1. Základní pojmy

1.1 Požárně bezpečnostní zařízení
Požárně bezpečnostní zařízení (dále jen PBZ) podle §1d vyhlášky č. 246 Ministerstva vnitra z 29.6.2001 "O stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru" (vyhláška o požární prevenci) jsou:
zařízení, systémy, technická zařízení a výrobky pro stavby podmiňující požární bezpečnost stavby nebo jiného zařízení

Za požárně bezpečnostní zařízení vyhláška stanoví tato zařízení:

1. zařízení pro požární signalizaci (např. elektrická požární signalizace EPS, zařízení dálkového přenosu, zařízení pro detekci hořlavých plynů a par, autonomní požární signalizace, ruční požární poplachové zařízení)
2. zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu (např. stabilní nebo polostabilní hasicí zařízení, automatické protivýbuchové zařízení, samočinné hasicí systémy například sprinklery)
3. zařízení pro usměrňování pohybu kouře při požáru (např. zařízení pro odvod kouře a tepla-ZOKT, zařízení přetlakové ventilace, kouřová klapka včetně ovládacího mechanismu, kouřotěsné dveře, zařízení přirozeného odvětrání kouře)
4. zařízení pro únik osob při požáru (např. požární nebo evakuační výtah, nouzové osvětlení, nouzové sdělovací zařízení, funkční vybavení dveří, bezpečnostní a výstražné zařízení)
5. zařízení pro zásobování požární vodou (např. vnější požární vodovod včetně nadzemních a podzemních hydrantů, plnících míst a požárních výtokových stojanů, vnitřní požární vodovod včetně nástěnných hydrantů, hadicových a hydrantových systémů, nezavodněné požární potrubí
6. zařízení pro omezení šíření požáru (např. požární klapka, požární dveře a požární uzávěry otvorů včetně jejich funkčního vybavení, systémy a prvky zajišťující zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot, vodní clony, požární přepážky a ucpávky)
7. náhradní zdroje a prostředky určené k zajištění provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení, zdroje nebo zásoba hasebních látek u zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu a zařízení pro zásobování požární vodou, zdroje vody určené k hašení požáru

Z uvedených PBZ vymezuje vyhláška v §4 ta nejdůležitější a nazývá je
1.2. Vyhrazená požárně bezpečnostní zařízení:
1.2.1 Za vyhrazená PBZ se považují

1. elektrická požární signalizace
2. zařízení dálkového přenosu
3. zařízení pro detekci hořlavých plynů a par
4. stabilní a polostabilní hasicí zařízení
5. automatické protivýbuchové zařízení
6. zařízení pro odvod kouře a tepla
7. požární klapky

Poznámka JH – Za pozornost stojí, že například nouzové osvětlení není do vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení zahrnuto. Na vyhrazená PBZ jsou kladeny přísnější požadavky než na "obyčejná" PZB, hlavně pokud se týká certifikace výrobků a kvalifikace projektantů a dodavatelů. Ani se snad nedá mluvit o kvalifikaci, ale spíše o velmi úzké specializaci při projektování a montáži konkrétního druhu vyhrazeného PZB. Projektanti vyhrazených PZB musí být mimo jiné autorizovanými inženýry nebo techniky.

1.3. Silová PBZ
Pod tímto pojmem se v praxi rozumí tzv. navazující zařízení, která zajišťují provedení požární bezpečnosti objektu a většinou jsou ovládána od EPS nebo jinými detekčními, většinou vyhrazenými PBZ. Jsou to například:

• evakuační výtahy
• čerpadla stabilního hasícího zařízení (sprinklery)
• ventilátory chráněných únikových cest (CHÚC)
• ventilátory zařízení pro odtah tepla a kouře (ZOTK)
• vypnutí energetických zařízení (rozvodu elektrické energie v objektu, hlavního uzávěru plynu), jsou-li tyto dálkově ovladatelné; vždy musí být určeny důsledky těchto opatření z hlediska unikajících osob, zásahových jednotek, technologických procesů apod.

