Levná elektřina Vladimíra Lista

Složky cen elektřiny osvětluje dobře dále uvedený výňatek z dopisů redakci týdeníku „Přítomnost” z 19. října 1932:
Ve 40. čísle si p. V. G. posvítil na elektrisaci Ostravska a napsal: 

„Elektřina se tam vyrábí za 25 hal., a Moravskoslezské elektrárny ji prodávají za 3.20 Kč, tedy se ziskem 1200%. 

Baťa, který musí drahé uhlí zdaleka dovážet, prodává ji, jak známo, za 1 Kč ... 

V čsl. vlastivědě možno se dočíst, jak jsme pozadu ve spotřebě elektřiny. 

Z hlavních příčin toho je drahota elektřiny u nás .. Kapitál, pokud není ovládnut společností, je surový a jeho představitelé jsou s výjimkou Baťi skoro všude stejní: duševně omezení sobci, kteří nedovedou pochopit, že při menším zisku by dosáhli většího obratu a tudíž opět aspoň stejného zisku.”

Skutečnost je však jiná: Na Ostravsku mají lidé zlozvyk, že si nechtějí choditi do elektrárny pro elektřinu s 22.000 volty se džbánem, ale chtějí ji mít se 220 volty v každém domku od Jablunkova po Krnov. Tenhle ošklivý zlozvyk Ostravanů stál Moravskoslezské elektrárny 130 mil. Kč za 1200 km vedení vysokého napětí a za 1400 km vedení nízkého napětí ve 250 obcích, nehledě na transformátory, spínací stanice, dílny atd. Proto se cena elektřiny v drobném u Moravskoslezských elektráren skládá z těchto složek:

• Za elektrickou práci (prakticky za uhlí) 9%
  
• Za pohotovost elektrárny (budov a strojů) 14%
  
• Za sítě vysokého napětí 26%
  
• Za sítě nízkého napětí 44%
  
• Za styk s odběratelem (akvizicí, účtování, inkaso) 7%
  

Aneb méně odborněji z ceny elektřiny v drobném:

• Úrok z dluhů a půjček 24%
  

• Úmor zařízení 16%
  
• Uhlí 9%
  
• Ostatní hmoty na opravy 9%
  
• Mzdy dělnictva 23%
  
• Platy úřednictva 7%
  
• Doprava, pošta, telefon 3%
  
• Pojištění věcné a sociální 3%
  
• Daně 2%
  
• Duševně omezení sobci (akcionáři) 3%
  

Akcionáři Moravskoslezských elektráren jsou: 23% stát, země Moravskoslezská 23%, obce tamější s 25%, a různí soukromí akcionáři, většinou odběratelé proudu s 29% akcií. Více ovládnout kapitál společnosti asi nejde. To, že Baťa ve Zlíně prodává elektřinu za 1 Kč, nepřekvapuje, neboť by Středomoravské elektrárny zásobily Zlín ještě levněji, kdyby dostaly zlínskou síť za tak výhodných podmínek, jako ji koupil Baťa.

V elektrisaci jsme asi 3 léta za Holandskem, 5 za Italií, 10 za Německem, 16 za Švýcarskem a asi 20 za Spojenými státy, ale ne proto, že máme drahou elektřinu, ale proto, že máme málo duševně omezených sobců — málo kapitálu. Elektrisace se totiž dělá víc z kapitálu než z uhlí. Na výnosné zvýšení spotřeby elektřiny nestačí snížit její cenu, není-li životní úroveň přiměřená a nemá-li obecenstvo dostatečného kapitálu, aby si zřídilo elektrické zařízení ve svých bytech. Důkaz podávají Elektr. podniky pražské, které po léta prodávají elektřinu obecním zaměstnancům levněji než jiným odběratelům. A přesto spotřeba průměrné domácnosti obecního zřízence je jen o málo větší než spotřeba obdobné průměrné domácnosti pražské. Podniky tedy trží z domácností zaměstnanců méně než z průměrné domácnosti jiné.

---