LPE: Kontrola a zkoušení svařovacích zařízení v provozu
reklama
Kontrola a zkoušení svařovacích zařízení v provozu
(ČSN EN 60974-4-platnost od září 2007)
Splněním požadavků této normy se považuje za splněné ustanovení nařízení vlády 378/2001 Sb. V záhlaví normy je zdůrazněna nutnost souběžného použití ČSN EN 60974-1 ed.3, což je „výrobní“ norma svářecích zařízení. Současně je uvedeno, že nejpozději do 1.12.2009 musí být zrušeny všechny národní normy, které jsou v rozporu s citovanými.
Norma představuje první ucelený náhled na řešení problematiky kontrol (revizí) svářecích zařízení. Zabývá se svářecími zařízeními vyrobenými dle ČSN EN 60974-1 ed.3 (tj. po roce 1995), ale stanovuje i postupy kontrol zařízení vyrobených dle dříve platných norem (ČSN 05 2205).
Jsou zde stanoveny postupy kontrol a zkoušek po opravě a kontrol a zkoušek pravidelných. Je požadováno, aby kontroly byly prováděny odbornými pracovníky, přičemž za optimální se považuje, jsou-li současně obeznámeni se svařováním (není podmínkou).
Všeobecné požadavky:
- zkoušky mají být prováděny při teplotách v rozmezí +10°C až +40°C
- použité měřící přístroje (V-metry, A-metry) mají mít třídu přesnosti 2,5
- při zkouškách je nutné respektovat pokyny výrobce (včetně případných odchylek v provádění zkoušek)
- předepsané zkoušky je nutno provádět uvážlivě
- při kontrolách a zkouškách má být dodrženo jejich dále uvedené pořadí
Poznámka:
Uvedenou „uvážlivostí“ se zejména myslí to, že některé zkoušky mohou vést k poškození zařízení. To platí zejména pro měření izolačních odporů, kdy jsou dané obvody zatěžovány proudem 1mA ze zdroje 500V DC. V těchto případech se uvedené měření nahradí měřením unikajícího proudu svařovacího a primárního obvodu.
Pořadí a obsah kontrol a zkoušek:
- pravidelné kontroly:
- vizuální prohlídka
- měření napětí naprázdno
- měření izolačního odporu
- měření odporu ochranného vodiče
- zpracování protokolu o provedené kontrole
Poznámka: Při pravidelných kontrolách se nepožaduje funkční zkouška
- Kontroly a zkoušky po opravách
- vizuální prohlídka
- měření napětí naprázdno
- měření izolačního odporu
- měření odporu ochranného vodiče
- funkční zkouška
- zpracování protokolu o provedené kontrole
Možný rozsah vizuální kontroly:
- Hořák/držák elektrod, svorka zpětného svařovacího proudu
- chybějící nebo poškozená izolace
- vadná spojení
- vadné, poškozené spínače
- jiná poškození - Napájecí síť
- vadný, poškozený kabel
- deformovaná, vadná vidlice
- ulomené nebo tepelně poškozené kolíky vidlice
- neúčinné upevnění kabelu
- kabely a vidlice nevhodné pro dané použití a výkon - Svařovací obvod
- vadný, poškozený vodič
- deformované (vadné, tepelně poškozené) zdířky
- neúčinné upevnění vodiče
- vodiče a spoje nevhodné pro dané použití a výkon - Kryty
- chybějící nebo poškozené části
- neautorizované změny
- zanesené chladicí otvory a filtry
- známky přetížení
- chybějící nebo vadná zařízení (držáky lahví, kola, zvedací prostředky, držadla)
- vadné prostředky pro montáž cívky s drátem - Ovládací a indikační prvky
- vadné spínače, měřící přístroje, světelná návěští
- vadný regulátor tlaku nebo průtokoměr
- nesprávné pojistky - Všeobecný stav
- netěsný okruh chladící kapaliny
- vadné plynové hadice
- nedostatečná čitelnost značení a štítků
- ostatní poškození nebo známky nesprávného používání
Měření napětí naprázdno:
Napětí naprázdno se měří mezi výstupními svařovacími svorkami, přičemž svařovací zdroj je napájen jmenovitým napětím. K měření je nutno použít přípravek dle dále uvedeného zapojení, přičemž vnitřní odpor V-metru má být nejméně 1MΩ a tolerance požitých součástek má být do 5%. Další požadavky na jednotlivé součástky jsou uvedeny v normě.