Poznámka JH – To je také důvod, proč elektrickou energii v objektu obvykle nevypíná přímo EPS. Automatickým vypnutím by mohlo dojít například i k vypnutí PBZ nebo jeho navazující části. Proto se el. energie obvykle vypíná ručně tlačítky, které jsou umístěny většinou ve velínu, požárním trezoru,v požární rozvodně nebo na zásahové cestě. Vypínání provádí zaškolená obsluha nebo velitel zásahové jednotky HZS. Tlačítek bývá většinou více ! Jedno vypíná nepožární rozvody a zařízení (Podle ČSN 73 0848 nazývané CENTRALSTOP), druhé požárně bezpečnostní zařízení – hlavně rozvaděč napájející PBZ (tlačítko TOTALSTOP). Tím teprve je objet opravdu bez napětí. Tlačítko TOTALSTOP se umisťuje většinou tam, kam má přístup jenom velitel zásahu, Vypnutí tohoto tlačítka v nepravý čas by mohlo mít fatální důsledky. Naopak tlačítko CENTRALSTOP se umisťuje i na místo přístupné i proškoleným pracovníkům obsluhy, například do recepce nebo ve vrátnici. Může totiž sloužit zároveň i jako hlavní vypínač elektrické energie objektu i při jiných situacích než je požár – například při zátopách nebo úniku plynu. Vypínání vysokého napětí (přívodu do vestavěné trafostanice v objektu) většinou zajišťuje příslušný rozvodný podnik svojí nepřetržitou službou v rámci Integrovaného záchranného systému (zákon 239/2000 Sb.) vypnutí "nepožární" vzduchotechniky vypíná většinou na pokyn EPS MaR.

2. Kabelové rozvody pro PBZ
Jak je zřejmé, jsou PBZ velmi důležitým zařízením, které musí zůstat v případě požáru co nejdéle v provozu. Jejich vyřazení z provozu dříve než dojde k uhašení požáru, nebo alespoň k záchraně lidí, může způsobit nejenom velké materiální ztráty, ale i ztráty na lidských životech nebo zdraví. V případě požáru je tedy nutno, aby důležité obvody a obvody PZB zůstaly funkční. Tyto požadavky zahrnují požadavky nejenom na vlastní kabely, ale i na jejich nosné konstrukce.

3. Kabelové nosné systémy
s funkční integritou při požáru pro napájení PBZ
Je pochopitelné, že kabel napájející PBZ musí sám o sobě po stanovenou dobu odolávat požáru (musí být ohniodolný), ale stejně musí požadovanou dobu vydržet i příchytka, lávka nebo žlab po kterém je veden. Těmto kabelům a jejich nosným konstrukcím (tj. lávkám, žlabům nebo příchytkám) říkáme KABELOVÝ SYSTÉM. Celý tento kabelový systém pro PBZ musí požáru po stanovenou dobu odolat, musí zůstat funkční, musí tedy vykazovat po stanovenou dobu FUNKČNÍ INTEGRITU.
Použité kabely musí být nejenom ohniodolné, ale i bezhalogenové tj. nesmějí při požáru vytvářet jedovatý korozivní dým (95% úrazů při požáru je způsobeno ne ohněm, ale otravou jedovatým dýmem.), Mimoto vznikající dým nesmí zhoršit viditelnost při požárním zásahu a nesmějí z nich odkapávat hořlavé kapky.
Klasické kabely s pláštěm z PVC (například CYKY) jsou sice samozhášivé (tj. při zkoušce samozhášivosti jednotlivého kabelu podle ČSN EN 60332-1-2 po oddálení zkušebního kahanu do 1 minuty přestanou hořet), ale při hoření produkují tmavý vysoce toxický a korzivní dým. Ani kabely 1-AXKE, N2X2Y s pláštěm z polyethylenu nejsou vyhovující, protože jsou sice bezhalogenové, ale nejsou samozhášivé a proto plamen rychle šíří po svém povrchu.

