Oprava hromosvodu při rekonstrukci objektu, kdy dochází k odstranění původní jímací soustavy a vytvoření její repliky z nových komponentů, je samozřejmě špatně a zpočátku tento můj názor vyvolával nesouhlasné mručení kolegů, kteří byli ochotni mhouřit obě oči a pomáhali majitelům nemovitostí s vytvářením iluze pouhé opravy jímací soustavy. Nyní po několika letech, kdy se při této praxi setkali s mnoha rozhodnutími, za která museli převzít oni sami zodpovědnost a nebyli kryti komfortem řešení podle platné normy, se tato skupina velmi rychle změnila na skupinku.

Pokud bychom však přistoupili na to, že pokrytí stěn objektu tepelnou izolací není podstatným zásahem do charakteru objektu a stejně stoicky přijali fakt, že svody místo po povrchu povedeme jako skryté pod touto izolací a budeme to považovat za pouze drobnou opravičku, mohli bychom místo výchozí revize podle platné normy, vystavit revizní zprávu opakovanou podle již neplatné ČSN 34 1390 z roku 1969. Na tuto zcela "nepravděpodobnou" situaci bychom se museli náležitě připravit a podívat se znovu a pořádně do této staré normy, respektive raději i do jejích předchůdkyň, abychom si udělali co nejucelenější obraz o tomto provedení svodu.

ČSN ESČ 113 – 1933 HROMOSVODY
čl.17 umožňuje ve spáře v suché zdi zasádrovat měděný vodič, hlavně se jedná o mechanickou ochranu svodu, třeba na vyhlídkové věži.

ČSN ESČ 113 – 1949 HROMOSVODY
Pouze v článku 2.60 Průchod vedení, se vyskytuje požadavek na celistvost vodiče v místě průchodu atikou či římsou a není povoleno ani spájení vodičů.

Vzhledem k tehdejší praxi nebylo zřejmě skrytých svodů na objektech potřeba a tak ani neexistoval důvod pro standardizaci tohoto provedení svodu.

V ČSN 34 1390 z roku 1955
již najdeme o skrytých svodech toto:

čl. 37.
b) Ve zvláštních případech může být svod veden též pod omítkou, nesmí však být pevně zazděn. V takovém případě je nutno svod uložit buď do nekovové (papírové) trubky světlosti aspoň 29mm, uložené v maltě, nebo do drážky vytvořené ve zdivu.

ČSN 34 1390 z roku 1969
Jak má vypadat skrytý svod, je oproti předchozím standardům velmi přesně popsáno v článku 74. této normy:

Skryté svody
Svody lze provést jako skryté, tj. uložené pod omítkou, jedním z těchto způsobů:

• A) volně uložené v dutině (kanálku) světlosti aspoň 29mm, vytvořené ve zdivu (například nekovovou netříštivou trubkou uloženou v maltě, z drážky zakryté vnějším obkladem)
• B) pevně uložené v betonové konstrukci nebo zabetonované v drážce ve zdivu

Skryté svody se však nesmějí ukládat do dilatačních spár. Při provedení podle bodu A) vodič musí být na horním konci svislého úseku pevně zachycen (zakotven).
Zkušební svorky skrytých svodů musí být přístupné, a proto se uloží do skříněk umístěných tak, jak je uvedeno v článku 78.

Článek 67 upravuje provedení svodů tak, že pokud se nejedná o celistvý vodič, musí být jeho spoj proveden (vyjma svářených) tak, aby byl přístupný.

Výklad ČSN 34 1390
Velmi dobrou knihou, kterou bych bral jako TNI pro ČSN 34 1390 z roku 1969 je publikace SNTL J.Eliáš – J.Nováček Návrh a montáž hromosvodů z roku 1970 a nedokážu pochopit, jak mohla být mezi hromosvodáři a revizními techniky tak neznámá, přesto že její náklad byl více než 15000 kusů a mohl ji mít opravdu každý, avšak za 18 Kčs bylo více jak deset piv a to byla zřejmě pro odbornou knihu moc příliš velká konkurence.

