Úvod
S ohledem na důležitost uplatňování elektrotechnických předpisových norem byla v dubnu 1995 založena technická normalizační komise TNK 22 „Elektrotechnické předpisy“. Oborem působnosti této komise je normalizace v oblasti zásad bezpečnosti v elektrotechnice, bezpečnosti elektrických předmětů a zařízení, ochrany před úrazem elektrickým proudem, před požárem, před bleskem a ostatním nebezpečím spojeným s užitím elektrické energie.
Rozsah působnosti TNK 22 „Elektrotechnické předpisy“ vymezuje i elektrotechnické normy v oblasti „pravidla pro elektrotechniku“ (dříve elektrotechnické předpisy) a je odvozen od mezinárodní spolupráce v IEC (Mezinárodní elektrotechnická komise) a CENELEC (Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice). Zahrnuje tyto technické komise (TC) a subkomise (SC, SR):

• IEC TC 16 (CENELEC SR 16) Základní a bezpečnostní principy pro styk člověk – stroj, značení a identifikace,
• IEC SC 28A, IEC TC 109 (CENELEC SR 28A) Koordinace izolace,
• IEC TC 64 (CENELEC TC 64, SC 64A, SC 64B) Elektrické instalace v budovách,
• IEC TC 44 (CENELEC TC 44) Bezpečnost strojního zařízení. Elektrotechnická hlediska,
• IEC TC 70 Stupně ochrany krytem,
• CENELEC BTTF 62-3 Provoz elektrických zařízení,
• CENELEC TC 218 Kvalifikace smluvních partnerů pro elektrická zařízení.

1. Pravidla pro elektrotechniku a jejich využívání v praxi v návaznosti na technické předpisy
Před vydáním zákona č. 22/1997 Sb., byly (podle zákona 96/1964 Sb.) ČSN závazné a výjimky povoloval pouze Úřad pro normalizaci a měření, přičemž podle § 42 vyhlášky č. 97/1964 Sb., se výjimky nepovolovaly v případě, že by jejich povolení bylo na úkor bezpečnosti a ochrany zdraví, na úkor ochrany věcí, nebo nesouhlasil-li s povolením výjimky neopomenutelný účastník. Z toho vyplývá, že předpisové normy museli uživatelé těchto norem dodržovat.
Zásadní změnu přinesl zákon č. 22/1997 Sb.. Podle jeho platného znění není česká technická norma obecně závazná (má dobrovolný charakter). Z toho vyplývá, že ČSN nejsou považovány za právní předpisy a není stanovena obecná povinnost jejich dodržování.
Dobrovolný charakter technických norem umožňuje přijímat vyspělá technická řešení bez ohledu na rozdílnou technickou úroveň účastníků trhu (v normách jsou uváděny jen minimální požadavky technického charakteru).
Pro běžnou praxi je však důležité to, že povinnost dodržovat normu může být stanovena právním předpisem (technickým předpisem apod.). Z uvedeného vyplývá:

• Povinnost dodržovat ČSN může být stanovena v právním předpisu (předpisu publikovaném ve Sbírce zákonů). V České republice je dodržování ustanovení norem vyžadováno příslušnými obecnými právními předpisy, vydávanými příslušnými orgány (především orgány dozoru).
• Povinnost dodržovat ČSN může také vzniknout na základě smlouvy podle obchodního zákona, pokud si to strany ve smlouvě dohodnou atd.
• Podle Vyhlášky českého úřadu bezpečnosti práce č. 48/1982 Sb., kterou stanoví základní požadavky na zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, mohou být stroje a technická zařízení uvedeny do provozu jen tehdy, odpovídají-li příslušným předpisům a po provedení předepsaných kontrol, zkoušek a revizí.
• Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (tzv. energetický zákon) např. uvádí povinnost pro zákazníka udržovat svá odběrná zařízení ve stavu, který odpovídá právním předpisům a technickým normám. Pro držitele licence uvádí povinnost zajistit, aby k výkonu licencované činnosti byla používána technická zařízení, která splňují požadavky bezpečnosti a spolehlivosti stanovené právními předpisy a technickými normami apod.
• Pro bezpečnost výrobků platí Zákon č. 102/2001 Sb. o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož se za bezpečný považuje výrobek, jenž:
  – splňuje požadavky zvláštního právního předpisu, který přejímá právo Evropských společenství a který stanoví požadavky na bezpečnosti výrobku,
  – je ve shodě s právním předpisem členského státu Evropské unie, na jehož území je uveden na trh, jestliže neexistuje předpis, který přejímá právo Evropských společenství.
  
  Nelze-li bezpečnost stanovit podle právních předpisů, posuzuje se podle:
  – ČSN, která přejímá evropskou normu, na niž zveřejnila Evropská komise odkaz v Úředním věstníku ES a tento odkaz byl zveřejněn ve Věstníku ÚNMZ,
  – české technické normy, která přejímá jinou než výše uvedenou evropskou normu,
  – národní technické normy státu Evropské unie, ve kterém je výrobek uveden na trh,
  – doporučení Evropské komise,
  – pravidel správné praxe bezpečnosti výrobků uplatňovaných v příslušném oboru,
  – stavu vědy a techniky,
  – rozumného očekávání spotřebitele týkajícího se bezpečnosti.

Dále je třeba si uvědomit, že při vypracování textů ČSN se používají pro vyjádření požadavku, doporučení, dovolení nebo možnosti vhodné jazykové výrazy, jejichž znalost je podmínkou správného využívání technických norem. Tyto vhodné jazykové výrazy jsou uvedeny v MPN 1:2006 (metodické pokyny pro normalizaci - v angličtině, francouzštině, němčině a v češtině).