4. Oddělení "požárních" a "nepožárních" tras a kabelů
Aby nedošlo k přenesení požáru z "nepožárních" kabelových tras na trasy s funkční integritou, nebo aby nepožární trasa nebo kabel například svým pádem nestrhnul trasu s funkční integritou, musí být kabely související s PZB vedené na vzduchu (na kabelových roštech nebo žlabech) od ostatních rozvodů umístěna ve vzdálenosti 20 cm.
Poznámka JH – (ČSN 33 2000-5-52 VÝBĚR SOUSTAV A STAVBA VEDENÍ čl. 521.N11.10.7- Souběhy kabelů ve vzduchu: "Při souběhu kabelů do 1.000V s vedením nn v trubkách musí být mezi nimi vzdálenost nejméně 3 cm; při souběhu s vedením sdělovacím podle tabulky 52NK a při souběhu s vedením zabezpečovacích zařízení (například požární signalizace, vedení nouzového osvětlení, zařízení evakuačních výtahů) na nichž závisí bezpečnost osob nebo věcí, nejméně 6 cm při souběhu do 5 m a 20 cm;při souběhu nad 5 m, pokud normy pro jednotlivé druhy elektrických rozvodů nestanoví jinak").

5. Nepožární kabelové rozvody
Velké požadavky jsou kladeny i na kabely, které sice neslouží k napájení nebo ovládání PBZ, ale jsou volně vedeny v prostorách bez požárního rizika, CHÚC, ve zdravotnických zařízeních, v místech kde se shromažďuje velké množství lidí například v divadlech, nebo ve stavbách pro ubytování. Jsou to rozvody například pro normální osvětlení, zásuvky a ostatní "běžnou" nepožární elektroinstalaci. V těchto případech není požadována funkčnost při požáru, ale hlavní důraz je kladen na to, aby kabely nevytvářely při hoření hustý neprůhledný jedovatý dým a aby z nich neskapávaly hořící kapky.
(Kabely jsou oheň retardující – v praxi nazývané "retardované" kabely. Nejsou ohni-odolné.)

6. Vyhláška č. 23/2008 Sb. a ČSN 73 0848
Požadavky na vlastnosti kabelů nově určuje Vyhláška č. 23/2008 Sb. TECHNICKÉ PODMÍNKY POŽÁRNÍ OCHRANY STAVEB hlavně ve své příloze č. 2 v tabulce nazvané "Druhy volně vedených vodičů a kabelů elektrických obvodů". Tutéž tabulku v plném znění převzala i ČSN 73 0848 "Požární bezpečnost staveb – Kabelové rozvody" z dubna 2009 jako tabulku č. 1 ve článku 4.2.3.

Vyhláška 23/2008 Sb. ve zmíněné tabulce v části A určuje vlastnosti kabelů zajišťujících funkci a ovládání zařízení sloužící k požárnímu zabezpečení staveb a v části B vlastnosti kabelů pro elektrické rozvody v prostorech požárních úseků vybraných druhů staveb a na chráněných únikových cestách.

 

Pokud se v požárním úseku nachází více prostorů, je nutno  pro požární úsek splnit veškeré požadavky pro jednotlivé prostory.

Kabely a vodiče funkční při požáru a se stanovenou požární odolností P nebo PH se ukládají na úložné, závěsné nebo opěrné konstrukce s třídou funkčnosti požární odolnosti  R, která zajišťuje stabilitu kabelového rozvodu nebo vodiče nejméně po dobu  třídy jejich požární odolnosti(R ≥P nebo R ≥ PH). Požární odolnost P a PH a třída funkčnosti požární odolnosti R se prokazují zkouškou.

Kabely a vodiče funkční při požáru se instalují tak, aby alespoň po dobu požadovaného zachování funkce nebyly při požáru  narušeny okolními prvky nebo systémy, například jinými instalačními  a potrubními rozvody, stavebními konstrukcemi a dílci.


