správně stanovená metodika ochrany objektu a tím i FVE systému. Z toho vyplývá velká pravděpodobnost špatně instalovaného FVE systému vůči ostatní stávající instalaci.
 

Často slyším námitky o tom, že zákazník si objednal pouze montáž FVE systému. Ano. Je-li to smluvně ošetřeno, pak firma neuvažuje o dalších souvislostech. Je to běžná praxe a k tomu bych podotkl jen tohle:
  • Pokud odborník se vzděláním elektro neupozorní zákazníka...provozovatele, koná v rozporu s občanským zákoníkem.
  • § 5 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník (nový) - znění od 06. 01. 2023:
  • (1) Kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži.

 
Způsob provádění díla

§ 2594
  • „(1) Zhotovitel upozorní objednatele bez zbytečného odkladu na nevhodnou povahu věci, kterou mu objednatel k provedení díla předal, nebo příkazu, který mu objednatel dal. To neplatí, nemohl-li nevhodnost zjistit ani při vynaložení potřebné péče.
  • (2) Překáží-li nevhodná věc nebo příkaz v řádném provádění díla, zhotovitel je v nezbytném rozsahu přeruší až do výměny věci nebo změny příkazu; trvá-li objednatel na provádění díla s použitím předané věci nebo podle daného příkazu, má zhotovitel právo požadovat, aby tak objednatel učinil v písemné formě.

 
Je možno použít aktivní jímače ESE u FVE? Odpověď - ANO.  Nejen u FVE, ale i u ostatních objektů v ČR.
Aktivní jímače jsou problém, jen pokud jsou instalovány podle francouzské normy. Ta je v ČR neplatná, protože nemáme pro aktivní jímače normový ekvivalent. Aktivní jímače v ČR řeší norma ČSN EN 62 305 ed. 2. A pokud dodržíme naše normy, pak je třeba pohlížet na aktivní jímač jako na tyčový jímač a ostatní části jímací soustavy okolo FVE, řešit dle ČSN 62 305-3 ed. 2, změna Z1, národní příloha NA. 2

Možnosti návrhu jímací soustavy:
„Jímače ESE se navrhují a provádějí podle článků 5.2.2 a 5.2.3. a přílohy A. Pro určení ochranných prostorů jímačů jsou podle přílohy A uvažovány jen skutečné fyzické rozměry kovové jímací soustavy. Zde se zohlední fyzická délka všech jímačů: klasických nebo alternativních, včetně aktivního jímače ESE (viz obrázek NA.1 v této normě“).

K tomu je třeba dodat, že je nutné u instalovaného ESE dodržet počet svodů a vzdálenosti S.

 
Problém se vzdáleností „S“

U RD a i u jiných objektů se setkáme s těmito variantami:
  • krytina plechová + neizolovaná soustava + FVE
  • krytina plechová + izolovaná soustava + FVE
  • krytina nevodivá + neizolovaná soustava + FVE
  • krytina nevodivá + izolovaná soustava + FVE

Proč o tom mluvím ve vztahu k FVE?

Abychom se dostali k odpovědi na otázku, zda má nebo nemá být FVE připojena k jímací soustavě. ČSN 33 2000-712 ed. 2, čl. 712.3. (Termíny a definice), článek 712.3.23: systém ochrany před bleskem:
  • pro označení LPS se uvádí, že se jedná o:
    - „komplexní systém používaný ke snížení fyzického poškození z důvodu úderu blesku do konstrukce“
Poznámka 1 k heslu: Skládá se jak z vnějších, tak vnitřních systémů ochrany před bleskem.
Vnější ochrana ve vztahu krytina, jímací soustava a přepětí.

Krytina plechová+neizolovaná soustava+FVE=nelze dodržet „S“

V tomto případě musíme ochranu přenést na vnitřní SPD typu 1 pro všechny vodiče vstupující ze zóny LPZ 0A do LPZ 1. Na vlastní FVE vzniknou škody 0-100% v případě úderu blesku.

krytina plechová+izolovaná soustava+FVE=lze dodržet „S“

Jedná se o použití např. nejznámějších HVI vodičů. V takovém případě se uvažuje o instalaci vnitřní SPD II na straně DC a ostatní koordinované ochrany dle výpočtu rizik.

 

krytina nevodivá+neizolovaná soustava+FVE=nelze dodržet „S“

V tomto případě musíme ochranu přenést na vnitřní SPD typu 1 pro všechny vodiče vstupující ze zóny LPZ 0A do LPZ 1. Na vlastní FVE vzniknou škody 0-100% v případě úderu blesku.

 

krytina nevodivá+izolovaná soustava+FVE=lze dodržet „S“

V takovém případě se uvažuje o instalaci vnitřní SPD II na straně DC a ostatní koordinované ochrany dle výpočtu rizik.

