U veškerých technických zařízení si přejeme, aby bezporuchově a zejména bezpečně pracovala po celou dobu své životnosti.

Proč se provádějí výchozí revize?
Elektrické instalace jako celek obecně nejsou výrobkem, na který se vztahuje zákon č. 22/1977 Sb., o technických požadavcích na výrobky. Jsou sestaveny z řady výrobků, a přestože ty všechny by měly vyhovovat z hlediska bezpečnosti, nemusí být elektrická instalace z těchto výrobků sestavená zcela bezpečná.

Proč může být elektrická instalace nebezpečná?

• Elektrické předměty jsou chybně zvoleny,
• montáž není řádně provedena,
• ale především, což je prvotní - prováděcí projekt je nedostatečný.

Rozdělení závad zjištěných při revizích

• formální závady (např. formální nedostatky v projektu),
• technické nedostatky (není zajištěna selektivita jištění),
• bezpečnostní závady (nesprávně přiřazené jištění),
• bezpečnostní závady bezprostředně ohrožující (živé části přístupné dotyku laické veřejnosti).

Opatření proti zjištěným nedostatkům

• odstranění nedostatků musí zajistit
  o u výchozí revize dodavatel,
  o u pravidelné revize provozovatel.
• revizní technik provádí opatření k okamžitému odstranění nebezpečí
  o pouze u závady bezprostředně ohrožující
• u ostatních závad revizní technik předává provozovateli elektrického zařízení zprávu o revizi.

Co je účelem zprávy o pravidelné revizi?

• Podat provozovateli elektrického zařízení srozumitelnou informaci o stavu jeho elektrického zařízení (instalace) a doporučit mu kroky k odstranění závad a zlepšení stavu především z hlediska bezpečnosti.
• Provozovatele je však nutné důrazně upozornit na závady ohrožující bezpečnost.

Je možné připustit závady u výchozí revize?

• U výchozí revize je třeba, aby se zařízení uvádělo do provozu v podstatě bez závady.
• Výjimečně se připouští odstranění drobných závad, které neohrožují bezpečnost, do určitého stanoveného termínu.

Proč jsou stanoveny různé lhůty pravidelných revizí?
Z důvodů odlišných podmínek provozu i dalších různých vnějších vlivů. Zařízení a elektrická instalace se v závislosti na nich různě opotřebovávají.

Kdo má odpovědnost za zařízení a instalaci?

• Za stav majetku má odpovědnost v podstatě ten, kdo jej spravuje. K tomu přistupuje odpovědnost zaměstnavatele za své zaměstnance.
• Proto se musí jednak majitel a potom také zaměstnavatel starat o stav svého nebo jemu svěřeného majetku a tedy i o stav elektrického zařízení.

Kdo provádí revize elektrických zařízení?

• K tomu je určena osoba, která mu informaci o stavu elektrického zařízení jeho majiteli nebo provozovateli podá.
• To je osoba k provádění revizí kvalifikovaná, tj. v České republice revizní technik.

Co se vlastně podle ČSN 33 2000-6 reviduje?

• Norma platí pro revize elektrických instalací, tj. sestav vzájemně spojených elektrických předmětů, které mají koordinované charakteristiky, sloužící k plnění jednoho nebo několika určených úkolů.
• Norma neplatí pro revize připojených elektrických zařízení.
• Ověřuje a kontroluje se pouze to, co souvisí s bezpečností elektrické instalace a s nebezpečími, která mohou být s používáním elektrické instalace spojena.

Jaká bezpečnost se podle ČSN 33 2000-6 ověřuje?

• Ověřuje a kontroluje se pouze to, co souvisí s bezpečností elektrické instalace a s nebezpečími, která mohou být s používáním elektrické instalace spojena.
• Nekontroluje se bezpečnost napájených zařízení.

Co to znamená?

