Principy (60.) Polarizace je vítána
reklama
Vida, horlili jsme proti polarizaci a nyní ji najednou chválíme. Ano, správně, u některých článků je vítána a je jí plně využito. Jsou to akumulátory. Jejich elektrody nejprve nabíjením
polarizujeme a z takto
utvořených článků teprve odebíráme proud.
Jsou to jakési zásobníky elektřiny, proto se jmenují akumulátory. Slovo
akumulovat znamená česky zásobovat.
Akumulátory jsou i dnes, kdy převládá střídavý proud, velmi
důležité. Jsou odvětví, která potřebují pouze stejnosměrný proud, např.
elektrolysa. Zkusme pokovovat střídavým proudem. Elektrolytické jevy vůbec
nenastanou pro rychlé střídání pólů, které je charakteristickým znakem
střídavého napětí.
Víme už, že se vyrábějí dvojí akumulátory: s olověnými
elektrodami a s elektrodami niklovými a ocelovými. Známe o nich i různé
technické podrobnosti, jako jejich napětí, vnitřní odpor a pod.
Proto si s klidným svědomím můžeme vyrobit olověný
akumulátor, třebas zcela primitivní.
Do nádobky se zředěnou kyselinou sírovou ponoříme dvě olověné destičky tak, aby se nedotýkaly, a asi na půl hodiny je připojíme k rozvaděči. Potom je odpojíme a spojíme voltmetrem. Přístroj nám ukáže určité napětí, které bude rychle klesat. Spotřeba voltmetru
je na náš primitivní akumulátor příliš vysoká. Ale když jej znovu nabijeme, rozsvítí se na chvilku i malá žárovka na 2,5 voltu napětí.U skutečného akumulátoru se užívá místo olova jeho kysličníku. Nabíjením jej na záporné desce měníme v houbovité olovo, na kladné desce v kysličník olovičitý. Je to výsledek polarizace vyvolané nabíjením. Při vybíjení vrací se složení desek k původnímu rovnovážnému stavu.
Akumulátory nabíjíme zdrojem stejnosměrného napětí. Musí být tak veliké, aby převyšovalo napětí nabitého akumulátoru. U olověného článku musíme počítat s napětím asi 2,8 voltu, u niklo-železného s napětím asi 1,8 voltu. Nikdy nesmíme zapomenout, že při nabíjení musí být spojen kladný pól akumulátoru s kladným pólem zdroje, záporný pól se záporným.
Opačné zapojení by akumulátor
zničilo. Ale čím vlastně máme nabíjet svou akumulátorovou baterii?
U rozvaděče máme zdroj střídavého napětí, transformátor.
Připojíme-li k němu vhodný typ usměrňovače, jaký si můžeme
zakoupit, můžeme
jím své akumulátory nabíjet. Ovšem
stačí-li nám napětí
transformátoru. Jinak by bylo třeba pořídit si na nabíjení samostatný
transformátor.
Usměrňovače jsou různé: kuproxový, selenový nebo elektrolytický. Poslední druh by
se dal jistě amatérsky vyrobit; jsou to v podstatě dvě elektrody, jedna
hliníková, druhá železná, ponořené do roztoku kyselého uhličitanu sodného.
Konstrukce a zapojení usměrňovacích článků je zřejmé z obrázků. Ale suché
usměrňovače nejsou drahé a práce s nimi je mnohem pohodlnější.
Máme však ještě jednu možnost. Jestliže jsme si zhotovili Meidingerovy
články, máme v nich výborný zdroj pro nabíjení akumulátorů. Spojíme je trvale s akumulátorovou baterií (kladné póly spolu a stejně tak i záporné a už se nemusíme o nic starat).Meidingerovy články dávají po dlouhou dobu slabý, ale trvalý proud. Nepřetržitým nabíjením postačí tedy doplňovat, co se při pokusech spotřebuje. Počet článků, jaký by byl nutný, volíme z tabulky:
Jak vidíme, pro skromnější práci vystačíme úplně s třemi akumulátory olověnými nebo čtyřmi niklo-železnými.
Reloaded Ladislav Smrz 1956
TEXT Z OBLASTÍ | SOUVISEJÍCÍ KONTAKT |
---|---|