Levná elektřina Vladimíra Lista
Když Vladimír List v roce 1934 vysvětloval složitost nákladů na elektřinu, zdůrazňoval, že elektrifikace je více než jen výroba - je to celý ekosystém, který vyžaduje infrastrukturu, pracovní síly a kapitál. Dnes, téměř sto let později, stojíme před novými energetickými výzvami, ať už jde o obnovitelné zdroje, decentralizaci nebo energetickou účinnost. Ale Listova slova stále rezonují: energetika je komplexní a vyžaduje promyšlený a komplexní přístup. Možná bychom měli být vděční za takové historické lekce, které nám připomínají, že hledání levné a efektivní energie je vždy vícevrstvé a vyžaduje hlubokou reflexi.
František Tuček,
ze dne:
2.09.2023
reklama
V roce 1934 se Vladimír List zabýval složitostí nákladů a procesů v oblasti elektrifikace. Jeho myšlenky o komplexnosti energetického sektoru zůstávají aktuální i v dnešní době, kdy čelíme novým výzvám v oblasti energie. Přestože technologie a trendy se mění, základní principy, které List zdůrazňoval, nám připomínají, že v energetice neexistují jednoduchá řešení.
Složky cen elektřiny osvětluje dobře dále uvedený výňatek z dopisů redakci týdeníku „Přítomnost” z 19. října 1932:
Ve 40. čísle si p. V. G. posvítil na elektrisaci Ostravska a napsal:
Ve 40. čísle si p. V. G. posvítil na elektrisaci Ostravska a napsal:
„Elektřina se tam vyrábí za 25 hal., a Moravskoslezské elektrárny ji prodávají za 3.20 Kč, tedy se ziskem 1200%.
Baťa, který musí drahé uhlí zdaleka dovážet, prodává ji, jak známo, za 1 Kč ...
V čsl. vlastivědě možno se dočíst, jak jsme pozadu ve spotřebě elektřiny.
Z hlavních příčin toho je drahota elektřiny u nás .. Kapitál, pokud není ovládnut společností, je surový a jeho představitelé jsou s výjimkou Baťi skoro všude stejní: duševně omezení sobci, kteří nedovedou pochopit, že při menším zisku by dosáhli většího obratu a tudíž opět aspoň stejného zisku.”
Skutečnost je však jiná: Na Ostravsku mají lidé zlozvyk, že si nechtějí choditi do elektrárny pro elektřinu s 22.000 volty se džbánem, ale chtějí ji mít se 220 volty v každém domku od Jablunkova po Krnov. Tenhle ošklivý zlozvyk Ostravanů stál Moravskoslezské elektrárny 130 mil. Kč za 1200 km vedení vysokého napětí a za 1400 km vedení nízkého napětí ve 250 obcích, nehledě na transformátory, spínací stanice, dílny atd. Proto se cena elektřiny v drobném u Moravskoslezských elektráren skládá z těchto složek:
- Za elektrickou práci (prakticky za uhlí) 9%
- Za pohotovost elektrárny (budov a strojů) 14%
- Za sítě vysokého napětí 26%
- Za sítě nízkého napětí 44%
- Za styk s odběratelem (akvizicí, účtování, inkaso) 7%
Aneb méně odborněji z ceny elektřiny v drobném:
- Úrok z dluhů a půjček 24%
- Úmor zařízení 16%
- Uhlí 9%
- Ostatní hmoty na opravy 9%
- Mzdy dělnictva 23%
- Platy úřednictva 7%
- Doprava, pošta, telefon 3%
- Pojištění věcné a sociální 3%
- Daně 2%
- Duševně omezení sobci (akcionáři) 3%
Akcionáři Moravskoslezských elektráren jsou: 23% stát, země Moravskoslezská 23%, obce tamější s 25%, a různí soukromí akcionáři, většinou odběratelé proudu s 29% akcií. Více ovládnout kapitál společnosti asi nejde. To, že Baťa ve Zlíně prodává elektřinu za 1 Kč, nepřekvapuje, neboť by Středomoravské elektrárny zásobily Zlín ještě levněji, kdyby dostaly zlínskou síť za tak výhodných podmínek, jako ji koupil Baťa.
V elektrisaci jsme asi 3 léta za Holandskem, 5 za Italií, 10 za Německem, 16 za Švýcarskem a asi 20 za Spojenými státy, ale ne proto, že máme drahou elektřinu, ale proto, že máme málo duševně omezených sobců — málo kapitálu. Elektrisace se totiž dělá víc z kapitálu než z uhlí. Na výnosné zvýšení spotřeby elektřiny nestačí snížit její cenu, není-li životní úroveň přiměřená a nemá-li obecenstvo dostatečného kapitálu, aby si zřídilo elektrické zařízení ve svých bytech. Důkaz podávají Elektr. podniky pražské, které po léta prodávají elektřinu obecním zaměstnancům levněji než jiným odběratelům. A přesto spotřeba průměrné domácnosti obecního zřízence je jen o málo větší než spotřeba obdobné průměrné domácnosti pražské. Podniky tedy trží z domácností zaměstnanců méně než z průměrné domácnosti jiné.
K levné elektřině se dostaneme jen vytrvalou prací a svým kapitálem.
Vladimír List, Elektrisace Československa 1934
"Chcete levnější elektřinu? Tak to si jděte pro ni s džbánem do elektrárny! Ale pamatujte, drahá elektřina není o sobcích, ale o tom, kolik stojí dostat ji až k vám domů. A taky? Potřebujeme více 'duševně omezených sobců', aby bylo víc kapitálu na elektrifikaci!" 😉
Jaké složky ceny ovlivňují konečnou cenu elektřiny dnes?
Pravidelný sobotní přehled novinek a bonusů z celého portálu Elektrika získáte přihlášením |
TEXT Z OBLASTÍ | SOUVISEJÍCÍ KONTAKT |
---|---|
|