• Základní pravidla. Existuje evropská pravidla, která usnadňují firmám a samostatným podnikatelům poskytovat služby v různých zemích EU bez zbytečných překážek. Cílem je ulehčit práci, zbavit se byrokratických bariér a zlepšit vzájemnou spolupráci a důvěru mezi zeměmi.
• Pravidla v České republice. V Česku máme zákon, který umožňuje firmám a jednotlivcům poskytovat služby v jiných zemích EU a naopak.
• Jak to funguje v praxi. Firmy mohou poslat své zaměstnance pracovat na projekty do jiné země EU. Zaměstnanci pořád pracují pro svého původního zaměstnavatele. Podnikatelé a freelancery mohou také získat zakázky v jiných zemích EU, udělat práci a vrátit se domů.
• Pravidla a povinnosti. Některé profese mají speciální pravidla (například elektrikáři), a je potřeba, aby si oznámili svou činnost předem, aby mohli legálně pracovat v jiné zemi. Pokud někdo chce pracovat jen občas nebo dočasně v jiné zemi, musí to také nahlásit.
• Pomocníci pro podnikatele. Existují speciální kanceláře, které pomáhají podnikatelům s papírováním a zajišťují potřebné informace, aby mohli snadno začít podnikat nebo poskytovat služby v jiné zemi EU.
• Výhody a problémy. Poskytování služeb přes hranice je velmi užitečné a pomáhá firmám získávat zakázky v různých zemích. Je to zvláště důležité, když je nedostatek pracovních sil.

Evropské společenství vytváří čím dál těsnější spojení mezi státy a národy Evropy za účelem zajištění hospodářského a sociálního pokroku. Proto mimo jiné přijalo směrnici EU o službách na vnitřním trhu[1], jehož cílem je dosáhnout pokroku na cestě ke skutečnému trhu se službami, aby v největším odvětví evropského hospodářství mohli spotřebitelé i podniky plně využívat příležitostí, které nabízí. Poskytovatelé i příjemci služeb mohou snadněji využívat základních svobod – svobody usazování a volného přeshraničního pohybu služeb. Dosažením tohoto cíle se usiluje o zjednodušení správních postupů, odstranění překážek pro poskytování služeb, jakož i o zvýšení vzájemné důvěry mezi členskými státy ES a důvěry poskytovatelů a spotřebitelů ve vnitřní trh.

V českém právním řádu tuto směrnici transponoval zákon č.222/2009Sb., o volném pohybu služeb.

Přeshraničně lze poskytovat služby dvěma způsoby:

• Firma – zaměstnavatel – získá v jiné členské zemi EU zakázku; aby tuto zakázku mohla uskutečnit, vyšle tam své zaměstnance. Zaměstnanci zůstávají po celou dobu vyslání v pracovním poměru u vysílajícího zaměstnavatele. Po skončení vyslání nadále pokračuje zaměstnání u tohoto zaměstnavatele. V tomto případě se jedná o vysílání pracovníků v rámci přeshraničního poskytování služeb.

• Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) či osoba vykonávající svobodná povolání – získá zakázku v jiném členském státě EU. Zakázku sama provede a poté se vrací do své země původu, jedná se o přeshraniční poskytování služeb [pozn. pokud má osoba samostatně výdělečně činná zaměstnance, kteří poskytují v jiné zemi služby, jde o vysílání pracovníků; rozhodující je, že zaměstnance vysílá zaměstnavatel, což může být jak právnická, tak i podnikající fyzická osoba].

Jedná se o jakoukoliv samostatnou výdělečnou činnost poskytovanou zpravidla za úplatu; musí tedy mít hospodářskou povahu (mimo vyčleněné činnosti).

Přeshraniční poskytnutí služby je třeba přísně odlišit od usazení, při kterém poskytovatel služeb trvale podniká v cizím státě, např. formou pobočky zřízené podle zákonů daného státu nebo získání tamního živnostenského oprávnění. Přeshraniční poskytování služeb umožňuje jejímu poskytovateli na základě oprávnění získaného v jednom členském státě dočasně a příležitostně poskytovat své služby i v jiném státě bez nutnosti vyřídit si zde oprávnění k podnikání.

Dočasnost či příležitostnost není nijak definována na obecné úrovni, ani evropským, ani vnitrostátním právem. Pro určení, zda se jedná o dočasné či příležitostné poskytování služeb, je nutné posoudit veškeré okolnosti každého konkrétního případu. Obecně platí, na základě výkladu Soudního dvora Evropské unie, že faktory, které je nutné posoudit pro odlišení režimu usazení a režimu dočasného či příležitostného poskytování služeb jsou:

1. Délka trvání výkonu činnosti
2. Pravidelnost
3. Frekvence
4. Kontinuita

To, že je poskytování služeb pouze dočasné či příležitostné, neznamená, že by si osoba nemohla k výkonu své činnosti vytvořit „zázemí“ (tj. obstarat kanceláře, vybavení, aj.), které je nezbytné pro poskytování jejich služeb (viz rozsudek Soudního dvora C-55/94 ve věci Reinhard Gebhard).

