Ing. Zdeněk Trinkewitz, člen redakční rady Elektro

V čísle 3/2007 našeho časopisu pan J. Lojkásek z IN-EL, spol. s r. o., s nadhledem zkušeného podnikatele, nakladatele odborné literatury a veřejně činného aktivisty v oboru silnoproudé elektrotechniky pojednal problém znalostí zákonných a podzákonných i dobrovolných norem v elektrotechnickém podnikání. Polemizuje s názory, že nízká úroveň znalostí a uplatňování všech jmenovaných norem je způsobena jen vysokou cenou norem, vydávaných a distribuovaných pověřenou organizací ČNI. Poukazuje na to, že v podnicích je nízká znalost platných zákonů, vládních nařízení a vyhlášek, závazných pro celý komplex dodávek elektrotechnických produktů a jejich provozování, ačkoliv tyto zákonné normy jsou veřejně přístupné a jejich kopie je možné koupit za přijatelné ceny. Příčinu správně nachází v pohodlnosti a neochotě lidí "se prokousávat" velkým a nepřehledným množstvím všech těchto norem a soustavně sledovat jejich neustálé změny.

S vědomím těchto skutečností navrhuje pan Lojkásek řešení problému ve dvou krocích.

Za "A" - vyřešení nákladnosti pořizování všech potřebných norem pro malé podniky, kde tato položka významně ovlivňuje fixní náklady. Například zpřístupněním norem za přijatelný paušální poplatek.

Za "B" - doporučuje vznik služby, která by podnikatele a uživatele norem průběžně informovala o normách (a jejich změnách), jež musí při konkrétní dodávce elektrotechnických zařízení a služeb bezpodmínečně dodržet nebo které jim umožní realizovat dodávku na současné nejlepší úrovni kvality.

K tomu chci nyní připojit názor svůj.
V současné době u nás vydávané technické normy, v souladu s mezinárodními úmluvami a našimi zákony, již nejsou povinnými normami. Mají charakter mezinárodně doporučených řešení a pravidel pro produkci, dodávky a provozování technických zařízení, která optimálně zajišťují plnění všech závazných zákonných předpisů, jež se jich týkají. Jejich používání usnadňuje formulování obchodních smluv mezi dodavateli a zákazníky, protože rozhodující většinu technických podmínek dodávky je možné shrnout do uvedení použitých norem. Tvorba technických norem je složitá, a proto také velmi nákladná. Jejich producenti, u nás ČNI, je proto nemohou poskytovat zdarma, ale přinejmenším za cenu, která kryje jejich úplné náklady. V bývalé ČSSR byly normy ČSN závazné a jejich nedodržení bylo trestné. Proto jejich tvorbu plně financoval stát a byly veřejně přístupné. Jejich kopie se prodávaly za nepatrnou cenu, kryjící jen náklady tisku.
Zůstává však polemická otázka, zda dnešní ceny norem nejsou přemrštěné. ČNI na ni odpovídá jednoduše: že ve srovnání se starými zeměmi EU jsou podstatně levnější. Ale tato argumentace nemůže plně platit, protože cenové hladiny ČR a starých členů dosud nejsou vyrovnané a přepočet cen je složitější. Zde chci přispět do polemiky tím, že ČNI je příspěvkovou organizací, pověřenou ministerstvem průmyslu a obchodu jako jediný subjekt oprávněný k vydávání těchto norem. To znamená, že ČNI má monopol a jako takový musí podléhat cenové regulaci. Proto si nemyslím, že je nutné hledat nová řešení, ale stačí jen aplikovat na cenu norem cenovou regulaci podle platných zákonů, nařízení a vyhlášek.
Ke kroku "B" chci ještě dodat, že již existují průvodci touto problematikou, s bohatým citováním předmětných norem. Jsou jimi různá vydavatelství a agentury, které odborné texty a publikace z oboru elektrotechniky vydávají.

Více informací k časopisu Elektro najdete zde ...
 

Diskuze na toto téma zde!