Pro informaci je uvádím v češtině:

POŽADAVKY
Výrazy k vyjádření požadavků, které musí být k dosažení shody s dokumentem splněny a od nichž nejsou dovoleny žádné odchylky:

DOPORUČENÍ
Výrazy, které se mají používat k doporučení jedné z několika možností jako zvlášť vhodné možnosti, aniž by se uváděly či vylučovaly další možnosti; nebo ke sdělení, že se dává určitému postupu přednost, aniž by byl zvlášť vyžadován, nebo (v záporu), že je určitá možnost nevhodná, avšak není zakázána.:

DOVOLENÍ
Výrazy, které se mají používat k označení postupu, který je v mezích daného dokumentu dovolen:

MOŽNOST A SCHOPNOST
Výrazy, které se mají používat k vyjádření možnosti a způsobilosti, materiální, fyzikální nebo příčinné.

Poznámky pod čarou mají informativní charakter, stejně jako poznámky v textu (nesmějí obsahovat požadavky), avšak poznámky k tabulkám a obrázkům mohou obsahovat požadavky.

Z výše uvedeného vyplývá, že při využívání technických norem je třeba postupovat obezřetně a dodržovat následující zásady:

• Na technickou normu nahlížet jako na normativní dokument, který rozpracovává požadavky právních předpisů.
• Je-li třeba se odchýlit od ustanovení technické normy, použít jenom adekvátní nebo lepší řešení (odchylné řešení projednat s příslušným státním odborným dozorem nad bezpečností práce.
• Při uzavírání smluv mezi odběratelem a dodavatelem jednoznačně uvádět ve smlouvách i technické normy.
• Mít na zřeteli, že normativní dokumenty mají své opodstatnění a patří do určitého hierarchického uspořádání. Je logické, že vyšší stupeň se upřednostňuje z hlediska využívání a naopak.

2. Nové normy v oblasti pravidel pro elektrotechniku vydané od října 2005 do února 2007

ČSN 33 2000-4-443 ed. 2 Elektrické instalace budov – Část 4 - 44: Bezpečnost –Ochrana před rušivým napětím a elektromagnetickým rušením – Kapitola 443: Ochrana proti atmosférickým nebo spínacím přepětím (vydání – únor 2007)
Tato norma je českou verzí harmonizačního dokumentu HD 60364-4-443:2006, který je převzetím změny IEC 60364-4-44:2001/A1:2003 s modifikacemi a s účinností od 2008-07-01 nahradí ČSN 33 2000-4-443 ze srpna 2001.
V novém vydání je provedena adaptace k novým mezinárodním a evropským normám. Článek „Řízení přepětí ochranou založené na ocenění rizika“byl doplněn a v tabulce 1 jsou stanoveny hodnoty požadovaných impulzních výdržných napětí pro zařízení pro sítě se jmenovitým napětím 1000V.
Norma se zabývá ochranou elektrických instalací proti přechodným přepětím atmosférického původu, která jsou přenášena napájecí distribuční soustavou a proti spínacím přepětím.
Spínací přepětí jsou obvykle nižší než přepětí atmosférického původu a proto požadavky, vztahující se k ochraně proti přepětí atmosférického původu, normálně zajišťují i ochranu proti spínacím přepětím.
Pozn. Aby se pravděpodobnost poruch způsobených přepěťovým namáháním snížila na úroveň přijatelnou pro bezpečnost osob a majetku, a zajistila se požadovaná nepřetržitost provozu, musí se pozornost věnovat přepětím, která se mohou objevit na začátku instalace, očekávaným keraunickým hladinám a umístění a charakteristikám přepěťových ochranných zařízení.
Tato norma poskytuje návod tam, kde je ochrana proti přepětí zajištěna vlastním řízením přepětí nebo řízením přepětí ochranou. Jestliže není zajištěna ochrana v souladu s touto normou, není zajištěna koordinace izolace a musí být vyhodnoceno riziko spojené s výskytem přepětí.
Pozn. Pro ochranu proti přechodným přepětím způsobeným přímým úderem blesku platí normy souboru ČSN EN 62305 Ochrana před bleskem.
Uvedená norma (stejně jako nahrazovaná ČSN 33 2000-4-443:2001) zařazuje zařízení do čtyř výdržných kategorií (přepěťových kategorií), označených římskými číslicemi I, II, III a IV.
Pozn. Kategorie přepětí jsou v oblasti elektrických instalací definovány pro účely koordinace izolace a poskytují klasifikaci zařízení ve vztahu k impulzním výdržným napětím.

Norma mimo jiné uvádí i používání jednotlivých kategorií:

• zařízení s impulzním výdržným napětím odpovídajícím přepěťové kategorii IV je vhodné pro použití na začátku nebo v blízkosti začátku elektrických instalací, například před hlavním rozváděčem. Zařízení kategorie IV má velmi vysokou impulzní výdržnou schopnost, která zajišťuje požadovaný vysoký stupeň spolehlivosti (např. elektroměry, zařízení primární nadproudové ochrany a přijímače HDO);
• zařízení s impulzním výdržným napětím odpovídajícím přepěťové kategorii III je určeno pro použití v pevných instalacích v hlavním rozváděči a za ním a zajišťuje vysoký stupeň spolehlivosti (např. rozvodné desky, jističe, způsoby kladení elektrického vedení včetně kabelů, přípojnic, připojovacích skříní, spínačů, zásuvkových vývodů v pevné instalaci a zařízení pro průmyslové použití apod.);
• zařízení s impulzním výdržným napětím odpovídajícím přepěťové kategorii II je vhodné pro připojení k pevným elektrickým instalacím a zajišťuje normální stupeň spolehlivosti běžně požadovaný pro elektrické spotřebiče (např. spotřebiče pro domácnost, přenosné nářadí a podobné zátěže);
• zařízení s impulzním výdržným napětím odpovídajícím přepěťové kategorii I je vhodné pouze pro použití v pevných instalacích v budovách, kde jsou ochranné prostředky umístěny mimo zařízení – za účelem omezení dočasných přepětí na stanovenou hladinu (např. takové spotřebiče pro domácnost, obsahující elektronické obvody, které jsou velmi citlivé s ohledem na přepětí).