7. Vysvětlení používaných názvů a značek.
Vyhláška 23/2008/Sb. vychází z rozhodnutí evropské komise č. 2000/147/EC a jeho doplnění č. 2006/751/EC.
Tento doplněk zařazuje kabely do sedmi hlavních kategorií označených Aca, B1ca, B2ca, Cca, Dca, Eca, Fca podle jejich možného přispění k požáru (uvolňování tepla a šíření plamene, dolní index ca znamená cable - kabel) a doplňkových kritérií označených s1 až s3 (vývin dýmu) a d0 až d2 (odkapávání hořících částic).

V příloze č. 2 vyhlášky 23/2008 Sb. jsou podle požadavků na požární odolnost a zajištění funkce předepsány kabely kategorie B2ca nebo B2ca, s1, d0.
Toto označení znamená:
 

• B2ca – Třída reakce na oheň ověřená zkouška hoření kabelů ve svazku, kde celkové množství uvolněného tepla z kabelu za 1.200s ≤ 15MJ, maximální hodnota uvolňování tepla ≤ 30kW, šíření plamene ≤ 1,5m, rychlost rozvoje požáru ≤ 150Ws^-1
• s1 - rychlost vývinu kouře ≤ 0,25 m²/s a celkové množství vyvinutého kouře za 1.200s ≤ 50 m². (s1, s2, s3; s1<s2, s3 žádné požadavky na tvorbu kouře)
• d0 - žádné odkapávání hořících částic během 1.200s (d1-kapky, částice zhasnou do 10 sekund, d2-žádné požadavky).
• P30-R – Kabelový systém funkční po dobu 30 minut při normové teplotní křivce

Nejčastěji jsou používané hodnoty P30, P60 a P90. Hodnotu P120 nelze u kabelů s měděnými jádry použít, protože zatěžovací normová teplotní křivka se dostává ve 120 minutě na teplotu 1.049°C což je již blízko teploty tání mědi, která je 1.084°C. (V 15 minutě je dosažená teplota 738°C, ve 30 minutě je to 842°C, v 60 minutě 945°C, v 90 minutě je dosažená teplota 1.006°C a v čase 180 minut je dosaženo teploty 1.110°C.)

• PH120-R – Kabelový systém funkční po dobu 120 minut při konstantní teplotní křivce 842°C. (Nejčastěji jsou používané hodnoty PH30, PH60, PH90. Protože teplota nepřesáhne  842°C, nedosáhne hodnoty tání mědi je zde tedy možno uvažovat s funkční schopností systému i PH120-R i PH180-R)
• P₇₅₀-R. Požaduje-li to zákazník je možno zkoušku konstantní teplotou provést nikoliv pro teplotu 842°C, ale i pro teplotu nižší. Například pro Metro je teplota 750°C a pro dálniční tunely 660°C. Potom se používá značení P₇₅₀-R respektive P₆₆₀ –R a ne PH-R…

Pro zajímavost uvádím porovnání stupňů hořlavosti podle dříve platné ČSN 73 0821 která byla zrušená k 1.1. 2004 a klasifikace stavebních konstrukcí podle nově platné ČSN EN 13501-1:2005 z hlediska reakce na oheň.

 

8. Kabely vyhovující vyhlášce 23/2008 Sb.
Výrobci kabelů vyrábějí kabely odpovídající požadavkům podle vyhlášky 23/2008 Sb. pod různými obchodními názvy.
Například:

Poznámka JH – Z mých dotazů u jednotlivým výrobců kabelů vyplynulo, že kabely s charakteristikou jenom podle sloupce I tabulky (tj. pouze B2ca) zatím nevyrábějí, protože aby bylo dosaženo požadované třídy reakce na oheň B2ca jsou použity materiály, které stejně vyhovují i dalším požadavkům (s1, d0).

