V automatizaci je velmi časté používání hybných mechanismů. S tím souvisí kontrola správného pořadí jednotlivých operací a zjišťování stávajících a dosažených pozic různých pohybujících se částí, nebo jejich zastavení.

U průmyslových strojů je rovněž nutné monitorovat i zajištění pohyblivých částí a zaručit celkovou bezpečnost jak strojů, tak i obsluhujícího personálu.
Koncové spínače mohou být využity ve všech těchto případech. Fungují spolu s pohyblivými komponenty strojů a signalizují dosažení požadované polohy. Příkladem může být řízení dopravního pásu drtícího stroje, správné umístění nákladu na dopravním pásu nebo zastavení plošinových nebo vidlicových zdviží.

Na trhu je široký výběr koncových spínačů, které se liší funkcemi nebo designem.
Podle typů rozlišujeme koncové spínače elektromechanické, elektronické, induktivní, magnetické nebo optické. Nicméně, ne všechny tyto spínače jsou vhodné pro každou aplikaci. Jejich správná funkce je ovlivněna konkrétními okolnostmi jako je např. prašné prostředí, běžné pro oblast průmyslu.

Pro ostatní případy, jako jsou bezpečnostní aplikace, existují normy, např. EN602041, které jsou zaměřeny pouze na elektromechanické typy zaručující odpojení zdroje pomocí fyzického rozpojení elektrického kontaktu.

Díky několikaletému vývoji norem, které jsou základem rozměrové typizace, obsahuje skupina elektromechanických spínačů rovněž širokou řadu typů.

Již několik let výrobci a uživatelé koncových spínačů upřednostňují typy vyhovující normě EN50047, která určuje základní rozměry přístroje. Norma EN50047

definuje vlastnosti koncových spínačů všeobecně využívaných v moderním průmyslovém strojírenství. V minulosti využívaná a stále platná norma EN50041, předepisuje větší rozměry a tímto způsobem definuje robustnější provedení spínačů.

Na trhu jsou dále i malé a velmi kompaktní koncové spínače nazývané mikrospínače, které nicméně nemohou zaručit funkci přímého rozpojení rozpínacích kontaktů.