 

Co znamená izolovaná soustava v posledním případě? Výpočet bezpečné vzdálenosti „S“ a jejího dodržení od FVE v případě jímací soustavy z AlMgSi 8 (popř. Cu 8, nerez 8). Nebo použití HVI vodiče.

 
Vnitřní ochrana před přepětím na DC straně
Kdy musí, a nebo nemusí být provedena instalace SPD na DC straně?
To nám udává ČSN 33 2000-712 ed. 2, čl. 712.443.102 Analýza rizika

Pokud je maximální délka L trasy mezi měničem a připojovacími body PV modulů různých řetězců delší než vyjde podle výpočtu analýzy rizika. Pozor! Neplést si s výpočtem rizika!

Pokud L> = Lcrit, pak je SPD na DC straně vyžadována

Lcrit

  • pro bytové prostory 115/Ng…….NG=hustota blesků/rok/km2
  • pro nebytové prostory 450/Ng…….NG=hustota blesků/rok/km2
  • pro volné prostranství 200/Ng…….NG=hustota blesků/rok/km2
A pokud jsou kabely stíněny podle ČSN EN 62 305-4, může být délka L zkrácena o délku stíněného prostoru. Viz ČSN 33 2000-712 ed. 2, čl. 712.443.102
Další podmínky pro  instalace SPD na DC straně.

ČSN 33 2000-712 ed. 2, čl. 712.534.102 Výběr SPD na DC straně

„Pokud měnič obsahuje SPD na DC straně, je to možné považovat za splnění funkce ochrany před přepětím pouze tehdy, pokud výrobce měniče specifikuje jeho použití na DC straně PV instalace. V opačném případě musí být opatřen externím SPD.

Poznámka: Varistory namontované v měniči nejsou považovány za SPD“

A hned následuje
ČSN 33 2000-712 ed. 2, čl. 712.534.102.1 Výběr SPD podle třídy zkoušek

„Obecně musí splňovat zkoušky třídy II. Je-li specifikována ochrana proti účinku přímých blesků a dostatečná vzdálenost S není v souladu s EN 62 305-3, ed. 2, SPD splňující zkoušky třídy I musí být použita (obvykle s SPD splňující zkoušky třídy II)“.

 
Další podmínky pro  instalace SPD na DC straně

ČSN 33 2000-712 ed. 2, čl. 712.534.103 Výběr SPD na DC straně


„SPD na DC straně musí být instalováno tak blízko měniči jak jen je to možné. K zajištění další ochrany dále od měniče mohou být požadovány další SPD.

Poznámka1: Jako příklad lze uvést, pokud je vzdálenost mezi vstupem DC kabelu do budovy a měničem větší než 10m.

Poznámka 2: Úroveň přepětí na elektrickém zařízení závisí na jeho vzdálenosti od SPD. Nad 10m se může hodnota tohoto napětí zdvojnásobit z důvodu rezonance (zesílení v důsledku přepěťových rázů o vysokých frekvencích).

Tak tolik jen pro základní orientaci pro montáž vnitřní ochrany FVE. Pokud instalační firma všechny tyhle poznatky dokáže zohlednit, pak lze připustit, že nepotřebují projektanta a stačí jim jen zjednodušené schéma od ČEZ Distribuce. Ovšem pak narazí na problém při revizi, kdy RT zcela jistě napíše, že vzhledem k chybějící realizační dokumentaci nelze revizi provést....nebo ne?

 

Proč jsem se takto zeširoka rozepsal o FVE ve vztahu k hromosvodům?

Pravděpodobnost, že dojde k mimořádné události na FVE z důvodu tak žurnalisticky populárního, jako je požár….je velmi, ale velmi malá (udává se 0,054%). Zato pravděpodobnost úderu blesku do okolí stavby v průběhu životnosti FVE, je velice vysoká. A pokud nebude tato oblast ochrany poctivě řešena, tak provozovateli jednoho dne může dojít, že byl podveden a kromě VRZ chytře napsané, nemá vlastně nic. A nic nebude mít v ruce ani v případě, že stát změní pravidla, a bude v budoucnu požadovat např. PRZ na všechny výrobny elektrické energie. Kdo z Vás RT dnes podepíše s vědomím, že není všechno dle pravidel? Kdo za to bude v budoucnu zodpovědný? RT, nebo v té době již neexistující firma?