• Sleduje se především elektrická bezpečnost, tj. zda neexistuje nebezpečí ohrožení (lidí, zvířat, majetku) el. proudem nebo napětím nebo jevy vyvolanými účinky elektřiny (zahrnuje i požární nebezpečí).
• Nekontroluje se bezpečnost z hlediska nebezpečí vyvolaných chybnou funkcí zařízení. (Tato nebezpečí se sledují a eliminují podle jiných předpisů.)

Z čeho revize elektrické instalace sestává?

• Z prohlídky a zkoušení

V jakém pořadí mají prohlídky a zkoušení následovat?

• Prohlídka musí být provedena před zkoušením a obvykle se provádí, jestliže je celá instalace bez napětí. Prohlídka je podstatnou částí revize. Má se při ní odhalit většina závad.
• Zkouškami, jimiž se ve smyslu normy rozumí i měření, se ověřuje to, co není možné odhalit prohlídkou.

Co je nutné při revizi (kromě jejího vlastního účelu) sledovat?

• I při samotné revizi je nutno zajistit bezpečnost, a to
  o samotného revizního technika a jeho spolupracovníků, ale i
  o osob na revizi nezúčastněných.

Čím se zajišťuje bezpečnost při revizi

• Především bezpečným postupem revize (nejprve prohlídka bez ohrožení napětím a pak zkoušení a měření) a pak
• použitím bezpečných přístrojů podle souboru EN 61557.

Klik pro větší náhled.
Obr. 1 - Příklad nebezpečí při měření impedance smyčky

Přesnost měření
Teprve až jako druhý v pořadí přistupuje při zkoušení požadavek na přesnosti měření, kterou musí přístroje odpovídající EN 61557 splňovat.

Příklad uplatnění chyby (nejistoty) při měření izolačního stavu

Měření izolačního odporu s uvážením chyby podle ČSN EN 61557

Klik pro větší náhled.
Izolační odpor v

Řazení zkoušek z hlediska bezpečnosti

• je třeba ověřit především spojitost ochranných vodičů,
• izolační stav elektrické instalace,
• pokud se někde používá ochrana elektrickým oddělením, nebo pomocí obvodů SELV a PELV, je třeba ověřit i tyto způsoby ochrany
• dále pak (pokud se uplatňuje) ověřuje se ochrana izolovaným okolím měřením izolačního odporu podlahy a stěn,
• ochrana samočinným odpojením,
• zapojení přístrojů – aby náhodou nebyly řazeny ve středním vodiči,
• funkční zkoušky – spínání, řízení, blokování přístrojů, pokud je uplatněno; přezkoušení funkce ochranných přístrojů, pokud je proveditelné,
• úbytek napětí – může se změřit pro určité zapnuté spotřebiče a z toho se může odvodit pro plný předpokládaný výkon.

Izolační odpor elektrické instalace

a) konstantní činný odpor
b) proměnlivý činný odpor
c) kapacitní odpor
d) elektrické napětí s odporem
Obr. 2 – Náhradní schéma izolačního odporu

• Otázkou je, zda minimální hodnoty izolačního odporu uvedené v normě zaručují, že izolace je naprosto v pořádku. Ve skutečnosti ani tyto hodnoty bezvadný stav izolace nezaručují. Ve většině případů totiž měřicí rozsah přístroje ani nestačí na to, aby ukázal skutečnou hodnotu izolačního odporu. U nových instalací je dnes již možno předpokládat, že hodnota jejich izolačního odporu se bude (za studeného stavu a v suchých prostorech) pohybovat řádově v gigaohmech.
• Na druhé straně izolace v určitém prostředí nemusí předepsaným požadavkům odpovídat. Proto jsou v národní poznámce (v příloze C článek C.61.3.3) takové případy uvedeny (např. instalace v pivovarech, barvírnách, koželužnách apod.), spolu s podmínkami, které při provozu takových instalací musí být splněny. Takovým opatřením je např.. provedení instalace jako sítě IT s hlídáním izolačního stavu, nebo s uplatněním citlivých proudových chráničů.
• Třetí řešenou otázkou je měření izolace v instalacích s přepěťovými ochranami (měří se nižším napětím, např. 250V místo 500V).

