Hromosvody, aneb mé cesty v kruzích Část 5:
Je to snazší, než jsem čekal

Nový soubor norem pro ochranu před bleskem a přepětím klade mnoho požadavků na správné a pečlivé provedení kovových stavebních konstrukcí, které mají tvořit systém pospojování a ochrany před elektromagnetickými poli. V tom jsem viděl největší problém. Jak zajistit, provedení dle norem? Jak zaručit správné provedení spojů? Jak si být jistý elektrickou vodivostí a ochranou před korozí?
Po rozhovoru s několika stavbyvedoucími pracujícími na moderních, velkých objektech jsem zjistil, že mé obavy jsou bezpředmětné. Pokud jsou v projektové dokumentaci požadavky správně navrženy, není žádný problém v jejich realizaci ani v dokladování např. fotodokumentací atd.

Jedná se konkrétně o tyto záležitosti:

1/ Propojení armování - ČSN EN 62305-3 čl. 4.3: Ocelové armování ve stavbách z železobetonu je považováno za elektricky propojené, je-li větší díl spojení svislých a vodorovných prutů svařen nebo jiným způsobem bezpečně spojen. Spojení svislých prutů musí být svařeno, sevřeno nebo překryto s přesahem rovným minimálně 20násobku průměru prutu nebo je nutno spojení zajistit jiným bezpečným způsobem. Spojení mezi jednotlivými prvky armování u nových staveb musí být stanoveno projektantem nebo montážní organizací ve spolupráci se stavební firmou a stavebním inženýrem.
U staveb z prefabrikátů musí být zajištěno elektrické spojení ocelového armování jednotlivých dílů sousedních prefabrikátů.

Čl. E.4.3: Vodivé armování v betonu, je-li řádně použito, by mělo mít tvar klece pro ekvipotenciální pospojování vnitřního LPS.

Stavbyvedoucí neviděli jediný problém, proč by tyto požadavky, pokud jsou v projektu, nemohly být dodrženy. Norma dále vyžaduje, aby splnění těchto požadavků bylo řádně zdokumentováno a dokládáno fotodokumentací. Žádný problém. Na zástupci investora je, jen občas přijet a na postup práce dohlédnout, případně usměrnit. Má původní představa, že bude nutná trvalá přítomnost jakéhosi dozoru, se ukázala naprosto zbytečná.

2/ Způsob spojování – čl. E.4.3.3: Svařování armovacích prutů je dovoleno jen na základě schválení stavebním inženýrem. Délka svárů armovacích prutů by měla být minimálně 30mm.

Opět bez výhrad a problémů.

3/ Materiály – čl. E.4.3.4: Použití tyčí z pozinkované oceli v betonu je někdy zakázáno dodavatelem stavby.
To je bohužel pravda. Někdy je vyžadován nerez

4/ Ochrana proti korozi – čl. E.4.3.5: Vedou-li vodiče pospojování ocelového armování přes betonovou stěnu, měla by být provedena ochrana proti chemické korozi. Jednoduché ochranné opatření proti korozi je vrstva nátěru ze silikonu nebo bitumenu na místě přechodu ze stěny, například 50mm nebo více ve stěně a 50mm nebo více vně stěny.

Opět žádný problém – lze lehce splnit a dokladovat i bez trvalé přítomnosti zástupce investora.

5/ Svody – čl. E.4.3.7: Když nemůže být zajištěno svislé propojení náhodných svodů, které zajišťují přímou dráhu ze střechy dolů, měly by být dodatečně instalovány speciálně stanovené vodiče. Tyto dodatečné vodiče by měly být přivázány k ocelovému armování.
V případě rozlehlých, nízkých budov jako jsou haly, bude podepřena konstrukce střechy nejen po obvodu budovy, ale také vnitřními sloupy. Vodivé části sloupů by měly být připojeny k jímací soustavě na střeše a k systému ekvipotenciálního pospojování podlahy k vnitřním svodům.

K tomuto bodu mohu jen říct, že to sice technicky není žádný problém, ale setkal jsem se z neznalostí a nepochopením tohoto požadavku. Problém tedy nebyl ve stavební firmě, ale v nedostatcích v projektu. Navíc je v článku E.4.3.7 je popsáno, jak se má postupovat v případě souvislých pásů oken. Tento bod byl naprosto neznámý, v praxi nikdy nevyžadovaný a vypadal jsem jako marťan, když jsme o problému mluvili. Opět stále dokola totéž poučení: pro stavbu není nic problém, jen musí být dobře vedeni projektantem a stavební dozorem investora. Nelze očekávat, že stavbyvedoucí bude chápat princip ochrany. Na druhé straně jsou schopni zajistit bezchybné splnění jasně definovaného požadavku.

6/ Prefabrikované části – E.4.3.11: Jsou-li použity prefabrikované části ze železobetonu pro ochranu před bleskem, například jako svodů pro stínění nebo vodičů vyrovnání potenciálů, měly by být připojovací body umístěny tak, aby bylo možno později provést jednoduše vzájemné propojení armování těchto prefabrikátů a armování stavby.
Umístění a tvar připojovacích bodů by mělo být stanoveno během návrhu prefabrikovaných části ze železobetonu. Připojovací body by měly být umístěny tak, aby v prefabrikovaných betonových částech vodivý armovací prut vedl z jednoho bodu pospojování k dalšímu. Obecně musí být instalován jeden vodivý bod (spojení) a vodič pospojování na každém rohu prefabrikovaného panelu ze železobetonu.

V Německu jsem viděl na železobetonových sloupech již z výroby instalované připojovací body, které se jednoduše vzájemně propojovaly flexi páskami. Myslel jsem, že u nás to bude problém, ale byl jsem ujištěn, že to je to nejmenší. Že firmy vyrábějící tyto prefabrikované díly nemají nejmenší problém na jakýkoliv požadavek tohoto typu zareagovat a vyrobit doslova cokoliv.

7/ Zemění – čl. 5.4.4: Přednostně by mělo být jako zemnič použito vzájemně spojené ocelové armování v základovém betonu nebo jiné vhodné podzemní kovové. Bude-li použito armování v betonu jako zemniče, musí být obzvlášť pečlivě provedeno spojení ocelových prutů, aby se zabránilo mechanickému vytváření trhlin v betonu.
E.4.3.9: Dodatečně ke vzájemnému pospojování armovacích tyčí vázacími dráty, je doporučena instalace dodatečné mřížové kovové soustavy, aby bylo zajištěno dobré (spolehlivé) spojení. Tato dodatečná síť by měla být mimo to přivázána k ocelovému armování. Spojovací vodiče pro připojení vnějších svodů nebo součástí stavby, které jsou použity jako svody a pro připojení vně instalované uzemňovací soustavy, by měly mít instalovány vně betonu vhodné body.

Znovu, už se opakuji, není žádný problém ani v realizaci, ani ve správném zdokumentování dodržení technologických principů.

Takže co na závěr? Zatím co jsem se mylně domníval, jak realizace ochrany před bleskem bude na stavbách vyžadovat zvláštní dozor a nové přístupy, ve skutečnosti vše závisí na projekci a ochotě a vůli kreslit podle souboru ČSN EN 62305 a potom rozumný, snesitelný dozor ze strany investora. Mám-li být upřímný, tak zatím co jsem se bál neochoty ze stran stavebních firem a spoléhal jsem na odbornost projekce, tak se to (alespoň v okruhu mých zkušeností) ukázalo přesně naopak. Stavební firmy jsou ochotné a schopné všeho, jen je potřeba ještě trošku více odbornosti a porozumění na straně projekce.