Jako poslední bod chci upozornit na legislativní požadavky z požárního hlediska 

Vyhláška 246/2001

Vyhláška Ministerstva vnitra o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci)

§ 18 Složité podmínky pro zásah

b) v prostorách a zařízeních, kde by vstup nebo činnost jednotky požární ochrany bez upozornění na zvláštní nebezpečí nebo postup hašení znamenal ohrožení zdraví a životů hasičů (např. výroba, skladování nebo prodej výbušin, pyrotechnických výrobků, hořlavých nebo hoření podporujících plynů, výskyt radioaktivních látek nebo biologicky nebezpečného materiálu, rozvodny elektrického proudu, kabelové kanály a mosty, energocentra s náhradními zdroji a vnitřní elektrické stanice osazené olejem chlazenými transformátory o celkovém výkonu 1 MVA a vyšším)

Pokud se jedná o podmínky složité pro zásah, bere se v úvahu

§ 34 Dokumentace zdolávání požárů

(2) Dokumentace zdolávání požárů se zpracovává pro objekty a prostory, ve kterých jsou složité podmínky pro zásah (§ 18) nebo kde se provozují činnosti s vysokým požárním nebezpečím a v případě, že tak stanoví dokumentace požární ochrany zpracovaná na základě stanovení podmínek požární bezpečnosti (např. § 30), i pro další provozované činnosti ze zvýšeným požárním nebezpečím.

 

Je to další z problémů, na který je třeba myslet před uvedením FVE do provozu, protože jde o FVE bez rozdílu výkonu. Tedy jde o všeobecné podmínky.

 
Hasí se FVE?

Na webu HZS jsou ke stažení i Bojové řády jednotek požární ochrany. A mezi nimi najdeme, v kapitole Metodické listy kapitoly P, Metodický list P47: Požáry fotovoltaických elektráren:
Čl. I odst. 10: Požáry FV elektráren rozdělujeme na a) požár elektroinstalace FV elektráren, zejména měniče napětí nebo jistících prvků v rozvodech DC nebo AC. K uvedenému požáru se přistupuje stejně jako při hoření elektrických zařízení. Používají se nevodivá hasiva, např. CO2, práškové přenosné hasicí přístroje, popř. se aplikuje hašení vodou elektrických zařízení a vedení pod napětím do 400 V (…)

Těch uvedených 400V by na střeše  mělo být maximum. Bohužel, na rozdíl od okolních zemí, není v ČR stanovena horní hranice napětí pro FVE. Proto také neexistuje obecná odpověď na otázku hašení FVE. Někdo má na střeše 600V ... jiný 360V ... jiný 120V ...

Na otázku, zda jsou  nějaké zkušenosti HZS s hašením FVE na střední Moravě, odpověď zněla ne. Prostě ještě nejsou zkušenosti z reálného zásahu. Je to i tak trochu pozitivní zpráva vypovídající o zatím zanedbatelném  počtu požárů.
Jaké je reálné nebezpečí požáru FVE? Odpověď: minimální, pokud je vše instalováno v souladu s ČSN.

Pro srovnání použiji údaje z HZS. Počet požárů v letech 2016-2021
  • Rok 2017 – 12 požárů, 16 mil
  • Rok 2018 – 11 požárů, 12 mil
  • Rok 2019 – 15 požárů, 18 mil
  • Rok 2020 – 14 požárů, 60 mil
  • Rok 2021 – 15 požárů, 82 mil

Abychom si dokázali uvědomit, co je v případě požáru moc nebo málo, je třeba srovnání. Např. s požáry aut, kterých ročně shoří cca 2500. Dále cca 3200 ročně bytových prostor. Počet požárů objektů s FVE není vysoký, ale znatelně stoupá cena škod.

Mezi největší komplikace při hašení požárů objektů se solárními panely patří fakt, že:
  • nemusí být v místě požáru vidět, např. kvůli svému umístění na ploché střeše apod.;
  • hasivo nelze vždy aplikovat na celou plochu požáru;
  • střechy budov jsou často více zatížené a při požáru hrozí větší riziko jejich zřícení;
  • hašení je možné pouze z výškové techniky, protože žebříky se nesmí dostat do kontaktu se střechou;
  • v místě požáru se mohou nacházet různý druhy solárních panelů, např. s olejem;
  • v místě instalace FVE často chybí nebo je nedostatečná ochrana proti šíření požáru;
  • obava o možné tříštění povrchu panelů při prudkém zchlazení při hašení.
Zdroj: materiály HZS

 
Podstatně větší riziko představují akumulační baterie
Akumulátory jsou z pohledu požárních rizik mnohem větším problémem, než samotné fotovoltaické systémy. V případě akumulátorů a baterií lze ročně hovořit o stovkách požárů. Pozor: nejde jen  o bateriové systémy spojené s FVE, ale i o běžné spotřebiče, jako e-koloběžky, které dle ročenky HZS napáchaly v roce 2022 škodu za 13,8 mil., dále e-kola atd. To je v porovnání s jednotkami požárů ve spojitosti s fotovoltaickými systémy markantní rozdíl. Posouzení rizik akumulátorových úložišť je kapitolou samo pro sebe, a proto se jím nebudeme v tomto článku podrobněji zabývat a nabídnu jej v některé z příštích přednášek.
Petr Tobolík
 