Zde se dočteme upřesnění provedení skrytého svodu v souladu s ČSN 34 1390 z roku 1969. Skryté svody jsou rozděleny na dva druhy podle svého provedení.
Volně uložený skrytý svod - vodič je volně uložen v dutině – kanálku ve zdivu. Na horním konci dutiny je vodič pevně uchycen vhodně upravenou podpěrou, která udrží celou váhu volně zavěšené části vodiče. Další uchycení vodiče je až dole u zkušební svorky. Na takto provedené svody je možné použít drátu, nebo ještě lépe lana. Praxe prokázala, že nejvhodnější světlost dutiny (kanálku) je alespoň 29mm. Vodič bude mít dostatečnou volnost pohybu při průchodu bleskového proudu a při jeho zakmitání nedojde k poškození omítky nebo zdiva. Pro vytvoření této dutiny je nejlepší použít černé elektroinstalační trubky, protože se nesmí použít trubky s kovovým pláštěm, nebo nekovové tříštivé. Dutina může být i vytvořena kanálkem v hrubém zdivu, který je zakrytý vnějším obložením zdi.

Pevně uložený skrytý svod – vodič má být uložen v betonové konstrukci, nebo zabetonovaný v hlubší spáře ve zdivu. Jako vodiče je možné použít drát nebo pásek.

Shrnutí provedení skrytého svodu podle ČSN 34 1390
Jako správné provedení skrytého svodu máme tedy pouze dvě varianty tak, jak to upravovala tato dnes již neplatná norma.

Volné uložení
ve zdivu či betonu vytvořený kanálek zaklopený kamennou, či cementovou deskou a nebo je tento zářez vyložen nekovovou netříštivou trubkou (černá elektroinstalační), která je v celé délce uchycena pevně maltou. Svod musí být pevně uchycen nahoře za pomoci vhodné podpěry, která unese celou jeho váhu. Svod musí být celistvý až ke zkušební svorce a může být proveden z pozinkovaného drátu nebo lana. Pozinkovaný drát ø8mm, lano 50, 70, 90mm2, nebo pásek 3x20mm.

Pevné uložení
Pozinkovaný drát ø8mm nebo pásek 4x30mm jsou pevně uloženy ve stěně, a to buď zality v betonu, nebo v hlubší spáře vyplněné maltou.

Vzhledem k tomu, že v ČSN 34 1390 je na začátku pasáže o skrytých svodech jasně určen rozsah variant, není možné, podle této normy akceptovat jiné provedení.

Nejčastější chyby v provedení skrytých svodů podle ČSN 34 1390 a co to prakticky znamená:
Všechna provedení nejsou v souladu s výše uvedenou normou a měly by být důvodem pro vystavení revizní zprávy s negativním závěrem.

A) Svod je proveden z lana z pozinkované oceli a v celé délce, nebo její části je uložen v omítce či betonu.
Před zásahem blesku: Díky větší ploše, kterou má lano díky spletení z několika drátků menších průměrů, je daleko více zatíženo korozí. Obtečení směsí není takové, aby ochránilo materiál lana. Díky prostoru mezi drátky navíc může do omítky dost výrazně zatékat.
Při zásahu bleskem: Snížený průřez jednotlivých vodičů, nebo celého lana vede k přepálení díky velké energii bleskového proudu. Přerušené vodiče jsou přemostěny jiskrou, prudká změna vody na páru vede k explosi omítky. Vzniká riziko požáru nebo přeskoku díky nárůstu dostatečné vzdálenosti a ohrožení lidí v okolí a narušení fasády.

Lano je zavedeno pod omítku

B) Svod není nahoře pevně ukotven, jeho uchycení je provedeno pouze křížovou nebo spojovací svorkou.
Před zásahem blesku: Váha svodu, působením gravitace a díky teplotní dilataci postupně uvolní spoj a dojde k jeho přesušení, nebo se podstatným způsobem zvýší přechodový odpor.
Při zásahu bleskem: Přemostění přerušené dráhy svodu výbojem, nárůst dostatečné vzdálenosti díky chybějícímu svodu. Vzniká riziko požáru nebo přeskoku díky nárůstu dostatečné vzdálenosti.

Svod neuchycen podpěrou, ale křížovou svorkou

C) Svod je uložen v trubce o menší vnitřní světlosti, než je 29mm.
Před zásahem blesku: Kromě horšího protažení drátu či lana trubkou asi žádné.
Při zásahu bleskem: Svod nemá možnost se "vyplácat" v rámci trubky, hrozí nebezpečí jeho vytržení spolu s trubkou z fasády.