V praxi pojem „dočasný a/nebo příležitostný výkon činnosti“ znamená, že těžiště zájmů poskytovatele služeb musí nadále zůstat ve svém státě a své služby může poskytovat pouze jednorázově a nepravidelně. Tak polský elektrikář nemůže každý pátek dojíždět k zákazníkům do ČR, ale může přijmout zakázku, která bude vyžadovat půl roku práce. Nezbytnou podmínkou je, aby daná služba byla poskytována také v zemi, odkud poskytovatel služeb pochází. Současně také záleží na posouzení a přihlédnutí k možnostem poskytovatele. Mezi typické příklady přeshraničního poskytování služeb lze zařadit např. stavební činnosti (byť by trvaly i několik let), dodávku softwarových či poradenských služeb.


Hlava VIII zákona č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace, ve znění pozdějších předpisů, upravuje institut oznámení dočasného či příležitostného poskytování služeb, která je v ČR regulovanou profesí a které poskytovatel služeb podá na příslušný uznávací orgán. U neregulovaných profesí nevzniká žádný problém, neboť jejich výkon oznámení nevyžaduje.

Pro elektrotechnickou odbornost jsou v ČR (s výjimkou Ministerstva dopravy) regulovanými profesemi:

• a) Pro působnost Ministerstva práce a sociálních věcí se jedná o jedinou činnost:
  - Revizní technik pro elektrická zařízení
• b) Pro působnost Českého báňského úřadu jsou to tyto činnosti:
  - Vedoucí elektrotechnik (do 30. června 2022 Pracovník pro řízení montáže, provozu a údržby elektrických zařízení)
  - Revizní technik pro vyhrazená elektrická zařízení
  - Projektant instalací elektrických zařízení
  - Technik pověřený dozorem nad elektrickou částí těžních zařízení
• c) Pro působnost Ministerstva průmyslu a obchodu se jedná o živnosti:
  - Montáž, opravy, revize a zkoušky vyhrazených elektrických zařízení
  - Výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení
  - Poskytování technických služeb k ochraně majetku a osob

Nebude-li oznámení splňovat podmínky pro podání podle zákona č. 18/2004 Sb. (§ 36a) nebo nebudou-li k němu přiloženy doklady podle § 36a odstavce 4, oprávnění poskytovat služby na území nevznikne. O tom je uznávací orgán povinen uvědomit uchazeče. Pokud nebudou splněny tyto podmínky, půjde o neoprávněný výkon činnosti, který bude potrestán dle úpravy přestupků v hlavě X. zákona č. 18/2004 Sb. (§ 38a). Ustanovení § 36a však nebrání poskytovateli služeb, aby si v České republice nechal uznat svou odbornou kvalifikaci i podle ustanovení § 6 až 18 zákona [pozn.: splnit požadavky jakoby o dočasný a příležitostný výkon nešlo, nýbrž o usazení v ČR].

Podle § 36a zákona č. 18/2004 Sb.  musí mít písemné oznámení tyto náležitosti:

• a) jméno, popřípadě jména, a příjmení uchazeče, datum narození a státní občanství
• b) název regulované činnosti, kterou bude vykonávat, a údaj o tom, zda je činnost v členském státě původu regulována, popřípadě údaj o činnosti, která je obsahově nejbližší
• c) údaj o odborné kvalifikaci
• d) údaje o zaměstnavateli usazeném v jiném členském státě Evropské unie, pokud je uchazeč vyslán na území České republiky v rámci poskytování služeb tímto zaměstnavatelem, v rozsahu:
  1. jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození, členský stát usazení, adresa místa podnikání, je-li zaměstnavatelem fyzická osoba, nebo
  2. název, sídlo a stát usazení, je-li zaměstnavatelem právnická osoba.

Oznámení má platnost 12 měsíců, poté musí být podáno opětovně.

Za předpokladu doložení všech potřebných dokladů je poskytovateli umožněno v ČR bez dalšího přeshraničně poskytovat své služby. Výjimku tvoří profese, které mají důsledky pro veřejné zdraví nebo bezpečnost a zároveň nevyužívají automatického uznávání, v tomto případě je uznávací orgán oprávněn zkontrolovat uchazečovu kvalifikaci před prvním poskytnutím služby.

