Masivní rozvoj energie z větru nutí vynaložit desítky miliard do elektrizační sítě ČR.

Do rozvoje a obnovy přenosové soustavy a distribučních sítí ČR musí připlout v nejbližších letech desítky miliard korun, důvodem je především rozmach obnovitelných zdrojů energií (OZE) a především větrné energetiky v celé Evropě. Celkem se jedná o 180 miliard korun do roku 2020. To je jeden ze závěrů konference Rozvoj, údržba, obnova vedení (přenos, distribuce) a stanic 2009 v Praze.

„Česká republika musí výrazně investovat do rozvoje své přenosové soustavy. Celkem by měl jít na tyto účely 24 miliard korun do roku 2018,“ uvedl Ing. Andrew Gayo Kasembe, vedoucí odboru Rozvoj společnosti ČEPS. Již v roce 2015 by měl totiž činit výkon z větrných elektráren 150.000MW, což je důsledek rozhodnutí Rady Evropské komise z 19. února 2009 o masivní podpoře větrných elektráren v celé Evropě. Velká část vyrobené sice „čisté“, leč velice nestabilní energie z větru se přelije přes území Česka. „Máme jen kusé informace o plánech Německa, které hodlá energii vyrobenou z větru exportovat ve velkém do Rakouska pro tamní přečerpávací elektrárny a výhledově výkon navyšovat,“ přiblížil A. Kasembe. „Bez přijetí aktivních technických opatření na posílení přenosové soustavy ČR může docházet k problémům, k přetížení a výpadkům proudu. V listopadu 2008 byla naše přenosová soustava na hraně svých možností,“ doplnila jej Zuzana Šolcová z Asociace energetických manažerů.

Na obnovu stávajících komponent dvě miliardy ročně
Značná část konference se zabývala i problematikou obnovy stávajících komponent a prvků přenosové soustavy. „Podle nejnovější strategie do roku 2016 se počítá jen na obnovu stávající přenosové soustavy s částkou 0,9 miliard ročně pro obnovu stanic a 0,9 až 1,1 miliardy pro obnovu vedení za rok,“ uvedl Svatopluk Vnouček z odboru Správa majetku a dokumentace ČEPS. Stávající síť byla postavena v letech 1956 až 1980 s tím, že do konce roku 1970 se postavilo téměř 70% délky vedení 400kV. V roce 2010 bude přes 40% vedení za minimální technickou životností 40 let. V době výstavby řady vedení byla přitom plánována životnost prvků vedení pouze 30 let. Délka vedení činí cca 3.400km a ročně se plánuje obnovit 140 kilometrů 400kV sítě.

Do roku 2020 připadne na rozvoj a obnovu distribučních sítí 130 miliard korun
Na problematiku přenosové soustavy logicky navázaly novinky v oblasti distribučních sítí. „Nastává doba, kdy musíme přistoupit i k masivní a zásadní obnově a rozvoji distribuční soustavy. V letošním roce se dostaneme nad úroveň desíti miliard, do roku 2020 by se investice do rozvoje a obnovy mohly vyšplhat v součtu celkem na 130 miliard korun,“ dodal Ing. Filip Secký, člen představenstva a ředitel úseku Obnova sítí ČEZ Distribuce, a.s., který přítomné zástupce dodavatelských firem vyzval k tomu, aby se zaregistrovaly do databáze společnosti. „Především máme zájem o projekční firmy, práce bude dost,“ uvedl F. Secký. „Ekonomická krize by pro nás mohla být příležitost realizovat vlastní investice, na které jsme v posledních letech neměli čas. Již několik let jsme totiž ve vleku požadavků klientů a neměli jsme tolik času na akce vlastního rozvoje a obnovy. Celkem 70% staveb v posledních letech bylo vyvoláno zákaznicky, 30% byly rozvojové záměry distributora, tedy nás. Krize nám umožní, věřím, dosáhnout poměru 50 ku 50%,“ dodal F. Secký.

„Novely energetického i stavebního zákona jsou taktéž připraveny, situace se v tomto směru částečně zlepší, podařilo se nám totiž prosadit pár věcí, které by měly energetické stavby urychlit,“ uvedl F. Secký. „V Německu například nová legislativa stanovuje, že v případech rozhodnutí o vedení liniové stavby nad konkrétními pozemky neexistuje odvolání u soudu. Tím zamezí léta se vlekoucím nekonečným odvolacím řízením. U nás je to rok od roku horši, situace se vyhrocuje,“ doplnil jej Pavel Šolc, vedoucí poradců ministra průmyslu a obchodu ČR.
Zuzana Šolcová z Asociace energetických manažerů si posteskla, že rozhodnutí o masivních investicích přichází v době, kdy naplno propukla ekonomická krize. „Přístup k úvěrům bank bude zřejmě složitější, restriktivní přístup k úvěrům bude přetrvávat,“ řekla Z. Šolcová a dodala, že je potřeba využít pro rozvoj soustavy a sítí i finance z různých fondů z Evropské unie.

Komunikace se musí zintenzivnit
„Mrzí nás, že záměry našich sousedů, především v Německu nejsou s námi v předstihu a dostatečně konzultovány. Pokud s námi chtějí počítat, musí se zlepšit komunikace z jejich strany,“ dodal zástupce společnost ČEPS. Jeho slova podpořil Pavel Šolc, vedoucí poradců ministra průmyslu a obchodu ČR. „Musíme více komunikovat se sousedy. Doba výstavby jaderné nebo klasické elektrárny je totiž skoro stejná jako doba, kterou potřebujeme na rozvoj soustavy. Výstavba větrných parků je ale daleko rychlejší, nestiháme ji přenosovou soustavu přizpůsobit. Mrzí mě, že toto není v rámci rozvoje OZE bráno v potaz a nejsou provázány zejména schvalovací procesy těchto zdrojů se schvalovacími procesy nových síti. Plán na rozvoj soustavy a sítí prostě musí jit ruku v ruce s plánem výstavby nového zdroje, jinak se můžeme dostat do velkých problémů,“ uvedl v rozhovoru pro časopis All for Power Pavel Šolc.
„Neměli bychom ale jít cestou např. Polska, které se brání tokům nestabilních energií z OZE po svém. Prostě nainstalují speciální transformátory a proud do své soustavy nepustí. Pokud bychom to udělali taky, problém pouze posouváme dál, je to cesta do pekel,“ uvedl v diskuzi jeden z více než stovky přítomných, Jiří Roubal, technický specialista z firmy ABB. „Investice do rozvoje české přenosové soustavy stejně chápu pouze jako provizorní řešení, pouze snižujeme možnost vzniku problémů v okamžicích nadbytku proudu. Cestu vidím spíše v zásadní změně systémů řízení lokálních a celoevropských sítí,“ dodal J. Roubal.