... pokračování

U stavebního povolení musí být souhlas vydán stavební úřadem vždy a stavbu je nutno zahájit do dvou let ode dne, kdy souhlas nabyl právní moci. Pokud stavebník požádal o změnu stavby před jejím dokončením, je povinen k této žádosti připojit projektovou dokumentaci změn stavby nebo kopii ověřené dokumentace s vyznačením navrhovaných změn. Tento požadavek se týká pouze podstatných změn (hovoříme o oblasti elektro). V ostatních případech stavebník předloží stavebnímu úřadu spolu s oznámením o ukončení stavby, případně se žádostí o vydání kolaudačního souhlasu dokumentaci skutečného provedení stavby, pokud při jejím provádění došlo k nepodstatným odchylkám. Správnost provedení v těchto případech garantuje vystavená zpráva o výchozí revizi.

Vlastník stavby je povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení podle vydaných povolení. V případech, kdy dokumentace stavby nebyla vůbec pořízena, nedochovala se nebo není v náležitém stavu, je vlastník stavby povinen pořídit dokumentaci skutečného provedení stavby. Při změně vlastnictví ke stavbě odevzdá dosavadní vlastník dokumentaci novému nabyvateli stavby. Pokud není nezbytná úplná dokumentace skutečného provedení stavby, uloží stavební úřad pouze pořízení zjednodušené dokumentace (pasport stavby).

Vlastník stavby i vlastník zařízení, které podléhá stavebnímu zákonu je mimo jiné povinen provádět údržbu stavby po celou dobu její existence. Dále je povinen uchovávat dokumentaci skutečného provedení stavby, rozhodnutí, osvědčení, souhlasy a jiné důležité doklady týkající se stavby (zprávy o revizích elektrického zařízení a hromosvodů), jakož i dokumentaci ověřenou při povolování stavby, po celou dobu trvání stavby.

U projektové dokumentace ještě chvíli zůstaneme a zaměříme se na její zpracování. Zpracovatel projektové dokumentace musí v době zahájení práce na projektu respektovat platné právní předpisy a v reálném rozsahu platné technické normy. Reálným rozsahem mám na mysli dobrovolný charakter normy se stupněm závažnosti, který je dán harmonizací s evropskou normalizací, provázaností na nařízení vlády apod. Potřebné upřesnění reakce na změny norem, a to v době mezi zadáním zpracování dokumentace a jejím dokončením, přináší úvodní ustanovení normy ČSN 33 2000-1 “Rozsah platnosti, účel a základní hlediska“. Rozpracovanou dokumentaci lze při změně normy, o kterou se zpracovatel opírá, dokončit podle normy původní za předpokladu, že není technickým vývojem prokázána nebezpečnost osobám, užitkovým zvířatům nebo věcem. Toto dokončení je možné pouze v případě, že je projekt dokončen do 18 měsíců od nabytí účinnosti nové normy. Samozřejmě lze stanovit smluvním vztahem úlevu vyloučit. Lhůta je v normě uvedena nejen v souvislosti s projektem, ale i s realizací stavby, což při případných prodlevách stavby je nesnadno využitelné. Bohužel norma, která tato upřesnění uvádí se týká pouze elektrických instalací budov. Tuto situaci neřeší přes vznesené připomínky ani nový stavební zákon.

Úplnou novinkou je „funkce“ autorizovaný inspektor. Je to osoba jmenovaná po splnění určených podmínek ministrem pro místní rozvoj po vyjádření Komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. Přestože stavební zákon bude platit od 1.1.2007, tyto osoby lze jmenovat na dobu až 10 let již od 1.7.2006. Autorizovaný inspektor vykonává svou činnost za úplatu a plně odpovídá za škody způsobené nesprávným výkonem své činnosti. Velmi zjednodušeně lze definovat jeho činnost takto:

1. Na výzvu stavebního úřadu je povinen na jeho náklad poskytnout v rozsahu své odborné kvalifikace expertní činnost
2. Na základě smluvního vztahu se stavebníkem (na náklad stavebníka) vydává certifikát pro zkrácené stavební řízení nebo zpracovává odborný posudek pro vydání kolaudačního souhlasu nebo dohlíží na provádění stavby.

Při realizaci staveništního rozvodu je nutno plně respektovat požadavky zákoníku práce, doprovodných nařízení vlády a ČSN EN 50110-1 ed. 2:2005. Jedná se zejména o minimalizaci rizik, stanovení osob odpovědných za elektrické zařízení, prokazatelnou koordinaci při práci více pracovních skupin, zohlednění působení vnějších vlivů, nebezpečí mechanického poškození apod. S výjimkou uvedené normy, která má obecnou platnost pro obsluhu a práci na elektrickém zařízení se výše uvedené právní předpisy týkají pouze fyzických a právnických osob ve smyslu živnostenského zákona a osob v zaměstnaneckém poměru.

