Jak se bráníme bleskovému proudu

Bleskový proud se musí nejprve zachytit. K tomu slouží jímací soustava. Žádné provedení nezajistí 100procentní ochranu. Proto jsou stavby s různou důležitostí (významem) chráněny systémem ochrany před bleskem (LPS) nebo-li hromosvodem s různou spolehlivostí (kvalitou). Proto jsou LPS rozděleny do tříd LPS I až IV, které zaručují určitou hladinu ochrany před bleskem LPL. Atomová elektrárna bude chráněná jinou třídou LPS než rodinný dům. Nejpřísnější třída LPS I proto bude mít nejmenší rozměr ok mřížové soustavy, nejmenší ochranný úhel jímačů, největší počet svodů, největší dostatečnou vzdálenost, počítá se s největšími bleskovými proudy atd.
Po zachycení můžou nastat dvě situace (teď dávejte prosím pozor):

1. Bleskový proud odteče do země pouze uměle vytvořenými cestami, které jsou od dalších částí stavby bezpečně elektricky izolovány a prostorově odděleny, nebo-li je dodržena dostatečná vzdálenost. Typickým příkladem je oddálený hromosvod (správně izolovaný vnější LPS). Jímací soustava i svody jsou od částí stavby a od zařízení elektricky i prostorově izolovány a je zajištěno, že žádný díl bleskového proudu nepoteče jinde, než po strojených svodech. Pospojování vnějšího LPS a stavby (vnitřní a vnější vedení, inženýrské sítě, konstrukce stavby) bude provedeno až a jen na úrovni terénu.
2. Bleskový proud teče do země i přes části stavby nebo zařízení a nelze jej od těchto izolovat, nebo-li nelze dodržet dostatečnou vzdálenost. Typickým příkladem jsou stavby z ocelových nebo železobetonových konstrukcí, kde nelze zaručit dostatečnou vzdálenost jímací soustavy a svodů od částí stavby a el. zařízení. V takovém případě naopak vzájemná spojení posilujeme. Když už se nevyhneme bleskovému proudu, tak ať alespoň průchodem přes jednotlivá spojení neudělá ještě více škody. A i když je vhodné bránit přímému úderu do zařízení (na střeše nebo na boku stavby), je zbytečné dodržovat dostatečnou vzdálenost. Musíme se ale zároveň vyrovnat s faktem, že dílčí bleskové proudy mohou běhat i po vodičích el. instalace, což vyžaduje použití SPD typ 1.

Je tedy na úvaze, co je výhodnější: zda dodržovat dostatečnou vzdálenost, nebo se vypořádávat s dílčími bleskovými proudy ve stavbě a v el. instalaci.

** Tady si dovolím ukázat na jeden problém. Norma jasně nedefinuje rozměr dílčích proudů, nebo-li co ještě je a již není nutné brát v úvahu při rozhodování, zda použít SPD typ 1, nebo typ 2. Je také velmi obtížné zjistit, jaký díl bleskového proudu poteče po umělých a náhodných svodech a jaký díl poteče po el. vedení. Toto dilema nenastane na rozhraní zóny O_A (přímý úder blesku). Tam použijeme vždy SPD typ 1. Dilema nenastane ani na rozhraní zóny O_B (přímý úder je vyloučen – zařízení je pod ochranou jímače), pokud je el. zařízení spojeno s LPS v místě, kde je svodů více, nebo když jsou podstatně kratší, než el. vedení. Bude stačit použití svodiče přepětí SPD typ 2. Za těchto okolností lze předpokládat, že drtivá většina bleskového proudu odteče po svodech do země a po el. vedení se bude odvádět jen zbytkové zatížení. Typickým příkladem je zařízení umístěné na boku budovy – chráněné před přímým úderem jímačem. Dilema nastane u zařízení, které je umístěno na střeše a přitom vodivě spojeno s LPS. Pokud bude cesta svodu a el. vedení přibližně stejná, pak po el. vedení rozhodně potečou dílčí bleskové proudy a musíme použít svodiče bleskových proudů SPD typ 1. Pokud bude svodů více a k zemi povedou podstatně kratší a přímější cestou, pak lze pro ochranu na el. vedení použít i jen svodič přepětí SPD typ 2. Každé rozhodnutí se bude odvíjet od konkrétní situace.

---- pokračování v souvislostech