Zařízení s impulzním výdržným napětím odpovídajícím přepěťové kategorii I nesmí mít přímé spojení s veřejnou napájecí soustavou.

ČSN 33 2000-4-443/ZMĚNA Z1 Elektrotechnické předpisy – Elektrická zařízení – Část 4: Bezpečnost – Kapitola 44: Ochrana před přepětím – Oddíl 443: Ochrana před atmosférickým nebo spínacím přepětím (vydání – únor 2007)

Tato změna obsahuje pouze informaci o souběžné platnosti ČSN 33 2000-4-443:2001 a ČSN 33 2000-4-443 ed. 2:2007 (souběžná platnost končí 2008-07-01).

ČSN 33 2000-5-51 ed. 2 Elektrické instalace budov – Část 5-51: Výběr a stavba elektrických zařízení – Všeobecné předpisy (vydání – listopad 2006)

Tato norma obsahuje identické znění harmonizačního dokumentu HD 60364-5-51:2006, který přejímá mezinárodní normu IEC 60364-5-51:2001 s modifikacemi.
Norma se zabývá výběrem a zřizováním elektrického zařízení. Elektrická zařízení musí být volena a zřizována v souladu s opatřeními z hlediska bezpečnosti, s požadavky na řádnou funkci pro určené užití v instalaci a s požadavky na přiměřenou odolnost proti předpokládaným vnějším vlivům.
Tato norma s účinností od 2008-09-01 ruší a nahrazuje ČSN 33 2000-5-51 z dubna 2000, která do uvedeného data platí souběžně s danou normou.
Oproti předchozí normě jsou v tabulce 51A (51AN) doplněny některé údaje nutné k vypracování protokolu o určení vnějších vlivů. Dále jsou zde uváděny požadavky na barevné značení žil vodičů a šňůr.
Národní doplňky převzaté z nahrazované normy ČSN 33 2000-5-51:2000 byly aktualizovány.

Norma mimo jiné uvádí:

• Každá část zařízení musí vyhovovat buď požadavkům odpovídajících evropských norem (EN), nebo požadavkům harmonizačních dokumentů (HD), popř. národních norem obsahujících HD. V případě absence odpovídající EN nebo HD musí elektrické zařízení vyhovovat požadavkům národních norem. V ostatních případech by mělo být využito požadavků obsažených v normách IEC nebo norem platných v dalších zemích.
  Pozn. Pokud není k dispozici žádná odpovídající norma, musí být návrh zařízení dohodnut mezi projektantem a zhotovitelem instalace.
• Zařízení musí být vhodné pro jmenovité napětí instalace (u střídavého napětí udané efektivní hodnotou).
• Zařízení se volí podle jeho proudové zatížitelnosti v normálním provozu (u střídavého proudu se udává efektivní hodnota).
• Zařízení musí odolávat proudům, které jim mohou procházet v abnormálních podmínkách po dobu, která je určena charakteristikami ochranných prvků.
• Jestliže má kmitočet vliv na zařízení, musí jmenovitý kmitočet zařízení odpovídat kmitočtu obvodu, na který je zařízení připojeno.
• Pokud nejsou během instalace učiněna jiná vhodná bezpečnostní opatření, musí být celé zařízení zvoleno tak, aby během normálního provozu, včetně spínání, nepůsobilo škodlivě na ostatní zařízení ani na zdroj.
• Každé zařízení, včetně vedení, musí být uspořádáno tak, aby byl usnadněn jeho provoz, prohlídka (kontrola), údržba a přístup k jeho spojům. Tyto možnosti přístupu nesmí být podstatně omezeny montáží zařízení do krytů nebo do komor.
• Vedení musí být uspořádána nebo označena tak, aby je bylo možno identifikovat pro inspekci, zkoušení, opravy nebo pro změny.
  Pozn. Označení vodičů musí být v souladu s požadavky ČSN 33 0166 ed. 2:2002, ČSN EN 60446:2000 (33 0165) a ČSN 33 0165:1992.
  Schémata a dokumenty musí obsahovat především tyto údaje:
  - typ a průřez jader vodičů;
  - délku obvodů;
  - druh a typ ochranných prvků;
  - jmenovitý proud nebo nastavení ochranných prvků;
  - určený zkratový proud a zkratová odolnost ochranných prvků.
  Pozn. Tyto informace musí být poskytnuty pro každý obvod instalace (doporučuje se tyto informace doplňovat při každé úpravě instalace).