Za vyhovující se považuje, je-li při měření dosaženo hodnot ≤ hodnotám uvedeným na výkonnostní štítku zařízení.
Poznámka: Zejména na starších zařízeních může být štítek nečitelný, nebo na zařízení vůbec není. V tomto případě se můžeme orientačně řídit požadavky výrobní normy.
Přípravek pro měření napětí naprázdno:
Možné „amatérské“ provedení:
Měření izolačního odporu:
Provede se přístrojem 500V DC, 1mA a má být dosaženo hodnot min.:
napájecí obvod | proti | svařovacímu obv. | 5,0 MΩ |
svařovací obvod | proti | ochrannému obv. | 2,5 MΩ |
napájecí obvod | proti | ochrannému obv. | 2,5 MΩ |
Měření odporu ochranného vodiče:
Měření se provádí u svářecích zařízení třídy ochrany I mezi ochranným kolíkem připojovací vidlice a vodivými přístupnými částmi zařízení. Měřící přístroj musí splňovat požadavky ČSN EN 61557-4 ed.2, tj. měření provádět proudem min. 200mA při napětí do 24V AC (DC).
Max. přípustné hodnoty:
Přívod do 5m délky……………….......…………max. 0,3Ω
Na každých dalších napočatých 7,5m.….+ 0,1Ω
Maximálně však………………........…………....1Ω
Unikající proudy:
Měření unikajícího proudu se provádí na svařovacím obvodu a na primárním obvodu. Při měření na primárním obvodu lze použít buď metodu měření proudu protékajícího ochranným vodičem, nebo metodu měření rozdílového proudu. Zapojení při měření je uvedeno dále.
Maximální přípustné hodnoty – primární unikající proud:
Zařízení | Imax (mA) |
připojovaná vidlicí do a včetně 32A | 5 |
připojovaná vidlicí větší jak 32A | 10 |
připojená poddajným přívodem, bez zvláštních opatření pro ochranný vodič | 10 |
připojená poddajným přívodem se zesíleným ochranným vodičem | 5% jmenovitého vstupního proudu v každé fázi |
Maximální přípustné hodnoty – unikající proud svařovacího obvodu:
I max…………………..10mA
Zapojení pro měření unikajícího proudu svařovacího obvodu:
Měření primárního unikajícího proudu:
Měření musí být provedeno za podmínek, kdy zařízení je napájeno jmenovitým napájecím napětím, výstupní obvod je ve stavu naprázdno, odrušovací kondenzátory nejsou odpojeny a zařízení není připojeno k ochranné zemi s výjimkou měřících součástí.
V případě, že je použita metoda měření proudu protékaného ochranným vodičem, musí být zařízení navíc uloženo odizolavaně od země.
Jak je zřejmé z následujících obrázků, měří se neskutečnosti napětí a unikající proud se vypočte ze vztahu:
I = U2/RS , kde RS=1500Ω
Obvod pro měření primárního unikajícího proudu:
Zapojení pro měření proudu protékajícího ochranným vodičem:
Klik pro větší náhled.
POZOR!: Při zkoušce je vyřazen ochranný vodič.
