EH#: Spojování a ukončování vodičů (1970)

Kabelové soubory se dělají v těchto provedeních: litinové s olověnou vložkou a bez ní a z umě­lých hmot pro zalití umělými prys­kyřicemi jako Epoxy, Eprosin apod. 

Pro nn se vyrábějí kabelové koncovky pro čtyřžilové kabely:

• a) staniční koncovky KS ...
  

• b) venkovní litinové koncovky KV ...

• c) rozvaděčové UKM ...
  
  
  
  Pro větší náhled kliknout!
  
  
  ... pro slabší kabely a dvojité UKD pro smyčkové skříně
  
  
  
  
  Pro větší náhled kliknout!

• d) bakelitové koncovky kulaté KSK pro kabely do 750V k zalití dentakrylem ...
  
  
  
  
  
  ... kabelová litinová spojka přímá lití dentakrylem
  
  
  
  
  
  

Normálně se litinových koncovek nebo spojek používá bez olo­věných vložek. Jen tehdy, jde-li o svislé kabely od sklonu 30°, se kabel opatří olověnou vložkou, která se po zalití zapájí a vloží do litinové soupravy a zalije normální kabelovou zalévací hmotou.

Zhotovování kabelové koncovky a spojky. V prvé řadě musíme odstranit všechny vrstvy nad pláštěm, abychom ho mohli uzemnit, je-li vodivý. Pak obnažujeme jednotlivá jádra kabelu, a to po vrstvách.

U klasických papírových kabelů musíme upevňovat jednotlivé vrstvy proti rozvinutí bandáží provázkem nebo drátem (u pancíře a pláště) obrázek a), b). Jsou-li jádra lanovaná, je vhodné upravit i jed­notlivé žíly tak, aby zalévací hmota pronikla i mezi jednotlivé dráty jádra a zamezilo se tak vzlínání oleje vnitřkem jader, zvláště u svislých kabelů (obrázek g).

Celoplastové kabely se nemusí bandážovat, protože jejich jednotlivé vrstvy jsou lisovány.

• 1. Odměříme potřebnou délku a kabel mezi dvěma bandážemi odříz­neme. Ve vhodné vzdálenosti od odříznutého konce vyvážeme další bandáž (obrázek a) a za ní nožem odřízneme jutovou vrstvu až na pancíř. Zbytky asfaltového polevu otíráme hadrem namočeným v benzínu.
• 2. Pancíř upevníme bandáží, napilujeme trojhranným pilníkem a od­halíme ho. Papírový polštář, který je pod ním, rovněž odstraníme až na plášť, který zase omyjeme benzínem (obrázek c).
• 3. Do pláště vyryjeme nožem dvě rýhy a odtrhneme vzniklý pásek olova (obrázek d). Olověný plášť pak z kabelu odtrhneme (obrázek e).
• 4. Při odtrhávání olova vznikne na plášti kabelu kalíšek, který dřevěnou špičkou ještě více rozehneme, jak patrno z obrázku f). Ze žil pak odstraníme výplňové vrstvy papíru.
• 5. Na jednotlivých žilách (jde-li o lanované vodiče) vytvoříme košíčky a žíly ovineme fermežovou páskou. Pásku vineme od konce žíly ke kalíšku, kde pak všechny žíly zajistíme provázkovou bandáží. Hrany kalíšku pak dřevěným hladítkem (střenkou nože) přitlačíme na bandáže. Postup je na obrázku g).
• 6. Plášť a pancíř spojíme vodivě měděným drátem (připájeným k ban­dáži pláště i pancíře), upravený konec kabelu vložíme do kabelové soupravy, zformujeme žíly a zalijeme kabelovou zalévací hmotou. Po zalití nasadíme víčko s izolačními průchodkami a připojíme uzem­ňovací vodič na zemnicí šroub. Takto upravená koncovka je na obrázku h).

Tento postup platí pro klasické kabely s olověným nebo hliní­kovým pláštěm a papírovou izolací, napuštěnou vhodným impregnantem. Kabely celoplastové je vhodné při odstraňování horních vrstev nahřívat (benzínovou lampou), aby polyvinylchloridový nebo polychloroprenový plášť změkl a lépe se s ním pracovalo. Tyto kabely je vhodné zalévat Dentacrylem nebo Eprosinem. Konce žil se opatřují kabelovými oky, která se na kabel připájejí. Na měděné vodiče se připájejí mosazná oka cínovou pájkou, na hliníkové vodiče pak oka hli­níková. Hliníkové žíly nebo jednotlivé dráty se očistí ocelovým kartáčem a pokoví pájkou CHK 310. Pokovuje se při vyšší teplotě pomocí benzí­nové lampy nebo autogenu. Pak se na konce nasune měděné nebo mosazné oko a připájí se cínovou pájkou. Hliníková oka se navařují na vodič ve formičkách, podobně jako se svařují hliníkové vodiče ve spojce.

V poslední době se kabelová oka na žíly lisují přenosnými hydrau­lickými lisy s výměnnými čelistmi ve tvaru krčku kabelového oka. Potřebný tlak se též vyvíjí výbuchem prachové náplně — nastřelováním. Pracovní postupy a předpisy jsou obsaženy v jednotlivých podnikových normách. Po odpláštění kabelu je třeba konce upravit proti navlhání, po­případě vysychání (u papírových kabelů). To se děje zalitím konce kabelu vhodnou zalévací hmotou.

Při zalévání konců kabelů se používá dvou postupů:

• a) zasunutí kabelu do litinové soupravy (koncovky, spojky) a zalití kabelovou zalévací hmotou,

• b) upevnění kalíšku z umělé hmoty na kabel a zalití umělými pryskyřicemi.

---