Jak by na nich mohlo proti potenciálu vznikat dotykové napětí a co je to ten potenciál? Nulový potenciál je v podstatě vytvořen hlavním pospojováním, které propojí přívodní PE nebo PEN s potrubím vody, plynu atd. Pokud od spotřebiče poteče poruchový proud přes podružný rozváděč (PR), hlavní rozváděč (HR) a dále ke zdroji, vznikne na ochranném vodiči mezi PR a HR (u něhož je hlavní pospojování realizováno) úbytek napětí. Ten se po ochranném vodiči dostane i na neživé části spotřebičů třídy I., které jsou napojeny s téhož PR, jako spotřebič na němž je porucha. Pokud by bylo dotykové napětí větší než 50 V a trvalo by 5 s nastal by stav, kterému se bráníme. Všemi normami se neustále jako červená nit vine zásada: „Co je v ruce, musí vypnout rychle. Ostatní mne může trápit až 5 s, ale ať to není víc než 50 V. Bude-li mne trápit víc než 50 V, nechť je mé utrpení úměrně zkráceno.“
Proto ČSN 33 2000-4-41 3.1.3.5 nesplnění požadavku na kvalitní ochranný vodič mezi PR a HR řeší provedením pospojování u PR, zahrnující stejné věci jako pospojování hlavní. Tím se vlastně vytvoří nový nulový potenciál, který je blíže místa činu. Úbytek napětí ohrožující „zásuvky“ napojené ze stejného PR se zmenší, protože se sbírá na podstatně kratší části celé poruchové cesty.

Faktem je, že natažení masivního ochranného vodiče od hlavního pospojování k PR může zlepšit hodnotu Zpe a tak se vejdeme do mezí stanovených normou, ale zřídit pospojování u PR je většinou levnější, jednodušší a hlavně podstatně efektivnější. Zvláště řešení s použitím FeZn drátu je udivující. Zkusme si představit, že bychom sledovali televizi na vzdálenost fotbalového hřiště. Asi by nám ta vzdálenost trochu vadila. Řešení jsou dvě. Pořídit si velkoplošnou, drahou maxitelevizi nebo pořídit si ještě jednu malou a dát ji jen kousek od sebe.

Ještě několik poznámek.

• a) Průřez vodiče pro hlavní pospojování má být dle ČSN 33 2000-5-54 čl. 547.1.1 polovina největšího ochranného vodiče použitého v instalaci (ne polovina přívodního ochranného vodiče). Nejmenší dovolený průřez je 6 mm2 mědi, ale nemusí být větší než 25mm² mědi. Místo mědi lze samozřejmě použít ekvivalent.
• b) Projektant pro výpočet Zpe použije proud zajišťující odpojení jisticího prvku pro čas 5s a samozřejmě stačí výpočet provést pro největší použitý jisticí prvek.
• c) Článek 413.1.3.5 se uplatňuje jen když jsou z PR napojeny společně obvody jak vypínající za 5 s, tak i obvody vypínající za 0,4s.
• d) Někteří projektanti jdou dále než vyžaduje ČSN a vypočítají Zpe pro jednofázový zkrat přímo u PR. (230/Zs u PR). Pokud by při tomto zkratu na Zpe vznikalo víc než 50 V, nakreslí pospojování u PR. Proč to? Protože ať se v budoucnu do PR přidá jakýkoliv jistič, nemůže vzniknout problém s nedostatečným Zpe. Ještě jednou – ČSN toto nevyžaduje, ale může to být moudré. Zpe zlepšovat za provozu je nešikovné.

Jinou často plamenně diskutovanou otázkou je doplňující pospojování v koupelnách. Musí se vodič pospojování připojit přímo na kolíky zásuvek? Všech, které tam jsou? Musí se vodič pospojování připojit i na pračku?

Nejdříve bych rád odcitoval dva články z ČSN.

