Úvod zde!

Donedávna nebylo možno zodpovědět otázku, zda Divišovo přenesení pokusu s hroty do přírody je fyzikálně možné, či ne. Podle Schonlandových výzkumů je nám známo, že blesk na rovině se skládá ze dvou stadií. První je předvýboj, který zpravidla nese negativní náboje z horních částí mraku níže k zemi. Tím se vytváří silný el.gradient mezi čelem sestupujícího předvýboje (líderu) a zemí. Je-li čelo předvýboje blízko země, nastává druhé stadium, pozitivní vstřícný výbor (strímer) rychle prorůstá ze země k líderu a přenáší záporné náboje do země. Dílka tohoto strímeru závisí na výšce výběžku na zemi a podmínkách přitékání nábojů ze země. Hromosvod na chráněném nízkém objektu může vytvářet proti přibližujícímu se poderu strímery dlouhé několik metrů až desítek metrů a tyto účinně "přitáhnou" výboj k zemi. Ochranný účinek hromosvodu spočívá ve schopnosti vytvářet delší spojovací strímer než nějaký nižší výstupek v jeho blízkosti, např. komín a svést jej bezpečně k zemi. Tento mechanismus blesku se projevuje při úderu blesku na rovině a do nízkých objektů; neplatí důsledně při úderu blesku do velmi vysokých objektů. Tam vzniká nejčastěji výboj strímeru z vrcholku objektu a vybíjí část mraku dlouhotrvajícím výbojem s malou amplitudou proudu, zcela opticky, elektricky a akusticky odlišném od blesku se dvěma stadii. Podle dlouholetého pozorování na Monte San Salvatore je poměr výbojů směřujících z věží do mraku k výbojům se dvěma stadii 3 : 1 [6] obecně je tento poměr závislý na výšce objektu.
Při výzkumu blesku nad vrcholkem Mt. Washington v Americe vypustili za bouřky pod bouřkový mrak balóny na ocelových strunách o průměru 1,4 mm do výšky několika km. Očekávalo se, že balóny budou zasaženy. K překvapení se zjistilo, že nikdy nenastal zásah do drátu, i když četnost výbojů v místě před experimentem dosahovala několika výbojů za minutu. Jestliže byl drát vystřelen proti mraku např. raketou, bylo možno takto "spustit" výboj blesku a provést měření. Úkaz lze vysvětlit velkým prostorovým nájem, který snížil elektrický gradient blízko drátu a stíní jej takto před výbojem. U vystřeleného drátu není možnost vytvoření tohoto prostorového náboje, a proto nastává ihned výboj blesku [7].
Oba úkazy jsou ve shodě s funkcí, již si Diviš, resp. Franklin přáli od hromosvodu. K uskutečnění je však třeba hromosvodu mnohem větších rozměrů. Zdá se však, že ani tato cesta není možná k úplnému zabránění výboji blesku s dvěma stadii, tj. s mohutným vstřícným výbojem, jak vyplývá z pozorování a měření provedených za války sítí upoutaných balónů, chránících za války anglická města. [9]

Více informací vyšlo v tomto sborníku!