Elektrika.cz, reportážní portál instalační elektrotechniky, vyhlášky, schémata zapojení .

Koho kdy samotného napadlo jaké preventivní opatření by elektromontéři a elektroúdržbáři měli provádět, aby předešli úrazům při používání ručního nářadí? Asi nikdy a nikoho, tedy vyjma bezpečáka. Ten naopak přesně ví, jaké příčiny nejčastěji vedou k ...
S novými teleskopickými jímači je instalace jednodušší, rychlejší a dostupnější. Jímače, navržené pro snadný transport a snadnou montáž, přinášejí změnu postupů pro montéry všude. S teleskopickými jimači může jedna osoba bez problémů převézt a ...

#EH: Jak vznikala normalisace strojních částí ... (1930)

Document Actions

V historii elektrotechniky a strojírenství se skrývají klíče k pochopení dnešních technologií. Normy ČSN z roku 1930, dokumentující strojní elementy jako šrouby, matice a podložky, nám ukazují, jak důležitý byl tehdejší vývoj Standardizace, která začala v Československu, se stala základem pro mezinárodní spolupráci a inovace, ovlivňující dnešní elektrotechnické a strojírenské aplikace. Od šroubů a matic, přes klíče, nýty, až po hnací řemeny a potrubí - každý prvek má svůj příběh vývoje a optimalizace. Tato cesta od minulosti k současnosti není jen historickým exkurzem, ale především ukázkou, jak se technický pokrok stává základem pro inovace dneška!

Vilém Gracias, ze dne: 3.12.2023

... pokračování od závitů ... kdeže by byla elektrotechnika bez strojních součástí? Tehdejší normalizace byla pro nás důležitější než dnešní nrmalizace napájení a typu konektoru mobilních zařízení! Buďme rádi, že tehdy někdo přemýšlel abychom dnes nemuseli nosit o dvě brašny nářadí více! A tak umíte si odpovědět?

Jaký byl původní standard pro výšku matic a jak se změnil na základě zkoušek ČNS?
Které evropské státy sjednotily otvory klíčů a jaký měl tento krok vliv na počet klíčů?
Jaký materiál byl ušetřen při výrobě nýtů díky nové normě ČSN 1004?
Které evropské státy mají stejné normy pro klíny a pera a jak se liší od francouzské normy?
Jaká norma byla použita jako vzor pro závlačky a kolíky v ČSN 1008?
Jaký byl podnět pro normalizaci ručních koleček a rukovětí a jak se liší od německé normy?
Jaký významný průmyslový sektor v Československu ovlivnila norma ČSN 1022 pro hnací řemeny?
Jaký hospodářský dopad měla normalizace šroubů, matic a podložek na československé šroubárny?
Jaký byl hlavní cíl sjednocení klíčových otvorů v rámci evropských států?

Šrouby, matice, podložky (ČSN 1002 a 1024)
... tato norma upravuje délky závitů, svorníků, zavrtaných i hladkých částí šroubů, výšky hlav a otvory klíčů a to pro šrouby a matice černé i hladké. Na normě této lze ukázat hospodářské výsledky soustavné práce. Bylo totiž staré pravidlo, že matice má být tak vysoká, jaký je průměr šroubu. To podrobila ČNS podrobným zkouškám, které provedla Českomoravská-Kolben-Daněk; zjistilo se, že při dnešních jakostech oceli a při dnešních způsobech výrobních je čistá matice zbytečně vysoká a že se spíše přetrhne šroub, než aby se vytrhl závit. Proto jsme snížili matice u čistých šroubů. Podobné pokusy dělalo i Německo; naše pokusy však byly tak přesvědčivé, že snížených matic užívají i státní dráhy. Snížení je asi 1/10 výšky. Nyní se jedná o mezinárodní přijetí tohoto návrhu. Československé šroubárny tyto matice a šrouby dělají pravidelně od začátku r. 1929; roční úspora jen na čistých matkách se odhaduje asi na 2 vagony železa, to je asi 40.000 Kč ročně.