ČSN 33 2000-5-559 Elektrické instalace budov –Část 5-55: Výběr a stavba elektrických zařízení – Ostatní zařízení – Oddíl 559: Svítidla a světelná instalace (vydání – duben 2006)

Tato norma obsahuje identické znění harmonizačního dokumentu HD 60364-5-559:2005, který je převzetím Oddílu 559 mezinárodní normy IEC 60364-5-55:2001 s modifikacemi (V normě jsou společné modifikace s IEC označeny svislou postranní čarou na levé straně textu).
Zvláštní požadavky ČSN 33 2000-5-559 se vztahují na výběr a stavbu svítidel a světelných rozvodů tvořících součást pevné elektrické instalace.
Pozn. Další, doplňující předpisy pro specifické druhy světelných rozvodů jsou uvedeny v ČSN 33 2000-7-714 (pro venkovní osvětlení) a v ČSN 33 2000-7-715 (pro světelnou instalaci napájenou malým napětím).

Norma mimo jiné uvádí:

• svítidla musí být vybírána a instalována v souladu s požadavky výrobce a EN 60598 (souboru ČSN EN 60598);
• svítidla instalovaná v závěsech na záclony nemají při běžném použití bránit pohybu záclon či rolet a nesmí představovat nebezpečí požáru nebo zkratu;
• při výběru a montáži svítidel je nutno vzít v úvahu tepelné účinky sálavé nebo konvekční na okolí;
• vedení světelného obvodu musí být ukončeno: v elektroinstalační krabici, nebo ve svorkovnici určené pro připojení svítidel (DCL) umístěné v elektroinstalační krabici; nebo v elektrickém zařízení určeném pro přímé připojení k elektrickému vedení;
• upevňovací prvky které jsou určené k nesení závěsných svítidel musí mít nosnost nejméně 5kg (instalace upevňovacích prvků musí být provedena v souladu s požadavky výrobce;
• všechny kabely či vodiče mezi upevňovacími prvky svítidel a vlastním svítidlem musí být instalovány tak, aby žádná předpokládaná namáhání vodičů, svorek a ukončení vodičů nenarušila bezpečnost elektroinstalace;
• ochrana před úrazem elektrickým proudem u předváděcích míst pro svítidla§ musí být provedena:
  – napájením pomocí SELV, nebo
  – automatickým odpojením od zdroje zabezpečeným pomocí proudového chrániče, jehož jmenovitý vybavovací residuální proud nepřekračuje 30mA.
  * Předváděcí místa pro svítidla: jsou stálá místa v obchodech či jejich částech užívané pro předvádění svítidel;
• v případech osvětlení prostorů, kde jsou v činnosti stroje s pohybujícími se částmi, je třeba vzít v úvahu stroboskopický jev;
• přehled značek užívaných pro označování svítidel a elektrotechnických prvků určených pro světelné obvody.

ČSN 33 2000-7-703 ed. 2 Elektrické instalace budov – Část 7-703: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech – Místnosti a kabiny se saunovými kamny (vydání – prosinec 2005)
Tato norma obsahuje identické znění harmonizačního dokumentu HD 60364-7-703:2005, který je identickým převzetím IEC 60364-7-703:2004. Uvedená norma s účinností od 2007-06-01 nahrazuje ČSN 33 2000-7-703 Elektrotechnické předpisy – Elektrická zařízení – Část 7: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech – Oddíl 703: Místnosti se saunovými kamny z března 1997 (souběžná platnost).

ČSN 33 2000-7-703 Oproti nahrazované normě mění počet a rozsah zón v sauně, upřesňuje požadavky na připojení saunových kamen a případných dalších spotřebičů, upřesňuje požadavky na typ a ukládání přívodních vodičů. Hlavní změna spočívá v aktualizaci požadavků, které vyplývají z vývoje zařízení určených pro saunu, s ohledem na prefabrikované kabiny. Dále, jako vyvolaná potřeba elektroinstalatérů, byla podrobněji popsána ochrana před úrazem elektrickým proudem vzhledem k tepelným účinkům rozděleným dle hloubky jejich průniku do konstrukce sauny.

Zvláštní požadavky této normy se vztahují na:

• saunové kabiny zhotovené na místě, například venku či v místnosti;
• místnosti, v nichž jsou instalována saunová kamna, nebo kde bylo instalováno saunové topidlo. V tomto případě se takto vybavená místnost považuje celá za saunu.
  Norma mimo jiné uvádí:
• proudové obvody, kromě obvodu pro napájení saunových kamen, se vybaví doplňkovou ochranou, jedním či více proudovými chrániči se jmenovitým vybavovacím residuálním proudem nepřesahujícím 30mA;
• elektrická zařízení musí mít minimálně ochranu krytem IP24;
• v prostorech, kde je k čištění užito proudu vody, musí mít elektrické zařízení minimální stupeň ochrany krytem IPX5.

V normě jsou definovány tři zóny:

• v zóně 1 mohou být instalována pouze saunová kamna a jejich součásti;
• v zóně 2 nejsou zvláštní požadavky z hlediska odolnosti zařízení vůči horku;
• v zóně 3 musí být užito zařízení s minimální odolností do teploty 125°C a izolace vodičů musí odolávat teplotě alespoň 170°C.

Elektrické rozvody mají být přednostně provedeny vně zón.

ČSN 33 2000-7-703/ZMĚNA Z1 Elektrotechnické předpisy – Elektrická zařízení – Část 7: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech – Oddíl 703: Místnosti se saunovými kamny (vydání – prosinec 2005).

Tato změna obsahuje pouze informaci o souběžné platnosti ČSN 33 2000-7-703:1997 a ČSN 33 2000-7-703 ed. 2:2005 (souběžná platnost do 2007-06-01).

