Motto: Umět číst neznamená rozumět.
Názor: Hromosvod je novou vyhláškou vyžadován i na rodinné domy.

Pokud se chceme svou argumentací stavět na uvádění rozdílu, musíme se podívat na oba póly. V tomto případě na § 47 vyhlášky 137/1998 Sb., jehož obsah je v nové vyhlášce 268/2009 Sb. nahrazen § 36. Je dobré vzpomenout si na to, že jsme Češi a náš jazyk patří mezi ty světové jazyky, které dokáží být významově velmi přesné.
Co tedy § 47 Vyhlášky 137/1998 říkal?

§ 47
Ochrana před bleskem
Ochrana před bleskem se musí zřizovat na stavbách a zařízeních tam, kde by blesk mohl způsobit

• a) ohrožení života nebo zdraví osob (například bytový dům, stavba pro shromažďování většího počtu osob, stavba pro obchod, zdravotnictví a školství, stavby veřejných ubytovacích zařízení) nebo většího počtu zvířat,
• b) poruchu s rozsáhlými důsledky (například elektrárna, plynárna, vodárna, budova pro spojová zařízení, nádraží),
• c) výbuch (například výrobna a sklad výbušných a hořlavých látek, kapalin a plynů),
• d) škody na kulturních, popřípadě jiných hodnotách (například obrazárna, knihovna, archiv, muzeum, památkově chráněná budova),
• e) přenesení požáru stavby na sousední stavby, které podle písmen a) až d) musí být před bleskem chráněny,
• f) ohrožení stavby, u které je zvýšené nebezpečí zásahu bleskem v důsledku jejího umístění na návrší nebo vyčnívá-li nad okolí (například tovární komín, věž, rozhledna).

Tyto požadavky se dají shrnout do prosté věty: Tam, kde je projektant přesvědčen o tom, že blesk představuje ohrožení budovy, zvířat, či osob, musí zvolit opatření k snížení tohoto rizika. Pokud neví jak, podívá se do platné normy (dříve ČSN 34 1390, po roce 2006 do ČSN EN 62305 1-4), co to ochrana před bleskem je a pak se s tím musí poprat tak, aby měl klidný spánek i za bouřky.
Zas tak prosté to ale nebylo, vyskytli se jedinci, kteří nechápali význam slova například a rozdíl významu oproti slovu výhradně.
Nová vyhláška 268/2009 Sb. v § 36 říká velmi podobnými slovy a slohem to samé.

§ 36
Ochrana před bleskem
(1) Ochrana před bleskem se musí zřizovat na stavbách a zařízeních tam, kde by blesk mohl způsobit

• a) ohrožení života nebo zdraví osob, zejména ve stavbě pro bydlení, stavbě s vnitřním shromažďovacím prostorem, stavbě pro obchod, zdravotnictví a školství, stavbě ubytovacích zařízení nebo stavbě pro větší počet zvířat,
• b) poruchu s rozsáhlými důsledky na veřejných službách, zejména v elektrárně, plynárně, vodárně, budově pro spojová zařízení a nádraží,
• c) výbuch zejména ve výrobně a skladu výbušných a hořlavých hmot, kapalin a plynů,
• d) škody na kulturním dědictví, popřípadě jiných hodnotách, zejména v obrazárně, knihovně, archivu, muzeu, budově, která je kulturní památkou,
• e) přenesení požáru stavby na sousední stavby, které podle písmen a) až d) musí být před bleskem chráněny,
• f) ohrožení stavby, u které je zvýšené nebezpečí zásahu bleskem v důsledku jejího umístění na návrší nebo vyčnívá-li nad okolí, zejména u továrního komína, věže, rozhledny a vysílací věže.

(2) Pro stavby uvedené v odstavci 1 musí být proveden výpočet řízení rizika podle normových hodnot k výběru nejvhodnějších ochranných opatření stavby.
(3) Pro uzemnění systému ochrany před bleskem se u staveb zřizuje přednostně základový zemnič.

Z toho jasně vyplývá indikativní odkaz na ČSN EN 62305-2, tedy analýzu rizika.

Pokud tedy srovnáme texty obou dvou vyhlášek stran ochrany před bleskem, zjistíme, že zatímco předchozí text byl indikativním odkazem na platné technické normy, tak současný text vyhlášky obsahuje indikativní odkaz na platné technické normy.

Pozn.: Z hlediska platné právní úpravy je normou pouze ta, která vyšla vyhlášením ve Věstníku našeho národního vydavatele norem. Tedy pokud by někdo chtěl použít národní normu jiného státu, mohl by to klidně navrhnout podle zlatých stránek. Z hlediska naší právní úpravy by se nejednalo o ochranu před bleskem, pokud by ten, kdo ji navrhl spolehlivě, neprokázal, že se jedná o opatření na vyšší technické úrovni, než minimální požadavky dané platnou technickou normou (§ 415 OZ).