Elektrikář živnostník v roli obchodníka, stratéga
reklama
Kam se přesune živnostník z A2 ve středu, když ve čtvrtek leží na C8 taková sympatická zakázka?
Jan Franěk
Je něco jiného být zaměstnancem a něco jiného je být OSVČ. To hrozně velký rozdíl, protože zaměstnanec má jen své povinnosti, které mu dá zaměstnavatel a když je někdo na volné noze, tak musí počítat s tím, že musí umět prodat sebe a svoji práci. To je základ.
Stratég a obchodník dohromady, protože musí umět si tu práci naplánovat tak, aby šel plynule z práce do práce, protože nemůže si dovolit dělat dvě zakázky najednou, když je sám, když nemá více lidí a zase si nemůže dovolit zůstat delší dobu doma.
Takže se musí prodat tak, aby mu to prostě vycházelo. Samozřejmě jsou období, kdy je práce hodně a může si vybírat, je období, kdy je rád za každou drobnost. A ty obchodnické dovednosti musí být veliké, protože to, co se snažíme vtloukat do lidí, aby si udělali projekt a potom osloví víc firem s nějakou nabídkou, tak občas to zafunguje. A když člověk chce něco prodat, tak nemůže používat jenom strohá čísla, víme, že ty ceny jsou takové jaké jsou, že ty ceny jsou vzhledem k nám i těm lidem docela našponované, že když chci zákazníka zaujmout a chci získat zakázku, tak jít s cenou dolů a jít pod cenu, je podle mě nesmysl, protože dělat pod cenou, to je hodně velká troufalost. Protože člověk si musí vydělat svoje peníze, aby uživil rodinu, mohl obnovovat nářadí atd. Musí umět tedy nabídnout vše takovým způsobem, aby když člověk vidí dvě podobné cenové nabídky, aby řekl ano, tady toho chci.
Jaroslav Hasala
Záleží, jakým způsobem se chceš orientovat. Jestli chceš zůstat na té lokální úrovni a dělat známým rodinné domy atd. a potom si samozřejmě musíš vypěstovat nějaké renomé, aby ti lidi si na tebe vzpomněli. Pokud to chceš rozjet do vyšších linií, tak tyto věci tě zas tak trápit nemusí, ale potom v té konkurenci, když si někdo vzpomene, že bude velká firma, tak normální člověk nemá prostě šanci.
Aleš Dudek
Miroslav Minařík - Každý živnostník musí být obchodník, musí mít obchodního ducha a představu, co ten zákazník chce. Co jako obchodník a stratég? Jak by ses ty jako obchodník připravil na dobu krize? Ty víš, že za 2 měsíce bude třetinová poptávka zakázek a budeš znát svoje konkurenty , tak co ty uděláš? Jak se nachystáš?
Aleš Dudek - Trošku omezit svoje režie.
Miroslav Minařík - to je pasivní část, ale tak aktivní? V době krize nebude nikdo investovat do věcí, které hned nepřináší zisk, to asi omezí, ale aktivně bych čekal, že já v době krize bude umět něco navíc než konkurence. Když ty budeš dávat nabídku, tak ta nabídka jako taková bud obsahovat ten požadavek, co on potřebuje a kromě toho mu tam nabídneš ještě takový to židovský lízátko, které tě nic nestojí, ale on má tu přidanou hodnotu, o to mi jde. Jestli bys ji nachystal.
Já vždycky musím nabídnout nějakou variabilitu, požadované je to minimum, jak to musí třeba fungovat a já tomu člověku musím nabídnout i to, že si to může, i když třeba na to teď nemá, že si to do budoucna může vylepšit, ale ten požadavek by měl být možný. Ta možnost může být už od začátku nabídnuta, nemusím mu na to hned na to dělat cenu, ale nabídnout mu možnosti, že má nějaké výhody. Tak bych to řekl. Ty obchodní dovednosti jsou potřeba.
Miroslav Minařík - ale to není až tak k tomu elektrikářovi, ale tomu obchodníkovi. Ale ten elektrikář v době krize se musí nějak připravit na tu dobu, kdy bude třeba menší poptávka, bude těch zákazníků méně, takže by měl možná zmenšit ty svoje aktivity, které on dobře umí a nefragmentovat, nedělat toho hodně, dělat asi jen ty věci, které umí ne?