Pro oblast výstavby je nutno brát v úvahu mimo jiné obsah dosud platné vyhlášky Ministerstva místního rozvoje č. 137/1998 Sb. o obecně technických požadavcích na výstavbu. Upozornil bych zejména na §45, který má následující požadavky na silnoproudé a telekomunikační rozvody:

• bezpečnost osob, zvířat a majetku
• provozní spolehlivost při určeném způsobu provozu
• přehlednost rozvodu s cílem rychlého odstranění poruchy
• podmínky pro požadované přemísťování strojů a zařízení
• zamezení nepříznivých vzájemných vlivů el. zařízení (ELV – LV)
• požadavek na zabezpečení proti zneužití rozvodů silnoproudých i telekomunikačních
• požadavky na vypínač stavby (přístupnost, viditelnost, označení apod.)

S účinností od 1. ledna platí zákon č. 309/2006 Sb., „kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy“, který stanoví právní cestou povinnosti i osobám, které mohou svou prací na soukromém majetku vytvářet rizika pro sebe samotné nebo jiné osoby. Uvedený zákon si zaslouží samostatnou přednášku.

Základní přehled požadavků na prozatímní zařízení na staveništi obsahuje dosud platná ČSN 34 1090, účinná od roku 1976, kterou přes vydané změny postupně doplňují a upřesňují normy vydávané převážně v souboru ČSN 33 2000. Úlevy, které pro prozatímní zařízení umožňují citované normy, se netýkají elektrického zařízení administrativních prostorů stavenišť, šaten, shromažďovacích prostorů, jídelen, ubytoven. Pro tyto prostory platí stejné požadavky jako na prostory bez časového omezení užívání.

Jen pro úplnost uvedu několik základních požadavků normy původní:

1. odpovědnost za stav prozatímního elektrického zařízení a bezpečný provoz nese od zřízení po demontáž provozovatel nebo jím prokazatelně pověřená dodavatelská organizace
2. prozatímní zařízení smějí zřizovat dle platné dokumentace jen osoby s odbornou elektrotechnickou způsobilostí
3. před uvedením prozatímního elektrického zařízení do provozu musí být provedena výchozí revize, připojení je podmíněno souhlasem energetiky a plněním požadavků energetického zákona a smluvních podmínek
4. prozatímní zařízení smí být v provozu jen dobu nezbytně nutnou, za demontáž odpovídá její provozovatel, pokud není smluvně stanoveno jinak
5. každé prozatímní elektrické zařízení musí mít přístupný, při nočním provozu osvětlený, hlavní vypínač. Vypínač musí být řádně označen bezpečnostní tabulkou ("Vypni v nebezpečí")

Prozatímní zařízení je zakázáno zřizovat

• po dokončení výstavby v obytných domech, rodinných domcích či objektech občanské výstavby
• v zemědělských objektech sloužících rostlinné nebo živočišné výrobě (výjimku tvoří dočasná výmlatiště)
• v prostorách s nebezpečím požáru nebo výbuchu (viz ČSN 33 2000-3)

Prozatímní zařízení musí být s výjimkou spotřebičů akumulačního charakteru vypínáno jako celek nebo po částech a to nejen v době pracovního klidu, ale i v pracovní době, pokud ho není z provozních důvodů zapotřebí. Pokud tvoří součást staveniště dřevěné objekty nebo objekty se zvýšeným nebezpečím požáru, musí být odpojitelné spínačem umístěným vně objektu. Pojízdné pracovní stroje, které pracují ve stabilní poloze a jsou připojeny pohyblivým přívodem, musí být při posunu na pracovišti odpojeny od elektrického rozvodu staveniště. Elektrické spotřebiče, které jsou na pevný rozvod připojovány zástrčkami, musí být v době pracovního klidu odpojeny vysunutím vidlice ze zásuvky. Veškerá tato opatření lze hodnotit jako minimalizaci rizika a musí být předmětem prokazatelného poučení uživatelů stavby. Vedoucím práce nebo osobou odpovědnou za elektrické zařízení musí být před zahájením práce provedeno prokazatelné vyškolení všech zúčastněných pracovníků o výše uvedených zásadách, umístění hlavního vypínače, způsobu poskytnutí první pomoci při úrazu elektrickou energií apod. Jako nejvhodnější je ve smyslu požadavku nařízení vlády 378/2001 Sb. a ČSN EN 50110-1 ed. 2 zpracovat Místní provozní bezpečnostní předpis, který by byl pro konkrétní situace už pouze doplňován (viz požadavek na písemnou přípravu při pracích složitých).

V normě najdeme požadavek na pravidelný dohled na prozatímní zařízení v celém rozsahu, který provádí osoba s elektrotechnickou kvalifikací. Jedná se o tak zvanou inspekční obchůzku staveniště v intervalech určených zřizovatelem. O těchto obchůzkách, zjištěných závadách a jejich odstranění musí být k dispozici zápisy ve stavebním deníku nebo jiném dohodou určeném dokladu.

... dokončení

Přednáška je v celé verzi součástí "Sborníku přednášek LPE číslo 22", který lze objednat za cenu 150,-Kč + dobírka.
Objednávku lze pohodlně vyřídit níže uvedeným formulářem.