Víte, co vše vyplývá ještě z jiných legislativních předpisů?
Jaké jsou legislativní požadavky na určení vnějších vlivů? Co říká norma ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 k protokolu o určení vnějších vlivů, který je součástí dokladové části dokumentace? Jaká jsou ustanovení vyhlášky č. 73/2010 Sb. o uvádění do provozu u zařízení třídy I? Na tyto otázky odpovídá v další části článku o legislativních požadavcích na obsah projektových dokumentací projektant Jan Hlavatý.
J Lhava,
ze dne:
1.09.2014
reklama
Co vyplývá z jiných legislativních předpisů
Určení vnějších vlivů
Vyhláška č. 268/2009 Sb. v §36, odst. (2) požaduje, že: „Elektrický rozvod musí podle druhu provozu splňovat v souladu s normovými hodnotami požadavky na … písm. b) provozní spolehlivost v daném prostředí při určeném způsobu provozu a vlivu prostředí“.
Dále pak požadavek ČSN 33 2000-1 ed. 2, čl. 132.5, kde je uvedeno: „Návrh elektrického zařízení musí vycházet z vnějších vlivů, které na elektrické zařízení působí, viz HD 60364-5-51 a EN 60721“.
K tomu ČSN 33 2000-5-51 ed. 3, čl. NA 512.2.5: „O určení vnějších vlivů a o opatřeních, která určené vnější vlivy podmiňují, musí být písemný doklad, protokol o určení vnějších vlivů (příloha NB). Protokol je součástí dokladové části dokumentace, která musí být po dobu životnosti zařízení, provozu či objektu archivována.“
Neboli když tyto požadavky shrneme, tak v okamžiku kdy projektant začne navrhovat elektrické zařízení (ano, navrhovat jej začíná už ve stupni DSP!), pak musí jeho návrh vycházet z určení vnějších vlivů, a pak tedy už součástí DSP musí být protokol o určení vnějších vlivů.
K tomu platí ustanovení ČSN 33 2000-5-51 ed. 3, čl. NA 512.2.5, že: „Pro jednoznačné vnější vlivy u objektů či prostorů, které jsou ve smyslu této normy považovány za normální, není nutno vypracovávat protokol. V tomto případě se dbá na to, aby i vnější vliv BD byl BD1 a nikoliv vyšší.“ Zde se ovšem velmi často chybuje (případně se toto ustanovení používá jako lichá výmluva, proč protokol o určení vnějších vlivů nebyl vypracován), neboť prostory, kde se obecně vyskytují lidé (jako např. bytové domy, veškeré prostory určené pro veřejnost, atd.) nelze klasifikovat jako BD1, a tím pádem pro takovéto prostory musí být protokol o určení vnějších vlivů vypracován vždy!
Určení vyhrazených technických zařízení třídy I.
Jak je uvedeno o pár stránek dříve, tak pro část D.1.4 ve stupni DSP požaduje vyhláška 499 mj. v technické zprávě uvést „podmínky projektanta pro realizaci díla, jeho uvedení do provozu …“.
Takovou podmínkou uvedení díla do provozu zcela jistě bude ustanovení vyhlášky č. 73/2010 Sb., Příloha 2: „5. Zařízení třídy I. lze uvést do provozu jen na základě odborného a závazného stanoviska organizace státního odborného dozoru.“
Neboli aby mohl projektant tuto podmínku v DSP uvést, tak musí ve stupni DSP provést posouzení a určení vyhrazených technických zařízení třídy I! Pokud není ve stavební části projektu nebo v Požárně bezpečnostním řešení stavby určen uvažovaný počet osob v řešeném objektu, tak ohledně určování počtu osob v objektech může být projektantovi dobrým vodítkem ČSN 73 0818.
Ing. Jan Hlavatý, autorizovaný inženýr, projektant
Toto je ukázka sborníku L.P.Elektro č. 68 (zde)
Pro členy BENEFIT clubu LPE je k dispozici celé znění sborníku (zde)!
Pro členy BENEFIT clubu LPE je k dispozici celé znění sborníku (zde)!
Diskutující k tomuto článku
... a další (počet diskutujících: 3)TEXT Z OBLASTÍ | SOUVISEJÍCÍ KONTAKT |
---|---|
|