ČSN 33 2000-7-708 ed. 2 Elektrické instalace budov – Část 7: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech – Oddíl 708: Elektrická zařízení parkovacích míst pro karavany v kempincích (vydání – leden 2006)

Tato norma obsahuje identické znění harmonizačního dokumentu HD 384.7.708 S2:2005, který je převzetím IEC 60364-7-708:1988 a její změny A1:1993 s modifikacemi. Uvedená norma s účinností od 2007-07-01 (spolu s ČSN 33 2000-7-754) nahrazuje ČSN 33 2000-7-708:1998 Elektrotechnické předpisy – Elektrická zařízení – Část 7: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech – Oddíl 708: Elektrická zařízení v karavanech a jejich parkovacích místech v kempech (souběžná platnost).
Tato ČSN 33 2000-7-708 ed. 2 nahrazuje ČSN 33 2000-7-708:1998 v části, která se zabývá elektrickými rozvody parkovacích míst pro karavany v kempincích, a platí pro elektrickou instalaci v kempech sloužící k napájení obytných vozidel (včetně karavanů) nebo stanů.
Pozn. Z důvodů zamezení směšování dvou odlišných témat, jakými jsou požadavky na elektrickou instalaci kempů pro karavany a na elektrická zařízení uvnitř karavanů, byla původní ČSN 33 2000-7-708:1998 rozdělena do dvou částí:

ČSN 33 2000-7-708 ed. 2:2006, která se vztahuje pouze na kempy pro karavany a ČSN 33 2000-7-754:2006, která se vztahuje pouze na karavany.

Tato norma požaduje použití samostatného proudového chrániče s vypínacím residuálním proudem 30mA pro každou zásuvku určenou pro připojení karavanu či obytného automobilu, jednoznačně řeší hloubku ukládání vodičů napájejících zařízení k elektrickému napájení karavanů. Hlavní technická změna oproti předchozí normě spočívá v aktualizaci požadavků vyplývajících z vývoje požadavků na bezpečnost připojování karavanů k pevným elektrickým rozvodům jejich parkovacích míst v kempincích a ve vyjmutí požadavků na elektrická zařízení karavanů z této normy a jejich přenesení do ČSN 33 2000-7-754:2006.

Norma mimo jiné uvádí:

• jmenovité napájecí napětí elektrických instalací pro napájení obytných vozidel pro volný čas nesmí překročit AC 230V při jednofázovém napájení nebo 400V při třífázovém napájení;
• tam, kde je síť TN, musí být provedena instalace pouze jako TN-S;
• pro připojení elektrického zařízení stanovišť karavanů je možno použít následující způsoby provedení napájecího vedení:
• kabelovým vedením (Kabelové vedení se ukládá minimálně v hloubce 0,6m);
• venkovním vedením (Všechny vodiče venkovního vedení musí být izolované).
• zásuvky musí být umístěny tak, aby spodní část zásuvky byla ve výšce 0,5m až 1,50m od země;
• pro připojení každého obytného vozidla musí být minimálně jedna zásuvka;
• jak již bylo uvedeno každý zásuvkový vývod musí být chráněn samostatně proudovým chráničem s vybavovacím residuálním proudem nepřesahujícím 30mA. V každém případě musí být odpojován i nulový vodič.

ČSN 33 2000-7-708/ZMĚNA Z1 Elektrotechnické předpisy – Elektrická zařízení – Část 7: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech – Oddíl 708: Elektrická zařízení v karavanech a jejich parkovacích místech v kempech (vydání – leden 2006).

Tato změna obsahuje pouze informaci o souběžné platnosti ČSN 33 2000-7-708:1998, ČSN 33 2000-7-708 ed. 2:2006 a ČSN 33 2000-7-754:2006 (souběžná platnost do 2007-07-01).

ČSN 33 2000-7-712 Elektrické instalace budov – Část 7 - 712: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech – Solární fotovoltaické (PV) napájecí systémy (vydání – březen 2006)

Tato norma obsahuje identické znění harmonizačního dokumentu HD 60364-7-712:2005, který je převzetím mezinárodní normy IEC 60364-7-712:2002.
Zvláštní požadavky této ČSN se užijí pro elektrickou instalaci solárních fotovoltaických (PV) napájecích systémů včetně převodních modulů AC.
Norma obsahuje potřebné termíny a jejich definice, dále požadavky na: Stanovení základních charakteristik, bezpečnost, ochranu před úrazem elektrickým proudem, výběr a stavbu elektrických zařízení, výběr soustav a stavbu vedení, spínací a řídící přístroje, uzemnění, ochranné vodiče a vodiče ochranného pospojování.

Norma mimo jiné uvádí:

• uzemnění jednoho živého vodiče na straně DC je dovoleno, pokud je splněna alespoň podmínka jednoduchého oddělení mezi stranou AC (AC – střídavý) a stranou DC (DC – stejnosměrný);
• PV zařízení na straně DC musí být považováno za činné vždy, i když je odpojeno od strany AC;
• na straně AC musí být PV napájecí vodič připojen k napájené straně přes přístroje zajišťující samočinné odpojení napájených zařízení od obvodů zajišťujících napájení;
• PV napájecí vodič musí mít na straně AC hlavního přívodu přístroje pro ochranu proti proudovému přetížení a zkratu;
• aby se minimalizovala napětí indukovaná při úderu blesku, musí být plochy smyček vedení co nejmenší;
• elektrické zařízení na straně DC musí být voleno tak, aby přímo vyhovělo provoznímu napětí a proudu;
• PV moduly musí být instalovány takovým způsobem, aby bylo možno zajistit odvádění tepla při maximálním slunečním osvitu v daném místě. Postupuje se podle požadavků výrobce;
• výběr a montáž zařízení musí umožňovat bezpečnou údržbu a ta nesmí nepříznivě ovlivňovat údržbové nebo servisní práce na zařízeních PV a snižovat bezpečnost;
• vedení musí odolávat působení očekávaných vnějších vlivů jako je vítr, námraza, teplota a sluneční záření;
• všechny rozváděče (PV zdroje, PV pole) musí být označeny štítkem oznamujícím, že části uvnitř rozvaděčů mohou být živé ještě po odpojení PV měniče.