9. Barvy plášťů kabelů
Oranžový plášť pro kabely nešířící oheň podle ČSN EN 50266-2-2 (Společné metody zkoušek pro kabely v podmínkách požáru).
Hnědý plášť pro kabely zajišťující celistvost obvodu podle ČSN IEC 60331 (Zkoušky elektrických kabelů za podmínek požáru, celistvost obvodu).

10. Důležité zásady z DIN 4102-12 Chování stavebních materiálů a dílů při požáru
Jak bylo zmíněno výše, je pod pojmem "kabelový nosný systém s integrovaným zachováním funkčnosti" myšlen nejenom použitý ohniodolný kabel, ale i úložný systém (nosná konstrukce) pro tento kabel nebo kabely.
Protože zatím neexistuje domácí norma , řídíme se při zkoušení kabelových systémů v tomto případě německou normou DIN 4102 část 12 a zkušebním protokolem PAVÚS číslo ZP 27/2008.
DIN 4102 Část 12 - Zachování funkčnosti elektrických kabelových zařízení, požadavky
a zkoušky:

• Kabelové nosné systémy musí být od výrobce, který jejich vhodnost pro dané použití garantuje. Musí být zachován požadavek výrobce na vzdálenost příchytek zavěšení, jejich nosnost (počet kabelů), většinou jsou zavěšení dvoubodové - ne jednobodové apod.

• Kabelové systémy nesmí být negativně ovlivněny okolními prvky nebo systémy. Například nad kabelovou trasou pro zařízení se zachováním funkčnosti nesmí být zařízení, které není provedeno tímto způsobem a mohlo by například svým pádem důležitou trasu strhnout (hmoždinky z umělé hmoty asi nebudou nejvhodnější).

• Zavěšením běžné kabelové trasy pod požárně odolné trasy by mohlo dojít k překročení přípustné zátěže požárně testovaných kotevních prvků závěsu.

• Šířka vodorovného kabelového žebříku nesmí být větší než 400mm.

• Minimální výška bočnice 60mm.

• Tloušťka plechu minimálně 1,5mm.
• Maximální hmotnost kabelů na tomto systému max. 20kg/m. (U kabelových žlabů max. 10kg/m).

Poznámka JH – Pro zajímavost uvádím parametry několika nejpoužívanějších, nepancéřovaných silových kabelů PRAKAB.

 

Poznámka JH – Jak je vidět, není například možno použít pro jeden (!!!) kabel 5x185 kabelový žlab, ale musí být použit kabelový žebřík. Na normový kabelový žlab s únosností 10kg/m uložíme například 3 kabely PRAFlaSafe 5x50, ale jenom dva kabely 5x50 PRAFlaDUR.

• Maximální vzdálenost závěsných konstrukcí 1,2m. Max. vzdálenost příček kabelového žebříku 300mm s tím, že kabely musí být podkládány při instalaci opěrnými plechy. Proto je výhodnější vzdálenost příček kabelového kanálu 150mm, potom se opěrné plechy nemusí používat.

• Při svislé instalaci jednotlivých kabelů je například nutno u délek nad 3,5m použít průchozí podepření stoupacích tras s roztečí objímek do 30cm. Toto podepření brání přetržení kabelů při požáru vlastní vahou. Podepření stoupacích tras je prostorově méně náročné než vytvoření etáže.

 

 Odlehčení v tahu pomocí OBO ZSE90. Schváleno pro všechny typy kabelů,
třída zachování funkčnosti E30 a E90.      

 

11. Normové nosné konstrukce
Plně respektují normové požadavky DIN 4102-12. Jsou vhodné pro malé a střední projekty

Výhody normových nosných systémů.

• Je možno na ně pokládat kabely od všech výrobců,, kteří doložili zachování funkčnosti svých kabelů pro normované nosné systémy (což je dnes většina výrobců) Není tedy nutno se vázat jen na určitý druh kabelu nebo výrobce.

• Realizace a projektování je jednodušší.

Nevýhody normových nosných systémů.

• Jsou dražší než nenormové.

