EH#: Spojování a ukončování vodičů (1970)
Pokud pomineme, že ani dnes elektrotechnik často neví, jak se spojují nebo ukončují kabely, o kabelových souborech určitě cosi slyšeli, nemohou mít ponětí, co je třeba už půl století zahrabané někde v zemi :-) ... Litina, olovo, papír, dentakryl, eprosin, nastřelování ok, umělá pryskyřice ... Jak to bylo kdysi? Jak je to dnes? Kdo z pamětníků nám udělá na nějakém semináři nebo výstavě přednášku? Žádný? Samozřejmě, dnes se mluví především o novinkách!
František Tuček,
ze dne:
7.01.2023
reklama
Kabely se ukončují, spojují a odbočují v příslušných armaturách (kabelové koncovky, spojky, odbočnice), které mají být umisťovány tak, aby byly dobře přístupné. Před těmito armaturami se doporučuje vytvořit z kabelu smyčku viz obrázek ...
Kabelové soubory se dělají v těchto provedeních: litinové s olověnou vložkou a bez ní a z umělých hmot pro zalití umělými pryskyřicemi jako Epoxy, Eprosin apod.
Pro nn se vyrábějí kabelové koncovky pro čtyřžilové kabely:
- a) staniční koncovky KS ...
Pro větší náhled kliknout!
...
...
- b) venkovní litinové koncovky KV ...
- c) rozvaděčové UKM ...
... pro slabší kabely a dvojité UKD pro smyčkové skříně
Pro větší náhled kliknout!
- d) bakelitové koncovky kulaté KSK pro kabely do 750V k zalití dentakrylem ...
... kabelová litinová spojka přímá lití dentakrylem
Normálně se litinových koncovek nebo spojek používá bez olověných vložek. Jen tehdy, jde-li o svislé kabely od sklonu 30°, se kabel opatří olověnou vložkou, která se po zalití zapájí a vloží do litinové soupravy a zalije normální kabelovou zalévací hmotou.
Zhotovování kabelové koncovky a spojky. V prvé řadě musíme odstranit všechny vrstvy nad pláštěm, abychom ho mohli uzemnit, je-li vodivý. Pak obnažujeme jednotlivá jádra kabelu, a to po vrstvách.
U klasických papírových kabelů musíme upevňovat jednotlivé vrstvy proti rozvinutí bandáží provázkem nebo drátem (u pancíře a pláště) obrázek a), b). Jsou-li jádra lanovaná, je vhodné upravit i jednotlivé žíly tak, aby zalévací hmota pronikla i mezi jednotlivé dráty jádra a zamezilo se tak vzlínání oleje vnitřkem jader, zvláště u svislých kabelů (obrázek g).
Celoplastové kabely se nemusí bandážovat, protože jejich jednotlivé vrstvy jsou lisovány.
Pro větší náhled kliknout!
Postup
- 1. Odměříme potřebnou délku a kabel mezi dvěma bandážemi odřízneme. Ve vhodné vzdálenosti od odříznutého konce vyvážeme další bandáž (obrázek a) a za ní nožem odřízneme jutovou vrstvu až na pancíř. Zbytky asfaltového polevu otíráme hadrem namočeným v benzínu.
- 2. Pancíř upevníme bandáží, napilujeme trojhranným pilníkem a odhalíme ho. Papírový polštář, který je pod ním, rovněž odstraníme až na plášť, který zase omyjeme benzínem (obrázek c).
- 3. Do pláště vyryjeme nožem dvě rýhy a odtrhneme vzniklý pásek olova (obrázek d). Olověný plášť pak z kabelu odtrhneme (obrázek e).
- 4. Při odtrhávání olova vznikne na plášti kabelu kalíšek, který dřevěnou špičkou ještě více rozehneme, jak patrno z obrázku f). Ze žil pak odstraníme výplňové vrstvy papíru.
- 5. Na jednotlivých žilách (jde-li o lanované vodiče) vytvoříme košíčky a žíly ovineme fermežovou páskou. Pásku vineme od konce žíly ke kalíšku, kde pak všechny žíly zajistíme provázkovou bandáží. Hrany kalíšku pak dřevěným hladítkem (střenkou nože) přitlačíme na bandáže. Postup je na obrázku g).
- 6. Plášť a pancíř spojíme vodivě měděným drátem (připájeným k bandáži pláště i pancíře), upravený konec kabelu vložíme do kabelové soupravy, zformujeme žíly a zalijeme kabelovou zalévací hmotou. Po zalití nasadíme víčko s izolačními průchodkami a připojíme uzemňovací vodič na zemnicí šroub. Takto upravená koncovka je na obrázku h).
Pro větší náhled kliknout!
Tento postup platí pro klasické kabely s olověným nebo hliníkovým pláštěm a papírovou izolací, napuštěnou vhodným impregnantem. Kabely celoplastové je vhodné při odstraňování horních vrstev nahřívat (benzínovou lampou), aby polyvinylchloridový nebo polychloroprenový plášť změkl a lépe se s ním pracovalo. Tyto kabely je vhodné zalévat Dentacrylem nebo Eprosinem. Konce žil se opatřují kabelovými oky, která se na kabel připájejí. Na měděné vodiče se připájejí mosazná oka cínovou pájkou, na hliníkové vodiče pak oka hliníková. Hliníkové žíly nebo jednotlivé dráty se očistí ocelovým kartáčem a pokoví pájkou CHK 310. Pokovuje se při vyšší teplotě pomocí benzínové lampy nebo autogenu. Pak se na konce nasune měděné nebo mosazné oko a připájí se cínovou pájkou. Hliníková oka se navařují na vodič ve formičkách, podobně jako se svařují hliníkové vodiče ve spojce.
V poslední době se kabelová oka na žíly lisují přenosnými hydraulickými lisy s výměnnými čelistmi ve tvaru krčku kabelového oka. Potřebný tlak se též vyvíjí výbuchem prachové náplně — nastřelováním. Pracovní postupy a předpisy jsou obsaženy v jednotlivých podnikových normách. Po odpláštění kabelu je třeba konce upravit proti navlhání, popřípadě vysychání (u papírových kabelů). To se děje zalitím konce kabelu vhodnou zalévací hmotou.
Při zalévání konců kabelů se používá dvou postupů:
- a) zasunutí kabelu do litinové soupravy (koncovky, spojky) a zalití kabelovou zalévací hmotou,
- b) upevnění kalíšku z umělé hmoty na kabel a zalití umělými pryskyřicemi.
Pravidelný sobotní přehled novinek a bonusů z celého portálu Elektrika získáte přihlášením |
Diskutující k tomuto článku
(počet diskutujících: 2)TEXT Z OBLASTÍ | SOUVISEJÍCÍ KONTAKT |
---|---|
|