ČSN 33 2000-7-713 Elektrické instalace budov – Část 7-713: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech – Nábytek (říjen – 2005)
Tato norma je českou verzí mezinárodní normy IEC 364-7-713:1996 (harmonizační dokument HD zatím nebyl vydán). Požadavky této normy platí pro:

• elektrická zařízení nábytku ( včetně vestavěného nábytku), která jsou připojena k elektrické instalaci budovy;
  Pozn. Jsou to např. postele, policové skříně, vitríny, výkladní skříně, propagační skříňky, psací stoly, katedry, přednáškové pulty, ve kterých jsou instalována elektrická zařízení, jako jsou například svítidla, zásuvky, spínače, a kde jsou provedeny elektrické rozvody.
• pro nábytek, pevně připojený k elektrickým rozvodům budovy i pro stavebnicový nábytek a nábytek připojovaný vidlicí ze zásuvky, pokud pro tyto předměty neplatí jiné publikace IEC (ČSN);
• elektrické zařízení nábytku může být připojeno k 240V a celkový proud nesmí být vyšší než 16A.

Norma mimo jiné uvádí:

• elektrická zařízení a jejich doplňky, určené pro použití v nábytku, musí být voleny a zřizovány dle situace a prostředí, dle rizika mechanického poškození a rizika vzniku požáru;
• spojení pevné instalace budovy a elektrického zařízení nábytku musí být provedeno buď pevným připojením, nebo pomocí vidlice ze zásuvky;
• výběr vedení určeného pro připojení nábytku k síti;
• každé vedení uvnitř nábytku vystavené pohybu má být provedeno ohebným kabelem nebo vodiči;
• použité vodiče musí mít měděné jádro s průřezem minimálně 1,5mm²;.
  Pozn. Průřez měděného jádra ohebného kabelu a vodičů může být snížen až na 0,75mm², pokud tímto kabelem nebo vodičem není napájena zásuvka a délka tohoto vedení nepřesahuje 10m;
• kabely a vodiče musí být vhodně chráněny před poškozením (též proti vytržení a zkroucení);
• bezpodmínečně musí být dodrženy pokyny výrobce pro svítidla, které obsahují místa jejich vhodného umístění a bezpečné vzdálenosti od hořlavých částí;

ČSN 33 2000-7-715 Elektrické instalace budov –Část 7 - 715: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech – Světelná instalace napájená malým napětím (vydání – březen 2006)

Tato norma obsahuje identické znění harmonizačního dokumentu HD 60364-7-715:2005, který je převzetím mezinárodní normy IEC 60364-7-715:1999 s modifikacemi.
Pozn. společné modifikace s mezinárodní normou jsou označeny postranní čarou na levém okraji normy.
Zvláštní požadavky této normy se užijí pro elektrickou instalaci světelných obvodů napájených malým napětím, toto napětí je maximálně AC 50V, nebo DC 120V (tyto zvláštní požadavky doplňují, upravují nebo nahrazují všeobecné požadavky jiných norem souboru ČSN 33 2000).
Oproti IEC 60364-7-715:1999 je v této normě věnována větší pozornost měničům a jsou zde doplněny poznámky Z pro doplnění a ozřejmění základního textu. Dále tato norma respektuje některé způsoby montáže předmětného zařízení běžné v Evropě, jako je například volné uložení zdroje SELV.
Pozn. Do normy byla doplněna informativní národní příloha NA, která obsahuje ustanovení pro drážní vozidla.

Norma mimo jiné uvádí:

• pro napájení světelné instalace určené pro malé napětí lze užívat pouze napětí SELV;
• pokud je k rozvodům užito neizolovaných vodičů, může být užito maximálního napájecího napětí AC 25V nebo DC 60V;
• paralelní zapojení sekundárních stran napájecích transformátorů je dovoleno pouze tehdy, pokud jsou paralelně zapojeny i na primární straně a transformátory mají stejné elektrické parametry;
• pokud jsou transformátory provozovány paralelně, musí být primární obvody trvale připojeny ke společnému hlídači izolačního stavu;
• obvody SELV se musí chránit proti nadproudům ať již společně, či každý zvlášť;
• při montáži osvětlovacího systému se musí postupovat v souladu s pokyny od výrobce, včetně těch, která uvádějí, zda je zařízení určeno pro montáž na hořlavé, či na nehořlavé hmoty;
• vodiče se nesmějí používat pro jiné účely (například jako nosiče tabulek s označením, k zavěšování ramínek na oděv, cenovek atd.);
• pokud jsou části systému pro světelné instalace určené pro malé napětí v dosahu, je třeba zajistit ochranu před popálením;
• kovové části budov, jako jsou kovové trubní systémy, nebo části nábytku se nesmějí využívat jako živé vodiče;
• závěsné prvky pro svítidla, včetně napájecích vodičů musí být dimenzovány na pětinásobek hmoty svítidla (včetně světelného zdroje) a připojení, avšak nejméně na 5kg;
• minimální průřez vodičů užitých pro rozvod malého napětí musí být:
  – 1,5mm² u vodičů s měděným jádrem, v případě použití ohebného kabelu s délkou do 3m je možno použít měděné vodiče s průřezem 1mm²;
  – 4mm² u zavěšených ohebných kabelů s měděným jádrem, nebo u izolovaných vodičů k zajištění mechanické pevnosti;
  – 4mm² u kabelů s měděným jádrem, jejichž plášť je tvořen pocínovaným opletením a které mají vnitřní materiál o vysoké odolnosti v tahu.
• Úbytek napětí v systému světelné instalace určené pro malé napětí mezi transformátorem a nejvzdálenějším svítidlem nemá být vyšší než 5% jmenovité hodnoty napětí, pro které je instalace určena.