• Jsou těžší (robustnější)

12. Nenormové nosné konstrukce
(Někdy se jim také říká "Kabelové nosné systémy specifické podle kabelů). U těchto systémy je nutno pro určité druhy nosných konstrukcí od určitého výrobce, přiřadit kabel, se kterým výrobce nosného systému zkoušku provedl (nebo naopak). Jsou výhodné pro velké projekty.

Výhody nenormové konstrukce

• Vyjde levněji než normové systémy

• Zabere méně místa

Nevýhody nenormové konstrukce

• Není možno použit kabely od jiného výrobce než toho, s jehož kabely byl systém vyzkoušen
• Náročnější projektování a výběr komponentů trasy.(Což se u velkých projektů vyplatí).
  
  Nenormové konstrukce vytvářejí výrobci různým způsobem.
• Buď použijí normovou nosnou konstrukci a na základě zkoušky pro určitou skupinu kabelů od určitého výrobce zvýhodní některé parametry konstrukce. (Tento způsob je ukázán na dále uvedených příkladech u konstrukcí firmy Bettermann, kdy se znásobilo dovolené zatížení a u žlabu i povolená šířka).
• Nebo vyrobí jinou, většinou vylehčenou a levnější konstrukci, která ještě při zkoušce obstojí. Většinou se jedná o zmenšení tloušťky plechu konstrukce, změnou šířky nebo nosnosti.

13. Příklady normových a nenormových konstrukcí
Jak je dále na příkladu č. 1 vidět, je-li tentýž žebřík použit jako nenormová konstrukce je možno ho zatížit dvojnásobně oproti normovému žebříku a je možno instalovat až tři patra nad sebou. Musí být ovšem použit jenom určitý typ kabelu – ten, se kterým byla konstrukce opravdu odzkoušena. Znamená to snížení počtu kabelových žebříků na polovinu při jednopatrové instalaci.

Příklad č. 1 – Kabelový žebřík LG 640 VS – Normová i nenormová konstrukce

 

Normová konstrukce
Kabelový žebřík OBO Bettermann typ LG 640VS je použitý jako normová konstrukce
P30-R, PH30-R, PS30, E30.

 

Nenormová konstrukce
Tentýž žebřík je použit jako nenormová konstrukce pro kabely PRAFlaDur od průřezu 1,5mm² RE, RM do průřezu 185 mm² RE, RM. Zkouška byla prováděna pro Metroprojekt při konstantní teplotě 750°C (namísto normové 842°C podle ČSN EN 50200 ed.2)

Příklad č. 2 Jako další příklad jsem zvolil kabelový žlab SKS 640 opět od firmy OBO Bettermann.

Normová konstrukce
Kabelový žlab OBO Bettermann typ SKS 640 je použitý jako normová konstrukce P30-R, PH30-R, PS30, E30, E90.

Kabelová instalace Vzdálenost podpěr(m) Šíře žebříku (mm) Výška bočnic (mm) Tloušťka plechu bočnice (mm) Maximální zatížení (kg/m) Rozsah dimenzí Omezení funkční schopnosti

Nenormová konstrukce
Tentýž žlab je použit jako nenormová konstrukce pro kabely PRAFlaDur od průřezu 1,5mm² RE, RM do průřezu 185 mm² RE, RM. Zkouška byla prováděna pro Metroprojekt při konstantní teplotě 750°C (namísto normové 842°C).

 

Je vidět, že je-li tentýž žlab použit jako nenormová konstrukce je možno ho zatížit čtyřnásobně oproti normovému žlabu a je možno instalovat až tři patra nad sebou. Mimoto je možno použít širší žlab – 400mm místo max. 300mm u normové konstrukce. Musí být ovšem použit jenom určitý typ kabelu – ten, se kterým byla konstrukce odzkoušena. Znamená to snížení počtu kabelových žlabů na čtvrtinu při jednopatrové instalaci.