413.1.6.1 Doplňující pospojování musí zahrnovat všechny neživé části současně přístupné dotyku upevněných zařízení a cizích vodivých částí, včetně hlavních kovových armatur železobetonu, pokud je lze uplatnit. Soustava tvořící pospojování musí být spojena s ochrannými vodiči všech zařízení, včetně zásuvek.

701.413.1.6.1 Musí být provedeno místní doplňující pospojování, které musí spojovat ochranné vodiče spojené s neživými částmi zařízení v zónách 1, 2 a 3 včetně ochranných vodičů zásuvek a tyto cizí vodivé části v zónách 0, 1, 2 a 3:

• - kovové trubky napájející zařizovací předměty a kovové trubky odpadů (např. vody, plynu);
• - kovové trubky systémů ústředního vytápění a úpravy vzduchu;
• - přístupné kovové stavební prvky;

POZNÁMKA - Spojení mezi ochrannými vodiči a cizími vodivými předměty má být provedeno v těsné blízkosti prostoru, například v příslušenství, v rozváděči nebo v jiném zařízení.

Odpovědi na otázky v úvodu jsou:

• 1) „Nemusím připojit přímo kolíky zásuvek, ČSN to doslova nevyžaduje.“ Jestli můžeme pospojování provést i v rozváděči, bylo by nesmyslné tahat paralelní vodiče z rozváděče k zásuvkám. Výjimkou by bylo nesplnění podmínky na ohmickou hodnotu vodiče pro pospojování.

• 2) „Ze stejných důvodů nemusím připojovat na pospojování každou zásuvku zvlášť.“

• 3) „Nemusím připojit pračku, doplňující pospojování zahrnuje pouze upevněná zařízení.“ Ještě si dovolím poznamenat, že pračka nemá v koupelně co pohledávat a to i přesto, že ji tam všichni máme. Pokud se někdo ve své revizní správě zmíní o pračce, strká hlavu do oprátky.

ALE!!!
Neudělat nic z toho co nemusím, není nejideálnějším řešením a to z téhož důvodu, jako v první části článku. Čím je delší vodič na němž vzniká úbytek napětí, tím horší.

Pokud by bylo provedeno pospojování jako je červené pospojování na obrázku, litera ČSN je splněna. Při poruše budou ale vznikat úbytky na ochranných vodičích, které mohou schytat osoby v koupelně přítomné. Zbývá jen doufat, že vzhledem k poměrně krátkým délkám, budou útočící úbytky vzniklé při poruše malé. Podstatně lepší je situace, pokud je provedeno pospojování jako je zelené pospojování na obrázku. A co pračka? Kdyby byla připojena pevně, její neživá část by musela být připojena na pospojování. To, že je připojena přes zásuvku ji omlouvá, i když ve skutečnosti to situaci spíše zhoršuje.
Kdo se bude chovat rozumně a kdo jen na hranici ČSN je na každém. Dovedu si představit i opačný příklad. Z nekontrolované horlivosti nařídím majiteli luxusní koupelny, ozdobit jí zelenožlutým krasavcem, i když jsem si to protentokrát mohl odpustit.

A ještě na závěr.
Když počítáme úbytek na ochranném vodiči, uvažujeme vypínací proud jisticího prvku zajišťujícího odpojení do 5 s. Pravdou ovšem je, že skutečný poruchový proud nebude např. u jističe 16A s charakteristikou B 80A (16x5), ale 230/Z_s. Takže pokud u spotřebiče nebo zařízení naměříme Zs např. 0,5 ohmu, I_z nebude 80, ale 460A a skutečný úbytek tak bude cca 6x větší. Znovu platí již jednou citovaná zásada:

Úbytky na vodičích pospojování nebo úbytky přenesené z jiných poruch mohou být ve skutečnosti mnohem větší než námi teoreticky spočítané, ale budou trvat úměrně kratší dobu.

Stejně můžeme zkrátit utrpení našich kolegů, když nebudeme nutit své rozhodnutí, kde stát mezi poměrně širokými hranicemi stanovenými normou.