... že závit není elektrotechnika? Strojírenství a tak? Jasně, ale nevím, zda by elektrotechnika byla bez závitu podobně jako strojírenství bez elektrotechniky. Proto z knihy vybírám i tuto pasáž ...

---

Závity (ČSN 1001). Na konci války nebylo v Československu před normalisací ani přesných dat o Whitworthově závitu, jenž se dělal podle různých knih a příruček, kde hlavní rozměry byly sice stejné, ale podřadné rozměry, jako úhly boků, byly rozdílné aneb chyběly (zakřivení), takže pod jménem t. zv. Whitworthova závitu byly u nás pro týž průměr šrouby ne zcela stejné. Tak měly na př. státní dráhy svůj závit, hospodářské stroje a maloobchod také jiné závity, a šroubárny měly své vlastní normy závodní. Zdá se, že podobný stav byl i v Anglii, v kolébce tohoto závitu, kde sjednala pořádek teprve Britská normalisační společnost, vydavši r. 1903 jednu ze svých prvních norem o Whitworthově závitu.

I naše společnost začala normalisací závitů a vydala tuto normu upravující geometrické tvary závitů již r. 1924. Whitworthův závit je zde podle britské normy z r. 1903, ale přepočtený z 62°F na nástrojovou ocel při 20°C; při tom se užilo činitele roztaživosti stanoveného mezinárodně. Podle této normy padne na př. v Československu řezaný závit přesně do matice britské, stejně i do holandské, německé, rakouské, švýcarské, švédské, ruské, norské, maďarské a belgické; neboť v těchto státech přijala se také ona britská norma.

Spojené státy užívají však nejvíce t. zv. amerického závitu Whitworthova, jemného Whitworthova závitu a závitu Sellersova. Whitworthův závit americký se však trochu liší od Whitworthova závitu anglického, neboť anglický yard je jiný než americký. Jednoty světové zde tedy dosud není. Anglie usiluje o splynutí závitů britských s americkými novým závitem kompromisním, jenž by se v mezích tolerancí hodil pro obě soustavy. Tento kompromisní závit vypracovala The National Physical Laboratory v Teddingtonu a předložila r. 1926 na poradách ISA v New Yorku.

Vedle Whitworthova závitu vytvořil mezinárodní kongres v Curychu r. 1898 závit soustavy metrické System International SI, ale jen v rozsahu 6-80mm. Normalisační společnost v dohodě s ostatními státy a podle závěrečné porady v Curychu r. 1929 sjednotila metrický závit od 1-80mm2 a to ve všech detailech. Tento závit platí nyní ve státech: Holandsko, Švýcarsko, Francie, Švédsko, Itálie, Norsko, Finsko a Rusko.

Norma naše vymýtila závit Lowenherzuv, kterého se u nás také trochu užívalo; zato se zavedla pro metrický závit ještě jemná řada A a jemněji stoupající řada B. Tyto dvě řady nejsou sice ještě mezinárodně sjednoceny, není však v hlavních rysech mezi normami jednotlivých států velkého rozdílu.

Další závit trubkový je podle britské normy z r. 1909 a je nyní zaveden v mnoha státech, užívajících soustavy ať metrické či palcové. Trubkový závit dřívější pro plynové trubky a pod. byl odstraněn a nahrazen tímto britským.

Lichoběžníkový závit je německého původu a je dnes přijat mezinárodně všude ve státech s metrickou soustavou.

ČNS se snaží, aby se časem přešlo na metrický závit obyčejný, metrický závit jemný a jemnější; pokud však metrický závit nepronikne úplně, doporučuje podržet! Whitworthův závit od V2—2 palců. Trubkový a lichoběžníkový závit jsou již dnes prakticky ustáleny.

Toto stanovisko přijal i československý průmysl, vyjma obor zemědělských strojů, kde se dosavad v celém světě užívá obyčejného Whitworthova závitu. Naproti tomu na celém světě v zemích s metrickou soustavou pronikl závit metrický v automobilismu.

Je viděli, že práce ČNS byla nesnadná a že má nesmírný hospodářský dosah; lze ji ovšem jen mnoholetou vytrvalou prací dovésti k ideálnímu cíli — závitům světovým.

Referenty byli Dr. techn. J. Schmidt a Ing. S. Koževnikov Akc. spol. dř. Škodovy závody v Plzni.

---

Zájemci více přečtou v knize NORMALISACE, Vladimír List, Česká matice technická (1930).