Jejich využití je však účelové, musí souviset s bydlením. Které práce lze takto financovat, stanoví zákon a pokyn Ministerstva financí ČR...

Především je nutné si uvědomit, že ze zákona je možné úvěru ze stavebního spoření využít pouze na financování vlastní bytové potřeby, nikoliv tedy např. na stavbu objektu pro podnikání. Bytovou potřebou se mj. rozumí i „změna, modernizace a údržba bytu, stavby pro bydlení nebo její
části“ a „stavební úprava nebytového prostoru na byt“.
Pokyn Ministerstva financí ČR „Možnosti použití prostředků stavebního spoření“ pak uvádí seznam položek, které je možné v rámci bytové potřeby takto financovat.

Položky jsou seřazeny abecedně, vyjímám ty, které se týkají elektroinstalací:

• -anténa /satelit/ - jen je-li pořizován v rámci stavby, nikoliv samostatně
• -digestoř
• -elektřina – zavedení
• -etážové topení
• -kuchyňská linka se sporákem a digestoří, pokud tvoří trvalou součást bytu, nikoli ostatní elektrospotřebiče
• -měřící a regulační technika
• -ochrana proti vloupání
• -opatření k úsporám elektřiny
• -projekční práce
• -poplašné zařízení
• -přípojky
• -rozvody elektřiny
• -řemeslnické práce
• -sauna
• -topení – modernizace, zřízení
• -zabezpečení proti vloupání
• -zavedení elektřiny
• -zřízení topení.

Nelze hradit lustry. Dnes stavební spořitelny běžně proplácejí i faktury, které už byly zaplaceny předtím v hotovosti, není tedy nutné dlouze čekat na peníze – zákazník zaplatí a poté si sám vyřídí proplacení z úvěru.

A teď zkušenost z praxe:
pobavíte-li se chvíli se zástupci stavebních spořitelen, zjistíte, že lze čerpat výhodný úvěr /už od 3,9 % ročně/ tak, že, prostě předložíte "nějaké faktury", a pak si z proplacených peněz koupíte třeba auto. Zdá se, že v systému stavebního spoření mají stavební spořitelny jen formální zájem na důsledné kontrole účelovosti a státní orgány zkontrolují jen kapku v moři – hlavně že vše papírově sedí.