Zapojení pro měření rozdílového proudu:
Funkční zkoušky (provádí se při kontrolách po opravě):
-
Musí být ověřeny všechny bezpečnostní funkce a funkce svařování
-
Zařízení pro zapínání a vypínání musí vypínat nebo zapínat všechny neuzemněné vodiče a stav musí být jasně indikovaný
-
Je-li zdroj vybaven zařízením pro snížení napětí musí toto napětí snížit při překročení odporu svařovacího obvodu nad 200Ω - stav musí být indikován (ověřuje se proměnným zatěžovacím odporem s měřením jako u U0)
-
Ověří se správná funkce elektromagnetického plynového ventilu
-
Ověří se funkce všech sdělovačů (světelná návěští)
Protokol o zkoušce:
-
Protokol musí obsahovat:
- Identifikaci zkoušeného svařovacího zařízení
- Datum zkoušek
- Výsledky zkoušek
- Identifikaci technika, který zkoušku provedl
- Podpis technika a jeho organizace
- Identifikaci zkušebního zařízení
Možný vzor protokolu o zkouškách je uveden v příloze normy. Je zajímavé, že je uváděn jako vzor protokolu po opravách a ne jako obecný vzor i pro kontroly pravidelné.
Poznámka: Protokol musí obsahovat všechny zkoušky, pokud některá nebyla provedena, musí to být označeno. Po zkoušce musí být zařízení označeno štítkem s označením data zkoušky.
Kontroly a zkoušky zařízení, která nebyla vyrobena dle ČSN EN 60974-1 ed.3:
V principu jde převážně o starší zařízení vyrobená před rokem 1995. Tato zařízení nemusí splňovat požadavky výše uvedené normy.
V tomto případě je do protokolu nutné uvést i následující údaje:
- specifikovat, které konkrétní požadavky nebyly splněny
- vymezit rozsah, v jakém nebyl daný požadavek splněn
- zhodnotit nebezpečí, které nesplněním vzniká
- pokud je to nutné, navrhnout nápravná opatření
Poznámka:
Majitelem resp. uživatelem svářecího zařízení může být (a zpravidla je) osoba bez elektrotechnické kvalifikace. Proto musí být výše uváděné údaje formulovány v protokolu tak, aby se uživatel mohl kvalifikovaně rozhodnout, zda může zařízení používat (případně s jakými omezeními), nebo zda jej musí upravit, nebo zda jej musí vyřadit.
SVÁŘECÍ STROJE – ZAŘÍZENÍ PRO OBLOUKOVÉ SVAŘOVÁNÍ-VÝROBNÍ POŽADAVKY
(ČSN EN 60974-1 ed.3, -11 ed.2, -12 ed.2, ČSN EN 60974-6)
Jak již bylo uvedeno, má být ČSN EN 60974-4 (kontroly a zkoušky…) používána současně s ČSN EN 60974-1. V záhlaví této části citované normy jsou koncipovány jako pravidla pro výrobce, obsahují řadu výpočtů a postupů typových a dalších zkoušek a podobných informací.
Takovýto rozsah resp. obsah požadavků je pro potřeby provozu, údržby, oprav, prohlídek a zkoušek těchto zařízení naprosto zbytečný. Proto je cílem této části podat pouze informace, co do obsahu potřebné pro uživatele těchto zařízení, pracovníky údržby a z části i pro základní orientaci techniků provádějících kontroly a zkoušky (těm je návodem zejména to, na co se soustředit při prohlídkách). Dalším důvodem je skutečnost, že při kontrolách a zkouškách zařízení vyrobených dle norem platných před účinností ČSN EN 60974-1 ed.3 mají být přesně specifikovány požadavky, které starší zařízení nesplňuje, má být uvedeno v jakém rozsahu je nesplňuje a jaký to má vliv na bezpečnost užívání těchto „starších“ zařízení.
Požadavky na zdroje svařovacího proudu
Dále uvedené požadavky se týkají zdrojů pro průmyslové a profesionální použití. Neplatí pro zdroje svařovacího proudu pro ruční obloukové svařování určené pro použití laiky (zde se užije požadavků ČSN 05 2309 resp. ČSN EN 60974-6, která v 5/2006 nahradila ČSN EN 50060).