ČSN 33 2000-7-754 Elektrické instalace budov – Část 7: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech – Oddíl 754: Elektrická instalace v karavanech a obytných automobilech (vydání – leden 2006)
Norma obsahuje identické znění harmonizačního dokumentu HD 384.7.754 S1:2005, který je převzetím IEC 60364-7-708:1988 a její změny A1:1993 s modifikacemi. Uvedená norma s účinností od 2007-07-01 (spolu s ČSN 33 2000-7-708) nahrazuje ČSN 33 2000-7-708:1998 Elektrotechnické předpisy – Elektrická zařízení – Část 7: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech – Oddíl 708: Elektrická zařízení v karavanech a jejich parkovacích místech v kempech (souběžná platnost).
Zvláštní požadavky této normy se užijí pro elektrickou instalaci v karavanech*) a obytných automobilech pro jmenovité napětí nepřesahující 440V.

Pozn. Z důvodů zamezení směšování dvou odlišných témat, jakými jsou požadavky na elektrickou instalaci kempů pro karavany a na elektrická zařízení uvnitř karavanů, byla původní ČSN 33 2000-7-708:1998 rozdělena do dvou částí:

ČSN 33 2000-7-708 ed. 2:2006, která se vztahuje pouze na kempy pro karavany a ČSN 33 2000-7-754:2006, která se vztahuje pouze na karavany.

Norma mimo jiné uvádí:

• systém elektrické instalace může být uzpůsoben pro jeden či více nezávislých rozvodů. Každý z nezávislých rozvodů musí být napájen pomocí samostatného připojovacího zařízení;
• elektrické rozvody musí obsahovat ochranný vodič připojený k ochrannému kontaktu připojovacího zařízení karavanu. K tomuto vodiči musí být připojeny všechny přístupné vodivé části elektrických zařízení a všechny ochranné kontakty zásuvek v karavanu;
• pokud je zásuvka umístěna tak, že je vystavena působení vlhka, musí být tato zásuvka či její kryt v provedení stupně ochrany krytem alespoň IP 55;
• odbočování nebo spojování vodičů musí být provedeno v odbočných krabicích poskytujících dostatečnou mechanickou ochranu. V odbočných krabicích, jejichž víko je snímatelné bez použití nástroje,musí být spoje vodičů izolovány;
• vodiče určené pro síť nízkého napětí musí být vedeny odděleně od vodičů sítě malého napětí a musí být zajištěny tak, aby se zabránilo nebezpečí plynoucímu z možnosti kontaktu vodičů obou sítí.
• v blízkosti niky pro přívodku obsahující přívodku pro připojení karavanu musí být štítek obsahující tyto údaje:
  – jmenovité napětí;
  – jmenovitý proud;
  – jmenovitou frekvenci.
• na vnější straně karavanu, na snadno dosažitelném místě, musí být umístěn hlavní spínač pro jakoukoliv vnitřní elektroinstalaci karavanu. Tento hlavní spínač musí odpojovat všechny živé vodiče (včetně středního – je-li užit);
• každý spotřebič pevně připojený k elektrickým rozvodům musí být vybaven ke kontrole a ovládání spínačem, který je součástí spotřebiče. Pokud takovýto spínač není součástí spotřebiče, předřadí se tento spínač před spotřebič;
• svítidla mají být přednostně upevněna ke konstrukci či obkladu karavanu.

*) karavan: obytný přívěs, který splňuje požadavky pro konstrukci a užívání silničních vozidel.

3. Připravované elektrotechnické normy v oblasti pravidel pro elektrotechniku v roce 2007

• ČSN 33 2000-4-41 ed. 2 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 4-41: Bezpečnost – Ochrana před úrazem elektrickým proudem (předpokládané vydání – květen 2007).
• ČSN 33 2000-4-443 ed. 2 Elektrické instalace budov – Část 4-44: Ochrana před napěťovým rušením a elektromagnetickým rušením – Kapitola 443: Ochrana před atmosférickým nebo spínacím přepětím (předpokládané vydání – únor 2007).
• ČSN 33 2000-5-54 ed. 2 Elektrické instalace budov – Část 5-54: Výběr a stavba elektrických zařízení – Uzemnění ochranné vodiče a vodiče ochranného pospojování (předpokládané vydání – říjen 2007).
• ČSN 33 2000-6 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 6: Revize (předpokládané vydání – říjen 2007).
• ČSN 33 2000-7-701 ed. 2 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 7-701: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech – Prostory s vanou nebo sprchou (předpokládané vydání – listopad 2007).
• ČSN 33 2000-7-704 ed. 2 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 7-704: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech – Elektrická zařízení na staveništích a demolicích (předpokládané vydání – říjen 2007).
• ČSN 33 2000-7-705 ed. 2 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 7-705: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech – Elektrická instalace v zemědělských a zahradnických zařízeních (předpokládané vydání – říjen 2007).
• ČSN 33 2000-7-706 ed. 2 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 7-706: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech – Omezené vodivé prostory (předpokládané vydání – říjen 2007).
• ČSN 33 2000-7-740 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 7-740: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech – Dočasná elektrická instalace pro stavby zábavních zařízení a stánků v lunaparcích, zábavních parcích a cirkusech (předpokládané vydání – březen 2007).