Elektrotechnické profese v České republice, u kterých je uznávací orgán oprávněn provést předběžnou kontrolu před prvním poskytnutím služeb, jsou:

• revizní technik pro vyhrazená elektrická zařízení v hornictví, kód regulované jednotky 121
• vedoucí elektrotechnik, kód regulované jednotky 12.

Uznávacím orgánem pro tato regulovaná povolání je Český báňský úřad.

Pro úplnost je nutné odpovědět na dotaz, co dělat, když je regulovaná profese v ČR neregulovaná ve státě původu? Zde platí zásada, že pokud uchazeč vykonával během předešlých 10ti let 1 rok příslušnou regulovanou činnost a je držitelem kvalifikace z domovské země, mělo by být žádosti vyhověno, přičemž v případě velkých rozdílů v požadované a nabyté kvalifikaci může uznávací orgán uložit kompenzační opatření.


Ani čeští podnikatelé nejsou o možnost poskytovat své služby přeshraničně ochuzeni, na základě transpozičních předpisů v ostatních členských státech EU můžou i čeští podnikatelé obdobně nabízet své služby zákazníkům na trzích celé evropské sedmadvacítky (ale i v Norsku, Lichtenštejnsku, Švýcarsku a na Islandu).

I v tomto případě platí, že u regulovaných profesí v dané zemi je zapotřebí jejich výkon oznámit příslušnému úřadu a doložit určité doklady. Ohlášení je rovněž potřeba učinit před prvním poskytnutím služby a platí 1 rok. Jednotlivé evropské země mohou (ale nemusí) po poskytovateli služeb vyžadovat tyto dokumenty:

• doklad o státní příslušností poskytovatele služeb (postačí kopie občanského průkazu),
• osvědčení potvrzující, že držitel je usazen v ČR za účelem výkonu dotyčných činností a že mu jejich výkon není v okamžiku vydání osvědčení zakázán, a to ani dočasně (výpis z živnostenského rejstříku),
• doklad o odborné kvalifikaci (což může být např. výuční list a/nebo doklad o odborné praxi, tedy potvrzení, že dotyčná osoba skutečně a v souladu s právem povolání vykonávala, které vydává živnostenský odbor MPO).

Tyto dokumenty je pak třeba zaslat příslušnému úřadu, čímž podnikatel splní svou oznamovací povinnost.

Pokud je profese v ČR neregulovaná, ale v daném státě regulovaná, musí poskytovatel služeb poskytnout jakýkoliv důkaz o tom, že vykonávala dotyčnou činnost po dobu nejméně dvou let v předcházejících deseti letech (tady je odlišnost s českou právní úpravou, kde je požadovaná praxe 1 rok).


Cílem Jednotných kontaktních míst (JKM) je usnadnit podnikatelům vstup do podnikání v oblasti služeb, a to jak na území ČR, tak v dalších zemích Evropské unie. Pomoc je poskytována podnikatelům, kteří se chtějí v jiném státě usadit (vyřídit si zde ke své činnosti podnikatelské oprávnění), nebo do těchto zemí poskytnout přeshraničně službu.

Jednotná kontaktní místa plní dvě hlavní funkce – informační a zprostředkovatelskou. Klienti mohou například získat informace o lhůtách a správních poplatcích, podmínkách pro získání oprávnění či náležitostech žádosti pro poskytovatele služeb. Mimo to Jednotná kontaktní místa zajistí předání žádostí o vyřízení podnikatelského oprávnění či uznání profesních kvalifikací kompetentním orgánům. Klienti tak nemusí ztrácet čas „obíháním“ velkého množství úřadů, potřebné formality pro vstup do podnikání si zajistí na jednom místě. S patnácti kancelářemi JKM je možné se setkat na živnostenských úřadech ve statutárních krajských městech či pověřených obcích a v Praze. Kanceláře JKM nejčastěji zodpovídají dotazy týkající se přeshraničního poskytování služeb v našich sousedních státech, oborově se jedná především o řemeslné činnosti.

Stručně lze konstatovat, že přeshraničně – tzn. bez usazení v druhé členské zemi – lze poskytovat služby pouze jednorázově, dočasně a příležitostně a pouze v oboru, který je legálně vykonáván i v zemi původu. Při trvalém či periodickém poskytování služeb v jiné zemi je nutné založit tam podnik či živnost.

Nicméně přeshraniční poskytování služeb je velmi efektivní, užitečná a značně vyhledávaná možnost získávání zakázek v členských zemích EU a dalších státech bez zbytečného administrativního zatěžování poskytovatelů služeb. Tato možnost je v dnešních dnech velmi využívána a tento trend bude stále narůstat, což je z pohledu všech států EU, především v době nedostatku pracovních sil na trhu práce, jistě pozitivní vývoj.

---