Ze základních podmínek pro tato zařízení jsou důležité zejména požadavky na:
-
provozuschopnost zařízení při teplotách okolního vzduchu v rozmezí od - 10°C do + 40°C (při svařování)
-
práci v nadmořské výšce do 1000m
-
schopnost práce (svěřování) při náklonu zdroje proudu do 15°
Před uvedením těchto výrobků na trh musí být na nich provedeny předepsané zkoušky, které pokud není stanoveno jinak musí být v rozsahu zkoušek typových.
Mimo typovou zkoušku musí být provedena na každém zdroji svařovacího proudu i kusová zkouška.
Technickými normami je přesně vymezen postup všech zkoušek, jsou specifikovány zkušební podmínky, požadavky na zkušební zařízení a pod. Tyto údaje jsou ale pro provozovatele těchto zařízení nepodstatné. Jim je splnění požadavků deklarováno evropskou značkou shody CE, umístěnou na štítek zařízení výrobcem.
Z, v praxi „využitelných“, požadavků uvádíme:
Ochrana krytem:
Minimální stupeň ochrany krytem je:
-
pro zdroje určené k vnitřnímu použití......IP21S
-
pro zdroje určené k venkovnímu použití........IP23
-
pro živé části vstupních obvodů obecně........IP2XC
Automatické vybíjení vstupních kondenzátorů:
Kondenzátory musí být opatřeny prostředky pro automatické vybíjení, které musí snížit hodnotu napětí na kondenzátoru pod 60V do doby:
-
1 s jde-li o připojení vidlicí, která muže být v důsledku kondenzátoru pod napětím
-
která je nutná ke zpřístupnění jakékoliv živé části, nejde-li o vidlici
Oddělení vstupního a svařovacího obvodu:
Svařovací obvod musí být elektricky oddělen od vstupního obvodu a od všech ostatních obvodů.
Svařovací obvod nesmí být připojen na vnější ochranný vodič, ke krytu, kostře a nebo jádru zdroje svařovacího proudu.
Teplotní požadavky:
U zdrojů svařovacího proudu jsou požadavky na teploty:
-
vinutí
-
vnější povrchy
-
zdroj svařovacího proudu
-
komutátor a sběrací kroužky
-
materiály jiných částí
Pro praktické využití svářecích zdrojů a jejich kontroly má význam zejména teplota vnějších povrchů. Pro ni jsou stanoveny mezní hodnoty oteplení jednotlivých druhů těchto povrchů:
Poznámka: Oteplením se rozumí rozdíl mezi teplotou části zdroje svařovacího proudu a teplotou okolního vzduchu.
Mezní hodnoty oteplení pro vnější povrchy:
vnější povrch | oteplení |
holé kovové kryty | 25 |
natřené kovové kryty | 35 |
nekovové kryty | 45 |
kovová držadla | 10 |
nekovová držadla | 30 |
Poznámka: Pro měření teplot povrchů se nesmí používat kapalinové teploměry. Typickými snímači teploty jsou termočlánky, odporové teploměry apod.
Požadavky na tepelnou ochranu:
Zdroj svařovacího proudu napájený ze sítě musí mít tepelnou ochranu, která musí být provedena tak, aby nebylo možné změnit její nastavení bez poškození přístroje. Tepelná ochrana musí zapůsobit, je-li překročeno maximální oteplení vinutí a nesmí zapůsobit, je-li zdroj zatěžován jmenovitým maximálním svařovacím proudem.
Tepelná ochrana nesmí být opětovně nastavitelná (ručně nebo automaticky) neklesnou-li teploty pod limitní hodnoty. Zdroje svařovacího proudu musí být vybaven indikátorem snížení výkonu nebo odpojení výstupu zdroje. Doporučuje se, aby tento indikátor měl žlutou barvu (může být použit i přídavný bílý indikátor signalizující, že zdroj je pod napětím ).