Svorka není lehce rozebiratelná, svod je nastaven v nepřístupné části, nevhodná trubka malým teplotním rozsahem a světlostí

D) Svod je uložen v trubce o výrazně větší vnitřní světlosti, než je 29mm.
Před zásahem blesku: Díky dilataci materiálu svodu je při větší světlosti možné vytvoření vln na svodu, které mohou uvolnit uchycení svodu nahoře.
Při zásahu bleskem: Svod se při průchodu bleskového proudu zatřese a vytvoří vlnu, která vytrhne svod z úchytů nahoře a dole. Díky tomu může dojít k vytažení oblouků na těchto místech a vzniku požáru.

E) Svod je uložen v instalační trubce, která není určena pro použití ve fasádě (např. rozsah teplot -5 až 40°C, nebo bez UV ochrany).
Před zásahem blesku: Degradací materiálu trubky dojde ke ztrátě jeho vlastností a svod je vystaven vyššímu vlivu působení okolí, díky zborcení trubky hrozí poškození fasády.
Při zásahu bleskem: Vyšší koroze materiálu svodu vede ke zhoršení vodivosti svodu, nárůst oteplení způsobí vyšší riziko zahoření, vzroste riziko přeskoku díky nárůstu dostatečné vzdálenosti.

Trubka bez UV ochrany

F) Trubka není v celé délce umístěná v drážce ve zdivu, nebo není v celé délce uchycená zacementováním.
Před zásahem blesku: Díky dilatacím kovového svodu hrozí uvolnění trubky a poškození fasády.
Při zásahu bleskem: Trubka neudrží svod ve zdi a dojde k jeho vytržení spolu s trubkou, fasáda bude poškozena. Lidé v blízkosti svodu mohou být ohroženi úlomky zdiva.

G) Trubka je v drážce ve zdivu, ale její uchycení je provedeno montážní pěnou.
Před zásahem blesku: Pokud pěna nepoleptá materiál trubky, tak zřejmě nic.
Při zásahu bleskem: Trubka se uvolní ze spáry, izolace pěny udrží celé oteplení svodu v rámci trubky, možné zahoření trubky nebo pěny.

Svod v trubce upevněné pěnou (ten "sifon" je taky špatně)

H) Zavedení do stěny je neošetřeno proti zatékání.
Před zásahem blesku: Stékající voda do trubky se hromadí v trubce, v zimě dochází k porušení fasády, mimo mráz fasáda vlhne. Materiál svodu je vystaven vysoké korozi.
Při zásahu bleskem: Vyšší koroze materiálu svodu vede ke zhoršení vodivosti svodu, nárůst oteplení způsobí vyšší riziko zahoření, vzroste riziko přeskoku díky nárůstu dostatečné vzdálenosti. Poškození fasády.

Zatékání fasády v místě svodu

CH) Trubka je volně umístěna v tepelné izolaci, polystyrenu nebo minerální vatě.
Před zásahem blesku: Díky dilatacím kovu svodu hrozí uvolnění trubky a poškození fasády.
Při zásahu bleskem: Dojde k vytržení svodu spolu s trubkou, fasáda bude poškozena. Lidé v blízkosti svodu mohou být ohroženi úlomky zdiva.

Špatná trubka v polysterenu, špatná krabice na zkušební svorku

I) Trubka je uchycena montážní pěnou v tepelné izolaci, polystyrenu nebo minerální vatě.
Před zásahem blesku: Díky dilatacím kovu svodu hrozí uvolnění trubky, tepelné izolace a poškození fasády.
Při zásahu bleskem: Dojde k vytržení svodu spolu s trubkou, fasáda bude poškozena. Lidé v blízkosti svodu mohou být ohroženi úlomky zdiva. Možný vznik požáru.

J) Trubka je uchycena na stěně příchytkami určenými k uchycení trubky.
Před zásahem blesku: Zřejmě nic.
Při zásahu bleskem: Příchytky nemají mechanickou odolnost odpovídající dynamickému působení svodu při průchodu bleskového proudu. Může dojít k vytržení svodu spolu s trubkou, fasáda bude poškozena. Lidé v blízkosti svodu mohou být ohroženi úlomky zdiva. Možný vznik požáru.

K) Trubka je uchycena na stěně příchytkami vyrobenými montážní firmou.
Před zásahem blesku: Zřejmě nic, ale pokud příchytky budou z nastříhaného plechu, neošetřeného proti korozi, rez degraduje vzhled fasády.
Při zásahu bleskem: Příchytky nemají mechanickou odolnost odpovídající dynamickému působení svodu při průchodu bleskového proudu. Může dojít k vytržení svodu spolu s trubkou, fasáda bude poškozena. Lidé v blízkosti svodu mohou být ohroženi úlomky zdiva.

