Dne 7. srpna 1957 v 21 hodin udeřil blesk do pomocného skladováku JZD Stračov (okres Hořice). Budova nebyla dosud opatřena hromosvodem, materiál byl však již připraven a uložen právě v postiženém objektu.

Budova vyhořela, zničeno bylo uskladněné obilí, seno a zemědělské stroje. Případ ukazuje, jak je nutno montáž hromosvodu naplánovat a uskutečnit včas.

Jan Hájek dnes poznamenává ...
Zde se také nic nezměnilo, i když je fakt, že zemědělských objektů bez hromosvodu ubylo, ale kdo nemá hromosvod ten se diví.

Blesk udeřil do stáje rolníka
Dne 2. 8. 1958 v 21:30 hod. udeřil blesk do stáje rolníka L. T., Stará Bystrica-Lány, okres Kysúcké Nové Mesto. Stáj se vzňala, úderem blesku byl usmrcen kůň a oheň se přenesl na poval stodoly i střechy ostatních budov (krytina vesměs šindele). Lidé, hovězí dobytek a drůbež byli uchráněni. Objekt nebyl opatřen hromosvodem.

Blesk:nebyl jen příčinou požáru, nýbrž i usmrcení koně. Byl to podle všeho přímý úder nebo vliv krokového napětí.

Jan Hájek dnes poznamenává ...
Tak toto je do dnešní doby asi jedna z nejhorších chyb, teď pominu to že ve stáji byl kůň, ale málokdo i nyní myslí na to, že hromosvod je hlavně ochrana před zapálením. A pokud se na to díváme tímto pohledem, je vysloveně hloupé zanedbat v rámci komplexu budov jeden z objektů, když od něj pak můžou shořet ostatní.

Dne 22. 8. 1958 ve 14,20 hod. udeřil blesk do štítu stodoly zemědělského objektu v Čerazi čp. 3, okres Soběslav. Odloupl omítku a sjel do země, přičemž se vzňal krev, značné množství slámy a sena, dva potahové vozy a různé nářadí. Požáru podlehla stodola (zděná, krytá taškami) se zásobami, nad přípravnou pro hořel heraklitový strop. Uchráněn byl brav, koně a drůbež, taktéž sousední budovy. Lokalizace požáru byla velmi obtížná. Bylo přikázáno postavit hromosvod, jakmile bude objekt znovuzřízen.

Dne 22. 8. 1958 v 15 hodin udeřil blesk do stodoly JZD Pro seč pod Křemešníkem, okres Pelhřimov. Stodola měla zděné pilíře a byla kryta cementovými taškami. Budova stojí na vyvýšeném místě a měla mít hromosvod. Na mlatě stodoly pracovalo šest žen družstevnic, z nichž jedna při úderu blesku omdlela, patrně jen úlekem. Přispěním několika žen byla přivedena k vědomí; ostatní učinily poplach.

Poznámka: Patrně šlo o tutéž bouřku jako v předcházejícim případě.

Dne 3. 7. 1958 ve 20:40 hod. vypukl za bouřky požár v adaptovaném kravíně JZD Luková, okres Lanškroun. Krytina byla tašková, klenutý strop pak velmi silný. Požár se však rozšířil velmi rychle na sousední objekty, ježto požární zeď kravína byla narušena procházejícím skladačem sena. Škoda na budovách, zařízeních a surovinách (11 vagónů sena) byla přes dobrý a rychlý zásah požárních sborů značná.

Poznámka: Nemuselo jít o přímý zásah blesku, nýbrž stačil i vliv statické indukce. Pravděpodobně vzniklo u neuzemněné drážky (jež mohla mít i jiné vady, jako např. nedostačující styk jednotlivých dílců) sršení, od kterého se vznítilo seno podél drážky. Za těchto okolností by pak mohlo dojít k požáru, i kdyby kravín byl opatřen hromosvodem. Možné ovšem je i to, že k požáru došlo jak přímým zásahem, tak i naznačeným jiskřením, podmíněným špatným stavem kovové drážky. Viz. 1 ČSN 37 5250: Hospodárná elektrizace v zemědělských stavbách.

------------------------------------------------------------------------

Více příspěvků od Jana Hájka zde ...