Připojení k napájení:
Zdroje svařovacího proudu musí být schopné pracovat při jmenovitém napájecím napětí v rozsahu ± 0%.
Jsou-li navrženy pro provoz s různými napájecími napětími, musí být učiněna opatření k zamezení jejich záměny (varianty upřesňuje norma).
Přípustnými připojovacími prostředky jsou:
-
svorky určené pro trvalé připojení ohebných napájecích kabelů
-
svorky určené pro připojení napájecích kabelů k trvalé instalaci
-
přívodky upevněné ke zdroji svařovacího proudu
Jako svorek může být použito svorek samostatného přístroje jako je stykač, spínač apod. Svorky musí být označeny (ČSN EN 60445 ed.3 – dosud i ed.2).
Kontinuita ochranného obvodu:
Vnitřní ochranný obvod musí být schopen vydržet proudy, které se pravděpodobně vyskytnou v případě poruchy.
Zdroje svařovacího proudu třídy ochrany I musí mít pro připojení vnějšího ochranného vodiče ochrannou svorku umístěnou těsně vedle svorek pro fázové vodiče. Na zdroji svařovacího proudu a uvnitř něj nesmí být svorka pro střední vodič, a jestliže je použita, nesmí být v elektrickém kontaktu se svorkou pro připojení ochranného vodiče.
Svorka pro ochranný vodič musí být označena:
Toto označení je možné doplnit písmeny PE, nebo barevnou kombinací zelená/žlutá.
Uvnitř i vně zdroje svařovacího proudu musí být izolované ochranné vodiče dvoubarevné, zeleno/žluté. Pokud je zdroj napájen ohebným vícežilovým kabelem, musí mít tento kabel dvoubarevný, zeleno/žlutý ochranný vodič.
Je-li zdroj opatřen ochranným vodičem, musí být ochranný vodič připojen tak, aby v případě, že je kabel vytržen ze svorek, byl tento ochranný vodič namáhán tahem až po přerušení pracovních vodičů.
Přístroje pro zapínání a vypínání napájení, napájecí kabely a vidlice:
Pokud je pro zapínání a vypínání napájení použito integrované spínací zařízení (spínač, stykač, jistič a pod.) musí spínat všechny neuzemněné vodiče sítě a jasně indikovat, zda je obvod vypnutý nebo zapnutý.
Napájecí kabely upevněné ke zdroji musí být příslušně dimenzovány a jejich minimální délka musí být 2m.
Připojovací vidlice nesmí být na nižší jmenovitý proud, než je hodnota jistícího prvku.
Výstup – jmenovité napětí naprázdno:
Při všech možných nastaveních nesmí jmenovité napětí naprázdno překročit hodnoty:
pracovní podmínky | jmenovité napětí naprázdno |
prostředí se zvýšeným nebezpečím úrazu elektrickým proudem | DC 113V – špič. AC 68V – špič a 48V - ef. |
prostředí bez zvýšeného nebezpečí úrazu elektrickým proudem | DC 113V – špič. AC 113V – špič a 80V – ef. |
mechanicky uchycené hořáky se zvýšenou ochranou obsluhy | DC 141V – špič. AC 141V špič. a 100V – ef. |
plazmové řezání | DC 500V – špič. |
Ostatní požadavky na zdroje svařovacího proudu:
-
jsou-li na zdroji svařovacího proudu prostředky pro elektrické napájení vnějších zařízení, musí být proud dodáván buď:
- svařovacím obvodem
- nebo přes bezpečnostní oddělovací transformátor
- nebo přes oddělovací transformátor s výstupním napětím do do 120V, pokud jsou neživé části vnějšího zařízení připojena k ochrannému vodiči -
umožňuje-li zdroj dodávání elektrické energie, např. pro osvětlení nebo pro elektrické nástroje, musí být svařovací obvod elektricky oddělen a izolován od těchto napájecích obvodů a v blízkosti svorek tohoto obvodu musí být nesmazatelně označen proud, napětí, kmitočet a počet fází
-
na zdroji musí být instalováno zařízení omezující nebezpečí úrazu elektrickým proudem jsou-li překročeny hranice přípustných napětí naprázdno, které musí zapůsobit do 0,3s.