Svod je umístěn v trubce, ta je podpěrami chycena ke stěně

L) Vodič je uložen ve fasádě, trubka je podélně naříznuta a nasazena na vodič, buď je uchycen vodič podpěrami nebo trubka příchytkami.
Před zásahem blesku: Stát se může cokoliv, koroze, zborcení fasády, narušení její celistvosti, zatékání vody.
Při zásahu bleskem: Vytržení svodu s nebo bez trubky, díky úbytku materiálu jeho přetavení, zahoření objektu, přeskoky atd.

M) Vodič skrytého svodu je spojen za pomoci svorky, spoj je zakrytý, nekontrolovatelný.
Před zásahem blesku: Díky dilatacím kovu svodu hrozí uvolnění spoje na svorce, pokud bude spoj po opakované revizi zjištěn jako nevyhovující, bude nutné odstranit fasádu a instalovat svod nový.
Při zásahu bleskem: Vyšší přechodový odpor na svorce vede k zhoršení vodivosti svodu, nárůst oteplení způsobí vyšší riziko zahoření, vzroste riziko přeskoku díky nárůstu dostatečné vzdálenosti. Na svorce dojde k jiskření, možné riziko požáru.

N) Na skrytý svod je použit jiný vodič, než je uvedeno v Tabulce 3 ČSN 34 1390, hlavně se jedná o měděný vodič nebo hliníkový (hliníkové slitiny) ø8mm.
Před zásahem blesku: Jediné nebezpečí při uložení v trubce hrozí při průniku vlhkosti, nebo nějaké chemikálie. Jak měď, tak hliník jsou schopny reagovat s celou škálou látek, může dojít k degradaci materiálu.
Při zásahu bleskem: Snížený průřez jednotlivých vodičů může vést k přepálení díky velké energii bleskového proudu. Přerušené vodiče jsou přemostěny jiskrou. Vzniká riziko požáru a také přeskoku.

O) Svod je proveden v souladu s ČSN EN 62304-3, tedy jednou z doporučených variant, konkrétně za pomoci poplastovaného drátu z AlMgSi, FeZn nebo Cu ø8mm. V celé délce je zacementován v hlubší spáře, nebo je na stěně upevněn podpěrami/příchytkami podle řady norem ČSN EN 50 164, s max. roztečí 1m.
Před zásahem blesku/ Při zásahu bleskem: Nic, tento svod je technicky v pořádku, ale nesplňuje ČSN 34 1390.

Problematika skrytých svodů podle ČSN 34 1390 nebyla rozhodně tak dobře zpracována jako je od roku 2007 zpracováno řešení podle ČSN EN 62305-3 v kapitole 10 KníŠky 2.0 (Závazný text ESČR č. 11-2008 zdarma na stažení na www.kniSka.eu) a je škoda, že se za více jak 30 let platnosti normy nenašel nikdo, kdo by toto řešení zpracoval alespoň formou odborného článku tak, aby koncový zákazník nebyl vystaven špatně provedeným řešením, která nemají oporu v normě.

Na diskuze o tom, co by mohlo být, či nebýt stejné řešení, nebo lepší řešení než je uvedeno v ČSN 34 1390, je již po jejím nahrazení pozdě. Proto by se mělo důsledně trvat, pokud je opakovaná revize na jímací soustavu podle ČSN 33 1500 respektive podle ČSN 34 1390 vystavovaná na jímací soustavu se skrytými svody, které svým provedení neodpovídají ČSN 34 1390, aby byla dokumentace, alespoň této části uvedena do souladu s ČSN EN 62305-3 a patřičně změněn rozsah provedením revize. Článek je závazným textem ESČR č. 58-2010

Zdroje:
ČSN 34 1390 Předpisy pro ochranu před bleskem 1969
ČSN 34 1390 Předpisy pro ochranu před bleskem 1955
ČSN ESČ 113 – 1933 HROMOSVODY
ČSN ESČ 113 – 1949 HROMOSVODY
J.Eliáš – J.Nováček Návrh a montáž hromosvodů z roku SNTL 1970
ESČR http://escr.cz/
KníŠka 2.0 www.kniSka.eu
ČSN EN 62305 – 3 Ochrana před bleskem – Část 3: Hmotné škody na stavbách a nebezpečí života