Referenty byli Ing. J. Koževnikov z A. s. dř. Škodovy závody v Plzni, Ing. J. Nedvěd z Českomoravská-Kolben-Daněk v Praze a Ing. K. Vetter z Ringhofférových závodů a. s. v Praze.

Klíče (ČSN 1003)
Norma zmenšuje otvory klíčů a výrazně redukuje jejich počet oproti dosavadním zvyklostem. Klíčové otvory jsou nyní v evropských státech s metrickou soustavou sjednoceny, až na malé odchylky. Otvory klíčů jsme převzali podle německé normy, která se všude považovala i za národní normu americkou; jak se však později zjistilo, byla to jen norma velkých trustů, takže dosud není ve světě jednotný pořádek v otvorech klíčových, přestože by to bylo snadno dosažitelné. Kombinace klíčových otvorů je různá; u nás zkoušely státní dráhy účelné kombinace klíčů, čímž se podařilo počet klíčů výrazně zredukovat.
Referenty byli Ing. S. Koževnikov z akc. spol. dř. Škodovy závody v Plzni a Ing. J. Nedvěd z Českomoravská-Kolben-Daněk v Praze.

Ukázka jedné stránky ze sešitku ČSN 1015; zmenšeno asi na polovinu.

Nýty (ČSN 1004)
Je to vlastní práce československá, vzniklá hlavně přičiněním firem Českomoravská-Kolben-Daněk a Akc. spol. dř. Škodovy závody. Hlava nýtu je menší než dosud, a tím se ušetřilo na hlavách asi 10% materiálu oproti původním rozměrům. U prof. Kloknera a u jmenovaných firem se konaly důkladné zkoušky na otlačení, tah a smyk, které ukázaly zbytečnou šířku starých nýtů. Norma je zavedena vesměs, takže se dnes užívá u nás jen těchto nýtů. Normalizaci se podařilo vystačit s jednotným druhem nýtů pro palcové i metrické míry.
Referentem byl Ing. L. Kopeček z akc. spol. dř. Škodovy závody v Plzni.

Klíny a pera (ČSN 1005)
V klínech a perech, důležitých spojovacích elementech, jednotnost již dnes dost pokročila, neboť 10 evropských států má klíny v podstatě stejné. Na haagské konferenci v lednu toho roku se zdálo, že se sjednají jednotné normy evropské, ale Francie dosud setrvala na vlastní své normě. Naše norma se opírá o normu strojního průmyslu švýcarského.
Referentem byl Ing. S. Koževnikov z akc. spol. dř. Škodovy závody v Plzni.

Závlačky a kolíky (ČSN 1008)
Jsou podle německé normy přijaté evropskými státy s metrickou soustavou.
Referentem byl Ing. S. Koževnikov z akc. spol. dř. Škodovy závody v Plzni.

Ruční kolečka a rukověti (ČSN 1028)
Upravuje se zde tento velmi rozšířený strojní prvek jednotným způsobem. Podnětem k této práci byla norma německá; podrobné řešení však je podle zvyklostí našeho průmyslu. Normy se užívají ve strojnictví skoro všude.
Referentem byl Ing. S. Nedvěd z Českomoravská-Kolben-Daněk akc. spol. v Praze.

Hnací řemeny (ČSN 1022)
Náš průmysl koželužský se za války neobyčejně rozmohl, stal se vlivným činitelem na světovém trhu a potřeboval pořádek v tomto speciálním oboru. Norma redukovala 72 šířek na 17 a sjednotila dodací podmínky, zkoušení a výkroj. Vzbudila pozornost za hranicemi, takže ji uvádí Švédsko mezi vzory norem.
Referentem byl Dr. techn. V. Kubelka, profesor České techniky

Zájemci více přečtou v knize NORMALISACE, Vladimír List, Česká matice technická (1930).