Zařízení pro snížení napětí musí automaticky snížit jmenovité napětí naprázdno, přesáhne-li odpor svařovacího obvodu hodnotu 200Ω. Na zdroji musí bít indikační zařízení, indikující správnou funkci zařízení omezujícího nebezpečí. -
zdroj svařovacího proudu musí být vybaven krytem nebo skříní, obklopující všechny živé a nebezpečné pohyblivé části. Zakryty nemusí být pouze:
- napájecí, řídící a svařovací kabely
- vstupní svorky pro připojení svařovacích kabelů -
ke každému zdroji svařovacího proudu musí být neodnímatelný a nesmazatelný výkonnostní štítek s údaji pro indikaci, výstup svařování, napájení a výstup pomocného napájení
-
výstup zdroje svařovacího proudu, odpovídající různým nastavením regulace, musí být jasně a nesmazatelně označen
-
v případě regulace napětí nebo proudu musí být nastavení výstupu označeno ve voltech, ampérech, nebo prostřednictvím jakékoliv odpovídající stupnice
-
každý zdroj svařovacího proudu musí být dodán s návodem k obsluze a značením. Návod k obsluze musí obsahovat celou řadu údajů, včetně údajů pro připojení k napájení (dimenzování kabelů, vidlice, dimenzování jistících prvků) a pokynů pro údržbu
-
na každém zdroji musí být na předním panelu nesmazatelné upozornění, že svařování může být škodlivé a že před uvedením do provozu je nutno prostudovat návod k obsluze
Požadavky na držáky elektrod:
(platí pro držáky elektrod pro ruční obloukové svařování elektrodami do průměru 10mm)
Před uvedením elektrod na trh musí být tyto podrobeny typovým zkouškám v rozsahu:
-
všeobecná prohlídka
-
zkouška oteplení
-
odolnost proti rázům
-
izolační odpor
-
elektrická pevnost
Držáky elektrod musí být označeny hodnotou jmenovitého proudu a musí umožňovat:
-
bezpečné a rychlé upnutí elektrod i uvolnění nedopalků elektrod
-
svařování s elektrodami upnutými v jakékoliv připravené poloze do délky nedopalku elektrody 50mm
-
upnutí všech průměrů elektrod, aniž by obsluha musela pro stisk použít zvláštní úsilí
-
odtržení elektrody od svařované části, v případě nežádoucího přilepení elektrody ke svařenci
Držák elektrody bez elektrody musí být chráněn proti náhodnému dotyku živých částí. Při měření izolačního odporu ve vlhku nesmí být hodnota izolačního odporu menší než 1MΩ.
Poznámka: Měření se provádí napětím 500V ss tak, že se držák elektrody zabalí do kovové folie tak, aby pokrývala vnější povrch izolace a měření se provede mezi živými částmi a kovovou folií.
Na každém držáku elektrody musí být čitelně a nesmazatelně vyznačeno:
- jméno výrobce (značka)
- typ
- jmenovitý proud
- odkaz na ČSN EN 60974-11 ed.2
Každý držák elektrody musí být dodán s návodem v rozsahu:
- upínací rozsah pro elektrody
- správné připojení svařovacího vodiče
- volba svařovacího vodiče (typ, průřez)
- vztah mezi dovoleným proudem a zatěžovatelem
- seznam základních náhradních dílů
Požadavky na spojovací zařízení pro svařovací vodiče:
(Platí pro spojovací zařízení ohebných svařovacích vodičů pro spojování a rozpojování bez použití nástrojů)
Před uvedením na trh musí být na těchto zařízeních provedena typová zkouška v rozsahu shodném se zkouškou držáků elektrod. Izolační odpor ve vlhku nesmí být menší než 2MΩ, přičemž postup měření je shodný s postupem u držáků elektrod. Obdobně to platí i pro zkoušku elektrické pevnosti. Zajišťovací prostředky musí zabránit náhodnému rozpojení následkem tahu. Ostatní požadavky, včetně značení a návodu na použití jsou shodné s požadavky na držáky. Výjimkou je, že spojovacích zařízení určených pro maximální průřez do 16mm² nemusí být značení přímo na spojovacím zařízení, ale může být na obalu nebo v návodu.