Příklad č. 3
Kabelový žlab JUPITER-KZ výrobce KOPOS, normová konstrukce. Minimální vzdálenost od stropu 250mm, vzdálenost jednotlivých pater 300mm. P90-R, E90, PS90 (PS90=slovenská zkušebna).

 

Příklad č. 4
Kabelový žlab MARS-NKZ nenormová konstrukce s normovým způsobem ukotvení. P90-R, E90, PS90.

Je možno použít kabely od libovolného výrobce. Oproti normové nosné konstrukci se tento žlab liší jenom menší výškou bočnice (50mm) a menší povolenou šířkou (250mm).

Příklad č. 5
Kabelová lávka KL-60 PO výrobce KOPOS, normová konstrukce s příčkami ve vzdálenosti 15cm, Minimální vzdálenost od stropu 250mm, vzdálenost jednotlivých pater 300mm. Max počet tras nad sebou = 2.

Klasifikace požární odolnosti =P90-R, E90, PS90 pro silové kabely, P60-R, E60, PS60 pro sdělovací kabely.

 

Příklad č. 6:
Kabelová lávka KL-60X výrobce KOPOS, nenormová konstrukce s příčkami ve vzdálenosti 30cm, šířky Minimální vzdálenost od stropu 250mm, vzdálenost jednotlivých pater 300mm. Max počet tras nad sebou=2.

Klasifikace požární odolnosti =P90-R, E90, PS90 pro silové kabely, P60-R, E60, PS60 pro sdělovací kabely.

Kabelová lávka normová a nenormová se v tomto případě liší pouze vzdáleností příček (30cm místo 15cm). Únosnost i vzdálenost podpěr je stejná. Je ale použitelný pouze pro kabely kabelovny KABLEX a.s.

14. Štítek
Každý kabelový úložný systém musí být trvale označen štítkem. Toto označení musí obsahovat:

• Jméno zhotovitele
• Třídu zachování funkčnosti E...
• Číslo certifikátu
• Držitel certifikátu
• Rok zhotovení

15. Kabelové rozvody na chráněných únikových cestách (CHÚC)
Chráněná úniková cesta je trvale volný komunikační prostor, vedoucí k východu na volné prostranství, chráněný proti účinku požáru. Musí to být samostatný požární úsek chráněný proti požáru (zplodinám hoření, vysokým teplotám a kouři). Osoby vycházející z chráněných únikových cest na volné prostranství nesmí být ohroženy požárem či jeho důsledky. CHÚC jsou typu A, B nebo C. CHÚC typu C je nelepší a stavebně nejnákladnější.
Chráněná úniková cesta musí být prostorem bez požárního rizika. Příslušné požární stavební normy striktně omezují a nařizují co smí nebo nesmí být umístěno na chráněných únikových cestách jednotlivých typů. Velká omezení platí i pro umístění elektrických rozvaděčů na těchto cestách. Přirozeně ani volně vedené kabely nesmí způsobit zvýšení požárního zatížení těchto prostorů! Proto se snažíme množství kabelů vedených chráněnými únikovými cestami omezit na minimum. A už v žádném případě jejich případný požár nesmí způsobit vývin jedovatého kouře! Ani odkapávání hořlavých kapek nebo částí.
Proto vyhláška 23/2008 Sb. pro volně vedené kabely v CHUC předepisuje nejbezpečnější (a také nejdražší) možné kabely z hlediska požáru – B2ca s1 d0d0.
POZOR:
Vedou-li tyto kabely pro PBZ jen a pouze v CHUC (tj. prostorem kde vlastně nemá co hořet -prostorem bez požárního rizika) nemusí být ohniodolné (sloupec II tabulky). Ani trasy nemusí být s funkční integritou při požáru. Jenom bych připomněl, že vedení k PBZ musí být podle ostatních předpisů vedeno spojitě od rozvaděče až ke spotřebiči (ČSN 73 0802…). To znamená, že jde-li například kabel z požárního rozvaděče k ventilátoru CHUC byť jen na pár metrů mimo CHUC, musí být po celé délce ohniodolný. Kabelová trasa mimo CHUC musí být s funkční integritou při požáru.
Připomínám, že mluvíme o volně vedených kabelech. Kabely uložené například pod omítkou v hloubce minimálně 10mm se za volně vedené kabely nepovažují a i v CHUC je v těchto případech možno použít daleko levnější "obyčejné" kabely, například CYKY. Normy zde připouštějí použití těchto levných kabelů i v případech, že nejsou pod omítkou, ale jsou uloženy například v kouřotěsných a ohniodolných uzavřených kabelových kanálech. Tyto kanály jsou ale tak drahé, že se v praxi využívají jen na krátký přechod "obyčejné" kabelové trasy přes CHUC. (Nezapomeňme, že jestliže je kanál ohniodolný a kouřotěsný, tak ani neumožňuje chlazení zatížených kabelů a průřezy kabelů u delších kanálů velmi dramaticky stoupají. Většinou zjistíme, že je lepší vést trasu jinudy, nebo použít dražší kabely menších průřezů, které v uzavřených kanálech být nemusí.)


