Po překonání každodenních dálničních "zácp", byla již městská komunikace k výstavišti poměrně prostupnější. K "Parkhausu" jsme dojeli a zaparkovali bez větších problémů. Přistavené autobusy (bezplatně) pendlovaly mezi "Parkhausem" a výstavištěm v takových časových intervalech, aby návštěvník nemusel čekat víc než pár minut.

Ve vstupní hale jste měli možnost si zakoupit buď vstupenku nebo vyplnit bezplatný "Voucher". V každém případě jste obdrželi vstupenku, kterou jste si u vstupu nechali přečíst magnetickým zařízením. Toto zařízení jednak započítalo návštěvníka a jednak vstupenku znehodnotilo. Tímto způsobem výstaviště dostává velmi rychlé a přesné informace o návštěvnosti v závislosti na čase.

Ti, co se pohybují po veletrzích, mohou potvrdit, že tato německá elektrotechnická show se jednoduše nedá projít snad ani za týden. Možná projít ano, ovšem bez toho, že byste se někde zastavili a nechali si vykládat o produktu, novince, službě. Proto také jsme si rozdělili výstaviště na úseky a pustili jsme se do pátrání.

Jaké bylo rozmístění oborů v pavilonech se můžete podívat zde:

Možná na první pohled se může zdát, že to není tak rozlehlé, ovšem prakticky na zachycení všech informací potřebujete tým několika redaktorů a několik dní. Byli jsme tři a pouze dva dny, proto tedy po vytřídění informací vám budeme přinášet informace, které jsme stačili zachytit. Samozřejmě také ty, o kterých z našeho pohledu je potřebné informovat.

Pohled mi u nás v redakci padl na vydávané katalogy k veletrhům. Tak jsem je seřadil od nejtěžšího k nejlehčímu. Samozřejmě to nevypovídá o velikosti veletrhu samotného, je to pouze informativní obrázek.

Ten, pro koho není 500 a více km problém a kdo se domluví německy nebo anglicky, určitě využije příštího veletrhu ve Frankfurtu v roce 2004. Příští rok se pro bude změnu konat podobná show v Itálii.