Zvláštní bezpečnostní předpisy pro instalaci zařízení pro obloukové svařování:
(platí pro zařízení pro průmyslové a profesionální použití)
Elektrické spojení mezi svařovacím zařízením a svařovaným dílem musí být provedeno co možná nejkratší cestou pomocí izolovaného svařovacího zemnícího kabelu (bez použití cizích vodivých částí jako např. kolejnice, potrubí rámy atd.). Zemnící svorky musí být co nejblíže místu svařování. Obvod svařovacího proudu nesmí být záměrně v přímém nebo nepřímém kontaktu se zemním svodem na jakýchkoliv místech jiných než na samotném svařovaném dílu.
Je-li svařovaný díl záměrně uzemněn, musí být vodič připojen ke svařovanému dílu na stejném místě jako svařovací zemnící kabel (nebo v bezprostřední blízkosti).
Musí být učiněna opatření, aby se zabránilo elektrickému kontaktu obvodu svařovacího proudu s cizími vodivými částmi v okolí svařování (může dojít k pokusu zapálení oblouku). Tam, kde to není proveditelné, musí být mezi svařovaným dílem a cizími vodivými částmi provedeno pospojování pomocí izolovaných vodičů.
Jsou-li svařované díly na svařovacím stole, svařovací zemnící kabel a vodič pro pospojování mohou být připojeny k tomuto stolu.
Bezpečnostní požadavky na konstrukci a stavbu zařízení pro odporové svařování:
Tyto požadavky vychází z ČSN EN 50063, která musí být používána spolu s normou pro pracovní stroje (ČSN EN 60204-1 ed.2), přičemž požadavky normy pro pracovní stroje jsou s výjimkou svařovacího obvodu uplatněny. Norma rovněž stanovuje odchylky a zvláštní bezpečnostní požadavky odchylné od požadavků na pracovní stroje obecně.
Ochrana před nebezpečným dotykem živých částí (při provozu):
Je-li použito chlazení kapalinou hadice na chladící medium mezi částmi vstupního obvodu, které mají různou polaritu, musí být dlouhé nejméně 0,5m a jejich odpor musí být nejméně 1Ω/m, rezistivita chladící kapaliny musí být nejméně 20Ω/m.
Přístupné spojky chladicího systému, jež jsou spojeny se vstupním obvodem, musí být opatřeny kovovou částí pro připojení na ochranný vodič.
Ochrana před nebezpečným dotykem neživých částí (při poruše):
K zabezpečení ochrany zařízení při poruše mezi vstupním a výstupním obvodem včetně svařovaných předmětů se musí použít:
a) ochranný transformátor třídy II
b) nebo - přímé spojení s ochranným vodičem
- spojení s ochranným vodičem přes impedanci
- použít proudový chránič
- použít napěťový chránič
Poznámky:
spojení ochranného vodiče s jádrem transformátoru je požadován jen, je-li jádro přístupné dotyku
- při použití proudového chrániče musí být každé výstupní vinutí trvale spojeno s ochranným vodičem přes vhodný odpor
-
je-li použit napěťový chránič a zařízení je vybaveno ochranným kovovým stíněním mezi vstupním a výstupním vinutím, musí být toto stínění trvale spojeno s napěťovým chráničem
Odchylné požadavky pro zdroje svařovacího proudu pro ruční obloukové svařování s omezeným provozem:
Dále uvedené odchylné požadavky (od výše uvedených obecných požadavků dle ČSN EN 60974-1 ed.3) platí pro zdroje s omezeným provozem (ČSN EN 60974-6).