16. Značení hodnot požární odolnosti

 

17. Kabelové rozvody ve vybraných druzích staveb
Protože jsou stavby, kde by případný korozivní, neprůhledný a navíc jedovatý kouř z obyčejných kabelů CYKY mohl také způsobit velkou pohromu, například zdravotnictví, kulturní zařízení a vůbec všude tam kde se shromažďuje více lidí, nebo kde jsou velmi cenné předměty ať již historické nebo technické , předpisuje v nich pochopitelně vyhláška 23/2008 Sb. také kabely B2ca s1 d0. I zde mluvíme o volně vedených kabelecha ne o kabelech vedených 10 a více mm pod omítkou.


18. Doporučený postup při projektování nebo realizací kabelových nosných systémů s funkční odolností při požáru.
Na základě požární zprávy kterou vypracoval požární specialista, zjistíme stupeň požární bezpečnost požárního úseku nebo úseků,, kudy bude procházet kabelová trasa. Stupeň požární bezpečnosti se stanoví na základě výpočtu požárního rizika, konstrukčního systému stavby a její výšky. Na základě požární bezpečnosti požární zpráva stanoví dobu, po kterou musí kabelová trasa vydržet v případě požáru. Na základě tohoto údaje zvolíme nosný systém a kabely s požadovanou odolností (15, 30, 60, 90 nebo 120 minut).
Elektrická zařízení, která neslouží protipožárnímu zabezpečení objektu, se požárně posuzují pouze tehdy, pokud hmotnost hořlavých částí el. rozvodů například izolace vodičů a kabelů (jiných než ohniodolných a oheň retardujících B2ca, například kabelů CYKY) vedených volně bez další ochrany přesáhne 0,2kg na m³.
Dojde-li k tomu, že v určitém úseku bude hodně kabelů a tím i více hořlavých hmot (více než zmíněných 0,2kg na m³ ), musí požární specialista toto množství započítat do požárního zatížení a může dojít k tomu, že se změní požadovaná požární odolnost úseku a bude nutno například změnit (zesílit a tím zdražit) nosné stavební konstrukce, použít dražší nosné konstrukce pro vedení PBZ s vyšší požární odolností apod.

19. Závěr
Nakonec bych jenom rád připomenul, že požadavky na nekouřivé a při hoření nejedovaté kabely v CHUC a vybraných druzích staveb byly v podstatě uvedeny i dříve v jednotlivých požárních normách řady 73, hlavně pokud se týká shromažďovacích prostorů. Vyhláška 23/2008 Sb. to jenom zpřehlednila na úrovni závazného právního předpisu. Požadavky na malý vývin kouře a odkapávání částic jsou ovšem nové – ty požaduje až tato vyhláška č. 23/2008 Sb.

Ukázka sborníku přednášek č. 49 viz zde ...