VĚTRNÍKY: Kudy a jak do sítě?
reklama
Navštívil mě přítel Pavel Wolf ze ZPA Industry s informací, že právě řeší zajímavý problém s ukládáním vedení vysokého napětí mezi větrnou elektrárnou a přípojným bodem do energetické sítě v délce téměř 8km. Kladení silových vedení do země se nově řídí dle ČSN 33 2000-5-52, v které se dočteme minimální úložnou hloubku a také čemu musí odpovídat uložení kabelů v hranicích měst a obcí.
Společnost ZPA Industry vypracovala cenové varianty při použití přenosu energie na úrovni 22kV a 110kV. Přičemž bylo v závěru zvolena varianta vyššího napětí. Pokud se podíváte na obě finanční rozvahy, pak zjistíte, proč bylo rozhodnutí jednoznačné.
Pro druhou variantu tedy platil níže uvedený výkres uložení vedení.
Abyste byli uvedení do přesných detailů, zpráva vypovídala o uložení toto:
Do výkopu se kabely kladou na vrstvu jemnozrnného písku o tloušťce nejméně 8cm a u 110kV kabelů nejméně 12cm. Po položení se kabely zasypou pískovou vrstvou stejné tloušťky. Tato tloušťka se měří od obvodu (povrchu) kabelu. U 110kV kabelů nesmí být tloušťka (výška) pískové vrstvy menší než 30cm. Kabely se musí pokrýt cihlami, tvárnicemi, příklopy apod. podle obrázku N1a. Toto krytí musí překrývat kabel, popř. více vedle sebe položených kabelů, nejméně 4cm. Výkop se nesmí zasypat popelem nebo podobným materiálem.
Kabely do 1kV v trasách, kde nemohou být mechanicky poškozeny (např. pojížděním těžšími vozidly apod.), se mohou klást do země bez mechanické ochrany, ale musí se označit tak, že se nad kabely položí výstražná fólie z plastických hmot podle obrázku N1b. Kabely 110kV se kladou v osových vzdálenostech podle údajů výrobce. Jednotlivé kabely mezi sebou i krajní kabely od stěn výkopu musí být oddělené přepážkami (cihly, desky, příklopy apod.). Tyto svislé přepážky musí být svrchu zakryté deskami, příklopy apod. |
Tedy potud jsou všechna data OK.
Problém nastal v okamžiku, když se objevil nový způsob ukládání. Ten po seznámení s podrobnostmi zaujal všechny zúčastněné. Nová technologie bez výkopového ukládání kabelů je podstatně rychlejší, přesnější a v neposlední řadě i úspornější.
A kde je tedy problém?
Nová technologie se však neřídí dle ČSN 33 2000-5-52 ale podle rakousko/německé normy L20. Ta uvádí také technická doporučení k pokládání kabelových systémů.
Otázka zní:
Kdo a za jakých podmínek zreviduje uložení kabelu 110kV dle jiného doporučení než je ČSN EN?
Pokud vás zajímá metoda bezvýkopové pokládky čtěte následující článek!
TEXT Z OBLASTÍ | SOUVISEJÍCÍ KONTAKT |
---|---|
|