Zdroje svařovacího proudu pro ruční svařování elektrickým obloukem, s omezeným provozem s obalenými elektrodami:
-
jsou omezeny na největší hodnotu jmenovitého proudu 160A
-
jsou vybaveny hlídačem teploty
-
mají výkonové údaje udávány počtem srovnávacích elektrod, které může zdroj odtavit ve studeném a teplém stavu
-
mají na výkonnostním štítku uvedenou hodnotu síťové pojistky pro nejvyšší odevzdaný výkon
(tyto požadavky neplatí pro točivé zdroje, zdroje s dálkovým ovládáním, nebo zdroje s frekvenčním měničem)
Při kusové zkoušce (dle uvážení i prohlídce a revizi) se při zkoušce elektrické pevnosti požaduje doba přiložení zkušebního napětí 10s.
Napětí na kondenzátorech do jedné sekundy po vypnutí musí poklesnout pod hranici 34V.
U zdrojů třídy ochrany I neživé části zdroje musí být spojeny s připojovací svorkou pro vnější ochranný vodič. Odpor mezi připojovacím prostředkem a každým tělesem nesmí překročit 0,1Ω.
Poznámka: Měření se provádí ze zdroje střídavého proudu 25A s napětím naprázdno do 12V
Zdroje svařovacího proudu třídy ochrany II nesmí být vybaveny svorkou pro ochranný vodič. Kovové kryty kondenzátorů musí být izolovány od neživých částí přídavnou izolací.
Připojení na napájecí síť:
-
jmenovitá hodnota nejvyššího síťového napětí nesmí překročit 415V ( ef.hodnota), při frekvenci 50Hz
-
zdroj musí být vybaven pohyblivým přívodem, který:
- musí odpovídat harmonizovaným normám
- musí mít průřez alespoň 1,5mm²
- nesmí se při provozu nadměrně zahřívat
- je dlouhý alespoň 2m -
pokud není připojení dodáno s vidlicí, musí výrobce požadavky na tuto vidlici specifikovat v dokumentaci
-
zdroje svařovacího proudu třídy ochrany II, pro připojení až do 250V/16A, musí být vybaveny síťovým přípojným vedením bez ochranného vodiče a s vhodně zalitou vidlicí
-
zdroje musí mít jedno nebo více vhodných nosných zařízení
-
je-li zdroj předurčen i pro jiné použití než svařování (např. nabíjení AKU) musí tento zdroj odpovídat i požadavkům na tato jiná zařízení a jako celek nesmí pro uživatele představovat nebezpečí
Maximální přípustné hodnoty jmenovitého napětí naprázdno:
užití | proud | Uo (V) |
běžné |
ss |
113 (šp.) |
v prostorách se zvýšeným nebezpečím úrazu elektrickým proudem |
ss |
113 (šp.) |
Pro zdroje svařovacího proudu s omezeným provozem jsou přímo stanoveny i požadavky na zkoušky po opravách a při údržbě v minimálním rozsahu:
-
po každém novém převinutí musí být dielektrická pevnost přezkoušena v rozsahu typové zkoušky
-
je-li provedeno pouze vyčištění zdroje musí být dielektrická pevnost ověřena zkušebním napětím 50%
-
po každém převinutí a výměně dalších částí (např. spínače) nesmí napětí naprázdno překročit maximální přípustné hodnoty
-
není-li oprava provedena výrobcem musí být vyměněné části označeny tak, aby bylo zřejmé, kdo opravu provedl
Ing. Lokajíček - Solid Team s.r.o. Olomouc
TEXT Z OBLASTÍ | SOUVISEJÍCÍ KONTAKT |
---|---|
|
LPE s.r.o. Zaslání vizitky Zobrazit záznam v adresáři |