Ochrana automatickým odpojením

K uvedeným podmínkám se vztahují:

• měření impedance smyčky (61.3.6.1),
• měření odporu zemniče (61.3.6.2).

Impedance smyčky Zs v síti TN musí (jak vyplývá ze základního vzorce v 411.5.4 ČSN 33 2000-4-41:2000) během poruchy vyhovovat této nerovnosti

Uvedená podmínka a její splnění je dále podrobněji vysvětlována. Její splnění je zaručeno jestliže

Další podmínky se vztahují k otázce větších hodnot této impedance a odporu pospojování.

Krátce k ČSN 33 1500

• Pokud se týká pravidelných revizí, jejich lhůty určené s ohledem na prostředí podle dříve platné ČSN 33 0300 byly již v souvislosti s vydáním ČSN 33 2000-6-61 ed. 2:2003 převedeny na lhůty určené podle vnějších vlivů určených podle ČSN 33 2000-3. Účelem doplněné tabulky tedy nebylo změnit lhůty stanovené podle dříve platné normy, ale umožnit určení těchto lhůt, jestliže jsou určeny vnější vlivy v souladu s ČSN 33 2000-3, což bude v současné době stále běžnější případ a je možno předpokládat, že za určitou dobu již budou lhůty revizí určované již jenom podle vnějších vlivů.
• V této souvislosti se doplnily některé další poznatky k pravidelným revizím nashromážděné od vydání ČSN 33 2000-6-61:1996 a získané i v souvislosti s doplněním informativní přílohy F evropské normy HD 384-6-61 a ČSN 33 2000-6-61 ed. 2:2003, jejichž vydání předcházelo vydání HD 60364-6:2007 zavedené nyní již v ČSN 33 2000-6.
• Upravena byla vysvětlující poznámka k článku 2.1 uvádějící doklady o ověření zařízení, které nahrazuje výchozí revizi (označení CE, prohlášení o shodě, označení a dokumentace vyžadované zákonem č. 102/2001 Sb.).
• V souladu s platnými právními předpisy se doplňuje, že kromě výchozích a pravidelných revizí se na elektrických zařízeních mohou nebo dokonce v případech, kdy je to vyžadováno právním předpisem, musí provádět i mimořádné revize.
• Upozorňuje se na postup revizí v souladu s EN 62305, pokud se týká systémů ochrany před bleskem.

Zpráva o revizi
Nově – na mezinárodní i evropské i české úrovni, tj. v IEC 60364-6 a v HD 60364-6 a tím pádem i v ČSN 33 2000-6 - je již předepsáno vypracování zprávy o revizi.

Revize je součástí systému zajišťování bezpečnosti technických zařízení
Na revize elektrických zařízení je nutno v kontextu s platnými předpisy pohlížet jako na jednu ze součástí celého rozsáhlého systému zajištění bezpečnosti technických zařízení, což je zase součástí ještě rozsáhlejšího systému zajišťování jakosti. Částečnou představu o tom může poskytnout následující tabulka.

Nově jsou zařazeny do normy zařazeny přílohy uvádějící informativní postupy revizí domovních a bytových instalací i informativní vzory formulářů

Klik pro větší náhled.

Závěr
Účelem této informace bylo podat jenom některé postřehy jednak z normy pro revize elektrických instalací (ČSN 33 2000-6-61 ed. 2) v návaznosti na obecnější normu pro revize elektrických zařízení (ČSN 33 1500) a vysvětlující technické normalizační informace nejen k těmto normám ale i k celému technicko právnímu rámci, v němž jsou jak uvedené normy, tak samotné revize zasazeny.

Ing. Michal Kříž, IN-EL Praha

Sledujte aktuální přednášky zde ...