Aleš Dudek - To je spíše teorie, ale bohužel v mém okolí se ukazuje, že bude muset dělat všechno. Já se snažím dělat to, co umím a ostatní předávám kamarádům. Ti kamarádi mi pak naopak vrací to, co dělám já a je to taková vzájemná spolupráce, protože já dělám instalace, ale už ty domácí telefony nedělám, tak to předám jiným a oni mi vrací to, co dělám já. To je ale ve spolupráci v takovým týmu kamarádům, ale nemůžeš v tom zůstat sám. Musím se snažit navázat kontakty i s konkurencí.
Miroslav Minařík - takže můžeme třeba navrhnout to, že v době krize je dobrý se spojit s jiným obory nebo podobory a domluvit se na společném tažení?du - No asi v tom smyslu. Já třeba získám zakázku, kde je několik specializovaných oborů, tak se domluvím s někým, kdo tu část zvládne se mnou a ten člověk mi to naopak potom zase vrátí. Že nebudu získávat všechny zakázky, ale každý něco. Tam jde akorát o to, aby se nešlo pod cenu, aby si každý udržel nějakou ne hrdost, ale svou cenu. Protože jít pod cenu je špatné.
Aleš Dudek - Takže z hlediska odbornosti je dobrý v době krize nabídnout trhu něco, co chybí, určitou specializaci, která bude potřebná.
Zdeněk Rajmont
Člověka, který končí jako zaměstnanec a chce začít jako OSVČ, čekají dva stavy. Pokud se rozhodneš odejít od zaměstnání, tak kšefty máš, to by člověk neodešel. Takže děláš a vyděláváš a vše je v pořádku. To je první fáze toho přechodu. A pak přijde druhá fáze. A to je tvrdá realita. Ty nesmíš podlehnout přirozené lenosti. Když zjistíš, že tě nikdo nehoní, že nemáš pod sebou šéfa, A najednou zjistíš, že nemusíš vstávat o půl 6 ale v 8, a v tu chvíli pokud podlehneš. tak jsi skončil. Pak přijde druhá fáze, že ty kšefty nejsou. Ta zásoba kšeftů, se kterou ten člověk odejde ze zaměstnání, došla a musí se začít starat sám o sebe, v tom pravém sprostém slova smyslu. V případě, že je opojen tím úspěchem, tak skončí hrozně rychle. Měl by mít nějakou finanční rezervu pro případ maléru. U toho živnostníka je to o to horší. A musí na sobě neustále makat, aby měl reference. Podle mě jsou nejdůležitější reference. Protože když je za tebou hodně referencí, je za tebou zkušenost, potenciální zákazník vidí, že ta firma tu už je dlouho, že to není nějaký hejsek, který teď přišel. Že tu jsi dlouho znamená, že musíš z něčeho žít a tudíž máš práci. A že tu jsi dlouho znamená, že ti tu práci někdo pořád dává nebo že je s tvojí prací spokojenost. Takže celé bych to vsadil na reference.
Člověk, který byl zaměstnán, neměl žádné další povinnosti se něčím zabývat. Dostal šroubovák, nářadí, kleště, a mohl jít dělat ty nejzákladnější úkony, protože tito lidé nemohli být nasazeni "běž a udělej elektroinstalaci v lakovně, divadle". To už byly větší specializace, čili ten člověk v těch fabrikách byl opravdu jenom ten mraveneček. On znal zapojovat, on se to naučil, nevěděl, proč to dělá, protože neznal předpisy, ale jemu to tak někdy někdo řekl a on to tak dělá. Ale oni to neznají, tu strategii, jak to udělat a jak tu práci si sehnat.
Radek Červený
To je umění umět odhadnout lidi a protistrany, protože nejde dát univerzální šablonu, že by se to mělo řešit tak a tak, každý zákazník chce slyšet něco jiného. A důležitým bodem každého jednání je umět odhadnout tu protistranu a umět odhadnout to, co bude pro něho zajímavé, co ho může zaujmout a co mu tedy nabídnout. To, co nabídnu tobě a bude to pro tebe zajímavé, neznamená, že bude zajímavé pro někoho jihého. Odhadnout tu jeho potřebu, co očekává a podle toho dělat nabídku tak, aby ho zajímala. Někdo očekává kvalitu, někdo cenu. To je nejmarkantnější extrém dvou protipólů a vždycky musíš umět odhadnout, do které kategorie ten člověk patří a potom podle toho tu nabídku směrovat.
TEXT Z OBLASTÍ | SOUVISEJÍCÍ KONTAKT |
---|---|
|