Chyby, které mají vliv na přesnost měření
Vlastní chyba měřicího přístroje není jedinou chybou, která má vliv na přesnost měření. Známe-li alespoň základní chyby a jejich příčiny, můžeme se jich při měření buď vyvarovat, nebo posoudit jejich vliv na přesnost měření. Obvykle se jedná o rušivé vnější vlivy, chyby metody a chyby osobní. Důležitá je volba měřicího přístroje. Jak později poznáme, bude záležet například na tom, s jak velkým vnitřním odporem zvolíme voltmetr, nebo s jakým úbytkem na svorkách ampérmetru budeme muset počítat a bude záležet na soustavě měřicího přístroje.
Autorský článek,
ze dne:
5.01.2016
reklama
Mějte prosím na paměti, že tento text je z roku 1969! Tehdejší přístroje nebyly tak bezpečné jako dnes. V každém případě si vezměte ponaučení z historie!
Při rozmisťování měřicích přístrojů se musí dbát na to, aby měřidla nebyla v blízkosti cizích magnetických polí. Většina přístrojů je založena na magnetickém účinku a cizí magnetická pole mohou mít značný vliv na výchylky ruček měřicích přístrojů. Magnetický vliv může vzniknout i tehdy, bude-li přístroj v blízkosti vodiče, kterým protéká velký proud. Měřicí
přístroj se také při měření nepokládá na ocelové konstrukce.
Měřicí přístroje jsou cejchovány při teplotě 20 °C. Při značně větším zahřátí přístroje nebudou údaje odpovídat cejchovním podmínkám. Proto je při měření umístíme v dostatečné vzdálenosti např. od regulačních odporů, které mohou mít teplotu až 250 °C. Také změna teploty, např. při přenášení z teplého do chladného prostředí, nesmí být rychlá, neboť by se orosilo vnitřní ústrojí přístroje.
Chyba v měření může také nastat volbou nevhodné měřicí metody, nebo opomene-li se při přesném měření odečíst spotřeba měřicích přístrojů. Bude také záležet na stálosti zdroje proudu, kterého použijeme při měření. Použije-li se k měření akumulátorové baterie, nesmí být vybitá natolik, že by jejím zatěžováním během měření docházelo k poklesu napětí. Nepoužívá se však také baterie ve stavu nově nabitém, neboť na začátku vybíjení klesá rychle počáteční vrcholové napětí, které se ustálí asi po 15 procentech vybití jmenovité ampérhodinové hodnoty.
S měřicím přístrojem se musí zacházet opatrně. Prudké otřesy a nárazy mohou způsobit nejen zjevné poškození, ale i trvalou nepřesnost. Měřidla i jejich příslušenství nesmějí být vystavena dlouhotrvajícímu slunečnímu záření, prachu, špíně, působení plísní, par, kapalin apod.
Obrázek 1: Tvary ruček měřících přístrojů: a) nožová, b) kopinatá, c) jazýčková
Další chyby mohou vzniknout vinou osoby, která měří. Je to např. použití měřicího přístroje s velkým rozsahem pro měření malých hodnot, nedotažení svorek, položení měřidla, které má pro čtení předepsánu svislou polohu apod. Důležité je, aby se výchylka četla při pohledu kolmo na ručku. Pohledem ze strany, je-li ručka dosti vzdálená od stupnice, vznikne značně nepřesné čtení. Má-li např. stupnice 100 dílků a šikmým pohledem se zmýlíme o jeden dílek, vznikne nepřesnost 1 procento. U přesných přístrojů třídy přesnosti 0,1 až 0,2 a 0,5 je konec ručky nožového tvaru, a aby se odstranila chyba šikmého čtení, je pod dělením stupnice podloženo zrcátko, čtení je správné, kryje-li se ručka se svým obrazem v zrcátku. U rozváděčových přístrojů má ručka tvar kopinatý nebo tvar plochého jazýčku s hrotovým koncem (obrázek 1).
Diskutující k tomuto článku
... a další (počet diskutujících: 2)TEXT Z OBLASTÍ |
---|