Závěr
Závěrem je třeba upozornit na to, že v roce 2006 byl vydán „Sborník - Bezpečnostní předpisy pro elektrická zařízení ČSN 33 2000.
Sborník „Bezpečnostní předpisy pro elektrická zařízení ČSN 33 2000“ vyšel naposledy v roce 2004. Od té doby došlo k vydání nových norem ČSN 33 2000-5-559;
ČSN 33 2000-7-703 ed. 2; ČSN 33 2000-7-708 ed. 2; ČSN 33 2000-7-712; ČSN 33 2000-7-713;
ČSN 33 2000-7-715; ČSN 33 2000-7-717; ČSN 33 2000-7-754; ČSN 33 2000-7-703/Z1; ČSN 33 2000-7-708/Z1. Byla ukončena platnost u ČSN 33 2000-6-61 (včetně jejich změn);
ČSN 33 2000-7-702:1996 (včetně změny).

Toto nové vydání sborníku „Bezpečnostní předpisy pro elektrická zařízení (pravidla pro elektrotechniku) ČSN 33 2000 elektrické instalace budov“ obsahuje všechny platné normy zařazené pod třídícím znakem 33 2000 vydané k 1. říjnu 2006 (mimo ČSN 33 2000-7-703 a ČSN 33 2000-7-708, které byly nahrazeny novým vydáním a souběžná platnost těchto norem je pouze na omezenou dobu).

Jednotlivé části souboru se týkají jak všeobecných ustanovení, tak se zaměřují na ochranu elektrických zařízení před účinky tepla, proti nadproudům, proti podpětí, bezpečností při odpojování a spínání, ale i opatřeními k zajištění ochrany před úrazem elektrickým proudem. Do souboru jsou zařazeny i samostatné části, ve kterých jsou uvedeny požadavky na stavbu elektrických zařízení. Dále zde nechybí velice využívaná část, která je věnována elektrickým instalacím v budovách včetně příslušných revizí.
Rozsah platnosti norem uvedených ve sborníku zahrnuje elektrická zařízení v obytných budovách, obchodních a kancelářských centrech, v objektech občanského vybavení, ale samozřejmě také v průmyslových objektech. Samostatné části jsou věnovány zemědělským a zahradnickým objektům, pojízdným a převozným prostředkům, např. karavanům, ale také dalším objektům jako jsou, výstavy, dočasné objekty, zábavní centra apod.
Normy v tomto sborníku nejsou určeny pro výrobu a přenos elektrické energie, elektrických zařízení automobilů, lodí, letadel ani ochraně budov před bleskem.
Jednotlivé části a oddíly obsahují údaje souboru mezinárodních norem IEC 364 (nyní nově označovaných IEC 60364) a evropských harmonizačních dokumentů HD 384 (nyní nově označovaných HD 60364).
Současně upozorňuji na skutečnost, že u připravovaných norem uvedené „předpokládané vydání“ se může změnit. V současné době v CENELEC dochází ke zpoždění při zasílání originálů evropských norem a harmonizačních dokumentů, bez kterých nelze daný normalizační úkol dokončit a předmětnou národní normu ČSN vydat. V takovém případě se normalizační úkol plánu technické normalizace zastavuje a po obdržení originálu EN nebo HD se opět obnovuje a úkol se ukončí vydáním ČSN.

Pro informaci v příloze uvádím Aktualizovaný přehled zavádění souboru norem IEC 60364 (HD 384 popř. HD 60364) ...

PŘÍLOHA

I Aktualizovaný přehled zavádění souboru norem IEC 60364 (HD 384 / HD 60364).
Soubor norem IEC 364 (60364) a HD 384 (60364 u nových HD) je rozdělen na stejné části, kapitoly a oddíly. Stejné rozdělení přejímá i soubor ČSN 33 2000. Například: IEC 60364-4-43 je zavedena v Evropě jako HD 384.4.43 S2 (S2 – druhé vydání), a do soustavy ČSN jako ČSN 33 2000-4-43 Elektrické instalace budov – Část 4: Bezpečnost – Kapitola 43: Ochrana proti nadproudům.

Název "Elektrotechnické předpisy – Elektrická zařízení" (u norem vydávaných od roku 2003 „Elektrické instalace budov“ – změna názvu) je společný pro všechny části a kapitoly souboru ČSN 33 2000, a proto v následujícím přehledu uvádím pouze názvy částí a kapitol ČSN 33 2000 odpovídající názvům částí a kapitol IEC 364 (IEC 60364) a HD 384 (HD 60364).

SOUČASNÝ STAV V ZAVÁDĚNÍ SOUBORU NOREM IEC 364 (IEC 60364) A HD 384 (HD 60364) DO SOUBORU ČSN 33 2000 (podle plánovaného rozdělení v IEC) (stav ke dni 2006-08-28).

POZNÁMKY
¹⁾ Takto označené normy byly vydány od října 2005
²⁾ U takto označené normy probíhá revize (změna) (vydání revidované normy v roce 2007)

• U vydaných ČSN je uveden rok vydání (např. ČSN 33 2000-1:2003).
• U změn a oprav je uvedeno pořadové číslo změny (pokud je v seznamu ČSN) a za lomítkem je uveden měsíc a rok vydání (např. 1/11.95 – ZMĚNA 1 listopad 1995).