Pravidelný sobotní přehled novinek a bonusů
z celého portálu Elektrika získáte přihlášením

 

 

Diskutující k tomuto článku

  ... a další (počet diskutujících: 6)
TEXT Z OBLASTÍ SOUVISEJÍCÍ KONTAKT



FIREMNÍ TIPY
Umíte odpovědět? Vysvětlete, proč musíme elektrické stroje chladit a co by se stalo, kdybychom je nechladili. Popište rozdíly mezi chlazením vzduchem a chlazením kapalinou. Vysvětlete, jak teplo putuje elektrickým strojem a jak nám tepelný okruh pomáhá toto teplo správně odvést. Co přesně znamená ventilace v kontextu elektrických strojů? Jaký je rozdíl mezi ...
V přednášce na konferenci SOLID Team se Miroslav Záloha ze SUIP zmínil také o nutnosti a významu technické dokumentace při revizích. Přestože jsou běžné argumenty o ztrátě nebo zastarání dokumentace, zdůraznil, že legislativa, vládní nařízení a provozní bezpečnostní předpisy, jasně stanovují povinnost udržování a aktualizace technické dokumentace. Připomněl význam dokumentace pro správné provedení revize. Hlavním bodem bylo, že revizní technik musí nejen ... Více sledujte zde!
S novými teleskopickými jímači je instalace jednodušší, rychlejší a dostupnější. Jímače, navržené pro snadný transport a snadnou montáž, přinášejí změnu postupů pro montéry všude. S teleskopickými jimači může jedna osoba bez problémů převézt a nainstalovat vše potřebné v jakémkoliv vozidle. Přečtěte si nebo sledujte v instruktážním videu, jak může tato novinka může zjednodušit práci na střechách ...
Digitalizace nás kromě jiných služeb zasypává také daty. Máme tolik dat, že se v nich často nemůžeme vyznat. O tom, co nám dnes poskytuje digitalizovaná knihovna, hovořím s Petrem Žabičkou z Moravské zemské knihovny. Žijeme v době, kdy nové publikace nevznikají, nejsou žádní autoři odborných článků. Jsme zasypávání krátkými reklamními úryvky a zdroje ke studiu nám zůstávají skryty pod tlustou vrstvou marketingových cílů. Co s tím?
DALŠÍ FIREMNÍ ODKAZY
Rakouská pobočka OBO BETTERMANN začíná stavět další objekt! S heslem "Růst potřebuje prostor" startuje výstavba nového kancelářského, logistického a školicího centra v Gramatneusiedlu. Tam vzniká budoucí zázemí OBO Austria. Do konce roku bude nová budova OBO přístřeším pro zhruba třicet pracovníků značky. Do budoucna značka OBO zpevní svou dosavadní síť. A jaké je ohlédnutí za českou pobočkou? V květnu 2019 společnost OBO BETTERMANN oslavila na pražském ...
Pohyblivá napájecí jednotka HoverCube VH od OBO. V dílenských prostorách tam, kde se na pracovní ploše objevují různá zařízení, různých rozměrů, se pevně instalovanými zásuvkami prakticky, jejich počtem a blízkostí nikdy nezavděčíme. Jinak je tomu u pohyblivých přívodních boxů. Ty se přiblíží na potřebnou vzdálenost a stejně tak rychle uklidí do bezpečné vzdálenosti. A parametry? Krytí IP20, rozměry ...
... české zastoupení firmy DEHN + SÖHNE každé dva roky vždy k příležitosti veletrhu Amper vydává zkrácený český katalog svých výrobků. Opravdovou lahůdkou je druhá kapitola tentokrát žlutá, tedy Yelow/Line ...
V současné době platí povinnost nechat certifikovat každý rozvaděč, ať už se jedná o malou rozvodnici s jedním modulem nebo velký průmyslový rozvaděč. Neustálým bodem diskuzí mezi odbornou veřejností je pak spor o této povinnosti u malých domovních rozvaděčů, které se prakticky skládají z již certifikovaných komponentů. Přeptali jsme se tedy přímo konkrétních řemeslníků, jaký je jejich názor ...
Terminolog
Týdenní přehled
Přihlašte si pravidelné zasílání týdenního přehledu
Vyhledávání
Hledaný text zadávejte prosím s diakritikou



Panacek
Autor článku
reklama
Tiráž

Neomezený náklad pro česky a slovensky hovořící elektrotechnickou inteligenci.

ISSN 1212-9933